Kompletní Průvodce Chorobami Jahodníku a Efektivní Prevencí
Pěstování jahodníku může být velmi uspokojivé, avšak je také spojeno s rizikem různých chorob a škůdců, které mohou významně ohrozit vaši úrodu. V tomto obsáhlém průvodci se zaměříme na nejčastější a nejzávažnější nemoci jahodníku, detailně popíšeme jejich příznaky, příčiny vzniku a především efektivní metody prevence a léčby. Naším cílem je poskytnout vám komplexní znalosti a praktické rady, které vám pomohou udržet vaše jahodníky zdravé a zajistit bohatou a kvalitní sklizeň.
Nejčastější Houbové Choroby Jahodníku
Houbové choroby představují jednu z největších skupin onemocnění, které postihují jahodníky. Vlhké a teplé počasí vytváří ideální podmínky pro šíření těchto patogenů. Včasná identifikace a správná opatření jsou klíčové pro minimalizaci škod.
Plíseň šedá (Botrytis cinerea)
Plíseň šedá je jednou z nejrozšířenějších a nejničivějších houbových chorob jahodníku. Může napadat všechny nadzemní části rostliny – květy, listy, stonky i plody. Charakteristickým příznakem je výskyt šedého, práškovitého povlaku, který se rychle šíří, zejména za vlhkého počasí. Napadené květy hnědnou a opadávají, na plodech se objevují měkké, hnědé skvrny, které postupně pokrývá zmíněný šedý povlak. Plody následně hnijí a jsou neprodejné.
Příčiny vzniku plísně šedé:
- Vysoká vlhkost vzduchu a časté deště.
- Hustý porost a nedostatečné proudění vzduchu.
- Poškození rostlin hmyzem nebo mechanicky.
- Přehnojení dusíkem, které způsobuje bujný růst a hustý listový pokryv.
- Přítomnost infikovaných zbytků rostlin v okolí.
Prevence plísně šedé:
- Zajištění dostatečného proudění vzduchu mezi rostlinami – dodržování optimálních rozestupů při výsadbě.
- Pravidelné odstraňování starých a nemocných listů a plodů.
- Mulčování slámou nebo netkanou textilií, které zabraňuje kontaktu plodů s půdou a omezuje odpařování vody.
- Vyvážené hnojení s omezením dusíkatých hnojiv a dostatkem draslíku, který zvyšuje odolnost rostlin.
- Používání preventivních postřiků fungicidy v období kvetení a zrání plodů, zejména za vlhkého počasí.
- Výběr odrůd jahodníku, které jsou méně náchylné k plísni šedé.
- Důkladná likvidace posklizňových zbytků rostlin.
Léčba plísně šedé:
- Okamžité odstranění a likvidace napadených částí rostlin.
- Použití systémových nebo kontaktních fungicidů, aplikovaných podle návodu výrobce. Důležité je střídat různé typy fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence patogenu.
- Zajištění lepšího proudění vzduchu kolem rostlin pro urychlení osychání.
- Omezení zálivky shora a preferování zálivky ke kořenům.
Bílá skvrnitost listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae)
Bílá skvrnitost listů jahodníku je další častou houbovou chorobou, která se projevuje především na listech, ale může napadat i stonky a kališní lístky. Typickými příznaky jsou malé, okrouhlé až nepravidelné skvrny o průměru 2-5 mm. Střed skvrny je bělavý až šedavý, ohraničený tmavě červenofialovým až hnědým lemem. Při silném napadení se skvrny mohou slévat a listy předčasně usychají, což oslabuje rostlinu a snižuje výnos.
Příčiny vzniku bílé skvrnitosti listů:
- Vysoká vlhkost vzduchu a časté deště.
- Hustý porost a nedostatečné proudění vzduchu.
- Infikované sadbové materiály.
- Přetrvávání infekce na opadlých listech.
Prevence bílé skvrnitosti listů:
- Výsadba zdravého, certifikovaného sadbového materiálu.
- Dodržování optimálních rozestupů mezi rostlinami.
- Pravidelné odstraňování a likvidace napadených a starých listů.
- Zajištění dobrého proudění vzduchu.
- Mulčování, které omezuje rozstřikování vody na listy při zálivce nebo dešti.
- Preventivní postřiky fungicidy, zejména v období vlhkého počasí.
- Podzimní úklid listí z porostu.
- Odstranění a spálení silně napadených listů.
- Aplikace vhodných fungicidů, opakovaně podle potřeby a návodu výrobce.
- Zajištění lepší ventilace porostu.
- Vysoká vlhkost a teplota.
- Deštivé počasí a rosení.
- Infikované rostlinné zbytky.
- Šíření větrem a dešťovou vodou.
- Používání zdravé sadby.
- Dodržování optimálního sponu při výsadbě.
- Pravidelné odstraňování a likvidace napadených listů.
- Zajištění dobrého proudění vzduchu.
- Mulčování.
- Preventivní ošetření fungicidy, zejména za podmínek podporujících šíření choroby.
- Podzimní odstranění a spálení opadlých listů.
- Odstranění a likvidace napadených částí rostlin.
- Aplikace vhodných fungicidů, s ohledem na střídání účinných látek.
- Suché počasí s vysokými denními teplotami a chladnými nocemi.
- Hustý porost a nedostatečné proudění vzduchu.
- Přehnojení dusíkem.
- Náchylné odrůdy.
- Výběr méně náchylných odrůd.
- Zajištění dostatečného proudění vzduchu mezi rostlinami.
- Vyvážené hnojení s omezením dusíku a dostatkem draslíku.
- Pravidelná kontrola rostlin a včasné odstraňování prvních příznaků.
- Preventivní postřiky fungicidy, zejména v období suchého a teplého počasí.
- Odstranění silně napadených listů.
