
Hortenzie množení: Expertní průvodce krok za krokem k bohaté zahradě plné květů
Úvod do světa množení hortenzií: Proč a kdy se do něj pustit
Hortenzie, s jejich nádhernými a bohatými květenstvími, patří k nejoblíbenějším okrasným keřům v našich zahradách. Jejich rozmanitost v barvách, tvarech květů i velikostech keřů okouzluje každého zahradníka. Touha rozšířit si sbírku těchto krásných rostlin, darovat je přátelům nebo omladit stávající keře vede často k úvahám o jejich množení. Množení hortenzií není nijak složité a s trochou trpělivosti a správným postupem se může stát úspěšným projektem každého zahrádkáře, ať už začátečníka, nebo zkušeného pěstitele. Existuje několik osvědčených metod, jak hortenzie rozmnožit, a každá z nich má své specifika, výhody i nevýhody. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na všechny dostupné techniky množení hortenzií, abychom vám poskytli komplexní znalosti a praktické rady pro dosažení co nejlepších výsledků. Probereme si ideální časové období pro jednotlivé metody, potřebné nástroje a materiály, krok za krokem si vysvětlíme postupy a nezapomeneme ani na péči o nově vzniklé rostlinky, která je klíčová pro jejich zdravý růst a budoucí kvetení.
Rozhodnutí o množení hortenzií často pramení z několika důvodů. Jedním z nejčastějších je rozšíření stávající sbírky o další exempláře oblíbené odrůdy. Pokud jste si zamilovali barvu nebo tvar květů vaší hortenzie, přirozeně toužíte mít jich ve své zahradě více. Množení je v tomto případě mnohem ekonomičtější a často i rychlejší cestou než nákup hotových, vzrostlých rostlin. Dalším důvodem může být omlazení starších keřů. Staré hortenzie mohou s léty ztrácet vitalitu a méně kvést. Vypěstováním nových rostlin z řízků nebo hřížením můžete zajistit, že budete mít stále krásné a vitální hortenzie ve své zahradě. V neposlední řadě je množení hortenzií skvělým způsobem, jak obdarovat své blízké vlastnoručně vypěstovanou rostlinou, která nese kousek vaší zahrady. A konečně, pro některé nadšené zahradníky představuje množení hortenzií fascinující proces a výzvu, při které mohou hlouběji proniknout do tajů botaniky a pěstování rostlin.
Ideální čas pro množení hortenzií se liší v závislosti na zvolené metodě. Pro řízkování je nejvhodnější období od pozdního jara do poloviny léta, kdy rostliny aktivně rostou a mají dostatek energie pro tvorbu kořenů. Hřížení se nejlépe provádí na jaře nebo na podzim, kdy jsou větve ohebné a půda vlhká. Dělení trsů je ideální provádět na jaře nebo na podzim, v období vegetačního klidu rostliny. Generativní množení ze semen je časově nejnáročnější a obvykle se provádí na jaře. Pochopení optimálního načasování pro každou metodu výrazně zvyšuje šance na úspěch a zajišťuje, že nově vzniklé rostlinky budou mít dostatek času na zakořenění a zesílení před příchodem nepříznivého počasí.
Metody množení hortenzií: Podrobný přehled s praktickými návody
Existuje několik efektivních metod, jak úspěšně rozmnožit hortenzie. Každá z těchto metod má své specifické postupy, které je důležité dodržet pro dosažení optimálních výsledků. Mezi nejběžnější a nejúčinnější metody patří:
- Řízkování: Jedna z nejpopulárnějších a nejčastěji používaných metod, která spočívá v zakořenění části stonku rostliny.
- Hřížení: Metoda, při které se větev mateřské rostliny ohne k zemi a zahrne hlínou, dokud nevytvoří vlastní kořeny.
- Dělení trsů: Vhodné pro starší, rozrostlé keře, které lze rozdělit na několik samostatných rostlin.
- Generativní množení (ze semen): Méně běžná metoda, která se používá spíše pro šlechtění nových odrůd, ale je možná i pro běžné pěstování.
