Choroby Salatovych Okurek

První příznaky se objevují na starších listech ve formě světle zelených až žlutých skvrn nepravidelného tvaru, které jsou ohraničeny listovými žilkami.
Na spodní straně listů se za vlhkého počasí tvoří šedofialový až černý plísňový povlak, což je charakteristický znak této choroby.
Skvrny se postupně zvětšují, splývají a listy hnědnou a usychají, přičemž často zůstávají viset na stonku.
Při silném napadení může dojít k odlistění celé rostliny, což vede k zastavení růstu plodů a jejich následnému zasychání.
Plíseň okurková obvykle nenapadá přímo plody, ale jejich vývoj je silně ovlivněn ztrátou listové plochy.

Příčiny Vzniku a Šíření Plísně Okurkové:

• Vysoká vzdušná vlhkost (nad 80%) a teploty mezi 18 a 25 °C jsou ideální pro klíčení spor a infekci.
• Deštivé počasí nebo častá zálivka na list vytvářejí vlhké prostředí, které podporuje šíření choroby.
• Špatná cirkulace vzduchu v hustě vysazených porostech zadržuje vlhkost a prodlužuje dobu ovlhčení listů.
• Infikované zbytky rostlin v půdě mohou být zdrojem infekce pro následující sezónu.

Vítr a hmyz mohou přenášet spory plísně na zdravé rostliny.
Používání kontaminovaného osiva může zavést chorobu do nové výsadby.

Prevence Plísně Okurkové:

• Výběr odolných odrůd: Při výběru osiva preferujte odrůdy, které jsou méně náchylné k plísni okurkové.
• Dodržování osevního postupu: Nepěstujte okurky na stejném místě po sobě a střídejte je s jinými druhy zeleniny.
• Správná výsadba: Zajistěte dostatečný prostor mezi rostlinami pro dobrou cirkulaci vzduchu.
• Zálivka ke kořenům: Zalévejte okurky přímo ke kořenům a vyhněte se smáčení listů. Ideální je ranní zálivka, aby listy do večera oschly.
• Mulčování: Použití mulče (např. slámy) pomáhá udržovat stabilní vlhkost půdy a omezuje rozstřikování vody na listy při zálivce nebo dešti.
• Pravidelná kontrola rostlin: Včasné odhalení prvních příznaků je klíčové pro úspěšnou léčbu.
• Odstraňování napadených listů: Při prvních příznacích okamžitě odstraňte a zlikvidujte napadené listy (nespalujte ani nekompostujte je).
• Preventivní postřiky: V rizikových obdobích (dlouhodobě vlhké počasí) lze preventivně použít fungicidy vhodné pro okurky. Dodržujte návod k použití a střídejte různé přípravky, aby se předešlo vzniku rezistence.
• Podpora vitality rostlin: Zajistěte rostlinám optimální podmínky pro růst, včetně dostatečné výživy a zálivky, aby byly odolnější vůči chorobám.
• Využití větrání ve sklenících a fóliovnících: Pravidelně větrejte, abyste snížili vlhkost vzduchu.

Léčba Plísně Okurkové:

• Při prvních příznacích je důležité okamžitě zasáhnout.
• Odstraňte všechny silně napadené listy.
• Aplikujte fungicidy určené k léčbě plísně okurkové. Postřik provádějte důkladně, i na spodní stranu listů. Opakujte postřik podle návodu daného přípravku, obvykle v intervalech 7-10 dnů, v závislosti na intenzitě infekce a počasí.
• Při opakovaných postřicích střídejte různé typy fungicidů s odlišným mechanismem účinku, abyste zabránili vzniku rezistence patogenu.

Zajistěte lepší cirkulaci vzduchu kolem rostlin.
Udržujte optimální vlhkost půdy, ani příliš sucho, ani přemokřeno.
Po sklizni odstraňte a zlikvidujte všechny zbytky rostlin, abyste snížili riziko přezimování patogenu v půdě.

2. Padlí Okurkové (Podosphaera xanthii, dříve Sphaerotheca fuliginea)

Padlí okurkové je další velmi častou a snadno rozpoznatelnou houbovou chorobou, která postihuje především listy, ale může se rozšířit i na stonky a řapíky. Způsobují ji různé druhy hub z rodu *Podosphaera* a *Erysiphe*, přičemž na okurkách je nejčastější *Podosphaera xanthii*.

Příznaky Padlí Okurkového:

• Na horní straně listů se objevuje bílý moučnatý povlak, který se postupně rozšiřuje a může pokrýt celou listovou plochu.
• Pod povlakem listy žloutnou a usychají, což vede ke snížení fotosyntézy a oslabení rostliny.
• Při silném napadení mohou být postižené i stonky a řapíky.
• Plody obvykle nebývají přímo napadeny, ale jejich vývoj je zpomalen a kvalita snížena.
• Na spodní straně listů obvykle není žádný viditelný povlak, což je rozdíl oproti plísni okurkové.

