Atlas zahradních květin: Podrobný průvodce pro každého zahradníka
Vítejte v našem obsáhlém atlasu zahradních květin, který je vaším nepostradatelným průvodcem světem okrasných rostlin. Ať už jste zkušený zahradník, nebo teprve začínáte s pěstováním květin, tento detailní průvodce vám poskytne veškeré potřebné informace k tomu, abyste mohli svou zahradu proměnit v kvetoucí ráj. Prozkoumáme nespočet druhů a odrůd zahradních květin, podrobně popíšeme jejich vzhled, nároky na pěstování, doporučené stanoviště, dobu kvetení a možnosti využití v zahradní architektuře. Naším cílem je poskytnout vám nejkomplexnější a nejpřesnější informace, které vám pomohou při výběru a pěstování zdravých a krásných květin.
Abecední seznam zahradních květin
Pro usnadnění orientace jsme pro vás připravili abecední seznam všech zahrnutých květin. Kliknutím na název květiny se dostanete k jejímu detailnímu popisu.
- Aksamitníky
- Astry
- Begonie
- Flox (Plamenka)
- Hledík větší
- Hvozdík
- Iris (Kosatec)
- Levandule lékařská
- Lilie
- Macešky zahradní
- Narcisy
- Ostřožka stračka
- Petúnie
- Pryskyřník prudký
- Růže
- Sedmikrásky chudobky
- Slunečnice roční
- Tulipány
- Verbeny
- Zimostrádek obecný
Podrobný popis vybraných zahradních květin
Aksamitníky (Tagetes)
Aksamitníky, známé také pod lidovým názvem afrikány, jsou oblíbené letničky pro svou nenáročnost, dlouhé období kvetení a schopnost odpuzovat některé škůdce. Pocházejí z Ameriky a existuje mnoho různých druhů a odrůd, které se liší výškou, barvou a tvarem květů. Mezi nejznámější patří aksamitník rozkladitý (*Tagetes patula*), aksamitník vzpřímený (*Tagetes erecta*) a aksamitník úzkolistý (*Tagetes tenuifolia*).
Charakteristika aksamitníků
Květy aksamitníků jsou obvykle žluté, oranžové nebo červeno-hnědé, často s nápadnými kresbami. Mohou být jednoduché, poloplné nebo plné. Listy jsou peřenosečné, s charakteristickou aromatickou vůní, která je pro některé lidi příjemná, pro jiné méně. Rostliny dosahují výšky od 20 cm do 1 metru v závislosti na druhu a odrůdě.
Nároky na pěstování
Aksamitníky preferují slunné stanoviště a propustnou půdu. Jsou poměrně nenáročné na zálivku, snášejí i krátkodobé sucho. Přemokření jim však škodí a může vést k hnilobě kořenů. Hnojení není obvykle nutné, přílišné hnojení dusíkem může podpořit růst listů na úkor kvetení. Pravidelné odstraňování odkvetlých květů prodlouží dobu kvetení až do prvních mrazů.
Využití v zahradě
Aksamitníky jsou velmi univerzální květiny. Hodí se do záhonů, truhlíků, nádob i jako obruby chodníků. Díky své schopnosti odpuzovat některé půdní škůdce (např. háďátka) se často vysazují i mezi zeleninu a ovocné stromy. Jejich pestré květy přinášejí do zahrady živé barvy a radostnou atmosféru.
Astry (Aster)
Astry, známé také jako hvězdnice, jsou oblíbené podzimní trvalky, které rozzáří zahradu svými hvězdicovitými květy v době, kdy většina ostatních květin již odkvetla. Existuje mnoho druhů a odrůd aster, které se liší výškou, barvou květů (bílá, růžová, fialová, modrá) a dobou kvetení. Mezi nejznámější patří astra novobelgická (*Aster novi-belgii*) a astra novoanglická (*Aster novae-angliae*).
Charakteristika aster
Květy aster mají charakteristický hvězdicovitý tvar se žlutým středem. Listy jsou obvykle kopinaté a střídavě uspořádané na stonku. Výška rostlin se pohybuje od nízkých, půdopokryvných druhů až po vysoké, statné rostliny dosahující výšky i přes 1 metr.
Nároky na pěstování
Astry preferují slunné stanoviště s dobře propustnou a živnou půdou. Nesnášejí přemokření. V období sucha vyžadují pravidelnou zálivku. Vyšší odrůdy mohou potřebovat podpěru, aby se pod tíhou květů nelámaly. Pravidelné hnojení během vegetace podpoří bohaté kvetení. Po odkvětu je vhodné odstřihnout odkvetlé stonky.
Využití v zahradě
Astry jsou ideální pro podzimní záhony, smíšené trvalkové výsadby a řezané květiny. Jejich pestré barvy oživí zahradu v pozdním létě a na podzim. Nízké odrůdy se hodí i do skalek a na obruby záhonů.
