Choroby Hroznoveho Vina

Úvod do Světa Chorob Hroznového Vína a Významu Efektivní Ochrany

Pěstování hroznového vína je komplexní a náročná činnost, která vyžaduje nejen znalosti o odrůdách a pěstebních postupech, ale také hluboké porozumění potenciálním hrozbám, které mohou ohrozit zdraví a produktivitu vinice. Mezi nejvýznamnější tyto hrozby patří bezesporu choroby hroznového vína. Tyto nemoci, způsobené různými patogeny, jako jsou houby, bakterie a viry, mohou v krátké době způsobit značné škody na listech, stoncích, květech i samotných hroznech, a v konečném důsledku vést k výraznému snížení výnosů, zhoršení kvality hroznů a v extrémních případech i k zániku celých keřů. Proto je včasná diagnostika a efektivní prevence klíčová pro úspěšné vinařství a zajištění dlouhodobé udržitelnosti vinice.

Tento obsáhlý průvodce si klade za cíl poskytnout vinařům, pěstitelům i všem zájemcům o zdraví hroznového vína detailní a praktické informace o nejvýznamnějších chorobách, se kterými se mohou ve svých vinicích setkat. Probereme nejen příznaky a projevy jednotlivých onemocnění, ale zaměříme se také na možnosti prevence, metody diagnostiky a účinné strategie ochrany. Naším cílem je vybavit vás komplexními znalostmi a nástroji, které vám umožní aktivně čelit hrozbám chorob a udržet vaše vinice v optimálním zdravotním stavu, což se projeví v bohaté a kvalitní úrodě hroznů.

V následujících kapitolách se podrobně seznámíme s jednotlivými skupinami chorob, od nejčastějších plísňových onemocnění, přes méně obvyklé bakteriální a virové infekce, až po specifické problémy spojené s fyziologickými poruchami a škůdci, kteří mohou přenášet choroby. Důraz budeme klást na integraci různých metod ochrany, s ohledem na ekologické aspekty a udržitelné zemědělství. Věříme, že s pomocí tohoto průvodce získáte jistotu a kompetence potřebné k tomu, abyste mohli efektivně pečovat o zdraví svých vinic a dosahovat vynikajících výsledků ve vašem vinařském úsilí.

Plísňové Choroby Hroznového Vína: Nejčastější Hrozba pro Vaši Úrodu

Plísňové choroby představují jednu z nejvýznamnějších skupin onemocnění, které postihují hroznové víno. Vzhledem k vlhkému klimatu a specifickým pěstebním podmínkám jsou plísně schopny se rychle šířit a způsobit značné škody na všech zelených částech rostliny i na samotných hroznech. Efektivní management těchto chorob vyžaduje důkladnou znalost jejich biologie, příznaků a podmínek, které podporují jejich rozvoj. V této kapitole se zaměříme na nejběžnější a nejzávažnější plísňové choroby hroznového vína.

Plíseň Révy (Peronospora viticola): Závažné Ohrožení Listů a Hroznů

Plíseň révy, způsobená oomycetou *Plasmopara viticola*, je jednou z nejničivějších chorob hroznového vína na celém světě. Její rychlé šíření a schopnost napadat všechny zelené části rostliny, včetně listů, stonků, květenství a hroznů, z ní činí obzvláště nebezpečnou hrozbu. Infekce plísní révy může vést k významným ztrátám na úrodě a v případě silného napadení i k oslabení a postupnému odumírání keřů.

Příznaky a Projevy Plísně Révy

První příznaky plísně révy se obvykle objevují na horní straně listů v podobě světle zelených až žlutavých olejovitých skvrn. Na spodní straně listů, v místech těchto skvrn, se za vlhkého počasí vytváří charakteristický bílý, moučnatý povlak sporangioforů s výtrusy. Při silném napadení se skvrny zvětšují, splývají a listy postupně hnědnou a usychají. Napadení mladých výhonů se projevuje jejich zpomaleným růstem, deformacemi a také výskytem bílého povlaku. Na květenstvích a mladých hroznech se infekce projevuje šedozelenými skvrnami, které později hnědnou a mohou vést k opadávání bobulí. U větších bobulí se může objevit tzv. kožovitost, kdy slupka hnědne, tvrdne a bobule přestávají růst.

