
Úvod do problematiky chorob krmné řepy a jejich ekonomického dopadu

Pěstování krmné řepy představuje klíčovou součást zemědělské produkce mnoha regionů, neboť tato plodina slouží jako významný zdroj krmiva pro hospodářská zvířata. Její vysoká výnosnost a nutriční hodnota z ní činí nepostradatelnou složku krmných dávek. Nicméně, úspěšné pěstování krmné řepy je neustále ohrožováno širokým spektrem chorob a škůdců, které mohou v krátké době způsobit značné ztráty na výnosu a zhoršení kvality sklizně. Ignorování těchto rizik může vést k významným ekonomickým ztrátám pro zemědělce a ohrozit stabilitu celého zemědělského sektoru.
Tento komplexní průvodce si klade za cíl poskytnout zemědělcům, agronomům a všem zájemcům o pěstování krmné řepy ucelený přehled o nejvýznamnějších chorobách, které tuto plodinu postihují. Důraz bude kladen nejen na detailní popis jednotlivých chorob, jejich příznaků a podmínek, které podporují jejich šíření, ale také na moderní a efektivní metody prevence a léčby. Naším cílem je vybavit vás znalostmi a nástroji, které vám umožní minimalizovat riziko výskytu chorob a zajistit tak zdravou a bohatou sklizeň krmné řepy.
V následujících kapitolách se budeme podrobně věnovat jednotlivým skupinám chorob, včetně plísňových, bakteriálních a virových infekcí. Probereme také problematiku škůdců, kteří často přenášejí choroby nebo oslabují rostliny, čímž zvyšují jejich náchylnost k infekcím. Zvláštní pozornost bude věnována preventivním opatřením, která zahrnují správnou agrotechniku, výběr odolných odrůd, střídání plodin a hygienická opatření na poli. V neposlední řadě představíme i možnosti chemické a biologické ochrany, včetně správného načasování a aplikace přípravků.
.jpg)
Věříme, že tento obsáhlý průvodce se stane vaším nepostradatelným pomocníkem při pěstování krmné řepy a přispěje k dosažení vašich produkčních cílů. Naším společným zájmem je zdravá a prosperující zemědělská krajina.

Klasifikace chorob krmné řepy podle původce
Choroby krmné řepy lze klasifikovat podle jejich původce do několika hlavních skupin. Toto rozdělení je klíčové pro pochopení mechanismů infekce, šíření a následně pro volbu nejúčinnějších strategií ochrany.
Plísňové choroby krmné řepy
Plísňové choroby představují nejrozšířenější a často nejzávažnější skupinu onemocnění krmné řepy. Plísně jsou mikroskopické houby, které se za vhodných podmínek (vysoká vlhkost, teplota, oslabení rostlin) rychle množí a napadají různé části rostliny – listy, stonky, kořeny i bulvy. Infekce může vést k narušení fotosyntézy, transportu živin, hnilobě a v konečném důsledku i k úhynu rostlin. Mezi nejvýznamnější plísňové choroby krmné řepy patří:
Cerkosporová listová skvrnitost (Cercospora beticola)
Cerkosporová listová skvrnitost je jednou z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších plísňových chorob krmné řepy. Napadá především listy, na kterých se objevují drobné, okrouhlé až oválné šedohnědé skvrny s tmavším lemem. V centru skvrn se za vlhkého počasí tvoří šedý povlak konidií. Při silném napadení dochází ke splývání skvrn, žloutnutí a postupnému odumírání listů. To má za následek snížení fotosyntetické aktivity rostlin, což se projeví nižším výnosem bulev a sníženým obsahem cukru. Šíření choroby podporuje teplé a vlhké počasí, hustý porost a nedostatečné větrání. Přezimuje na posklizňových zbytcích a infikovaných semenech. Prevence zahrnuje střídání plodin, pěstování odolných odrůd, včasnou likvidaci posklizňových zbytků a fungicidní ošetření při prvních příznacích napadení.
