Kerříčkové fazole: Podrobný průvodce pěstováním pro bohatou úrodu
Keříčkové fazole (Phaseolus vulgaris) patří mezi oblíbenou zeleninu pěstovanou v mnoha zahradách. Jsou ceněny pro svou relativně nenáročnou péči, rychlý růst a chutné plody, které lze využít v mnoha kuchyňských úpravách. Na rozdíl od tyčkových fazolí, keříčkové odrůdy rostou v kompaktním tvaru a nevyžadují oporu, což je činí ideální volbou pro menší zahrady nebo pro pěstování v nádobách. Tento obsáhlý průvodce vás provede krok za krokem celým procesem pěstování keříčkových fazolí, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň a skladování bohaté úrody.
1. Výběr vhodné odrůdy keříčkových fazolí
Trh nabízí širokou škálu odrůd keříčkových fazolí, které se liší barvou, tvarem a velikostí lusků, dobou zrání a odolností vůči chorobám a škůdcům. Při výběru je důležité zvážit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy ve vaší zahradě a vaše preferované využití fazolí (např. pro přímou konzumaci, konzervování, sušení). Mezi oblíbené odrůdy patří například:
- Zelenoluské odrůdy: Jsou charakteristické svými sytě zelenými lusky. Mezi ně patří například ‚Sláva Porumbeşti‘, ‚Top Crop‘, ‚Provider‘ nebo ‚Sonesta‘. Tyto odrůdy jsou často velmi výnosné a rané.
- Žlutoluské (máslové) odrůdy: Mají jemné, žluté lusky a máslovou chuť. Známé odrůdy jsou například ‚Mascotte‘ (vhodná i pro pěstování v nádobách), ‚Rocdor‘ nebo ‚Waxgold‘.
- Fialovoluské odrůdy: Nabízejí vizuálně atraktivní, fialové lusky, které při vaření často zezelenají. Příkladem je odrůda ‚Royal Burgundy‘.
- Strukové odrůdy: Pěstují se pro suchá semena. Patří sem například ‚Bílá máslová‘, ‚Černá ledvina‘ nebo ‚Pinto‘. Tyto odrůdy mají delší vegetační dobu.
- Odrůdy s plochými lusky: Některé odrůdy produkují široké, ploché lusky, které jsou oblíbené v některých kuchyních.
Při výběru odrůdy také zvažte její odolnost vůči běžným chorobám fazolí, jako je antraknóza, bakteriální spála nebo mozaiková choroba fazolu. Informace o odolnosti obvykle najdete v popisu odrůdy u prodejce osiva.
1.1. Rané, polorané a pozdní odrůdy
Doba zrání je dalším důležitým faktorem při výběru odrůdy. Rané odrůdy dozrávají přibližně 50-60 dní po výsevu, polorané 60-75 dní a pozdní více než 75 dní. Pokud vysadíte několik odrůd s různou dobou zrání, můžete si prodloužit období sklizně čerstvých fazolek.
1.2. Odrůdy vhodné pro specifické podmínky
Některé odrůdy jsou lépe přizpůsobeny specifickým podmínkám, jako je chladnější klima nebo méně kvalitní půda. Pokud máte takové podmínky, hledejte odrůdy, které jsou pro ně doporučeny.
2. Příprava půdy pro pěstování keříčkových fazolí
Keříčkové fazole preferují slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou s neutrálním až mírně kyselým pH (6,0-7,0). Před výsevem je důležité půdu řádně připravit.
2.1. Podzimní příprava půdy
Ideálně byste měli půdu pro fazole připravit již na podzim. Odstraňte veškerý plevel, kameny a zbytky předchozích plodin. Půdu zryjte do hloubky přibližně 20-30 cm. Pokud je vaše půda těžká a jílovitá, zapracujte do ní kompost nebo písek pro zlepšení propustnosti. Naopak, pokud je půda písčitá a chudá na živiny, obohatte ji kompostem nebo dobře proleželým hnojem.