Podmínky Podporující Rozvoj Plísně Révy

Rozvoj plísně révy je silně ovlivněn povětrnostními podmínkami. Vysoká vlhkost vzduchu (nad 95%) a teploty mezi 18 a 25 °C jsou pro klíčení spor a infekci ideální. K šíření choroby přispívají dešťové srážky, rosa a mlhy, které zajišťují dostatečnou vlhkost na povrchu rostlin. První primární infekce jsou obvykle způsobeny oosporami, které přezimují v opadlém listí a půdě. K sekundárním infekcím dochází uvolňováním zoosporangií z bílého povlaku na napadených částech rostlin, které jsou roznášeny větrem a deštěm.

Prevence a Ochrana Proti Plísni Révy

Účinná ochrana proti plísni révy vyžaduje integrovaný přístup, kombinující preventivní opatření s cílenými chemickými zásahy. Mezi preventivní opatření patří:

Výběr odolných odrůd: Existují odrůdy hroznového vína, které vykazují vyšší odolnost vůči plísni révy.
Správná agrotechnika: Zajištění dostatečné cirkulace vzduchu v porostu pomocí vhodného řezu a vyvazování, čímž se snižuje vlhkost listů.
Vyvážená výživa: Posílení přirozené odolnosti rostlin optimálním hnojením.
Odstraňování napadených částí rostlin: Pravidelné odstraňování a likvidace napadených listů a výhonů může omezit šíření infekce.
Podpora přirozených nepřátel: Vytváření podmínek pro užitečné organismy, které mohou omezovat výskyt patogenů.

V případě potřeby chemické ochrany je důležité zahájit ošetření preventivně, ještě před objevením prvních příznaků, zejména v období, kdy jsou povětrnostní podmínky příznivé pro rozvoj choroby. Používají se kontaktní fungicidy (např. na bázi mědi, mancozebu) a systémové fungicidy (pronikající do rostlinných pletiv). Důležité je střídat různé typy fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence patogenu. Ošetření je nutné opakovat v závislosti na průběhu počasí a růstové fázi révy.

Padlí Révy (Erysiphe necator / Uncinula necator): Bílý Povlak na Všech Nadzemních Částech

Padlí révy, způsobené houbou *Erysiphe necator* (syn. *Uncinula necator*), je další velmi rozšířenou a nebezpečnou chorobou hroznového vína. Na rozdíl od plísně révy, která preferuje vlhké podmínky, padlí se dobře šíří i za suchého počasí s vysokými teplotami. Napadá všechny zelené části rostliny, včetně listů, výhonů, květenství a bobulí, a může způsobit značné hospodářské škody.

Příznaky a Projevy Padlí Révy

Charakteristickým příznakem padlí révy je bílý až šedavý moučnatý povlak, který se objevuje na horní straně listů, mladých výhonech a hroznech. Na listech se povlak může šířit po celé ploše nebo se vyskytovat v ostře ohraničených skvrnách. Napadené listy se mohou kroutit a předčasně opadávat. Na mladých výhonech povlak brání jejich normálnímu vývoji a může vést k jejich deformacím a usychání. Napadení květenství může způsobit jejich zasychání a opadávání. Na bobulích se povlak objevuje nejčastěji v raných fázích vývoje. Napadené bobule mohou praskat, hnědnout a být náchylnější k sekundárním infekcím, například hnilobě.

