Prunus tomentosa: Podrobný průvodce pěstováním a využitím třešně plstnaté
Datum publikace: 15. května 2025
Autor: Zahrádkářský expert
Prunus tomentosa, v češtině známá jako třešeň plstnatá, představuje fascinující a mnohostrannou dřevinu, která si získává stále větší oblibu mezi zahrádkáři i milovníky přírody. Tento nenáročný keř nebo malý strom pochází z oblastí severní a západní Číny, Koreje a Mongolska a do Evropy byl introdukován v 19. století. Jeho atraktivní vzhled, chutné plody a relativní nenáročnost na pěstování z něj činí cenný přírůstek do každé zahrady. V tomto obsáhlém článku se podrobně seznámíme s charakteristikami Prunus tomentosa, jeho pěstováním, využitím a potenciálními problémy.
Botanická charakteristika Prunus tomentosa
Třešeň plstnatá patří do rodu *Prunus*, který zahrnuje mnoho dalších oblíbených ovocných stromů a keřů, jako jsou třešně, višně, slivoně, meruňky a broskvoně. *Prunus tomentosa* se od svých příbuzných odlišuje několika klíčovými rysy.
Morfologie a habitus
Prunus tomentosa obvykle dorůstá výšky 1,5 až 3 metry, někdy i více, a vytváří hustě větvený keř nebo malý strom s kulovitou až rozložitou korunou. Jeho větve jsou pokryty jemnými chloupky, které dodávají rostlině charakteristický plstnatý vzhled, odtud také pochází český název. Kůra mladých větví je hnědočervená, později šedohnědá a hladká.
Listy
Listy třešně plstnaté jsou střídavé, jednoduché, eliptického až obvejčitého tvaru, s pilovitým okrajem. Jsou poměrně malé, obvykle 2 až 7 cm dlouhé a 1 až 3 cm široké. Mladé listy jsou z obou stran hustě chlupaté, později se chloupky udržují spíše na spodní straně a na řapíku. Barva listů je sytě zelená, na podzim se zbarvují do oranžových až červených odstínů, což přispívá k okrasné hodnotě rostliny.
Květy
Jednou z nejvýraznějších vlastností Prunus tomentosa je jeho bohaté kvetení na jaře. Květy se objevují ještě před rašením listů, obvykle v dubnu až květnu, a pokrývají celou rostlinu hustým závojem. Jsou poměrně malé, bílé až narůžovělé, pětičetné, s mnoha tyčinkami. Květy jsou uspořádány jednotlivě nebo v malých svazečcích podél loňských výhonů. Kvetení je nejen vizuálně atraktivní, ale také důležité pro opylení a následnou tvorbu plodů.
Plody
Plody třešně plstnaté jsou malé peckovice, kulovitého až oválného tvaru, o průměru 1 až 1,5 cm. Jejich barva se v závislosti na odrůdě a stupni zralosti pohybuje od jasně červené přes tmavě červenou až po purpurově černou. Povrch plodů je jemně chlupatý, což je další charakteristický znak tohoto druhu. Dužnina je šťavnatá, sladkokyselá až sladká, s malou peckou uprostřed. Plody dozrávají poměrně brzy, obvykle v červnu až červenci, a jsou vhodné pro přímou konzumaci i další zpracování.
Nároky na pěstování Prunus tomentosa
Třešeň plstnatá je obecně považována za nenáročnou dřevinu, která se dobře přizpůsobuje různým podmínkám. Přesto je pro optimální růst a plodnost důležité dodržovat několik základních zásad pěstování.
Stanoviště a půda
Prunus tomentosa preferuje slunné až polostinné stanoviště. Na plném slunci bohatěji kvete a plodí, ale snese i mírné zastínění. Co se týče půdy, nejlépe se jí daří v propustných, humózních a mírně vlhkých půdách s neutrálním až mírně kyselým pH (6,0-7,5). Je poměrně tolerantní k různým typům půd, snese i sušší a chudší půdy, ale na těžkých a zamokřených půdách může trpět hnilobou kořenů.
Výsadba
Nejvhodnější doba pro výsadbu třešně plstnaté je na jaře nebo na podzim, kdy je půda dostatečně vlhká a teplota vzduchu mírná. Při výsadbě je důležité vykopat dostatečně velkou jámu, která je alespoň dvakrát širší a stejně hluboká jako kořenový bal. Před výsadbou je vhodné kořeny mírně prokypřit. Rostlinu umístíme do jámy tak, aby kořenový krček byl v úrovni okolního terénu. Jámu zasypeme kvalitní zeminou smíchanou s kompostem nebo jiným organickým hnojivem a důkladně zalijeme. Okolo vysazené rostliny můžeme vytvořit mulč z kůry nebo štěpky, který pomůže udržet vlhkost a potlačit růst plevelů.
Zálivka
Mladé rostliny třešně plstnaté vyžadují pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Starší, dobře zakořeněné rostliny jsou na sucho poměrně odolné, ale v dlouhotrvajícím horkém a suchém počasí je vhodné je občas zalít. Důležité je zalévat ke kořenům a vyhnout se zbytečnému smáčení listů, které může podporovat rozvoj houbových chorob.
Hnojení
Prunus tomentosa obvykle nevyžaduje intenzivní hnojení. Mladé rostliny můžeme na jaře přihnojit kompostem nebo pomalu působícím organickým hnojivem, které podpoří jejich růst. U starších, plodících rostlin je vhodné hnojit po sklizni, aby se podpořil vývoj květních pupenů pro následující rok. Můžeme použít speciální hnojiva pro ovocné stromy a keře, která obsahují vyvážený poměr živin.