Ramuláriová skvrnitost listů (Ramularia beticola)
Ramuláriová skvrnitost listů je další významnou plísňovou chorobou krmné řepy, která se vyskytuje zejména v chladnějších a vlhčích oblastech. Na listech se projevuje okrouhlými až nepravidelnými bělavými skvrnami s hnědým okrajem. Na spodní straně listů se za vlhkého počasí tvoří bílý až našedlý povlak konidioforů s konidiemi. Silné napadení vede k předčasnému odumírání listů a snížení výnosu. Šíření podporuje vysoká vlhkost vzduchu a teploty kolem 15-20 °C. Přezimuje na infikovaných zbytcích rostlin. Ochrana spočívá v pěstování odolných odrůd, střídání plodin a fungicidním ošetření.
Plíseň šedá (Botrytis cinerea)
Plíseň šedá je polyfágní houba, která napadá široké spektrum rostlin, včetně krmné řepy. Na řepě se může projevovat hnilobou listů, stonků i bulev, zejména za vlhkého počasí a při mechanickém poškození. Charakteristickým příznakem je šedý, vatovitý povlak mycelia a konidií na napadených pletivech. Plíseň šedá často napadá oslabené nebo poškozené rostliny. Prevence zahrnuje minimalizaci mechanického poškození, zajištění dobrého větrání porostu a fungicidní ošetření v rizikových obdobích.
Fomová hniloba kořenů a listů (Phoma betae)
Fomová hniloba kořenů a listů může způsobovat problémy ve všech fázích růstu krmné řepy. Na mladých rostlinách se projevuje jako černání a odumírání klíčících rostlin (padání klíčenců). Na starších rostlinách způsobuje hnilobu kořenového krčku a listových řapíků. Na bulvách se mohou objevit suché hnědé hniloby. Šíření podporuje vlhké počasí a poškození rostlin. Přezimuje v půdě a na infikovaných zbytcích rostlin. Ochrana zahrnuje kvalitní osivo, ošetření osiva fungicidy, střídání plodin a vyrovnanou výživu.
Rhizoctoniová hniloba (Rhizoctonia solani)
Rhizoctoniová hniloba je půdní houba, která může napadat krmnou řepu ve všech vývojových stádiích. Na mladých rostlinách způsobuje padání klíčenců a hnilobu kořenového krčku. Na starších rostlinách se projevuje hnědými, propadlými skvrnami na bulvách a hnilobou kořenů. Šíření podporuje teplá a vlhká půda. Ochrana zahrnuje střídání plodin, zlepšení struktury půdy a ošetření půdy fungicidy v rizikových oblastech.
Padlí řepné (Erysiphe betae)
Padlí řepné je povrchová plísňová choroba, která se projevuje bílým moučnatým povlakem na listech, řapících a někdy i na bulvách krmné řepy. Silné napadení může vést k předčasnému žloutnutí a odumírání listů, což snižuje fotosyntézu a výnos. Šíření podporuje suché a teplé počasí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu během noci. Přezimuje ve formě kleistothecií na infikovaných zbytcích rostlin. Ochrana zahrnuje pěstování odolných odrůd a fungicidní ošetření.
Sclerotiniová hniloba (Sclerotinia sclerotiorum)
Sclerotiniová hniloba je nebezpečná choroba, která napadá široké spektrum plodin, včetně krmné řepy. Na řepě se projevuje bílým vatovitým myceliem, které prorůstá pletivy a způsobuje hnilobu kořenů a kořenového krčku. Charakteristickým znakem jsou černá, tvrdá sklerocia (útvary pro přežití) uvnitř napadených pletiv. Šíření podporuje vlhké počasí a hustý porost. Přezimuje ve formě sklerocií v půdě. Ochrana zahrnuje střídání plodin, zajištění dobrého větrání porostu a fungicidní ošetření.
