Kdy Strikat Brambory Proti Plisni

Kdy stříkat brambory proti plísni: Podrobný průvodce pro maximální úrodu

Pěstování brambor je nedílnou součástí mnoha zahrad a zemědělských podniků. Avšak s pěstováním této oblíbené plodiny se pojí i riziko napadení různými chorobami a škůdci. Jedním z nejzávažnějších onemocnění, které může zničit celou úrodu brambor, je plíseň bramborová (Phytophthora infestans). Tato agresivní houbová choroba se šíří velmi rychle a za příznivých podmínek (vlhko a teplo) dokáže během několika dní zlikvidovat nadzemní část rostlin a následně i hlízy. Proto je včasná a správná ochrana proti plísni bramborové klíčová pro zajištění zdravé a bohaté úrody. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na to, kdy je nejvhodnější stříkat brambory proti plísni, jaké přípravky použít a jaká preventivní opatření dodržovat.

Proč je včasný postřik brambor proti plísni tak důležitý?

Plíseň bramborová je vysoce infekční choroba, která se projevuje nejprve nenápadnými, vodnatými skvrnami na okrajích listů. Tyto skvrny se za vlhkého počasí rychle zvětšují a hnědnou, často s bílým plísňovým povlakem na spodní straně listů. Napadené listy postupně odumírají, což vede k oslabení rostliny a zastavení růstu hlíz. V konečné fázi může plíseň proniknout i do hlíz, které hnijí a stávají se nekonzumovatelnými. Šíření choroby je velmi rychlé, zejména za deštivého počasí a teplot kolem 18-22 °C. Proto je preventivní ochrana a včasný zásah při prvních příznacích napadení naprosto nezbytný pro minimalizaci škod a zachování úrody.

Fáze vývoje plísně bramborové a jejich dopad na úrodu

Primární infekce: Obvykle začíná od infikovaných sadbových hlíz nebo výtrusů přenesených větrem z jiných napadených rostlin. První příznaky se objevují na spodních listech.
Sekundární infekce: Za vhodných podmínek se choroba velmi rychle šíří na další listy a stonky prostřednictvím zoosporangií, které jsou uvolňovány z ložisek plísně.

Infekce hlíz: Spory plísně se mohou dostat do půdy a infikovat vyvíjející se hlízy, zejména při deštivém počasí, kdy jsou spory splavovány do půdy. Napadené hlízy hnijí a jsou neprodejné.

Z těchto fází je patrné, že včasný postřik, ideálně ještě před propuknutím epidemie, je nejúčinnější strategií. Jakmile se plíseň masivně rozšíří, je její zastavení velmi obtížné a často nemožné.

Kdy je ten správný čas na první postřik brambor proti plísni?

Určení optimálního termínu pro první postřik je klíčové. Neexistuje jedno univerzální datum, které by platilo pro všechny pěstitelské oblasti a všechny roky. Termín postřiku závisí na několika faktorech, včetně:

Předpověď počasí: Dlouhodobé deštivé období s teplotami kolem 18-22 °C vytváří ideální podmínky pro šíření plísně. V takových případech je třeba zahájit ochranu dříve.
Fenologická fáze vývoje brambor: Nejčastěji se doporučuje zahájit postřiky v období, kdy rostliny dosáhnou výšky přibližně 15-20 cm nebo když se začínají spojovat v řádcích. Tato fáze obvykle nastává 4-6 týdnů po výsadbě, v závislosti na odrůdě a podmínkách pěstování.
Historie výskytu plísně v dané lokalitě: Pokud se v minulých letech v dané oblasti plíseň bramborová vyskytovala brzy a v silné míře, je vhodné zahájit preventivní ochranu dříve.

Použitá odrůda brambor: Některé odrůdy jsou k plísni náchylnější než jiné. U náchylných odrůd je třeba s ochranou začít dříve a věnovat jí větší pozornost.

Signalizace výskytu plísně: Existují systémy signalizace výskytu plísně bramborové, které monitorují meteorologické podmínky a na základě nich doporučují termín prvního postřiku. Sledování těchto signálů může být velmi užitečné.

Obecná doporučení pro první postřik

Přestože je třeba brát v úvahu výše uvedené faktory, obecně se doporučuje provést první preventivní postřik v době, kdy rostliny brambor dosáhnou výšky 15-20 cm, což zhruba odpovídá fázi uzavírání řádků. Tento termín obvykle spadá do období od poloviny května do poloviny června, v závislosti na regionu a průběhu jara. Důležité je, aby první postřik byl proveden před objevením prvních příznaků plísně.

Jak často stříkat brambory proti plísni?

Frekvence dalších postřiků závisí na několika faktorech, především na průběhu počasí a účinnosti použitého přípravku.

Za suchého počasí s nízkým rizikem infekce: Intervaly mezi postřiky mohou být delší, obvykle 10-14 dní, v závislosti na použitém přípravku (systémové přípravky mají delší účinnost).
Za deštivého a teplého počasí s vysokým rizikem infekce: Intervaly mezi postřiky by měly být kratší, ideálně 7-10 dní, a je vhodné použít kontaktní přípravky, které chrání povrch rostlin před novými infekcemi.
Použití systémových přípravků: Tyto přípravky se vstřebávají do rostlinných pletiv a poskytují ochranu i nově narostlým částem. Intervaly mezi postřiky systémovými přípravky mohou být delší, ale je třeba dodržovat doporučení výrobce.
Použití kontaktních přípravků: Tyto přípravky vytvářejí ochranný film na povrchu rostlin a chrání je pouze v době aplikace. Při dešti se mohou smýt, proto je třeba postřik po dešti opakovat. Intervaly mezi postřiky kontaktními přípravky jsou obvykle kratší.

