Levandule Druhy

Levandule Druhy: Komplexní Průvodce pro Znalce i Začátečníky

Vítejte v rozsáhlém průvodci světem levandule, jedné z nejoblíbenějších a nejvšestrannějších aromatických rostlin naší planety. Její omamná vůně, krásné fialové květy a široké spektrum využití ji činí neocenitelným darem přírody. Ať už jste vášnivý zahradník, milovník aromaterapie, nebo jen obdivovatel této elegantní byliny, tento článek vám poskytne kompletní přehled o různých druzích levandule, jejich jedinečných vlastnostech, nárocích na pěstování a možnostech využití. Ponořte se s námi do fascinujícího světa levandulových polí a objevte skryté poklady, které tato výjimečná rostlina nabízí.

Botanická Klasifikace a Původ Levandule

Levandule patří do rodu *Lavandula*, který spadá pod čeleď hluchavkovitých (Lamiaceae). Tato čeleď je známá svými aromatickými členy, mezi které patří například máta, šalvěj, rozmarýn a tymián. Rod *Lavandula* zahrnuje přibližně 47 známých druhů a mnoho dalších poddruhů, kultivarů a hybridů, které se liší svými vlastnostmi, vzhledem a vůní. Původní rozšíření levandule sahá od Středomoří přes severní a východní Afriku až po jihozápadní Asii. Díky své adaptabilitě a oblíbenosti se však levandule rozšířila do mnoha dalších částí světa, kde se s úspěchem pěstuje pro své estetické, vonné a léčivé vlastnosti.

Historie pěstování levandule sahá až do starověku. Již staří Římané a Egypťané si cenili jejích vonných a antiseptických vlastností a používali ji při koupelích, k parfemaci oděvů a k léčebným účelům. Ve středověku se levandule pěstovala v klášterních zahradách, kde sloužila k výrobě léčivých mastí a vonných esencí. V 16. století se stala oblíbenou součástí okrasných zahrad a s rozvojem parfumerie v 18. a 19. století její význam ještě vzrostl. Dnes je levandule jednou z nejpěstovanějších aromatických rostlin na světě, s rozsáhlými plantážemi zejména ve Francii, Bulharsku, Anglii a Spojených státech amerických.

Klíčové Druhy Levandule a Jejich Charakteristika

Svět levandule je neuvěřitelně rozmanitý. Každý druh má své specifické rysy, které ho odlišují od ostatních. Pojďme se podrobněji podívat na nejdůležitější a nejčastěji pěstované druhy levandule:

1. Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Levandule lékařská, známá také jako levandule úzkolistá nebo pravá levandule, je považována za nejkvalitnější a nejvšestrannější druh levandule. Pochází ze západního Středomoří a je charakteristická svými úzkými, stříbřitě zelenými listy a klasovitými květenstvími s intenzivní, sladce bylinnou vůní. Její květy mají nejčastěji fialovou barvu, ale existují i kultivary s bílými nebo růžovými květy.

Charakteristické rysy levandule lékařské:

Vzhled: Kompaktní keřík dorůstající výšky 30-60 cm. Úzké, čárkovité listy s šedozeleným nádechem. Květenství jsou husté klasy s malými, trubkovitými květy.
Vůně: Intenzivní, sladká, bylinná s jemnými květinovými tóny. Považuje se za nejjemnější a nejkvalitnější levandulovou vůni.

Klima a půda: Preferuje slunné stanoviště a dobře propustnou, sušší půdu s neutrálním až mírně alkalickým pH. Je mrazuvzdorná.

Využití: Široké spektrum využití v aromaterapii (uklidňující, relaxační účinky, zlepšení spánku), kosmetice (přísada do mýdel, krémů, parfémů), farmacii (součást léčivých přípravků), kulinářství (ochucování dezertů, nápojů, slaných pokrmů) a v zahradnictví (okrasná rostlina, odpuzovač hmyzu).

Významné kultivary: ‚Hidcote‘ (intenzivní fialová barva květů, kompaktní růst), ‚Munstead‘ (raně kvetoucí, tmavě fialové květy), ‚Royal Velvet‘ (sytě fialové květy, dlouhé kvetení), ‚Folgate‘ (světle fialové květy, stříbřité listy), ‚Alba‘ (bílé květy), ‚Rosea‘ (růžové květy).

2. Levandule širokolistá (Lavandula latifolia)

Levandule širokolistá, známá také jako španělská levandule nebo ostrá levandule, se od levandule lékařské liší širšími, kopinatými listy a výraznější, ostřejší kafrovou vůní. Pochází ze západního Středomoří, zejména ze Španělska a Francie. Její květenství jsou kratší a robustnější než u levandule lékařské a květy mají obvykle světlejší fialovou barvu.