Bakteriální choroby krmné řepy
Bakteriální choroby jsou méně časté než plísňové, ale za vhodných podmínek mohou také způsobit významné škody na krmné řepě. Bakterie pronikají do rostlin nejčastěji přes poranění způsobená hmyzem, mechanickým poškozením nebo přirozenými otvory. Mezi významné bakteriální choroby patří:
Bakteriální spála listů (Pseudomonas syringae pv. aptata)
Bakteriální spála listů se projevuje tmavě hnědými až černými, ostře ohraničenými skvrnami na listech krmné řepy. Skvrny jsou často ohraničeny žlutým halo. Za vlhkého počasí se na spodní straně listů může objevit bakteriální výpotek. Silné napadení vede k odumírání listů. Šíření podporuje chladné a vlhké počasí a mechanické poškození. Přezimuje na rostlinných zbytcích a infikovaných semenech. Ochrana zahrnuje použití zdravého osiva, střídání plodin a vyhýbání se mechanickému poškození během ošetřování porostu.
Měkká hniloba (Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum)
Měkká hniloba je bakteriální choroba, která může napadat bulvy krmné řepy během vegetace i skladování. Napadené pletivo měkne, slizovatí a zapáchá. Choroba se šíří při vysoké vlhkosti a teplotě, často přes poranění. Prevence zahrnuje minimalizaci mechanického poškození při sklizni a manipulaci, zajištění dobrého větrání skladovacích prostor a rychlé zpracování poškozených bulev.
Bakteriální skvrnitost bulvy (Agrobacterium tumefaciens)
Bakteriální skvrnitost bulvy, známá také jako nádorovitost kořenového krčku, způsobuje tvorbu nádorů na kořenovém krčku a horní části bulvy krmné řepy. Nádory mohou být různé velikosti a tvaru. Choroba omezuje transport živin a vody, což vede k oslabení rostlin a snížení výnosu. Bakterie přežívá v půdě a infikuje rostliny přes poranění. Ochrana zahrnuje střídání plodin a vyhýbání se poškození kořenů při kultivaci.

Virové choroby krmné řepy
Virové choroby jsou způsobeny mikroskopickými částicemi – viry, které se množí v buňkách hostitelské rostliny a narušují její normální funkce. Viry se často přenášejí hmyzem (zejména mšicemi) nebo mechanicky. Mezi významné virové choroby krmné řepy patří:
Žloutenka řepy (Beet yellows virus – BYV; Beet mild yellowing virus – BMYV)
Žloutenka řepy je komplex virových onemocnění, způsobených především viry BYV a BMYV, které se přenášejí mšicemi. Charakteristickým příznakem je žloutnutí listů, které začíná od okrajů a mezi žilnatinou. Listy jsou často ztloustlé, křehké a stočené dolů. Silné napadení vede k výraznému snížení výnosu a obsahu cukru. Prevence zahrnuje ochranu proti mšicím (insekticidy, biologická ochrana), pěstování tolerantních odrůd a eliminaci plevelů, které mohou sloužit jako zdroj virů.
Mozaika řepy (Beet mosaic virus – BtMV)
Mozaika řepy se projevuje světle zelenými až žlutými skvrnami nebo proužky na listech krmné řepy, které vytvářejí mozaikovitý vzor. Listy mohou být také deformované nebo zvlněné. Virus se přenáší mšicemi a mechanicky. Ochrana zahrnuje kontrolu mšic, eliminaci plevelů a hygienická opatření při práci s rostlinami.
Kadeřavost řepy (Beet curly top virus – BCTV)

Kadeřavost řepy je závažné virové onemocnění, které se přenáší křísky. Napadené rostliny mají zahuštěnou, tmavě zelenou a silně zkadeřenou listovou růžici. Listy jsou křehké a lámavé, žilnatina na spodní straně listů je ztloustlá a vyčnívá. Růst rostlin je silně inhibován a bulvy jsou malé a deformované. Ochrana spočívá v kontrole přenašečů (křísků) a pěstování tolerantních odrůd.
Škůdci krmné řepy jako přenašeči chorob a oslabující faktory
Škůdci krmné řepy nepředstav