Úvod do Světa Angreštu: Historie, Botanika a Význam
Angrešt, vědecky známý jako *Ribes uva-crispa* (dříve *Ribes grossularia*), je opadavý keř z čeledi meruzalkovitých (*Grossulariaceae*). Jeho historie sahá hluboko do evropské minulosti, přičemž první písemné zmínky o pěstování angreštu pocházejí již ze 16. století. Původní areál výskytu zahrnuje rozsáhlé oblasti Evropy a severní Afriky. Postupem času se angrešt rozšířil do dalších částí světa, včetně Severní Ameriky a Austrálie, kde zdomácněl a je ceněn pro své chutné plody a nenáročnost na pěstování.
Botanická charakteristika angreštu je fascinující. Jedná se o trnitý keř, dosahující výšky až 1,5 metru. Jeho větve jsou hustě pokryty ostrými trny, které chrání rostlinu před býložravci. Listy jsou střídavé, dlanitě laločnaté s 3-5 laloky a zubatými okraji. Květy jsou nenápadné, zelenavé nebo načervenalé, vyrůstají jednotlivě nebo v malých hroznech v paždí listů. Plodem je bobule, která může mít různé barvy (zelená, žlutá, červená, fialová) a velikosti, v závislosti na odrůdě. Povrch bobule může být hladký nebo chlupatý.
Význam angreštu je mnohostranný. V zahradách je ceněn pro svou relativní nenáročnost, vysokou plodnost a dekorativní vzhled. Plody angreštu jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), minerály a antioxidanty, což z nich činí zdravou a chutnou součást stravy. V kuchyni se angrešt využívá k přípravě džemů, kompotů, koláčů, omáček a dalších sladkých i slaných pokrmů. V lidovém léčitelství se angreštu připisují různé léčivé účinky, například posílení imunity a podpora trávení.
Klasifikace a Typy Odrůd Angreštu: Hledáme Ideální Volbu pro Vaši Zahradu
Svět odrůd angreštu je neuvěřitelně rozmanitý, nabízí širokou škálu vlastností, které uspokojí i ty nejnáročnější pěstitele. Pro lepší orientaci se odrůdy angreštu tradičně klasifikují podle několika klíčových kritérií, mezi něž patří barva plodů, velikost plodů, období zrání, odolnost vůči chorobám a škůdcům, a také tvar keře a síla růstu.
Podle Barvy Plodů:
Jedním z nejzákladnějších rozdělení je podle barvy zralých bobulí. Tato charakteristika má nejen estetický význam, ale může ovlivnit i chuť a využití plodů.
- Zelenoplodé odrůdy: Tyto odrůdy jsou velmi oblíbené pro svou svěží, často lehce nakyslou chuť. Mezi známé zástupce patří například ‚Invicta‘, ceněná pro svou vysokou odolnost vůči padlí angreštovému, a ‚Zelený Krym‘, starší odrůda s velkými, aromatickými plody. Zelené angrešty jsou vynikající pro přímou konzumaci i pro zpracování do kompotů a džemů.
- Žlutoplodé odrůdy: Žluté angrešty se vyznačují sladší chutí s jemnou kyselinkou. Odrůda ‚Zlatý Fík‘ je proslulá svými velkými, zlatožlutými plody a výbornou chutí. Další zajímavou odrůdou je ‚Hinnonmäki Yellow‘, finská odrůda s vysokou odolností a chutnými plody. Žluté angrešty jsou ideální pro dezerty a přímou konzumaci.
- Červenoplodé odrůdy: Červené angrešty nabízejí bohatou, sladkokyselou chuť a atraktivní vzhled. ‚Tatjana‘ je ruská odrůda s velkými, tmavě červenými plody a dobrou odolností. ‚Rovada‘ je další populární odrůda s vysokými výnosy a chutnými, jasně červenými bobulemi. Červené angrešty jsou skvělé pro džemy, sirupy a zdobení pokrmů.