Podmínky Podporující Rozvoj Padlí Révy

Padlí révy preferuje teplé a suché počasí s teplotami mezi 20 a 30 °C. Vysoká relativní vlhkost vzduchu může sice podpořit klíčení spor, ale pro šíření choroby není nezbytná. Houba přezimuje ve formě mycelia v pupenech nebo jako kleistothecia (plodničky) na kůře napadených výhonů a opadlých listech. Na jaře se uvolňují askospory z kleistothecií a konidie z přezimujícího mycelia, které způsobují primární infekce. Sekundární šíření choroby je zajištěno konidiemi, které se šíří větrem.

Prevence a Ochrana Proti Padlí Révy

Stejně jako u plísně révy, i v případě padlí je klíčová preventivní ochrana. Ta zahrnuje:

Výběr odolných odrůd: Některé odrůdy vykazují vyšší rezistenci vůči padlí.
Vhodný řez a vyvazování: Zajištění dobré ventilace v koruně keře omezuje vlhkost a šíření spor.
Vyvážená výživa: Posiluje přirozenou obranyschopnost rostlin.
Odstraňování napadených částí: Pravidelné odstraňování a likvidace napadených výhonů a listů může snížit infekční tlak.

Chemická ochrana proti padlí je obvykle nezbytná, zejména v oblastech s pravidelným výskytem choroby. Používají se sírové přípravky, které mají kontaktní účinek a jsou účinné zejména při vyšších teplotách. Dále se používají systémové fungicidy ze skupiny triazolů, strobilurinů a dalších. I zde je důležité střídat různé účinné látky, aby se zabránilo vzniku rezistence. Ošetření se provádí preventivně, od fáze rašení až do zaměkání bobulí, v intervalech daných povětrnostními podmínkami a použitým přípravkem.

Šedá Hniloba (Botrytis cinerea): Hrozba Zralých Hroznů za Vlhkého Počasí

Šedá hniloba, způsobená houbou *Botrytis cinerea*, je polyfágní patogen, který napadá mnoho druhů rostlin, včetně hroznového vína. Je obzvláště nebezpečná v období zrání hroznů, zejména za vlhkého počasí. Může způsobit značné ztráty na úrodě a zhoršit kvalitu vína.

Příznaky a Projevy Šedé Hniloby

Na květenstvích se infekce šedou hnilobou projevuje hnědnutím a zasycháním. Na mladých bobulích se mohou objevit hnědé skvrny. Nejtypičtější příznaky se však objevují na zrajících hroznech. Napadené bobule měknou, hnědnou a pokrývají se charakteristickým šedým, práškovitým povlakem konidioforů s výtrusy. Hniloba se rychle šíří z jedné bobule na druhou, a může tak zničit celé hrozny. Za vlhkého počasí může dojít k mokré hnilobě, kdy bobule praskají a vytéká z nich šťáva. Šedá hniloba může napadat i listy a mladé výhony, kde způsobuje hnědé skvrny.

Podmínky Podporující Rozvoj Šedé Hniloby

Rozvoj šedé hniloby je silně závislý na vysoké vlhkosti vzduchu a přítomnosti volné vody na povrchu rostlin. Optimální teploty pro růst houby se pohybují mezi 15 a 25 °C. Infekci často usnadňují mechanická poškození bobulí (například po krupobití nebo napadení hmyzem) a husté hrozny s omezenou ventilací. Houba přezimuje ve formě sklerocií na napadených částech rostlin a v půdě. Na jaře se uvolňují spory, které způsobují primární infekce. Sekundární šíření je zajištěno konidiemi, které se šíří větrem a deštěm.

Prevence a Ochrana Proti Šedé Hnilobě

Prevence šedé hniloby zahrnuje opatření, která snižují vlhkost v porostu a omezují poškození hroznů:

Výběr odrůd s volnějšími hrozny: Zajišťují lepší ventilaci.
Správný řez a vyvazování: Podporují proudění vzduchu a rychlé osychání hroznů.
Ochrana proti škůdcům: Omezení poškození bobulí, které slouží jako vstupní brána pro infekci.
Vyvážená výživa: Posiluje odolnost rostlin.
Opatrná manipulace při sklizni: Minimalizace mechanického poškození hroznů.

Chemická ochrana