Kohoutek Rostlina

Kohoutek nicí je zajímavý druh s převislými, bílými nebo narůžovělými květy, které mají charakteristicky nafouklý kalich. Kvete od května do července a dorůstá výšky 30-60 cm. Preferuje polostinná až stinná stanoviště a vlhčí, humózní půdu. Je vhodný pro stinné záhony a okraje lesních partií zahrady.

Kohoutek širolistý (Silene latifolia, syn. Melandrium album)

Tento druh je dvoudomý, což znamená, že existují samčí a samičí rostliny. Samčí rostliny mají plnější květy. Kohoutek širolistý se vyznačuje bílými květy, které se otevírají večer a vydávají jemnou vůni. Kvete od června do září a dorůstá výšky 60-100 cm. Preferuje slunné až polostinné stanoviště a nenáročnou půdu. Může se samovolně přesévat.

Kohoutek plamenný (Silene chalcedonica, syn. Lychnis chalcedonica)

Kohoutek plamenný je statná trvalka s nápadnými, sytě červenými květy uspořádanými v hustých vrcholících. Kvete od června do srpna a dorůstá výšky 60-100 cm. Preferuje slunné stanoviště a dobře propustnou, živnou půdu. Je ideální pro trvalkové záhony a skupiny rostlin. Existují i bílé (‚Alba‘) a růžové (‚Rosea‘) kultivary.

Kultivary kohoutku plamenného:

• ‚Alba‘: Bíle kvetoucí kultivar.
• ‚Rosea‘: Růžově kvetoucí forma.
• ‚Dusky Salmon‘: Lososově oranžové květy.

Další zajímavé druhy a kultivary:

• Silene acaulis (kohoutek bezlodyžný): Nízká, polštářovitá skalnička s růžovými květy.
• Silene dioica (kohoutek červený): Podobný kohoutku lučnímu, ale s sytěji červenými květy.
• Silene schafta: Nízký, rozrůstající se druh s růžovofialovými květy, vhodný pro skalky.
• Silene uniflora ‚Druett’s Variegated‘: Zajímavý kultivar s panašovanými listy a bílými nafouklými kalichy.

Základní Požadavky na Pěstování Kohoutků

Kohoutky jsou obecně považovány za nenáročné rostliny, které dobře prosperují na různých typech půd a za různých světelných podmínek. Přesto existují určité základní požadavky, jejichž dodržování zajistí zdravý růst a bohaté kvetení.

Stanoviště a Světelné Podmínky

Většina druhů kohoutků preferuje slunné stanoviště, kde mohou naplno rozvinout své květy. Některé druhy, jako například kohoutek nicí, snesou i polostín, ale v přílišném stínu mohou méně kvést a být náchylnější k houbovým chorobám. Při výběru stanoviště je důležité zohlednit specifické nároky daného druhu.

Půda a Její Příprava

Kohoutky obecně upřednostňují dobře propustnou půdu, která nezadržuje přebytečnou vodu. Většina druhů toleruje i chudší půdy, ale pro bohatší kvetení je vhodné půdu před výsadbou obohatit kompostem nebo dobře rozloženým hnojem. Těžké jílovité půdy je vhodné před výsadbou zlehčit pískem a štěrkem, aby se zlepšila drenáž. pH půdy by mělo být neutrální až mírně alkalické.

Výsadba Kohoutků

Kohoutky se nejčastěji pěstují ze sazenicek nebo semen. Sazenice se vysazují na jaře nebo na podzim do připravené půdy ve vzdálenosti 20-40 cm v závislosti na druhu a předpokládané velikosti rostliny. Při výsadbě dbejte na to, aby kořenový krček rostliny byl v úrovni okolního terénu. Po výsadbě rostliny důkladně zalijte.

Pěstování kohoutků ze semen:

Semena kohoutků lze vysévat na jaře přímo na stanoviště nebo předpěstovat v truhlíku či sadbovači. Semena jsou obvykle drobná a vyžadují světlé klíčení, proto je nezakrývejte silnou vrstvou zeminy. Při předpěstování se semenáčky přepichují do samostatných květináčů, jakmile mají několik pravých lístků, a na venkovní stanoviště se vysazují po pominutí jarních mrazíků. Některé druhy kohoutků se mohou samovolně přesévat.

Péče o Kohoutky Během Vegetace

I když jsou kohoutky relativně nenáročné na péči, několik základních úkonů zajistí jejich zdravý růst a bohaté kvetení po celou sezónu.

Zálivka

Mladé rostliny a čerstvě vysazené kohoutky vyžadují pravidelnou zálivku, dokud se dobře neujmou. Starší, dobře zakořeněné rostliny jsou obvykle tolerantní k suchu, ale v horkých a suchých obdobích je vhodné je občas zalít. Dbejte na to, aby voda nesetrvávala u kořenů, což by mohlo vést k hnilobě. Zalévejte ideálně ráno nebo večer, přímo ke kořenům rostlin.

Hnojení

Kohoutky obvykle nepotřebují intenzivní hnojení. Přílišné množství živin může vést k bujnému růstu listů na úkor kvetení. Pokud je půda chudá, můžete na jaře před kvetením aplikovat kompost nebo hnojivo s nízkým obsahem dusíku. Vyhněte se hnojivům s vysokým obsahem dusíku, která podporují růst zelené hmoty.

Odstraňování odkvetlých květů

Pravidelné odstraňování odkvetlých květů podpoří tvorbu nových poupat a prodlouží dobu kvetení. Zabrání se také tvorbě semen, což může rostlinu zbytečně vysilovat. U některých druhů, jako je například kohoutek věncový, může samovolné přesévání vést k nežádoucímu šíření.

Podpory pro vyšší druhy

Vyšší druhy kohoutků, jako je kohoutek luční nebo kohoutek plamenný, mohou v silném větru nebo při dešti vyžadovat podpory, aby se jejich stonky nezlomily. Použít můžete bambusové tyčky, opěrné kruhy nebo jiné vhodné konstrukce.

Zimní péče

Většina druhů kohoutků je mrazuvzdorná a nevyžaduje zvláštní zimní ochranu. V chladnějších oblastech nebo u citlivějších druhů je možné na zimu přikrýt kořeny vrstvou mulče z listí nebo slámy, která ochrání rostliny před promrzáním a vysycháním. Na jaře mulč odstraňte, aby se půda mohla prohřát.

Možné Choroby a Škůdci Kohoutků a Jejich Řešení

Kohoutky jsou obecně odolné vůči chorobám a škůdcům, ale za určitých podmínek se mohou objevit některé problémy.

Houbové choroby

Přílišná vlhkost a nedostatečné proudění vzduchu mohou vést k rozvoji houbových chorob, jako je plíseň šedá (Botrytis cinerea) nebo padlí (Erysiphe spp.). Projevují se šedými nebo bílými povlaky na listech a stoncích. Napadené části rostlin je třeba odstranit a v případě silnějšího napadení použít vhodné fungicidy. Preventivně zajistěte dostatečné rozestupy mezi rostlinami a dobrou cirkulaci vzduchu.

Kořenová hniloba

Kořenová hniloba je způsobena přemokřením půdy a špatnou drenáží. Projevuje se vadnutím a žloutnutím listů, i když je půda vlhká. Napadené rostliny se obvykle nedají zachránit. Prevencí je výsadba do dobře propustné půdy a zamezení přemokření.