Buk Lesní Červený (Fagus sylvatica ‚Atropurpurea‘): Majestátní Krása Vaší Zahrady
Buk lesní červený, vědecky známý jako Fagus sylvatica ‚Atropurpurea‘, představuje jednu z nejatraktivnějších a nejvyhledávanějších okrasných dřevin v evropských zahradách a parcích. Jeho sytě purpurové až tmavě červené listy, které si svou intenzivní barvu udržují po celou vegetační sezónu, z něj činí nepřehlédnutelný solitér i dominantní prvek v živých plotech a stromořadích. Tato kultivar buku lesního (Fagus sylvatica) si získal oblibu nejen pro svou estetickou hodnotu, ale také pro svou nenáročnost a přizpůsobivost různým podmínkám. V tomto obsáhlém průvodci se ponoříme do všech aspektů buku lesního červeného, od jeho botanických charakteristik a historie, přes detailní návod na pěstování a péči, až po jeho rozmanité využití v zahradní architektuře a potenciální léčivé vlastnosti.
Botanická Charakteristika Buku Lesního Červeného
Buk lesní červený je listnatý strom, který se vyznačuje robustním vzrůstem a širokou, často nepravidelnou korunou. Dorůst může do výšky 20 až 30 metrů, v závislosti na podmínkách a způsobu pěstování. Jeho kmen je hladký, s charakteristickou šedou kůrou, která s věkem stává mírně drsnější. Nejvýraznějším znakem tohoto kultivaru jsou jeho listy, které jsou eliptické až vejčité, s mírně zvlněným okrajem. Při rašení mají intenzivní, sytě červenou až purpurovou barvu, která se během léta udržuje, i když může mírně ztmavnout. Na podzim se listy zbarvují do bronzových odstínů a opadávají.
Květy buku lesního červeného jsou nenápadné, jednopohlavné. Samčí květy jsou uspořádány v převislých jehnědách, zatímco samičí květy se nacházejí v malých, chlupatých shlucích. Kvete v dubnu a květnu. Plodem je trojboká nažka (bukvice), která je uzavřena v ostnité číšce. Bukvice dozrávají na podzim a jsou důležitou potravou pro mnoho lesních živočichů.
Kořenový systém buku lesního červeného je hluboký a rozvětvený, což mu zajišťuje dobrou stabilitu a odolnost vůči suchu, jakmile je dobře zakořeněn. Tato vlastnost je důležitá při výběru stanoviště a při plánování výsadby.
Historie a Původ Kultivaru ‚Atropurpurea‘
Kultivar ‚Atropurpurea‘, tedy buk lesní červený, není přirozeně se vyskytujícím druhem. Jedná se o selektovanou formu buku lesního (Fagus sylvatica), která se poprvé objevila v Evropě v 17. století. Přesné místo a okolnosti jeho vzniku nejsou zcela známy, ale předpokládá se, že se jednalo o náhodnou mutaci, která byla následně rozmnožena a uvedena do zahradnické praxe pro svou výjimečnou barvu listů. Od té doby se buk lesní červený stal oblíbenou okrasnou dřevinou a je pěstován v mnoha zemích s mírným klimatem.
Jeho popularita v průběhu staletí svědčí o jeho trvalé estetické hodnotě a schopnosti adaptace na různé zahradní styly. Od formálních zámeckých zahrad až po moderní městské parky, buk lesní červený vždy dokázal zaujmout svou majestátností a sytou barvou.
Pěstování Buku Lesního Červeného: Krok za Krokem
Pěstování buku lesního červeného není náročné, pokud mu zajistíte vhodné podmínky. Následující kroky vám pomohou úspěšně zasadit a pěstovat tento krásný strom:
1. Výběr Vhodného Stanoviště
Buk lesní červený preferuje slunné až polostinné stanoviště. Na plném slunci je barva listů intenzivnější. Půda by měla být hluboká, propustná, mírně vlhká a bohatá na živiny. Ideální je hlinitopísčitá až hlinitá půda s mírně kyselým až neutrálním pH (6,0 – 7,0). Vyhněte se zamokřeným a silně kyselým půdám.
2. Výsadba Buku Lesního Červeného
Nejvhodnější doba pro výsadbu je na jaře nebo na podzim, kdy je půda vlhká a teplota mírná. Postupujte následovně:
- Vykopejte dostatečně velkou výsadbovou jámu, která je alespoň dvakrát širší a stejně hluboká jako kořenový bal sazenice.
- Opatrně vyjměte sazenici z kontejneru a uvolněte propletené kořeny.
- Umístěte sazenici do jámy tak, aby horní část kořenového balu byla v úrovni okolního terénu.
- Zasypte jámu kvalitní zahradní zeminou, kterou můžete vylepšit kompostem nebo rašelinou.
- Zeminu kolem kmene mírně přitlačte a důkladně zalijte.
- Okolí kmene můžete zamulčovat kůrou, která pomůže udržet vlhkost a potlačit růst plevelů.
- Sypavka buková (Apiognomonia errans): Projevuje se hnědými skvrnami na listech, které postupně zasychají a opadávají. Prevencí je zajištění dobré cirkulace vzduchu a odstranění napadených listů. V případě silného napadení lze použít fungicidy.
- Korní spála buku (Nectria coccinea): Způsobuje vznik nekrotických skvrn na kůře, které se postupně zvětšují a mohou vést k odumření větví nebo celého stromu. Prevencí je udržování stromu v dobré kondici a ochrana před mechanickým poškozením. Napadené části je nutné odstranit a ošetřit fungicidem.