2.2. Jarní příprava půdy
Na jaře, před samotným výsevem, půdu znovu prokypřete hráběmi a urovnejte. Pokud jste na podzim nepoužili hnojivo, můžete nyní do půdy lehce zapracovat komplexní minerální hnojivo s nízkým obsahem dusíku (fazole si dokážou dusík vázat ze vzduchu pomocí symbiotických bakterií na kořenech). Vyhněte se však přehnojení dusíkem, které by mohlo podpořit růst listů na úkor kvetení a tvorby lusků.
2.3. Střídání plodin
Pro zdravý růst fazolí a prevenci chorob je důležité dodržovat střídání plodin. Fazole by se neměly pěstovat na stejném místě dříve než po 3-4 letech. Vhodnými předplodinami jsou například košťáloviny, celer, okurky, rajčata nebo brambory. Nevhodnými předplodinami jsou luštěniny (hrách, sója, bob), cibule a česnek.
3. Výsev keříčkových fazolí
Keříčkové fazole jsou citlivé na mráz, proto se s výsevem vyčkejte, dokud pominou všechna nebezpečí jarních mrazíků a teplota půdy dosáhne alespoň 10-12 °C. V našich klimatických podmínkách je to obvykle od poloviny května do začátku června.
3.1. Termín výsevu
Optimální termín výsevu závisí na vaší lokalitě a aktuálním počasí. Sledujte dlouhodobou předpověď a vysejte fazole, když je stabilní teplé počasí. Pro prodloužení sklizně můžete provádět postupné výsevy v intervalech 2-3 týdnů až do poloviny července.
3.2. Hloubka a spon výsevu
Semena fazolí se vysévají do hloubky 3-5 cm. Vzdálenost mezi řádky by měla být 40-50 cm a vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami v řádku 10-15 cm. Pro usnadnění práce můžete si předem vyznačit řádky a jamky pro semena.
3.3. Předklíčení semen (volitelné)
Pro urychlení klíčení můžete semena fazolí před výsevem na několik hodin (ideálně přes noc) namočit do vlažné vody. Nabobtnalá semena rychleji vyklíčí. Po namočení je nechte krátce oschnout a poté vysejte.
3.4. Výsev do hnízd (volitelné)
Místo jednotlivých semen můžete vysévat 2-3 semena do hnízda vzdáleného od sebe 20-30 cm v řádku. Po vzejití ponechte v každém hnízdě nejsilnější rostlinu.
4. Péče o keříčkové fazole během růstu
Po vzejití vyžadují keříčkové fazole pravidelnou péči, která zahrnuje kypření půdy, odplevelování, zálivku a případnou ochranu před chorobami a škůdci.
4.1. Kypření půdy a odplevelování
Pravidelné kypření půdy mezi řádky a kolem rostlin zajišťuje dobré provzdušnění kořenového systému a usnadňuje pronikání vody a živin. Zároveň je důležité pravidelně odstraňovat plevel, který konkuruje fazolím o živiny, vodu a světlo.
4.2. Zálivka
Fazole potřebují dostatek vláhy, zejména v období kvetení a tvorby lusků. Zalévejte pravidelně, ideálně ráno nebo večer, přímo ke kořenům rostlin, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů, které by mohlo vést k rozvoji houbových chorob. V horkých a suchých obdobích může být nutná zálivka i každý den.
4.3. Mulčování (volitelné)
Mulčování půdy kolem fazolí organickým materiálem (např. slámou, pilinami, posekanou trávou bez semen) pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevele a postupně uvolňuje živiny. Vrstva mulče by měla být silná asi 5-10 cm.
4.4. Hnojení během vegetace (obvykle není nutné)
Pokud jste půdu před výsevem dobře připravili a obohatili kompostem, dodatečné hnojení během vegetace obvykle není nutné. Fazole si dokážou samy vázat dusík ze vzduchu. Přehnojení dusíkem by mohlo vést k bujnému růstu listů na úkor plodů. Pokud však pozorujete slabý růst rostlin, můžete je přihnojit malou dávkou komplexního hnojiva s nízkým obsahem dusíku v období kvetení.