- Fialovoplodé odrůdy: Tyto méně obvyklé odrůdy zaujmou svou unikátní barvou a často i specifickou chutí. ‚Niesluchowski‘ je polská odrůda s tmavě fialovými plody a aromatickou chutí. Fialové angrešty jsou zajímavou volbou pro pěstitele, kteří hledají něco neobvyklého.
Podle Velikosti Plodů:
Velikost plodů je dalším důležitým kritériem pro výběr odrůdy, ovlivňuje jak výnos, tak i využití plodů.
- Maloplodé odrůdy: Tyto odrůdy produkují menší bobule, často s intenzivnější chutí. Jsou vhodné pro přímou konzumaci i pro zpracování, kde menší velikost není překážkou. Některé starší odrůdy se vyznačují malými, ale velmi aromatickými plody.
- Středněplodé odrůdy: Představují kompromis mezi velikostí a výnosem. Většina moderních odrůd spadá do této kategorie, nabízejí dobrý poměr mezi množstvím a kvalitou plodů.
- Velkoplodé odrůdy: Tyto odrůdy jsou ceněny pro své velké, atraktivní bobule, které jsou ideální pro přímou konzumaci a výstavy. Pěstování velkoplodých odrůd může vyžadovat více péče, ale odměnou jsou impozantní plody. Mezi známé velkoplodé odrůdy patří například již zmíněný ‚Zlatý Fík‘ a ‚Tatjana‘.
Podle Období Zrání:
Doba zrání plodů je klíčová pro plánování sklizně a prodloužení období, kdy si můžeme čerstvé angrešty vychutnat.
- Rané odrůdy: Dozrávají nejdříve, často již koncem června nebo začátkem července. Jsou ideální pro ty, kteří chtějí sklízet plody co nejdříve. Příkladem rané odrůdy je ‚Prima‘.
- Středně rané odrůdy: Dozrávají v průběhu července. Tato skupina zahrnuje mnoho oblíbených odrůd s vyváženými vlastnostmi.
- Pozdní odrůdy: Dozrávají v srpnu, někdy až začátkem září. Prodlouží sezónu sklizně a umožní zpracování většího množství plodů najednou. Příkladem pozdní odrůdy je ‚Pax‘.
- Velmi pozdní odrůdy: Tyto odrůdy dozrávají až koncem září nebo začátkem října. Jsou vhodné pro oblasti s dlouhým a teplým podzimem.
Podle Odolnosti vůči Chorobám a Škůdcům:
Odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům je zásadní pro úspěšné pěstování angreštu bez nutnosti intenzivní chemické ochrany.
- Odrůdy odolné vůči padlí angreštovému: Padlí angreštové je jednou z nejčastějších a nejzávažnějších chorob angreštu. Výběr odolných odrůd, jako je ‚Invicta‘ nebo ‚Hinnonmäki Yellow‘, může výrazně snížit problémy s touto chorobou.
- Odrůdy odolné vůči antraknóze: Antraknóza je další houbová choroba, která může poškodit listy a plody angreštu. Některé odrůdy vykazují zvýšenou odolnost i vůči této chorobě.
- Odrůdy s dobrou celkovou odolností: Některé moderní odrůdy byly vyšlechtěny s ohledem na komplexní odolnost vůči více chorobám a škůdcům, což usnadňuje jejich pěstování.
Podle Tvaru Keře a Síly Růstu:
Tvar keře a síla růstu ovlivňují nároky na prostor a způsob řezu.
- Kompaktní odrůdy: Tyto odrůdy mají menší vzrůst a jsou vhodné pro menší zahrady nebo pěstování v nádobách.
- Vzpřímeně rostoucí odrůdy: Vytvářejí vzpřímené keře, které vyžadují méně podpory.
- Rozložitě rostoucí odrůdy: Mají tendenci k rozrůstání do šířky a mohou vyžadovat více prostoru.
- Silně rostoucí odrůdy: Dosahují větší velikosti a produkují více plodů, ale vyžadují pravidelný řez.
- Slabě rostoucí odrůdy: Jsou méně náročné na řez a vhodné pro pěstitele, kteří preferují méně intenzivní péči.