Begonie (Begonia)
Begonie jsou velmi rozmanitý rod rostlin, zahrnující letničky, trvalky, hustolisté i hlíznaté druhy. Pocházejí z tropických a subtropických oblastí a jsou oblíbené pro své dekorativní listy a pestré květy. Mezi nejčastěji pěstované patří begonie hlíznatá (*Begonia × tuberhybrida*), begonie semperflorens (*Begonia semperflorens-cultorum*) a begonie královská (*Begonia rex*).
Charakteristika begonií
Květy begonií mohou být jednoduché, poloplné nebo plné, v široké škále barev (bílá, růžová, červená, oranžová, žlutá). Listy jsou často asymetrické, s výraznou žilnatinou a různými barvami a vzory. Hlíznaté begonie mají podzemní hlízu, která jim umožňuje přežít nepříznivé období.
Nároky na pěstování
Begonie preferují polostinné stanoviště chráněné před přímým sluncem a silným větrem. Potřebují vlhkou, humózní a dobře propustnou půdu. Zálivka by měla být pravidelná, ale je třeba se vyvarovat přemokření. Hlíznaté begonie vyžadují pravidelné hnojení během vegetace. Na zimu je třeba hlízy vyjmout ze země a uskladnit v chladu a suchu.
Využití v zahradě
Begonie jsou vhodné do záhonů, truhlíků, závěsných košů i jako pokojové rostliny. Jejich dlouhé a bohaté kvetení a dekorativní listy z nich činí velmi atraktivní rostliny pro různé zahradní úpravy.
Flox (Plamenka) (Phlox)
Floxy, česky plamenky, jsou oblíbené trvalky s voňavými květy uspořádanými v hustých latách. Pocházejí ze Severní Ameriky a existuje mnoho druhů a odrůd, které se liší výškou, barvou květů a dobou kvetení. Mezi nejznámější patří flox latnatý (*Phlox paniculata*) a flox šídlovitý (*Phlox subulata*).
Charakteristika floxů
Květy floxů jsou obvykle pětičetné, v široké škále barev (bílá, růžová, červená, fialová, modrá, oranžová). Flox latnatý kvete v létě a dosahuje výšky až 1,5 metru. Flox šídlovitý je nízká, půdopokryvná rostlina, která kvete na jaře a vytváří barevné koberce.
Nároky na pěstování
Floxy preferují slunné až polostinné stanoviště s dobře propustnou a humózní půdou. Vyžadují pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Flox latnatý je náchylný k padlí, proto je důležitá dobrá cirkulace vzduchu a případně preventivní postřiky. Pravidelné hnojení během vegetace podpoří bohaté kvetení. Po odkvětu je vhodné odstřihnout odkvetlé laty.
Využití v zahradě
Flox latnatý je ideální pro trvalkové záhony, skupinové výsadby a řezané květiny. Flox šídlovitý se hodí do skalek, na obruby záhonů a jako půdopokryvná rostlina.
Hledík větší (Antirrhinum majus)
Hledík větší, lidově nazývaný tlamatka, je oblíbená letnička s nápadnými květy, které připomínají tlamu lva. Pochází ze Středomoří a existuje mnoho různých odrůd, které se liší výškou (od nízkých až po vysoké), barvou květů (bílá, žlutá, oranžová, růžová, červená, fialová) a tvarem květů (jednoduché i plné).
Charakteristika hledíku
Květy hledíku jsou uspořádány v hroznech na vzpřímených stoncích. Po zmáčknutí po stranách se květ otevře a zavře jako tlama. Listy jsou kopinaté, zelené až šedozelené.
Nároky na pěstování
Hledík preferuje slunné stanoviště s propustnou a humózní půdou. Vyžaduje pravidelnou zálivku, zejména v horkých letních měsících. Vyšší odrůdy mohou potřebovat podpěru. Pravidelné odstraňování odkvetlých květů prodlouží dobu kvetení až do prvních mrazů.
Využití v zahradě
Hledík je vhodný do záhonů, truhlíků a na řezané květiny. Jeho zajímavé květy přitahují včely a čmeláky.
Hvozdík (Dianthus)
Hvozdíky jsou rozsáhlý rod rostlin, zahrnující letničky, dvouletky i trvalky. Jsou oblíbené pro své často vonné květy s pilovitými okraji. Existuje mnoho druhů a odrůd, které se liší výškou, barvou květů (bílá, růžová, červená, fialová, dvoubarevná) a dobou kvetení. Mezi nejznámější patří hvozdík karafiát (*Dianthus caryophyllus*), hvozdík bradatý (*Dianthus barbatus*) a hvozdík kropenatý (*Dianthus deltoides*).
Charakteristika hvozdíků
Květy hvozdíků jsou obvykle jednotlivé nebo uspořádané v látkách či vijanech. Mají charakteristické pilovité okraje korunních lístků. Listy jsou čárkovité nebo kopinaté, často s voskovým povlakem.
Nároky na pěstování
Hvozdíky preferují slunné stanoviště s dobře propustnou, vápenitou půdou. Nesnášejí přemokření. Většina druhů vyžaduje mírnou zálivku. Trvalkové druhy je vhodné po odkvětu se