4.5. Ochrana před větrem (v případě potřeby)
I když jsou keříčkové fazole poměrně odolné, silný vítr může poškodit jejich křehké stonky. Pokud je vaše zahrada vystavena silnému větru, můžete kolem záhonu s fazolemi umístit provizorní zástěnu.
5. Choroby a škůdci keříčkových fazolí
I keříčkové fazole mohou být napadeny různými chorobami a škůdci. Pravidelná kontrola rostlin a včasný zásah jsou klíčové pro udržení zdravé úrody.
5.1. Nejčastější choroby fazolí
- Antraknóza fazolu (Colletotrichum lindemuthianum): Projevuje se hnědými skvrnami na listech, stoncích a luscích. Za vlhkého počasí se na skvrnách objevují růžové výtrusy. Prevencí je střídání plodin, používání zdravého osiva a dostatečná cirkulace vzduchu mezi rostlinami. Napadené rostliny je třeba odstranit a spálit.
- Bakteriální spála fazolu (Xanthomonas phaseoli): Projevuje se žlutými až hnědými skvrnami s chlorotickým lemem na listech. Na luscích se mohou objevit olejovité skvrny. Prevencí je používání zdravého osiva, střídání plodin a vyhýbání se práci s mokrými rostlinami. Napadené rostliny je třeba odstranit.
- Mozaiková choroba fazolu (Bean common mosaic virus – BCMV): Projevuje se mozaikovitou kresbou na listech, deformacemi listů a zakrslým růstem rostlin. Přenáší se mšicemi a infikovaným osivem. Používejte certifikované osivo a bojujte proti mšicím. Napadené rostliny je třeba odstranit.
- Plíseň šedá (Botrytis cinerea): Může napadat všechny nadzemní části rostlin za vlhkého počasí. Projevuje se šedým plísňovým povlakem. Zajištěte dobrou cirkulaci vzduchu a odstraňujte napadené části rostlin.
- Rzivost fazolu (Uromyces appendiculatus): Na spodní straně listů se objevují oranžové až hnědé puchýřky s výtrusy rzi. Podpořte cirkulaci vzduchu a vyhněte se dlouhodobému ovlhčení listů. V případě silného napadení lze použít fungicidy.
5.2. Nejčastější škůdci fazolí
- Mšice (Aphidoidea): Sají rostlinné šťávy a mohou přenášet virové choroby. Projevují se koloniemi na spodní straně listů a na mladých výhonech. Lze je smýt proudem vody, použít insekticidní mýdlo nebo biologické predátory (např. slunéčka sedmitečná).
- Svilušky (Tetranychidae): Drobní pavoukovci, kteří sají rostlinné šťávy a způsobují žloutnutí a stříbření listů. Na spodní straně listů tvoří jemné pavučinky. Zvyšte vlhkost vzduchu, použijte akaricidy nebo biologické predátory (dravé roztoče).
- Třásněnky (Thysanoptera): Drobní, štíhlí hmyz, který saje rostlinné šťávy a způsobuje deformace listů a květů. Použijte insekticidy nebo lepové desky.
- Lýkožrout černoskvrnný (Acanthoscelides obtectus): Jeho larvy vyžírají semena uvnitř lusků. Napadené lusky se sklízejí a likvidují. Skladovaná semena je vhodné ošetřit.
- Slimáci a plzáci (Gastropoda): Ožírají listy a mladé rostliny. Lze je sbírat ručně, použít návnady nebo ekologické bariéry.
5.3. Prevence chorob a škůdců
Nejlepší ochranou proti chorobám a škůdcům je prevence:
- Používejte certifikované a zdravé osivo.
- Dodržujte střídání plodin.
- Zajistěte dostate