V následujících podkapitolách se podrobně zaměříme na každý z těchto způsobů množení, krok za krokem si vysvětlíme potřebné postupy a poskytneme praktické tipy pro zajištění úspěchu.
1. Řízkování hortenzií: Nejběžnější a nejefektivnější metoda

Řízkování je pravděpodobně nejrozšířenější a nejúspěšnější metoda množení hortenzií. Spočívá v odebrání části stonku (řízku) z mateřské rostliny a vytvoření podmínek pro jeho zakořenění. Tato metoda je relativně rychlá a umožňuje získat geneticky identické kopie mateřské rostliny, což je důležité pro zachování specifických vlastností odrůdy, jako je barva a tvar květů.
1.1. Výběr vhodných řízků: Klíč k úspěchu
Pro úspěšné řízkování je zásadní vybrat zdravé a vitální řízky z mateřské rostliny. Ideální řízky by měly být:
- Polovyzrálé: To znamená, že nejsou ani příliš mladé a měkké, ani příliš staré a dřevnaté. Takové řízky mají nejlepší schopnost zakořenit.
- Délka 10-15 cm: Tato délka je obvykle optimální pro dobré zakořenění a následný růst.
- S několika listy (2-3 páry): Listy jsou nezbytné pro fotosyntézu, ale jejich nadměrné množství by mohlo vést k nadměrné ztrátě vlhkosti.
- Bez květů nebo poupat: Rostlina by měla veškerou svou energii věnovat tvorbě kořenů, nikoli kvetení.
- Odebrané z nekvětoucích výhonů: Tyto výhony mají větší tendenci k zakořenění.
Nejvhodnější doba pro odběr řízků je obvykle od června do srpna, v závislosti na konkrétní odrůdě a klimatických podmínkách. Ranní hodiny, kdy jsou rostliny plné vláhy, jsou pro odběr řízků nejlepší.
1.2. Příprava řízků: Důležitý krok pro zakořenění
Po odebrání vhodných řízků je třeba je správně připravit, aby se zvýšila šance na úspěšné zakořenění:
- Odstraňte spodní listy: Nechte pouze horní 2-3 páry listů. Tím se sníží odpařování vody a minimalizuje se riziko hniloby spodní části řízku.
- Zkraťte horní listy o polovinu: To opět pomáhá snížit ztrátu vlhkosti transpirací.
- Proveďte hladký řez těsně pod kolénkem (nodem): Kolénko je místo, kde vyrůstají listy, a obsahuje buňky, které mají schopnost diferencovat se v kořenové buňky.
- Volitelně: Použijte stimulátor zakořeňování: Hormonální přípravky pro podporu zakořenění mohou výrazně urychlit a zlepšit proces tvorby kořenů, zejména u obtížněji kořenících odrůd. Stimulátor se obvykle nanáší na spodní část řízku.
- Vhodný substrát: Nejlepší je lehký, propustný substrát, který dobře drží vlhkost, ale zároveň nepromáčí. Můžete použít speciální substrát pro řízkování, směs rašeliny a perlitu v poměru 1:1 nebo kvalitní zahradnický substrát smíchaný s pískem.
- Vlhkost: Řízky potřebují konstantní vlhkost, aby nedošlo k jejich vyschnutí. Ideální je umístit je do mini skleníku nebo je přikrýt průhlednou fólií či plastovou lahví, čímž se vytvoří vlhké mikroklima. Pravidelně roste, aby se zabránilo tvorbě plísní.
- Teplota: Optimální teplota pro zakořenění se pohybuje mezi 20-25 °C. Teplo urychluje buněčné dělení a tvorbu kořenů.
- Světlo: Řízky potřebují dostatek rozptýleného světla, ale přímé slunce by je mohlo spálit. Ideální je umístit je na světlé místo bez přímého slunečního záření.
- Vzduch: Pravidelné větrání je důležité, aby se zabránilo přemokření substrátu a vzniku plísní. Krátce každý den odklopte kryt nebo otevřete větrací otvory.