- Aplikace vhodných fungicidů, které jsou účinné proti padlí. Důležité je opakovat postřik podle návodu a střídat přípravky.
- Zajištění lepší ventilace porostu.
- Přítomnost houby v půdě, kde může přežívat i několik let.
- Infikovaná sadba.
- Poškození kořenového systému.
- Pěstování náchylných odrůd na infikované půdě.
- Používání zdravé, certifikované sadby z prověřených zdrojů.
- Výběr rezistentních nebo tolerantních odrůd.
- Střídání plodin – nepěstovat jahody po plodinách náchylných k verticiliovému vadnutí (např. rajčata, brambory, papriky).
- Dezinfekce půdy (např. solarizací) před výsadbou, i když tato metoda je náročná a ne vždy účinná v dlouhodobém horizontu.
- Zajištění dobré drenáže půdy.
- Omezení mechanického poškození kořenů při kultivaci.
- Přímá léčba napadených rostlin není možná.
- Doporučuje se odstranění a spálení napadených rostlin, aby se zabránilo šíření choroby.
- V oblastech s výskytem choroby je nutné pěstovat rezistentní odrůdy a dodržovat preventivní opatření.
- Vysoká vlhkost a teplota.
- Deštivé počasí a rosení.
- Infikovaná sadba.
- Šíření dešťovou vodou, větrem a hmyzem.
- Používání zdravé, certifikované sadby.
- Dodržování optimálních rozestupů při výsadbě.
- Zajištění dobrého proudění vzduchu.
- Mulčování.
- Omezování zálivky shora.
- Pravidelná kontrola rostlin a odstraňování prvních příznaků.
- Preventivní postřiky fungicidy, zejména v rizikových obdobích.
- Odstranění a likvidace napadených částí rostlin.
- Aplikace vhodných fungicidů, opakovaně podle potřeby a návodu výrobce.
- Vysoká vlhkost půdy a vzduchu.
- Poškození rostlin, například při výsadbě nebo kultivaci.
- Infikované rostlinné zbytky.
- Výsadba na dobře propustných půdách.
- Zajištění dobré drenáže.
- Opatrná manipulace s rostlinami při výsadbě a ošetřování.
- Odstraňování a likvidace napadených listů a rostlinných zbytků.
- Preventivní ošetření fungicidy v rizikových obdobích.
Léčba bílé skvrnitosti listů:
Červená skvrnitost listů jahodníku (Diplocarpon earliana)
Červená skvrnitost listů jahodníku, známá také jako Diplokarponová skvrnitost, se projevuje na listech, řapících a stopkách plodů. Charakteristickými příznaky jsou malé, okrouhlé až nepravidelné, tmavě červenofialové skvrny. Na horní straně listů mohou být skvrny mírně propadlé a v jejich středu se někdy objevují drobné černé tečky – plodnice houby. Při silném napadení se skvrny slévají, listy žloutnou a předčasně odumírají, což vede k oslabení rostliny a snížení úrody.
Příčiny vzniku červené skvrnitosti listů:
Prevence červené skvrnitosti listů:
Léčba červené skvrnitosti listů:
Padlí jahodníku (Podosphaera aphanis)
Padlí jahodníku je snadno rozpoznatelná houbová choroba, která se projevuje bílým, moučnatým povlakem na horní i dolní straně listů, na květech i na mladých plodech. Napadené listy se mohou kroutit a deformovat, květy opadávají a plody jsou menší a mají horší chuť. Při silném napadení může dojít k celkovému oslabení rostliny a snížení výnosu.
Příčiny vzniku padlí jahodníku:
Prevence padlí jahodníku:
Léčba padlí jahodníku:
Verticiliové vadnutí jahodníku (Verticillium albo-atrum, Verticillium dahliae)
Verticiliové vadnutí jahodníku je závažné půdní onemocnění, které způsobuje houba rodu Verticillium. Houba proniká do kořenů a cévních svazků rostliny, čímž narušuje transport vody a živin. Příznaky se objevují postupně – nejprve vadnutí a žloutnutí starších listů, které postupuje směrem k vrcholu rostliny. Rostliny jsou zakrslé, mají menší plody a v konečné fázi dochází k jejich uhynutí. Charakteristickým znakem je hnědé zbarvení cévních svazků v řezu stonkem a kořeny.
Příčiny vzniku verticiliového vadnutí:
Prevence verticiliového vadnutí:
Léčba verticiliového vadnutí:
Antraknóza jahodníku (Colletotrichum acutatum, Colletotrichum fragariae)
Antraknóza jahodníku je závažné houbové onemocnění, které může napadat všechny části rostliny – listy, řapíky, květy, stonky i plody. Příznaky se liší v závislosti na napadené části. Na listech se objevují malé, tmavě hnědé až černé skvrny, které se mohou zvětšovat a splývat. Na řapících a stopkách plodů se tvoří protáhlé, tmavé léze, které mohou způsobit jejich odumření. Na plodech se objevují propadlé, tmavé skvrny, které mohou být pokryty oranžovými sporami houby za vlhkého počasí. Antraknóza může způsobit značné ztráty na úrodě.
Příčiny vzniku antraknózy:
Prevence antraknózy:
Léčba antraknózy:
Fomová hniloba korunky jahodníku (Phomopsis obscurans)
Fomová hniloba korunky jahodníku je méně časté, ale o to záludnější houbové onemocnění, které napadá především korunky a řapíky listů. Na řapících se objevují tmavě hnědé až černé, propadlé skvrny, které mohou vést k jejich odumření. Korunka rostliny hnědne a hnije, což způsobuje postupné vadnutí a nakonec i uhynutí celé rostliny. Na napadených tkáních se mohou objevit drobné černé plodničky houby.
Příčiny vzniku fomové hniloby korunky:
