Pěstování vlastních malin na zahradě může být velmi uspokojivé. Čerstvé, sladké maliny jsou nejen chutné, ale také plné vitamínů a antioxidantů. Abychom dosáhli bohaté a pravidelné úrody, je klíčové věnovat náležitou pozornost správnému postupu výsadby a následné péči. Tento obsáhlý průvodce vás krok za krokem provede celým procesem, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň lahodných plodů.
1. Výběr vhodné odrůdy malin pro vaši zahradu
Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování malin je pečlivý výběr odrůdy. Existuje mnoho různých odrůd malin, které se liší svými vlastnostmi, dobou zrání, velikostí a chutí plodů, odolností vůči chorobám a škůdcům, a také nároky na pěstování. Při výběru bychom měli zvážit několik klíčových faktorů:
1.1. Doba zrání malin: Letní a remontantní odrůdy
Maliny se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny podle doby zrání: letní a remontantní (neboli stáleplodící). Letní odrůdy plodí obvykle jednou do roka, a to v letních měsících, nejčastěji od června do července. Tyto odrůdy často nesou bohatou úrodu v poměrně krátkém časovém období. Remontantní odrůdy jsou schopné plodit dvakrát do roka – poprvé koncem léta nebo na podzim na jednoletých výhonech, a podruhé v následujícím roce v létě na dvouletých výhonech. Pěstování obou typů odrůd nám může zajistit čerstvé maliny po delší část sezóny.
1.1.1. Charakteristika letních odrůd malin
Letní odrůdy malin se vyznačují silným růstem a bohatou násadou květů na dvouletých výhonech. Po sklizni plodů tyto dvouleté výhony odumírají a je nutné je odstranit, aby uvolnily místo pro nové, jednoleté výhony, které budou plodit v následujícím roce. Mezi oblíbené letní odrůdy patří například ‚Malling Promise‘, ‚Glen Ample‘, ‚Willamette‘ a ‚Benefis‘. Tyto odrůdy se často vyznačují velkými a chutnými plody.
1.1.2. Charakteristika remontantních odrůd malin
Remontantní odrůdy malin nabízejí výhodu prodloužené sklizně. Plody se tvoří na jednoletých výhonech, které vyrostou na jaře, a dozrávají koncem léta nebo na podzim. Pokud tyto jednoleté výhony ponecháme, mohou plodit i v následujícím roce v létě, i když obvykle méně bohatě. Pro maximalizaci podzimní úrody se často doporučuje po podzimní sklizni všechny jednoleté výhony u země odříznout, což podporuje silný růst nových výhonů na jaře a bohatou podzimní úrodu. Mezi známé remontantní odrůdy patří ‚Polana‘, ‚Polka‘, ‚Autumn Bliss‘ a ‚Himbo Top‘. Tyto odrůdy jsou často ceněny pro svou spolehlivou podzimní úrodu a relativní nenáročnost.
1.2. Klimatické podmínky a stanoviště
Při výběru odrůdy je důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti a charakteristiky stanoviště. Některé odrůdy jsou odolnější vůči mrazu, jiné lépe snášejí sušší podmínky nebo jsou méně náchylné k určitým chorobám, které se ve vaší oblasti vyskytují častěji. Věnujte pozornost doporučením pro pěstování dané odrůdy, která uvádějí optimální teplotní rozmezí, nároky na sluneční svit a typ půdy.
1.2.1. Vliv slunečního svitu na růst a plodnost malin
Maliny pro svůj optimální růst a bohatou plodnost vyžadují dostatek slunečního svitu. Ideální je slunné stanoviště s alespoň 6-8 hodinami přímého slunce denně. Nedostatek slunce může vést k slabšímu růstu, menšímu počtu květů a plodů, a také k horší kvalitě plodů (menší, méně sladké). Na příliš stinných místech mohou být maliny také náchylnější k houbovým chorobám.
