Jak Se Sazi Angrest

Angrešt, s jeho charakteristickými sladkokyselými plody, patří mezi oblíbené ovocné keře v mnoha zahradách. Jeho pěstování není nijak složité, avšak pro dosažení bohaté a pravidelné úrody je nezbytné dodržovat několik klíčových kroků. Tento obsáhlý průvodce vás provede celým procesem sázení angreštu, od výběru vhodné odrůdy až po následnou péči, a zajistí tak, že se budete moci těšit z vlastnoručně vypěstovaných lahodných plodů.

1. Výběr Vhodné Odrůdy Angreštu pro Vaši Zahradu

Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování angreštu je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Na trhu existuje široká škála odrůd, které se liší svou chutí, velikostí plodů, barvou, dobou zrání, odolností vůči chorobám a škůdcům i nároky na pěstování. Při výběru je třeba zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy v zahradě a vaše osobní preference ohledně chuti a využití plodů.

1.1. Dělení Odrůd Angreštu Podle Barvy Plodů

Jedním z hlavních kritérií pro výběr odrůdy je barva plodů. Angrešt se pěstuje v mnoha barevných variantách, z nichž každá má své specifické vlastnosti:

Zelený angrešt: Často bývá velmi aromatický a má osvěžující nakyslou chuť. Některé zelené odrůdy jsou vhodné i pro kompotování a zavařování. Mezi oblíbené zelené odrůdy patří například ‚Invicta‘, která je známá svou vysokou plodností a odolností vůči padlí angreštovému. Dalšími zástupci jsou ‚Zelený hrozen‘ s velkými, sladkokyselými plody a ‚Pax‘ s hladkými, světle zelenými bobulemi.
Červený angrešt: Vyznačuje se sladší chutí než zelené odrůdy a často má atraktivnější vzhled. Červené plody jsou ideální pro přímou konzumaci i pro zpracování. K populárním červeným odrůdám patří ‚Tatjana‘ s velkými, tmavě červenými plody a dobrou odolností, ‚Karát‘ s jasně červenými, sladkými bobulemi a ‚Hinnonmäki Rot‘ s menšími, ale velmi chutnými plody.
Žlutý angrešt: Nabízí sladkou a aromatickou chuť. Žluté odrůdy jsou často ceněny pro svou unikátní barvu a jemnou chuť. Příkladem je odrůda ‚Zlatý fík‘ s velkými, žlutými plody a ‚Hinnonmäki Gelb‘ s menšími, ale velmi aromatickými žlutými bobulemi.
Bílý angrešt: Některé odrůdy mají plody, které se v zralosti jeví jako bílé nebo velmi světle zelené. Tyto odrůdy obvykle nabízejí jemnou a sladkou chuť. Příkladem může být ‚Bílý Karlštejnský‘.

1.2. Dělení Odrůd Angreštu Podle Doby Zrání

Dalším důležitým aspektem při výběru je doba zrání plodů. Podle tohoto kritéria se odrůdy dělí na:

Rané odrůdy: Dozrávají nejdříve, obvykle v červnu. Jsou ideální pro ty, kteří si chtějí první plody vychutnat co nejdříve. Příkladem je ‚Prima‘.
Středně rané odrůdy: Dozrávají v průběhu července. Tvoří nejširší skupinu odrůd a nabízejí vyváženou kombinaci ranosti a kvality plodů. Mezi ně patří například ‚Invicta‘ a ‚Tatjana‘.
Pozdní odrůdy: Dozrávají koncem července a v srpnu. Tyto odrůdy jsou vhodné pro ty, kteří chtějí prodloužit dobu sklizně nebo potřebují plody pro dlouhodobé skladování či zpracování. Příkladem je ‚Refluks‘.

1.3. Odolnost Odrůd Angreštu vůči Chorobám a Škůdcům

Odolnost vůči chorobám, zejména vůči padlí angreštovému (Sphaerotheca mors-uvae), je klíčovým faktorem pro úspěšné pěstování bez nutnosti častých chemických zásahů. Při výběru proto preferujte odrůdy, které jsou označené jako odolné nebo tolerantní vůči této houbové chorobě. Mezi takové odrůdy patří například ‚Invicta‘, ‚Pax‘ a ‚Tatjana‘. Dále je dobré zvážit odolnost vůči dalším běžným škůdcům, jako jsou mšice nebo pilatky.