Speciální Typy Odrůd:
- Bezkolenné odrůdy: Tyto odrůdy mají méně trnů nebo jsou téměř bez trnů, což usnadňuje sklizeň. Příkladem je ‚Spinefree‘.
- Odrůdy vhodné pro různé klimatické podmínky: Některé odrůdy jsou lépe přizpůsobeny specifickým klimatickým podmínkám, například chladnějším nebo sušším oblastem.
Při výběru ideální odrůdy angreštu pro vaši zahradu zvažte všechny tyto faktory. Zamyslete se nad vašimi preferencemi ohledně chuti, barvy a velikosti plodů, nad klimatickými podmínkami vaší oblasti, prostorovými možnostmi zahrady a vaší ochotou věnovat se péči o rostliny. Pečlivý výběr odrůdy je klíčem k dlouhodobému úspěchu a bohaté úrodě chutných angreštů.
Detailní Průvodce Pěstováním Angreštu Krok za Krokem
Úspěšné pěstování angreštu vyžaduje dodržování několika základních zásad, od správného výběru stanoviště a přípravy půdy až po pravidelnou zálivku, hnojení a ochranu před nepříznivými vlivy. Následující podrobný průvodce vás provede všemi důležitými kroky.
1. Výběr Vhodného Stanoviště:
Angrešt preferuje slunné až polostinné stanoviště. Na plném slunci dosahuje nejlepšího růstu a plodnosti, plody jsou sladší a lépe vybarvené. V polostínu sice také poroste, ale úroda může být menší a plody méně sladké. Důležité je také, aby bylo stanoviště chráněno před silnými větry, které by mohly polámat větve s plody. Ideální je mírně svažitý terén s dobrou cirkulací vzduchu, což pomáhá předcházet houbovým chorobám.
2. Příprava Půdy:
Angreštu se nejlépe daří v propustné, humózní a mírně vlhké půdě s pH v rozmezí 6,0 až 6,5. Před výsadbou je vhodné půdu důkladně připravit. Odstraňte plevele, kameny a další nečistoty. Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, zlepšíte její strukturu přidáním kompostu nebo písku. Naopak, pokud je půda příliš písčitá, obohatíte ji o organickou hmotu (kompost, hnůj), která zadržuje vodu a živiny. Při rytí půdy můžete zapravit i základní hnojivo, například Cererit nebo granulovaný hnůj.
3. Výsadba Angreštu:
Nejvhodnější doba pro výsadbu angreštu je na podzim (říjen-listopad) nebo na jaře (březen-duben), v období, kdy rostliny nejsou aktivně v růstu. Při nákupu sazenic vybírejte zdravé, silné jedince s dobře vyvinutým kořenovým systémem. Před výsadbou namočte kořeny sazenice do vody na několik hodin. Vykopejte sázecí jámu o rozměrech přibližně 50x50x50 cm. Na dno jámy můžete přidat kompost nebo uleželý hnůj. Sazenici umístěte do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl těsně nad úrovní okolního terénu. Zasypte kořeny zeminou a lehce ji přitlačte. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijte.
Vzdálenost mezi sazenicemi závisí na odrůdě a způsobu pěstování. U keřových forem se doporučuje rozestup 1-1,5 metru mezi rostlinami a 2-2,5 metru mezi řadami. U stromkových forem je potřeba větší rozestup, přibližně 1,5-2 metry mezi rostlinami a 2,5-3 metry mezi řadami.
4. Zálivka:
Angrešt vyžaduje pravidelnou zálivku, zejména v období sucha a během zrání plodů. Nedostatek vláhy může vést k opadávání plodů a snížení úrody. Zalévejte ke kořenům, vyhněte se kropení listů, které může podporovat šíření houbových chorob. V horkých letních měsících zalévejte i několikrát týdně, zvláště u mladých rostlin. V období dešťů zálivku omezte.
5. Hnojení:
Pro bohatou úrodu a zdravý růst je důležité pravidelné hnojení. Na jaře, před začátkem vegetace, můžete použít dusíkatá hnojiva, která podpoří rů