1.2.2. Nároky malin na půdu a vláhu
Maliny preferují humózní, mírně kyselou až neutrální půdu s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Půda by měla být dobře propustná, aby nedocházelo k zamokření kořenů, které může vést k jejich hnilobě. Zároveň by měla být schopná udržet dostatečnou vlhkost, zejména v období kvetení a zrání plodů. Těžké jílovité půdy je vhodné před výsadbou vylehčit přidáním kompostu nebo písku. Příliš písčité půdy je naopak vhodné obohatit organickou hmotou, která zlepší jejich schopnost zadržovat vodu a živiny.
1.3. Odolnost vůči chorobám a škůdcům
Při výběru odrůdy je také vhodné zvážit její odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům, které se ve vaší oblasti vyskytují. Některé moderní odrůdy byly vyšlechtěny tak, aby byly odolnější vůči například hnilobě kořenů, rzi maliníkové nebo napadení mšicemi. Výběrem odolné odrůdy můžeme snížit potřebu chemických postřiků a podpořit zdravý růst rostlin.
1.3.1. Nejčastější choroby malin a možnosti prevence
Mezi nejčastější choroby malin patří například hniloba kořenů (způsobená přemokřením), rez maliníková (projevuje se oranžovými skvrnami na listech), didymelová hniloba výhonů (způsobuje hnědnutí a odumírání výhonů) a šedá plíseň (napadá květy a plody). Prevence zahrnuje zajištění dobré drenáže půdy, dostatečného proudění vzduchu mezi rostlinami (správným sponem výsadby a pravidelným prořezáváním), a výběr odolných odrůd. V případě výskytu choroby je nutné včas zasáhnout vhodnými fungicidy.
1.3.2. Nejčastější škůdci malin a možnosti ochrany
Mezi běžné škůdce malin patří mšice maliníková (saje šťávu z listů a výhonů), květopas jahodníkový (napadá květní poupata), roztočík malinový (způsobuje deformace listů a plodů) a vrtule ostružinová (larvy vyžírají chodbičky v plodech). Ochrana zahrnuje pravidelnou kontrolu rostlin, včasné odstraňování napadených částí, podporu přirozených nepřátel škůdců (například dravých roztočů), a v případě silného napadení použití vhodných insekticidů.
2. Příprava stanoviště pro výsadbu malin
Jakmile máme vybranou vhodnou odrůdu, dalším důležitým krokem je příprava stanoviště. Maliny potřebují slunné a chráněné místo s dobře propustnou a živnou půdou. Přípravu bychom měli ideálně provést několik týdnů před plánovanou výsadbou.
2.1. Výběr vhodného místa na zahradě
Jak již bylo zmíněno, maliny preferují slunné stanoviště. Místo by mělo být také chráněné před silnými větry, které by mohly polámat mladé výhony nebo poškodit kvetoucí a plodící rostliny. Vyhneme se také příliš vlhkým a zamokřeným místům, kde by mohlo dojít k hnilobě kořenů.
2.2. Příprava půdy před výsadbou
Před samotnou výsadbou je nutné půdu důkladně připravit. Nejprve odstraníme veškerý plevel, kameny a zbytky kořenů předchozích rostlin. Poté půdu zryjeme do hloubky alespoň 30-40 cm. Pokud je půda příliš těžká nebo písčitá, zapracujeme do ní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Kompost zlepší strukturu půdy, její propustnost i schopnost zadržovat vodu a živiny. Hnůj dodá potřebné živiny pro zdravý růst malin. V případě kyselé půdy můžeme přidat mletý vápenec pro úpravu pH.
2.2.1. Zlepšení struktury půdy kompostem a hnojem
Kompost je vynikající organické hnojivo, které vzniká rozkladem organických zbytků. Obsahuje mnoho živin v lehce dostupné formě a zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy. Přidáním kompostu do těžké půdy ji provzdušníme a zlepšíme její drenáž, zatímco do písčité půdy dodáme organickou hmotu, která pomůže zadržovat vodu a živiny. Hnůj je další cenné organické hnojivo, které je bohaté na dusík, fosfor a draslík. Před použitím by měl být dobře uleželý, aby nedošlo k poškození kořenů čerstvým hnojem.