Řez
Řez třešně plstnaté je důležitý pro udržení jejího tvaru, prosvětlení koruny a podporu plodnosti. Nejvhodnější doba pro řez je po odkvětu nebo na konci zimy, před rašením. U mladých rostlin provádíme výchovný řez, kterým tvarujeme korunu a odstraňujeme přebytečné nebo křížící se větve. U starších rostlin provádíme udržovací řez, při kterém odstraňujeme suché, poškozené nebo přestárlé větve. Prunus tomentosa dobře snáší řez, a proto se nemusíme bát radikálnějšího zásahu, pokud je to potřeba.
Rozmnožování
Třešeň plstnatou lze rozmnožovat několika způsoby:
- Semena: Generativní rozmnožování ze semen je možné, ale potomstvo nemusí být vždy identické s mateřskou rostlinou. Semena se získávají z vyzrálých plodů, očistí se od dužniny a stratifikují se (vystaví se chladu a vlhku) po dobu několika měsíců, aby se narušila dormance. Na jaře se vysévají do výsevního substrátu.
- Řízky: Vegetativní rozmnožování řízky je spolehlivější způsob, jak získat geneticky identické potomstvo. Odebírají se polovyzrálé řízky v létě nebo dřevité řízky na podzim či v zimě. Řízky se zakořeňují v propustném substrátu při zajištění dostatečné vlhkosti a tepla.
- Odhložování: Jednoduchý způsob rozmnožování, při kterém se ohebná větev ohýbá k zemi, zahrne se zeminou a nechá se zakořenit. Po zakořenění se nová rostlina oddělí od mateřské.
- Očkování a roubování: Tyto metody se používají pro šíření vybraných odrůd na vhodnou podnož, což může ovlivnit růst, plodnost a odolnost rostliny.
Využití Prunus tomentosa
Třešeň plstnatá je ceněna pro své okrasné i užitkové vlastnosti. Její využití je poměrně široké.
Okrasná dřevina
Díky svému kompaktnímu růstu, bohatému jarnímu kvetení a atraktivnímu podzimnímu zbarvení listů je Prunus tomentosa oblíbenou okrasnou dřevinou. Hodí se jako solitér do menších zahrad, do skupinových výsadeb, ale i do živých plotů. Její časné kvetení přináší do zahrady první jarní barvy a radost.
Ovocná dřevina
Plody třešně plstnaté jsou jedlé a mají příjemnou sladkokyselou chuť. Jsou bohaté na vitamíny a antioxidanty. Mohou se konzumovat čerstvé, ale také se výborně hodí pro další zpracování, jako jsou džemy, kompoty, šťávy, sirupy, vína a likéry. Díky brzkému dozrávání jsou jedním z prvních druhů ovoce, které můžeme v zahradě sklízet.
Včelařství
Bohaté kvetení Prunus tomentosa na jaře poskytuje včelám důležitý zdroj nektaru a pylu. Je proto cennou rostlinou pro podporu včel a dalšího hmyzu opylujícího rostliny.
Půdoochranná funkce
Díky svému hustému kořenovému systému může třešeň plstnatá pomáhat zpevňovat půdu a předcházet erozi, zejména na svazích a nestabilních terénech.
Odrůdy Prunus tomentosa
Existuje několik odrůd třešně plstnaté, které se liší velikostí plodů, jejich barvou, chutí a dobou zrání. Některé z oblíbených odrůd zahrnují:
- ‚Nanking Cherry‘: Jedna z nejrozšířenějších odrůd, s bohatou násadou červených plodů sladkokyselé chuti.
- ‚Orient‘: Odrůda s většími, tmavě červenými plody a dobrou chutí.
- ‚Janis‘: Kanadská odrůda s velkými, tmavě červenými plody sladké chuti. Je považována za jednu z nejchutnějších odrůd.
- ‚Carmine Jewel‘: Zakrslá odrůda vhodná i pro pěstování v nádobách, s tmavě červenými, šťavnatými plody.
- ‚Romeo‘: Další zakrslá odrůda s tmavě červenými plody a dobrou odolností vůči chorobám.
- ‚Juliet‘: Kompaktní odrůda s velkými, tmavě červenými plody sladkokyselé chuti.
Při výběru odrůdy je vhodné zvážit klimatické podmínky dané oblasti, dostupný prostor v zahradě a preferované vlastnosti plodů.
Možné problémy a choroby Prunus tomentosa
I když je třešeň plstnatá poměrně odolná, může být za určitých podmínek napadena některými chorobami a škůdci.
Choroby
- Moniliová hniloba (Monilia laxa): Houbové onemocnění, které způsobuje vadnutí a usychání květů a výhonů, později i hnilobu plodů. Prevencí je prosvětlování koruny, odstraňování napadených částí a v případě potřeby použití fungicidů.
- Skvrnitost listů (Blumeriella jaapii): Projevuje se hnědými skvrnami na listech, které postupně žloutnou a opadávají. Prevencí je dostatečné proudění vzduchu v koruně a v případě silného napadení postřik fungicidy.
- Korkovitost plodů: Fyziologická porucha způsobená nedostatkem vápníku nebo nepravidelnou zálivkou. Projevuje se korkovitými skvrnami na plodech. Prevencí je vyrovnaná výživa a pravidelná zálivka.
Škůdci
- Mšice (Aphidoidea): Drobní saví škůdci, kteří sají šťávu z mladých výhonů a listů, způsobují jejich deformace a zpomalují růst. Lze je hubit insekticidy nebo biologickými metodami (např. dravými slunéčky).
- Pilous třešňový (Rhynchites auratus): Brouk, jehož larvy se vyvíjejí v peckách plodů, způsobují jejich červivost a opadávání. Ochrana zahrnuje sběr a likvidaci napadených plodů a v případě silného výskytu insekticidní postřik.
- Svilušky (Tetranychidae): Drobní roztoči, kteří sají