Charakteristické rysy levandule širokolisté:

Vzhled: Větší keř dorůstající výšky až 80 cm. Široké, kopinaté, šedozelené listy. Květenství jsou krátké, husté klasy s výraznými listeny na vrcholu.
Vůně: Silná, ostrá, kafrová s bylinnými tóny. Obsahuje vyšší podíl kafru a cineolu než levandule lékařská.
Klima a půda: Podobně jako levandule lékařská preferuje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Je méně mrazuvzdorná a vyžaduje teplejší klima.
Využití: V aromaterapii se používá pro své stimulační, antiseptické a expektorační účinky (uvolňuje dýchací cesty). V kosmetice a parfumerii se využívá pro svou intenzivní vůni, často v pánských vůních a osvěžujících produktech. V lékařství se používá pro své protizánětlivé a analgetické vlastnosti. V zahradnictví je ceněna pro své dekorativní listy a květy.
Významné kultivary: ‚Vera‘ (tradiční forma s intenzivní vůní), ‚Fat Spike‘ (bohaté kvetení, velké květy), ‚Papillon‘ (výrazné listeny připomínající motýlí křídla).

3. Lavandin (Lavandula x intermedia)

Lavandin je hybridní druh, který vznikl křížením levandule lékařské (Lavandula angustifolia) a levandule širokolisté (Lavandula latifolia). Často se pěstuje pro svůj vysoký výnos esenciálního oleje a intenzivní vůni, která je směsí sladkých a kafrových tónů. Lavandin je obvykle větší a robustnější než levandule lékařská a má delší květenství.

Charakteristické rysy lavandinu:

Vzhled: Velký, rozvětvený keř dorůstající výšky až 1 metru. Dlouhé, šedozelené listy, širší než u levandule lékařské. Velká, hustá květenství na dlouhých stoncích.
Vůně: Intenzivní, svěží, s kombinací sladkých květinových a ostrých kafrových tónů. Vůně je silnější, ale méně komplexní než u levandule lékařské.
Klima a půda: Nenáročný na pěstování, preferuje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Je odolnější vůči suchu a méně náročný na živiny než levandule lékařská. Je středně mrazuvzdorný.
Využití: Hlavně pro produkci esenciálního oleje, který se používá v kosmetice (mýdla, sprchové gely, parfémy), aromaterapii (osvěžující, antiseptické účinky) a průmyslu (čisticí prostředky, vonné kompozice). V zahradnictví je ceněn pro své bohaté kvetení a dekorativní vzhled.
Významné kultivary: ‚Grosso‘ (nejpěstovanější kultivar pro vysoký výnos oleje), ‚Super‘ (velmi voňavý, dlouhé květenství), ‚Abrial‘ (raně kvetoucí, bohaté kvetení), ‚Provence‘ (intenzivní vůně, vhodný pro sušení).

4. Levandule zubatá (Lavandula dentata)

Levandule zubatá je charakteristická svými zubatými, kapradinovitými listy, které jí dodávají unikátní vzhled. Pochází ze severní Afriky a jihovýchodního Španělska. Její květy jsou malé, světle fialové a uspořádané v krátkých, hustých klasech na dlouhých stoncích. Vůně je bylinná, mírně kafrová.

Charakteristické rysy levandule zubaté:

Vzhled: Stálezelený keř s rozvětvenými stonky dorůstající výšky až 1 metru. Charakteristické zubaté, šedozelené listy. Květenství jsou krátké, husté klasy s bledě fialovými květy.

Vůně: Bylinná, lehce kafrová, méně intenzivní než u levandule lékařské nebo širokolisté.

Klima a půda: Preferuje teplé, slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Je citlivá na mráz a vyžaduje ochranu v chladnějších oblastech.

Využití: Hlavně jako okrasná rostlina pro svůj dekorativní vzhled listů. V aromaterapii se používá pro své osvěžující a stimulační účinky. V kosmetice se přidává do některých parfémů a toaletních vod.

Významné kultivary: ‚Candicans‘ (stříbřité listy, světle fialové květy), ‚Ploughman’s Blue‘ (modrofialové květy, kompaktní růst).

5. Levandule francouzská (Lavandula stoechas)

Levandule francouzská je snadno rozpoznatelná díky svým krátkým, hustým květenstvím s nápadnými listeny na vrcholu, které připomínají králičí uši. Pochází ze Středomoří. Její listy jsou úzké, šedozelené a má charakteristickou, sladce pryskyřičnou vůni.

Charakteristické rysy levandule francouzské:

Vzhled: Kompaktní keř dorůstající výšky 30-60 cm. Úzké, stříbřitě zelené listy. Krátká, hustá květenství s výraznými, barevnými listeny (nejčastěji fialovými, růžovými nebo bílými) na vrcholu.
Vůně: Sladká, pryskyřičná, s bylinnými podtóny. Vůně je méně tradiční než u levandule lékařské.
Klima a půda: Preferuje teplé, slunné stanoviště a dobře propustnou, sušší půdu. Je méně mrazuvzdorná a vyžaduje ochranu v chladnějších oblastech.
Využití: Hlavně jako okrasná rostlina pro své atraktivní květy. V aromaterapii se používá pro své povzbuzující a osvěžující účinky. V parfumerii se využívá pro svou unikátní vůni.
Významné kultivary: ‚Papillon‘ (fialové květy s tmavě fialovými listeny), ‚Otto Quast‘ (tmavě fialové květy s purpurovými listeny), ‚Ballerina‘ (růžové květy s růžovými listeny), ‚Alba‘ (bílé květy s bílými listeny).

6. Další méně známé druhy levandule

Kromě výše uvedených nejběžnějších druhů existuje mnoho dalších méně známých, ale zajímavých druhů levand