2.2.2. Úprava pH půdy vápněním
Maliny preferují mírně kyselou až neutrální půdu s pH 5,5 až 6,5. Pokud je pH vaší půdy nižší (kyselejší) nebo vyšší (zásaditější), je vhodné jej upravit. Kyselou půdu můžeme neutralizovat přidáním mletého vápence. Množství vápence závisí na typu půdy a stupni její kyselosti, proto je vhodné provést test pH půdy a řídit se doporučením na obalu vápence. Úprava pH zlepší dostupnost živin pro rostliny a podpoří jejich zdravý růst.
2.3. Plánování sponu výsadby malin
Správný spon výsadby je důležitý pro zajištění dostatečného prostoru pro růst rostlin, dobrého proudění vzduchu a snadnou sklizeň plodů. Vzdálenost mezi jednotlivými keři malin závisí na typu a růstovosti odrůdy. Obecně se doporučuje sázet maliny v řadách s rozestupem 0,5 až 1 metr mezi rostlinami v řadě a 1,5 až 2 metry mezi řadami. U remontantních odrůd, které se často pěstují bez opory, může být rozestup menší. Pokud plánujeme pěstování malin s oporou (drátěnkou), je třeba tomu přizpůsobit i rozestupy řad.
2.3.1. Vzdálenosti mezi rostlinami a řadami
Pro většinu letních odrůd se doporučuje rozestup 0,75 až 1 metr mezi jednotlivými sazenicemi v řadě. V případě bujně rostoucích odrůd můžeme zvolit i větší rozestup. Vzdálenost mezi řadami by měla být alespoň 1,5 metru, ideálně však 2 metry, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro pohyb při ošetřování a sklizni. U remontantních odrůd, které se často pěstují hustěji, můžeme zvolit menší rozestupy, například 0,5 metru mezi rostlinami a 1,2 až 1,5 metru mezi řadami.
2.3.2. Pěstování malin s oporou (drátěnkou)
Mnoho odrůd malin, zejména ty s dlouhými a ohebnými výhony, vyžaduje oporu, aby se zabránilo jejich polámání pod tíhou plodů nebo vlivem větru. Nejčastěji se používá drátěnka, která se skládá z dřevěných nebo kovových sloupků umístěných v pravidelných intervalech (například 3-5 metrů) a dvou až tří vodorovných drátů natažených mezi nimi ve výšce přibližně 0,5 m, 1 m a 1,5 m nad zemí. Mladé výhony se k těmto drátům vyvazují, což zajišťuje jejich stabilitu, lepší přístup světla a vzduchu k plodům a usnadňuje sklizeň. Při plánování výsadby s oporou je třeba zohlednit umístění sloupků a vedení drátů.
3. Postup výsadby malin krok za krokem
Samotná výsadba malin není složitá, ale je důležité dodržet několik základních kroků, abychom zajistili dobré ujmutí a zdravý růst mladých rostlin.
3.1. Ideální termín pro výsadbu malin
Nejvhodnější doba pro výsadbu malin je podzim (říjen až listopad) nebo jaro (březen až duben). Podzimní výsadba umožňuje rostlinám zakořenit ještě před příchodem zimy a na jaře pak mohou rychleji začít růst. Jarní výsadba je vhodná v oblastech s drsnějšími zimami nebo pokud jsme nestihli připravit pozemek na podzim. Vyhneme se výsadbě během horkých letních měsíců nebo za mrazivého počasí.
3.2. Příprava sazenic malin před výsadbou
Před výsadbou je vhodné sazenice malin prohlédnout. Odstraníme všechny poškozené nebo suché kořeny. Pokud jsou kořeny příliš dlouhé, můžeme je mírně zkrátit. Balové sazenice (v kontejnerech) před výsadbou důkladně zalijeme. Prostokořenné sazenice je vhodné na několik hodin před výsadbou