Příčiny Vzniku a Šíření Padlí Okurkového:

• Suché a teplé počasí s vysokými denními teplotami a chladnějšími nocemi podporuje šíření padlí.
• Střídání suchého a vlhkého počasí může také přispívat k rozvoji choroby.
• Hustá výsadba a špatná cirkulace vzduchu zadržují spory hub a vytvářejí příznivé podmínky pro infekci.
• Přehnojení dusíkem může zvýšit náchylnost rostlin k padlí.
• Vítr roznáší lehké spory hub na zdravé rostliny.
• Infikované zbytky rostlin mohou být zdrojem infekce.

Prevence Padlí Okurkového:

• Výběr odolných odrůd: Existují odrůdy okurek, které jsou méně náchylné k padlí.
• Dodržování osevního postupu.
• Správná výsadba: Zajistěte dostatečný prostor mezi rostlinami pro dobrou cirkulaci vzduchu.
• Vyvážené hnojení: Vyhněte se přehnojení dusíkem a zajistěte dostatek draslíku, který posiluje odolnost rostlin.
• Zálivka ke kořenům: Vyhněte se smáčení listů.
• Pravidelná kontrola rostlin.
• Odstraňování prvních napadených listů: Při prvních příznacích okamžitě odstraňte a zlikvidujte napadené části rostlin.
• Preventivní postřiky: V rizikových obdobích lze preventivně použít fungicidy proti padlí.

Podpora vitality rostlin.
Větrání ve sklenících a fóliovnících.

Léčba Padlí Okurkového:

• Při prvních příznacích okamžitě zasáhněte.
• Odstraňte silně napadené listy.
• Aplikujte fungicidy určené k léčbě padlí okurkového. Postřikujte důkladně, zejména horní stranu listů, kde se povlak objevuje. Opakujte postřik podle návodu.
• Střídejte fungicidy s různým mechanismem účinku.
• Zajistěte lepší cirkulaci vzduchu kolem rostlin.
• Udržujte vyváženou výživu rostlin.

3. Antraknóza Okurek (Colletotrichum lagenarium)

Antraknóza je houbová choroba, která může postihnout listy, stonky i plody okurek. Je způsobena houbou *Colletotrichum lagenarium*.

Příznaky Antraknózy Okurek:

• Na listech se objevují okrouhlé až nepravidelné hnědé skvrny s tmavším okrajem. Skvrny se mohou zvětšovat a praskat, přičemž v jejich středu mohou být viditelné drobné černé tečky (acervuli houby).
• Na stoncích se tvoří protáhlé, mírně propadlé hnědé léze, které mohou vést k odumírání částí rostliny nad lézí.
• Na plodech se vytvářejí okrouhlé, mírně propadlé skvrny, které jsou zpočátku vodnaté a později tmavnou. V těchto skvrnách se také mohou objevit růžové až oranžové shluky spor. Napadené plody jsou deformované a neprodejné.

Příčiny Vzniku a Šíření Antraknózy Okurek:

• Vysoká vlhkost a teplé počasí (optimum kolem 24 °C) podporují rozvoj choroby.

Deštivé počasí a zálivka na list šíří spory houby.
Infikované osivo může být zdrojem primární infekce.
Zbytky napadených rostlin v půdě mohou přenášet chorobu na další sezónu.
Hmyz a nářadí mohou přispívat k šíření spor.

Prevence Antraknózy Okurek:

• Používání zdravého, certifikovaného osiva.
• Dodržování osevního postupu.
• Dostatečný prostor mezi rostlinami pro dobrou cirkulaci vzduchu.
• Zálivka ke kořenům.
• Mulčování.
• Pravidelná kontrola rostlin a okamžité odstraňování napadených částí.
• Preventivní postřiky fungicidy v rizikových obdobích.
• Dezinfekce nářadí používaného při práci s rostlinami.
• Likvidace napadených rostlinných zbytků po sklizni.

Léčba Antraknózy Okurek:

• Při prvních příznacích okamžitě odstraňte napadené listy a plody.
• Aplikujte fungicidy určené k léčbě antraknózy. Postřik opakujte podle návodu.
• Zajistěte lepší ventilaci porostu.
• Vyhněte se zálivce na list.

4. Sklerotiniová Hniloba (Sclerotinia sclerotiorum)

Sklerotiniová hniloba je vážná houbová choroba, která může napadnout mnoho druhů zeleniny, včetně okurek. Způsobuje ji houba *Sclerotinia sclerotiorum*.

Příznaky Sklerotiniové Hniloby:

• Na stoncích, listech a plodech se objevují vodnaté, hnědé hnilobné skvrny, které se rychle zvětšují.
• Na napadených částech se za vlhkého počasí tvoří bílý vatovitý myceliový povlak.
• Později se v myceliu vytvářejí černá, tvrdá tělíska (sklerocia), která slouží k přežití houby v půdě.
• Napadené stonky mohou být zlomené, listy uvadají a plody hnijí.

Příčiny Vzniku a Šíření Sklerotiniové Hniloby:

• Vysoká vlhkost půdy a vzduchu a nižší teploty (optimum kolem 15-20 °C) podporují rozvoj choroby.
• Hustá výsadba a špatná ventilace.
• Přítomnost sklerocií v půdě, která mohou přežívat několik let.
• Infikované zbytky rostlin.
• Přímý kontakt zdravých rostlin s napadenými částmi.

Prevence Sklerot