Japonska Myrta

Botanicky patří Myrtus communis do čeledi myrtovitých (Myrtaceae), která zahrnuje mnoho aromatických rostlin, jako je eukalyptus, hřebíčkovec nebo kajeput. Rodové jméno „Myrtus“ má svůj původ v řečtině a odkazuje na tuto vonnou rostlinu, která byla ve starověku symbolem lásky a plodnosti. Kultivarové označení ‚Microphylla‘ pak doslova znamená „s malými listy“, což přesně vystihuje jednu z jeho hlavních charakteristik.

Výhody pěstování japonské myrty: Proč si ji vybrat?

Pěstování japonské myrty přináší řadu výhod, díky kterým se stává stále oblíbenější volbou pro zahradníky i milovníky pokojových rostlin:

• Dekorativní vzhled: Její drobné, tmavě zelené listy a kompaktní růst vytvářejí elegantní a uklidňující vzhled, který se hodí do různých stylů zahrad i interiérů.
• Aromatické vlastnosti: Listy obsahují vonné silice, které při dotyku nebo za slunečného počasí uvolňují osvěžující, kořenitou vůni. Tato vůně může mít i mírné repelentní účinky proti některým druhům hmyzu.

Všestranné využití: Japonskou myrtu lze pěstovat v květináčích na balkonech a terasách, ve skalkách, jako nízký živý plot nebo jako solitéru v okrasném záhoně. Je vhodná i pro tvarování a bonsaje.
Relativní nenáročnost: Při dodržení základních požadavků na stanoviště a zálivku je pěstování japonské myrty poměrně snadné. Je odolná vůči suchu a snáší i mírné mrazy.
Možnost využití v kuchyni a lidovém léčitelství: Plody myrty (i když ‚Microphylla‘ plodí méně často) a listy se tradičně používají jako koření a v lidovém léčitelství pro své antiseptické a protizánětlivé účinky.

Nároky na stanoviště: Kde se japonské myrtě nejlépe daří?

Pro optimální růst a bohaté olistění potřebuje japonská myrta vhodné stanoviště. Zde jsou klíčové faktory, které je třeba zvážit:

Světlo

Japonská myrta miluje slunné stanoviště. Pro nejlepší vybarvení listů a kompaktní růst potřebuje alespoň 6-8 hodin přímého slunečního světla denně. Snese i polostín, ale v takových podmínkách může být růst řidší a kvetení méně bohaté. Při pěstování v interiéru je nutné zajistit dostatek světla, ideálně umístěním na jižní nebo západní okno.

Teplota

V létě japonská myrta preferuje teplé klima s teplotami mezi 20-30 °C. Dobře snáší i vyšší teploty, pokud má dostatek vláhy. V zimě vyžaduje chladnější období klidu s teplotami mezi 5-10 °C. Toto chladné období je důležité pro indukci kvetení v následujícím roce. Mrazuvzdornost kultivaru ‚Microphylla‘ je omezená, obvykle snáší krátkodobé poklesy teplot k -5 až -10 °C, ale při delších a silnějších mrazech je nutná ochrana.

Půda

Japonská myrta preferuje dobře propustnou půdu s mírně kyselým až neutrálním pH (okolo 6,0-7,0). Ideální je směs zahradní zeminy, písku a rašeliny, která zajistí dobrou drenáž a zároveň udrží potřebnou vlhkost. Těžké, jílovité půdy je nutné před výsadbou vylepšit přidáním písku a kompostu, aby se zabránilo zamokření kořenů.

Vlhkost vzduchu

Japonská myrta snáší suchý vzduch poměrně dobře, ale vyšší vlhkost vzduchu jí prospívá, zejména v horkých letních měsících. Při pěstování v interiéru, zejména v zimě, kdy je vzduch vytápěním suchý, je vhodné rostlinu občas rosit měkkou vodou.

Výsadba japonské myrty: Krok za krokem k úspěchu

Správná výsadba je klíčová pro zdravý růst a dlouhověkost japonské myrty. Postupujte podle následujících kroků:

Výběr vhodné nádoby (pro pěstování v květináči)

Zvolte květináč s dostatečnou velikostí a odvodňovacími otvory na dně, aby se zabránilo hromadění vody. Velikost nádoby by měla odpovídat velikosti kořenového balu rostliny s dostatečnou rezervou pro další růst. Materiál květináče není rozhodující, ale terakotové nádoby lépe propouštějí vzduch a vodu.

Příprava půdní směsi

Připravte si vhodnou půdní směs, jak bylo popsáno výše (zahradní zemina, písek, rašelina v poměru cca 2:1:1). Můžete také použít hotový substrát pro okrasné dřeviny nebo středomořské rostliny.

Postup výsadby

1. Na dno květináče nasypte drenážní vrstvu z keramzitu, štěrku nebo hrubého písku.
2. Na drenáž nasypte část připravené půdní směsi.
3. Opatrně vyjměte rostlinu z původního květináče a jemně uvolněte propletené kořeny.
4. Umístěte rostlinu do nového květináče tak, aby horní okraj kořenového balu byl přibližně 2-3 cm pod okrajem nádoby.
5. Prostory kolem kořenového balu vyplňte zbývající půdní směsí a lehce ji přitlačte.
6. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijte.