1.4. Velikost a Chuť Plodů

Velikost a chuť plodů jsou samozřejmě důležitým kritériem pro každého pěstitele. Některé odrůdy produkují velké, masité plody, zatímco jiné mají menší, ale o to aromatičtější bobule. Chuť se může lišit od sladké po výrazně nakyslou. Při výběru zvažte, zda preferujete plody pro přímou konzumaci, zavařování, výrobu džemů nebo jiných produktů.

1.5. Nároky na Pěstování a Klimatické Podmínky

Různé odrůdy angreštu mohou mít mírně odlišné nároky na pěstování a mohou být více či méně vhodné pro specifické klimatické podmínky vaší oblasti. Některé odrůdy lépe snášejí sušší podmínky, jiné preferují vlhčí klima. Je proto vhodné informovat se o specifických požadavcích vybrané odrůdy.

2. Příprava Stanoviště a Půdy pro Sázení Angreštu

Jakmile jste si vybrali vhodnou odrůdu angreštu, dalším důležitým krokem je příprava stanoviště a půdy. Angrešt pro svůj optimální růst a plodnost vyžaduje slunné stanoviště s dobře propustnou a živnou půdou.

2.1. Výběr Slunného Stanoviště

Angrešt potřebuje pro bohatou úrodu dostatek slunečního světla. Ideální je stanoviště, které je osluněno minimálně 6-8 hodin denně. Na příliš stinném místě keře špatně rostou, méně kvetou a plodí menší a méně chutné plody. Navíc jsou náchylnější k houbovým chorobám.

2.2. Požadavky na Půdu

Angreštu se nejlépe daří v hlinitopísčitých až hlinitých půdách, které jsou dobře propustné a bohaté na humus. Půda by měla být mírně kyselá až neutrální, s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Těžké, jílovité a zamokřené půdy nejsou pro pěstování angreštu vhodné, protože zadržují nadměrnou vlhkost a mohou vést k hnilobě kořenů. Příliš písčité půdy zase rychle vysychají a chudnou na živiny.

2.3. Příprava Půdy Před Sázením

Přípravu půdy je nejlepší provést s předstihem, ideálně na podzim před jarní výsadbou nebo několik týdnů před podzimní výsadbou. Postup zahrnuje:

Odstranění plevelů: Důkladně odstraňte všechny plevele, zejména vytrvalé druhy, které by mohly s mladými keři konkurovat o živiny a vodu.
Zrytí půdy: Půdu zryjte do hloubky alespoň 30-40 cm. Tím se prokypří a zlepší se její propustnost.
Zapravení organického hnojiva: Do zryté půdy zapravte kvalitní organické hnojivo, jako je kompost nebo dobře vyzrálý hnůj, v dávce přibližně 5-10 litrů na metr čtvereční. Organická hmota zlepší strukturu půdy, její vododržnost a obsah živin.
Úprava pH (v případě potřeby): Pokud je pH půdy příliš kyselé, můžete ji vápnit. Pokud je naopak příliš zásadité, můžete přidat rašelinu nebo síran amonný. Doporučuje se provést rozbor půdy, abyste zjistili její přesné pH a potřebu úpravy.

Vytvoření sázecích jamek: Připravte sázecí jamky o rozměrech přibližně 40 x 40 x 40 cm. Vzdálenost mezi jamkami by měla být u keřových odrůd 1-1,5 metru a u stromkových odrůd 1,5-2 metry.

3. Termín a Postup Sázení Angreštu

Optimální termín pro sázení angreštu je na jaře (březen-duben) nebo na podzim (říjen-listopad), za předpokladu, že půda není zmrzlá. Podzimní výsadba je obecně považována za výhodnější, protože keře mají dostatek času zakořenit před příchodem zimy a na jaře pak mohou začít intenzivně růst.

