Jak Se Sadi Hrasek

• Velmi rané odrůdy: Tyto odrůdy dozrávají přibližně za 50-60 dní od výsevu. Jsou ideální pro brzkou sklizeň a pro oblasti s kratším vegetačním obdobím. Mezi oblíbené velmi rané odrůdy patří například ‚Karolínka‘, ‚Jantar‘ nebo ‚Rondo‘.
• Rané odrůdy: Dozrávají za 60-70 dní. Poskytují dobrou úrodu v poměrně krátkém čase. Příklady raných odrůd zahrnují ‚Oscar‘, ‚Favorit‘ a ‚Komet‘.
• Polorané odrůdy: Doba jejich zrání se pohybuje mezi 70-80 dny. Jsou univerzální a vhodné pro většinu pěstitelských oblastí. Mezi polorané odrůdy patří ‚Ambra‘, ‚Salamanca‘ a ‚Eso‘.
• Polopozdní odrůdy: K dosažení zralosti potřebují 80-90 dní. Obvykle poskytují vyšší výnosy než rané odrůdy. Zástupci polopozdních odrůd jsou ‚Merkur‘, ‚Jupiter‘ a ‚Nefrit‘.
• Pozdní odrůdy: Dozrávají déle než 90 dní. Jsou vhodné pro pozdní sklizeň a pro zpracování. Příkladem pozdní odrůdy je ‚Marathon‘.

1.2. Dělení odrůd hrášku podle výšky rostliny

Výška rostliny ovlivňuje potřebu opory a způsob pěstování:

• Nízké (keříčkové) odrůdy: Dorůstají výšky 40-60 cm a obvykle nevyžadují oporu. Jsou vhodné pro menší zahrady a pro pěstování v nádobách. Mezi nízké odrůdy patří například ‚Petit Pois‘, ‚Tom Thumb‘ a některé rané odrůdy.
• Středně vysoké odrůdy: Dosahují výšky 60-120 cm a pro optimální růst a sklizeň vyžadují oporu. Jsou kompromisem mezi výnosem a náročností na prostor. Příklady středně vysokých odrůd zahrnují většinu raných a poloraných odrůd.
• Vysoké (popínavé) odrůdy: Mohou dorůst výšky až 2 metry a bezpodmínečně potřebují pevnou oporu (například sítě, tyče nebo ploty). Tyto odrůdy obvykle poskytují nejvyšší výnosy a sklizeň probíhá po delší dobu. Mezi vysoké odrůdy patří například ‚Telefon‘, ‚Alderman‘ a některé pozdní odrůdy.

1.3. Dělení odrůd hrášku podle typu lusků

Podle toho, zda se konzumují pouze semena nebo i lusky, se odrůdy dělí na:

• Luskací hrášek: Pěstuje se pro svá zralá semena, která se vylupují z lusků. Většina běžně pěstovaných odrůd patří do této skupiny.
• Cukrový hrášek (mangalutka): Má tenké, křehké lusky bez tuhé vnitřní vrstvy, takže se konzumují celé i se semeny. Je velmi oblíbený pro svou sladkou chuť a křupavost. Mezi cukrové odrůdy patří například ‚De Grace‘, ‚Oregon Sugar Pod‘ a ‚Shiraz‘.
• Dřeňový hrášek: Má masité lusky s jemnou dření, které se také konzumují celé, ale obvykle se sklízejí v mladším stádiu než cukrový hrášek.

1.4. Odolnost odrůd vůči chorobám a škůdcům

Při výběru odrůdy je také vhodné zvážit její odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům, které se ve vaší oblasti vyskytují. Některé odrůdy jsou například odolnější vůči padlí, rzi hrachové nebo mšicím.

2. Příprava půdy pro sázení hrášku

Hrášek preferuje hlubokou, propustnou a humózní půdu s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,0-7,5). Nevhodné jsou těžké, jílovité a zamokřené půdy, ve kterých kořeny hrášku snadno zahnívají. Stejně tak se mu nedaří v kyselých a písčitých půdách s nízkým obsahem živin.

2.1. Termín přípravy půdy

Přípravu půdy je nejlepší provést na podzim před jarním výsevem. Pokud to nestihnete, můžete půdu připravit i na jaře, alespoň 2-3 týdny před plánovaným sázením.

2.2. Postup přípravy půdy

1. Odstranění plevelů a kamenů: Důkladně zbavte pozemek veškerých plevelů, kořenů a kamenů. Plevely konkurují hrášku o živiny, vodu a světlo, a kameny mohou bránit růstu kořenů.
2. Hluboká orba nebo rytí: Půdu zryjte nebo zorejte do hloubky alespoň 20-30 cm. Tím se prokypří spodní vrstvy půdy a zlepší se její propustnost pro vodu a vzduch.
3. Zapravení kompostu nebo hnoje: Hrášek ocení půdu bohatou na organickou hmotu. Do zryté půdy zapravte dobře vyzrálý kompost (3-5 kg na m²) nebo uleželý hnůj (2-3 kg na m²). Organická hnojiva zlepší strukturu půdy, zadržují vlhkost a postupně uvolňují živiny.
4. Vápnění (v případě potřeby): Pokud je vaše půda kyselá (pH nižší než 6,0), je vhodné ji na podzim vápnit. Použijte dolomitický vápenec nebo mletý vápenec v dávce doporučené pro váš typ půdy. Vápnění zlepší pH půdy a zpřístupní některé živiny pro rostliny.
5. Vyrovnání povrchu: Po zrytí a zapravení hnojiv povrch půdy urovnejte hráběmi. Vytvořte jemnou drobtovitou strukturu, která je ideální pro setí semen.

2.3. Střídání plodin

Hrášek by se neměl pěstovat na stejném místě dříve než po 3-4 letech. Střídání plodin pomáhá předcházet hromadění chorob a škůdců v půdě a vyčerpávání živin. Vhodnými předplodinami pro hrášek jsou například okurky, rajčata, papriky, mrkev, petržel nebo salát. Naopak se nedoporučuje pěstovat hrášek po jiných luštěninách (fazole, čočka, sója) nebo po brukvovitých rostlinách (zelí, květák, brokolice).

3. Termíny a způsob sázení hrášku

Načasování výsevu je klíčové pro úspěšné pěstování hrášku. Příliš brzký výsev do studené a mokré půdy může vést k hnití semen, zatímco příliš pozdní výsev v horkém a suchém počasí může snížit výnos.