Střídání přípravků: Pro zabránění vzniku rezistence plísně k účinným látkám je velmi důležité střídat přípravky s různými mechanismy účinku.

Praktická doporučení pro frekvenci postřiků

V běžných podmínkách se doporučuje provádět postřiky proti plísni bramborové v intervalu 7-14 dní. V období vysokého rizika infekce (dlouhodobé deště, vysoká vlhkost vzduchu, teploty kolem 20 °C) je nutné intervaly zkrátit na 7-10 dní a upřednostňovat kontaktní přípravky, případně kombinovat kontaktní a systémové přípravky. Naopak za suchého počasí lze intervaly prodloužit, zejména pokud jsou použity systémové přípravky s delší účinností.

Jaké přípravky (fungicidy) jsou vhodné pro postřik brambor proti plísni?

Na trhu je k dispozici široká škála fungicidních přípravků určených k ochraně brambor proti plísni. Tyto přípravky se dělí podle mechanismu účinku na:

Kontaktní fungicidy: Působí na povrchu rostlin a zabraňují klíčení spor a pronikání hyf plísně do pletiv. Nejsou vstřebávány rostlinou, proto je nutné zajistit dokonalé pokrytí všech nadzemních částí rostlin. Účinnost kontaktních přípravků je závislá na počasí a mohou být smyty deštěm. Mezi běžně používané kontaktní fungicidy patří například přípravky na bázi účinných látek mankozeb, metiram, chlorothalonil a propineb.
Systémové fungicidy: Vstřebávají se do rostlinných pletiv a šíří se v nich, čímž chrání i nově narostlé části rostlin a poskytují delší ochranu. Jsou méně náchylné ke smytí deštěm. Mezi systémové fungicidy patří například přípravky obsahující účinné látky metalaxyl, cymoxanil, propamocarb a mandipropamid.
Lokálně systémové (translaminární) fungicidy: Pronikají do listů a působí z obou stran listové čepele, ale nejsou rozváděny po celé rostlině. Příkladem je účinná látka dimethomorph.

Doporučené fungicidní přípravky a jejich střídání

Pro účinnou ochranu proti plísni bramborové je nezbytné střídat fungicidy s různými mechanismy účinku, aby se zabránilo vzniku rezistence patogenu. Doporučuje se začít s preventivními postřiky kontaktními fungicidy a v období vyššího rizika infekce přejít na systémové nebo lokálně systémové přípravky, případně je kombinovat. V průběhu vegetace je vhodné použít minimálně 3-4 různé účinné látky.

Příklady doporučených kombinací a střídání fungicidů:

První postřik (preventivně): Kontaktní fungicid na bázi mankozebu nebo metiramu.
Druhý postřik (při riziku infekce): Systémový fungicid obsahující metalaxyl nebo cymoxanil.
Třetí postřik (za deštivého počasí): Kontaktní fungicid s vyšší odolností ke smytí nebo kombinace kontaktního a lokálně systémového přípravku (např. dimethomorph).
Čtvrtý a další postřiky: Střídat kontaktní a systémové přípravky s různými účinnými látkami (např. propamocarb, mandipropamid, chlorothalonil).

Vždy je nutné důsledně dodržovat dávkování a aplikační pokyny uvedené na etiketě přípravku. Při přípravě postřikové kapaliny je důležité zajistit její rovnoměrné rozmíchání a použít dostatečné množství vody pro důkladné pokrytí rostlin. Postřik by se měl provádět za bezvětří, ideálně v ranních nebo večerních hodinách, aby se minimalizovalo odpařování a zajistilo se co nejlepší pokrytí listů.

Preventivní opatření proti plísni bramborové

Kromě chemické ochrany (postřiků) je velmi důležité dodržovat i preventivní opatření, která mohou významně snížit riziko napadení plísní bramborovou a omezit potřebu častých postřiků.

Výběr zdravé sadby

Použití certifikované a zdravé sadby je základním preventivním opatřením. Infikované sadbové hlízy mohou být zdrojem primární infekce a vést k rychlému šíření choroby na porostu.

Volba vhodné lokality a střídání plodin

Brambory by se neměly pěstovat na stejné parcele po sobě. Střídání plodin (např. s obilninami, luskovinami, řepkou) přerušuje cyklus patogenů a snižuje riziko výskytu chorob a škůdců. Vhodné je také vybírat vzdušné lokality s dobrou drenáží, kde se po dešti rychleji osychá listí.

Správná výsadba a agrotechnika

Dodržování optimálních sponů výsadby zajišťuje dobrou cirkulaci vzduchu mezi rostlinami, což omezuje vlhkost a tím i podmínky pro šíření plísně. Důležité je také pravidelné odplevelování, protože plevele mohou zadržovat vlhkost a zhoršovat proudění vzduchu. Hluboká orba na podzim může pomoci zničit infikované zbytky rostlin v půdě.

Vyrovnaná výživa rostlin

Zdravé a silné rostliny jsou odolnější vůči chorobám. Proto je důležité zajistit vyrovnanou výživu brambor, s dostatkem všech potřebných živin. Přehnojení dusíkem může naopak zvýšit náchylnost k plísni.

Pravidelná kontrola porostu a včasné odstraňování napadených rostlin

Pravidelné prohlídky porostu umožňují včasné odhalení prvních příznaků plísně. Napadené listy nebo celé rostliny by měly být co nejdříve odstraněny a zlikvidovány (nejlépe spáleny nebo hluboko zakopány mimo pozemek), aby se zabránilo dalšímu šíření choroby.

Ochrana za deštivého počasí

V období dlouhodobých dešťů je riziko infekce plísní bramborovou nejvyšší. V těchto obdobích je třeba věnovat ochraně zvláštní pozornost a v případě potřeby zkrátit intervaly mezi postřiky.