3.1. Příprava Sazenice Před Sázením

Před samotným sázením je vhodné sazenici angreštu připravit:

Kontrola kořenového systému: Prohlédněte kořeny a odstraňte všechny poškozené, suché nebo zahnívající části. Zdravé kořeny by měly být pružné a vlhké.
Zkrácení kořenů: Dlouhé kořeny mírně zkraťte, podpoříte tím tvorbu nových kořenových vlásků a lepší zakořenění.

Namočení kořenového balu: Pokud má sazenice bal, ponořte ho na několik hodin do vody, aby se dobře nasákl. Pokud se jedná o prostokořennou sazenici, můžete kořeny na chvíli ponořit do vody s přídavkem stimulátoru růstu.

3.2. Postup Sázení Krok za Krokem

Vytvoření jamky: V připravené jámě vytvořte menší prohlubeň, která bude odpovídat velikosti kořenového balu nebo kořenového systému sazenice.
Umístění sazenice: Sazenici umístěte do jamky tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl mírně pod úrovní okolního terénu (asi 2-3 cm). U roubovaných stromkových angreštů by místo roubování mělo být asi 5-10 cm nad zemí.
Rozprostření kořenů: Kořeny prostokořenné sazenice rovnoměrně rozprostřete po dně jamky.
Zasypání zeminou: Jamku postupně zasypávejte vykopanou zeminou. Zeminu lehce přitlačujte, abyste odstranili vzduchové kapsy a zajistili dobrý kontakt kořenů s půdou.
Zálivka: Po zasazení sazenici důkladně zalijte. Množství vody by mělo být dostatečné k promáčení půdy kolem kořenů.
Mulčování: Okolo zasazeného keře rozprostřete vrstvu mulče (například kůry, slámy nebo listí) o tloušťce asi 5-10 cm. Mulč pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst plevelů a chránit kořeny před extrémními teplotami.
Zastřižení (u keřových odrůd): U keřových odrůd se po výsadbě doporučuje provést zástřih výhonů na 2-3 pupeny nad zemí. Tím se podpoří rozvětvení keře odspodu. U stromkových odrůd se provádí výchovný řez až v následujících letech.
Opora (u stromkových odrůd): Mladé stromkové angrešty potřebují oporu v podobě kůlu, ke kterému se kmen přiváže, aby se zabránilo jeho zlomení větrem.

4. Péče o Angrešt Po Výsadbě

Po úspěšném zasazení angreštu je pro jeho zdravý růst a bohatou plodnost nezbytná pravidelná a správná péče.

4.1. Zálivka

V prvním roce po výsadbě je důležité zajistit pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale ne přemokřená. Starší, dobře zakořeněné keře obvykle snesou i kratší období sucha, ale v době kvetení a dozrávání plodů je dostatečná zálivka klíčová pro kvalitu a velikost úrody. Zalévejte přímo ke kořenům, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů, které by mohlo vést k rozvoji houbových chorob.

4.2. Hnojení

V prvním roce po výsadbě obvykle není nutné hnojit, pokud jste při přípravě půdy zapravili dostatek organického hnojiva. V dalších letech je vhodné angrešt pravidelně přihnojovat, aby měl dostatek živin pro růst a plodnost. Doporučuje se střídat organická a minerální hnojiva. Na jaře, před rašením, můžete použít dusíkatá hnojiva pro podporu růstu zelené hmoty. V období kvetení a tvorby plodů jsou důležitá hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu, která podporují kvetení, násadu plodů a jejich kvalitu. Hnojit by se mělo s mírou a v souladu s doporučením pro dané hnojivo.

4.3. Mulčování

Mulčování okolí keře má mnoho výhod. Pomáhá udržovat stálou vlhkost v půdě, omezuje růst plevelů, chrání kořeny před výkyvy teplot a postupně se rozkládající organický mulč dodává do půdy živiny. Jako mulč můžete použít kůru, štěpku, slámu, listí nebo kompost. Vrstva mulče by měla být dostatečně silná (5-10 cm), ale neměla by se dotýkat kmene keře, aby se předešlo hnilobě kůry