- Hniloba kořenů a kmene (Armillaria spp., Phytophthora spp.): Projevuje se vadnutím a žloutnutím listů, prosycháním větví a nakonec odumřením stromu. Příčinou je často zamokřená půda. Prevencí je zajištění dobré drenáže a propustnosti půdy. Napadené stromy se obvykle nedají zachránit.
- Mšice bukové (Phyllaphis fagi): Drobní saví škůdci, kteří sají šťávu z listů, což vede k jejich deformaci a lepkavosti. Silné napadení může oslabit strom. Lze je hubit insekticidy nebo biologickými přípravky.
- Pilatky (Tenthredinidae): Larvy pilatek ožírají listy, někdy až na holou žilnatinu. Při menším napadení stačí ruční sběr, při silnějším lze použít insekticidy.
- Obaleči (Tortricidae): Housenky obalečů svinují listy a vyžírají v nich otvory. Lze je hubit insekticidy v době jejich výskytu.
- Vrtule buková (Mikiola fagi): Způsobuje vznik charakteristických hálkách na listech. Obvykle nepředstavuje vážnější ohrožení pro zdraví stromu a nevyžaduje speciální zásah.
- Nedostatek vody: Projevuje se vadnutím a žloutnutím listů, zejména v období sucha. Pravidelná zálivka je důležitá, zejména u mladých stromů.
- Přemokření: Může vést k hnilobě kořenů a následnému odumření stromu. Zajištění dobré drenáže je klíčové.
- Úpal: Mladé stromy s tenkou kůrou mohou být náchylné k poškození sluncem, projevujícímu se praskáním kůry. Doporučuje se ochrana kmene v prvních letech po výsadbě.
3. Zálivka a Hnojení
V prvních letech po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména v období sucha. Jakmile strom dobře zakoření, stává se odolnějším vůči nedostatku vody. Hnojení obvykle není nutné, pokud je půda dostatečně živná. V případě chudé půdy můžete na jaře přihnojit kompostem nebo speciálním hnojivem pro listnaté stromy.
4. Řez a Tvarování
Buk lesní červený dobře snáší řez, což ho činí ideálním pro tvarování do živých plotů nebo okrasných tvarů. Nejvhodnější doba pro řez je koncem zimy nebo začátkem jara, před rašením nových listů. Při řezu odstraňujte suché, poškozené nebo křížící se větve. Pro vytvoření hustého živého plotu je nutné pravidelné stříhání během vegetační sezóny, obvykle dvakrát až třikrát.
5. Zimní Ochrana
Mladé sazenice mohou být v prvních letech po výsadbě citlivější na silné mrazy. Doporučuje se chránit je zakrytím jutovou tkaninou nebo chvojím. Starší a dobře zakořeněné stromy obvykle zimní ochranu nepotřebují, jsou mrazuvzdorné až do -30°C.
Možné Choroby a Škůdci Buku Lesního Červeného
I když je buk lesní červený poměrně odolný strom, může být napaden některými chorobami a škůdci. Pravidelná kontrola a včasný zásah mohou zabránit vážnějším problémům.
1. Houbové Choroby
2. Živočišní Škůdci
3. Abiotické Faktory
Využití Buku Lesního Červeného v Zahradní Architektuře
Buk lesní červený je pro svou výjimečnou barvu a tvarovou variabilitu velmi oblíbenou dřevinou v zahradní architektuře. Jeho využití je široké:
1. Solitérní Strom
Jako solitér vynikne jeho majestátní vzhled a sytě červené listí na pozadí zeleně trávníku nebo jiných rostlin. Je ideální pro velké zahrady a parky, kde má dostatek prostoru pro svůj růst.
2. Živé Ploty
Buk lesní červený se výborně hodí pro formální i neformální živé ploty. Dobře snáší stříhání a vytváří hustou, nepropustnou bariéru s atraktivní barvou po celou sezónu. Na podzim a v zimě si suché hnědé listy na větvích často drží, čímž zajišťují soukromí i v chladnějších měsících.
3. Stromořadí a Aleje
Vysazený v řadě podél cest nebo příjezdových cest vytváří impozantní stromořadí s jednotným vzhledem a výraznou barevnou akcentací.
4. Skupinové Výsadby
V kombinaci s jinými listnatými a jehličnatými stromy s kontrastní barvou listů (např. žlutolisté javory, stříbrné smrky) vytváří zajímavé barevné kompozice.
5. Tvarované Stromy
Díky dobré snášenlivosti k řezu lze buk lesní červený tvarovat do různých geometrických forem, jako jsou koule, kužele nebo spirály, čímž se stává originálním prvkem zahrady.
6. Zpevnění Svažitého Terénu
Hluboký kořenový systém buku pomáhá zpevňovat svahy a zabraňovat erozi půdy.
7. Poskytování Stínu
Široká koruna dospělých stromů poskytuje příjemný stín v horkých letních měsících.
Léčivé Vlastnosti Buku Lesního (Fagus sylvatica)
I když se tento článek primárně zaměřuje na okrasnou hodnotu buku lesního červeného, je zajímavé zmínit, že i původní druh, buk lesní (Fagus sylvatica), má některé tradiční léčivé využití. Bukvice, plody buku, jsou jedlé a obsahují olej, bílkoviny a minerální látky. V minulosti se z nich lisoval olej používaný v kuchyni i v lidovém léčitelství. Odvar z kůry buku se tradičně používal pro své adstringentní a antiseptické účinky, například při průjmech nebo kožních problémech. Listy buku se v některých kulturách používaly k přípravě obkladů na rány a otoky. Je však důležité zdůraznit, že moderní medicína tyto tradiční použití obvykle nepodporuje a při zdravotních potížích je vždy nutné konzultovat lékaře.