- Postupné otužování: Před vysazením ven je třeba mladé rostlinky postupně zvykat na venkovní podmínky. Začněte s krátkým pobytem venku na chráněném místě a postupně prodlužujte dobu, až budou moci zůstat venku trvale.
- Přesazení: Jakmile mají rostlinky dostatečně vyvinutý kořenový systém, přesaďte je do větších květináčů s kvalitním zahradnickým substrátem. Pokud je chcete vysadit přímo do zahrady, počkejte, až pominou všechna rizika mrazů.
- Zálivka a hnojení: Mladé hortenzie potřebují pravidelnou zálivku, aby byl substrát stále mírně vlhký. S hnojením začněte opatrně, až po několika týdnech po přesazení, ideálně hnojivy s nízkým obsahem dusíku, aby se podpořil růst kořenů.
- Ochrana před škůdci a chorobami: Pravidelně kontrolujte mladé rostlinky na přítomnost škůdců a chorob a v případě potřeby zasáhněte vhodnými přípravky.
- Flexibilní a nízko rostoucí větve: Tyto větve se snadno ohnou k zemi, aniž by se zlomily.
- Zdravé a silné větve: Větve by neměly být poškozené nebo napadené chorobami či škůdci.
- Větve blízko země: Usnadňuje to jejich zahrnutí hlínou.
- Jednoleté nebo dvouleté výhony: Tyto výhony mají největší schopnost zakořenit.
- Vyberte vhodnou větev a místo na zemi, kam ji ohnete. Půda by měla být kyprá a vlhká.
- Odstraňte listy a postranní výhony z části větve, která přijde do kontaktu s půdou.
- Na spodní straně větve, v místě kontaktu s půdou, udělejte malý řez nebo nařízněte kůru. Tento řez stimuluje tvorbu kořenových hormonů a usnadňuje zakořenění. Můžete také lehce obalit toto místo stimulátorem zakořeňování.
- Ohněte větev k zemi a zajistěte ji v této poloze pomocí ohnutého drátu, kolíku nebo kamene. Zajistěte, aby naříznutá část větve byla v kontaktu s půdou.
- Zahrňte ohnutou část větve kvalitní zeminou a lehce ji přitlačte. Konec větve s listy by měl zůstat nad zemí.
- Pravidelně zalévejte zahrnutou část větve, aby byla půda stále vlhká.


Připravené řízky by se měly co nejdříve zasadit do vhodného substrátu, aby nevyschly.
1.3. Zakořeňování řízků: Vytvoření ideálních podmínek
Pro úspěšné zakořenění řízků je klíčové zajistit jim vhodné prostředí:


Řízky obvykle zakoření během několika týdnů až několika měsíců, v závislosti na odrůdě a podmínkách. Poznáte to podle nově vyrůstajících lístků.
1.4. Péče o zakořeněné řízky: Od sazeničky k silné rostlině
Jakmile řízky zakoření a začnou aktivně růst, je čas na jejich postupné otužování a přesazení do větších květináčů nebo přímo do zahrady:
Péče v prvních letech života je pro mladé hortenzie klíčová pro jejich zdravý růst a bohaté kvetení v budoucnu.
2. Hřížení hortenzií: Jednoduchá metoda s vysokou úspěšností
Hřížení je přirozená metoda množení, při které se část stonku mateřské rostliny ohne k zemi a zahrne hlínou, aniž by se oddělila od mateřské rostliny. V místě kontaktu s půdou stonek vytvoří kořeny a po zakořenění jej lze oddělit a pěstovat jako samostatnou rostlinu. Tato metoda má vysokou úspěšnost, protože nová rostlina je po celou dobu zakořeňování vyživována mateřskou rostlinou.
2.1. Výběr vhodných větví pro hřížení
Pro hřížení jsou nejvhodnější:
Ideální doba pro hřížení je na jaře nebo na podzim, kdy je půda vlhká a rostliny nejsou v intenzivním růstu nebo kvetení.