Cerne Fleky Na Plodech Rajcat

Tyto poruchy nejsou způsobeny infekčními agens, ale spíše nevyváženými podmínkami prostředí nebo nedostatkem či nadbytkem živin. Často se projevují specifickými symptomy, které je odlišují od chorob a škůdců.

1.1. Hniloba Konců Plodů (Blossom-End Rot – BER)

Hniloba konců plodů je pravděpodobně nejčastější fyziologickou příčinou černých skvrn na rajčatech. Charakterizuje se vznikem tmavé, propadlé skvrny na květním konci plodu, tedy na opačné straně od stopky. Tato skvrna se můžeInitially, it appears as a small, water-soaked area that quickly expands and darkens, becoming leathery and sunken. Přestože se často zdá, že je způsobena nedostatkem vápníku v půdě, skutečná příčina je obvykle komplexnější a souvisí s nepravidelným příjmem vápníku rostlinou. To může být způsobeno:

• Nedostatečnou zálivkou nebo přesušením půdy: Nerovnoměrná vlhkost v půdě může narušit schopnost rostliny efektivně přijímat vápník, i když je v půdě přítomen v dostatečném množství. Období sucha střídaná s nadměrnou zálivkou vytvářejí stresové podmínky, které brání transportu vápníku k plodům.
• Nadměrným hnojením dusíkem nebo draslíkem: Vysoké koncentrace těchto živin mohou kompetovat s příjmem vápníku rostlinou, čímž se relativně snižuje jeho dostupnost pro vyvíjející se plody. Zejména nadbytek amonného dusíku může inhibovat absorpci vápníku.
• Poškozením kořenového systému: Fyzické poškození kořenů, způsobené například hlubokým okopáváním v blízkosti rostlin nebo napadením škůdci půdy, může omezit schopnost rostliny přijímat vodu a živiny, včetně vápníku.

Nízkým pH půdy: Příliš kyselá půda může snižovat rozpustnost vápníku a tím i jeho dostupnost pro rostliny. Optimální pH pro pěstování rajčat se obvykle pohybuje mezi 6,0 a 6,8.
Rychlým růstem rostlin: V období intenzivního růstu může dojít k situaci, kdy rostlina nestíhá transportovat dostatečné množství vápníku do rychle se vyvíjejících plodů, zejména za horkého a suchého počasí.

Prevence a řešení hniloby konců plodů zahrnuje zajištění rovnoměrné zálivky, vyvarování se nadměrného hnojení dusíkem a draslíkem, udržování optimálního pH půdy (v případě potřeby vápnění), a v případě akutního nedostatku vápníku lze aplikovat listové hnojivo s obsahem vápníku. Důležité je také mulčování půdy, které pomáhá udržovat stabilní vlhkost a teplotu v kořenové zóně.

1.2. Poškození Sluncem (Sunscald)

Přímé a intenzivní sluneční záření, zejména během horkých letních měsíců, může způsobit spálení plodů rajčat. Tato poškození se často projevují jako bělavé nebo nažloutlé skvrny na straně plodu, která je nejvíce vystavena slunci. V pozdějších fázích se tyto skvrny mohou stát suchými, papírovitými a někdy i tmavě hnědými až černými, často s mírně propadlým povrchem. Poškození sluncem je nejčastější u plodů, které jsou náhle vystaveny intenzivnímu slunci po odstranění listů (například při prořezávání) nebo v důsledku řídkého olistění rostliny.

Prevence poškození sluncem zahrnuje zajištění dostatečného olistění rostlin, které přirozeně chrání plody před přímým slunečním zářením. V případě potřeby lze použít stínící sítě nebo netkanou textilii během nejintenzivnějších hodin slunečního svitu. Důležité je také provádět prořezávání rostlin s ohledem na zachování dostatečné listové hmoty, která poskytuje stín plodům.

1.3. Abiotické Skvrny Způsobené Nepříznivými Podmínkami

Extrémní výkyvy teplot, nadměrná vlhkost nebo sucho mohou také vést k různým abiotickým skvrnám na plodech rajčat. Tyto skvrny obvykle nemají pravidelný tvar a nejsou spojeny s přítomností patogenů. Mohou se projevovat jako drobné černé tečky nebo větší nepravidelné tmavé oblasti. Dlouhotrvající stresové podmínky mohou oslabit rostlinu a učinit ji náchylnější k dalším problémům.

Prevence těchto abiotických skvrn spočívá v zajištění stabilních a optimálních podmínek pro růst rajčat, včetně pravidelné zálivky, vhodné drenáže půdy a ochrany před extrémními teplotami (například zakrytím rostlin během silných mrazů nebo vln horka).

2. Houbové Choroby Projevující se Černými Skvrnami

Houbové patogeny jsou častou příčinou různých skvrnitostí na rajčatech, včetně těch, které se projevují černými lézemi na plodech. Tyto choroby se obvykle šíří za vlhkého počasí a mohou rychle infikovat velké množství plodů, pokud nejsou včas rozpoznány a léčeny.

2.1. Antraknóza (Colletotrichum spp.)

Antraknóza je houbová choroba, která může napadat různé části rostliny rajčete, včetně listů, stonků a plodů. Na plodech se projevuje jako drobné, okrouhlé, mírně propadlé skvrny, které se postupně zvětšují a tmavnou, často až do černé barvy. V centru starších skvrn se mohou objevit drobné černé tečky, což jsou plodnice houby. Antraknóza se šíří za teplého a vlhkého počasí, a to zejména prostřednictvím infikovaných semen, zbytků rostlin v půdě nebo rozstřikující se vodou při zálivce či dešti.

Prevence a řešení antraknózy zahrnuje použití zdravého certifikovaného osiva, důkladné odstranění a likvidaci napadených rostlinných zbytků na konci sezóny, mulčování půdy, aby se zabránilo rozstřikování spor na plody, a zajištění dobré cirkulace vzduchu mezi rostlinami. V případě silnějšího napadení lze použít fungicidy určené pro ochranu proti antraknóze, aplikované podle návodu výrobce.

2.2. Septoriová Skvrnitost Listů (Septoria lycopersici)

Ačkoli se septoriová skvrnitost primárně projevuje na listech rajčat jako drobné, okrouhlé skvrny se světle šedým středem a tmavě hnědým až černým okrajem, v některých případech může infekce postoupit i na stonky a výjimečně i na plody, kde způsobuje drobné černé skvrny. Tato choroba je podporována vlhkým a teplým počasím a šíří se prostřednictvím spor, které se mohou přenášet větrem, deštěm nebo kontaminovanými nástroji.

Prevence a řešení septoriové skvrnitosti zahrnuje zajištění dobré cirkulace vzduchu, vyvarování se zálivky shora, pravidelné odstraňování a likvidaci napadených listů, a v případě potřeby použití fungicidů. Důležitá je také dezinfekce zahradnického nářadí, aby se zabránilo šíření choroby.