Výsadba do volné půdy

Vyberte vhodné slunné stanoviště s dobře propustnou půdou.
Vykopejte jamu o něco větší, než je kořenový bal rostliny.
Na dno jamy můžete přidat vrstvu kompostu pro zlepšení struktury půdy a dodání živin.

Opatrně vyjměte rostlinu z květináče a umístěte ji do jámy.
Zasypte kořenový bal vykopanou zeminou, kterou jste případně smíchali s kompostem a pískem.
Zeminu kolem rostliny lehce přitlačte a důkladně zalijte.
Okolí rostliny můžete zamulčovat kůrou nebo štěrkem, což pomůže udržet vlhkost a potlačit růst plevelů.

Ideální doba pro výsadbu

Nejvhodnější doba pro výsadbu japonské myrty je jaro (po odeznění mrazů) nebo podzim (před příchodem prvních silných mrazů). Při výsadbě v létě je nutné zajistit rostlině dostatečnou zálivku a chránit ji před přímým poledním sluncem.

Zálivka: Jak správně zavlažovat japonskou myrtu?

Správná zálivka je pro japonskou myrtu klíčová. Je důležité udržovat půdu vlhkou, ale ne přemokřenou. Přemokření může vést k hnilobě kořenů.

Zálivka v průběhu roku

• Jaro a léto: V období intenzivního růstu a horkého počasí zalévejte pravidelně, jakmile vrchní vrstva půdy proschne. Frekvence zálivky závisí na teplotě, vlhkosti vzduchu a propustnosti půdy. Obvykle stačí zalévat 2-3krát týdně. Při pěstování v květináči může být zálivka potřeba častěji.
• Podzim a zima: V chladnějších měsících, kdy se růst rostliny zpomaluje, zálivku omezte. Zalévejte pouze tehdy, když je půda na dotek suchá. Při přezimování v chladné místnosti zalévejte jen velmi málo, aby kořenový bal nevyschl.

Jak zalévat

Zalévejte důkladně, dokud voda nezačne vytékat z odvodňovacích otvorů na dně nádoby. Používejte měkkou, odstátou vodu pokojové teploty. Vyhněte se zalévání na listy, abyste předešli vzniku houbových chorob. Pokud pěstujete myrtu v misce nebo podmisce, vždy po zálivce vylijte přebytečnou vodu.

Signály nesprávné zálivky

• Přemokření: Žloutnutí a opadávání listů, hniloba kořenů, plísně na povrchu půdy.
• Nedostatek vláhy: Vadnutí listů, suchá a tvrdá půda, zastavení růstu.

Hnojení: Jak a čím hnojit japonskou myrtu pro bohatý růst?

Pravidelné hnojení pomáhá japonské myrtě růst zdravě a bohatě kvést. Volba hnojiva a frekvence hnojení závisí na ročním období a stáří rostliny.

Období hnojení

• Jaro a léto: V období intenzivního růstu (od jara do konce léta) hnojte pravidelně jednou za 2-4 týdny.
• Podzim a zima: V období vegetačního klidu hnojení omezte nebo úplně přerušte. Rostlina v této době potřebuje odpočinek.

Typy hnojiv

• Tekutá hnojiva pro okrasné dřeviny nebo středomořské rostliny: Tato hnojiva obsahují vyvážený poměr živin (dusík, fosfor, draslík) a mikroprvků, které jsou pro myrtu důležité. Hnojivo vždy ředte podle návodu na obalu.
• Hnojiva s postupným uvolňováním živin: Tato hnojiva se aplikují ke kořenům a postupně uvolňují živiny po dobu několika měsíců. Jsou vhodná pro pěstování v květináčích a usnadňují péči.
• Organická hnojiva: Kompost nebo granulovaný hnůj lze použít k obohacení půdy a postupnému uvolňování živin. Aplikujte je na jaře nebo na podzim.

Jak hnojit

Tekutá hnojiva aplikujte po zálivce na vlhkou půdu, abyste zabránili popálení kořenů. Hnojiva s postupným uvolňováním zapravte do svrchní vrstvy půdy. Organická hnojiva rovnoměrně rozprostřete kolem rostliny a lehce zapravte do půdy.

Pozor na přehnojení

Přehnojení může být pro myrtu škodlivé a vést k popálení kořenů, žloutnutí listů a zastavení růstu. Vždy dodržujte doporučené dávkování hnojiva.

Řez japonské myrty: Proč a jak stříhat pro hustý růst a tvar

Řez je důležitou součástí péče o japonskou myrtu. Pomáhá udržet kompaktní tvar, podporuje hustý růst a zlepšuje kvetení. Pravidelným stříháním také odstraňujete suché, poškozené nebo nemocné větve.

Doba řezu

• Udržovací řez: Provádějte pravidelně během vegetačního období (jaro a léto) pro udržení požadovaného tvaru a odstranění nevzhledných výhonů.
• Zmlazovací řez: Silnější řez se provádí na jaře, před začátkem nového růstu, u starších a zanedbaných rostlin pro podporu nového olistění a kvetení.

Jak stříhat