Úspěšné množení malin: Podrobný průvodce pro bohatou úrodu
Maliny (Rubus idaeus) jsou oblíbené ovocné keře, které se vyznačují lahodnými plody a relativně nenáročným pěstováním. Pokud máte na své zahradě maliny a chcete si jejich počet rozšířit, nebo pokud vás fascinuje možnost vypěstovat si nové rostliny z již existujících, pak je tento obsáhlý průvodce určen právě vám. Probereme zde všechny klíčové metody množení malin, od nejběžnějších způsobů, jako je množení pomocí odnoží, až po méně obvyklé, ale rovněž efektivní techniky, jako je množení řízky, kořenovými řízky a dokonce i semeny. Naším cílem je poskytnout vám komplexní a detailní informace, díky kterým budete schopni úspěšně rozmnožit vaše maliny a těšit se z bohaté a pravidelné úrody.
Proč se pouštět do množení malin?
Existuje několik pádných důvodů, proč se rozhodnout pro množení malin na vaší zahradě. Jedním z hlavních důvodů je ekonomická výhodnost. Místo nákupu nových sazenic si můžete sami vypěstovat nové rostliny z těch stávajících, což vám ušetří značné finanční prostředky. Dalším významným důvodem je zachování oblíbené odrůdy. Pokud máte na zahradě odrůdu malin, která se vám mimořádně osvědčila svou chutí, výnosností nebo odolností vůči chorobám, množením si zajistíte, že budete mít i nadále k dispozici stejnou kvalitní odrůdu. Množení vám také umožní snadno rozšířit maliník na nové části vaší zahrady nebo jej darovat přátelům a rodině. V neposlední řadě je tu i uspokojení z vlastnoručně vypěstovaných rostlin, což je pro každého zahrádkáře neocenitelný pocit.
Výběr vhodné metody množení malin
Při výběru nejvhodnější metody množení malin je třeba zvážit několik faktorů, včetně typu maliníku (remontantní či neremontantní), dostupnosti výchozího materiálu, časové náročnosti jednotlivých metod a vašich zkušeností s pěstováním rostlin. Každá z metod má své specifické výhody a nevýhody, které si v následujících kapitolách podrobně rozebereme. Důležité je také načasování množení, které se může lišit v závislosti na zvolené metodě a ročním období. Správné načasování výrazně zvyšuje šance na úspěšné zakořenění a ujmutí se nových rostlin.
Množení malin pomocí odnoží (odnožování)
Množení malin pomocí odnoží je nejběžnější a často nejjednodušší způsob, jak rozšířit maliník. Maliny přirozeně vytvářejí podzemní výhony, takzvané odnože, které vyrůstají z kořenového systému mateřské rostliny. Tyto odnože mají potenciál stát se samostatnými, plně funkčními rostlinami. Metoda odnožování spočívá v oddělení těchto vyzrálých odnoží od mateřské rostliny a jejich následném přesazení na nové stanoviště.
Kdy je nejlepší doba pro odnožování malin?
Ideální doba pro odnožování malin je po skončení vegetačního období, tedy na podzim (obvykle od konce října do listopadu), kdy rostliny přecházejí do klidové fáze. V tomto období mají odnože dostatek času na zakořenění před příchodem zimy. Další vhodnou dobou je časné jaro (před začátkem rašení nových výhonů), kdy se půda prohřeje a rostliny začínají aktivně růst. Vyhněte se odnožování během horkých letních měsíců, kdy by mladé rostliny mohly být vystaveny stresu z přesazení a nedostatku vláhy.
Jak krok za krokem množit maliny odnožemi?
- Výběr vhodných odnoží: Hledejte zdravé a silné odnože, které vyrostly alespoň několik desítek centimetrů od mateřské rostliny. Měly by mít dobře vyvinutý kořenový systém a několik zdravých pupenů. Vyhněte se slabým, tenkým nebo poškozeným odnožím.
- Odkopání odnože: Opatrně odkopejte zeminu kolem vybrané odnože, abyste odkryli její spojení s mateřskou rostlinou. Použijte ostrý rýč nebo zahradnické nůžky k přerušení spojovacího kořene. Dbejte na to, abyste nepoškodili kořenový systém mateřské rostliny ani oddělované odnože.
- Vyrytí odnože: Jemně vyjměte oddělenou odnož ze země. Snažte se přitom co nejméně poškodit její kořeny. Pokud je kořenový bal příliš velký, můžete jej opatrně zmenšit.
- Příprava nové výsadbové jámy: Na novém stanovišti připravte výsadbovou jámu o něco větší, než je kořenový bal odnože. Půdu v jámě prokypřete a můžete do ní přidat trochu kompostu nebo kvalitního zahradnického substrátu pro zlepšení živin a propustnosti.
- Výsadba odnože: Umístěte odnož do připravené jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde stonek přechází v kořeny) byl v úrovni okolní půdy. Zasypte kořeny zeminou a lehce ji přitlačte.
- Zálivka: Nově vysazenou odnož důkladně zalijte. Udržujte půdu vlhkou, dokud se rostlina neujme a nezačne aktivně růst.
- Mulčování: Okolí vysazené odnože můžete zamulčovat organickým materiálem, jako je sláma, listí nebo kůra. Mulč pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst plevelů a chránit kořeny před extrémními teplotami.
- Zastřižení (volitelné): Pokud je nadzemní část odnože příliš dlouhá, můžete ji zkrátit na výšku přibližně 20-30 cm. To pomůže rostlině soustředit energii na tvorbu kořenů.
Péče o nově vysazené odnože
V prvních týdnech po přesazení vyžadují mladé malinové rostliny zvýšenou péči. Pravidelně je zalévejte, zejména v suchém počasí. Dbejte na to, aby půda kolem nich nevyschla, ale zároveň nebyla přemokřená. Okolí rostlin pravidelně zbavujte plevelů, které by jim mohly konkurovat v živinách a vláze. Pokud je to nutné, můžete mladé rostliny podepřít, aby se zabránilo jejich zlomení větrem nebo tíhou prvních plodů. V následujícím roce by měly mladé maliníky zesílit a začít produkovat první plody.
Množení malin pomocí stonkových řízků
Množení malin pomocí stonkových řízků je další efektivní metoda, která umožňuje získat větší množství nových rostlin z jedné mateřské rostliny. Tato metoda spočívá v odebrání částí stonků (řízků) a jejich zakořenění v příznivých podmínkách.
Typy stonkových řízků malin
U malin se nejčastěji používají dva typy stonkových řízků: zelené řízky a dřevité řízky.
Zelené řízky
Zelené řízky se odebírají z mladých, bylinných výhonů během vegetačního období, obvykle na jaře nebo začátkem léta (květen až červen). Tyto řízky jsou měkké a pružné a mají tendenci snadněji zakořenit, ale jsou také náchylnější k vysychání a napadení houbovými chorobami.
Dřevité řízky
Dřevité řízky se odebírají ze vyzrálých, zdřevnatělých jednoletých výhonů na podzim nebo v zimě (listopad až únor), v období vegetačního klidu. Tyto řízky jsou odolnější a lépe snášejí nepříznivé podmínky, ale jejich zakořenění může trvat déle.
Jak odebrat a připravit stonkové řízky malin?
Odběr zelených řízků
- Výběr vhodných výhonů: Vyberte zdravé, silné a nekvětoucí mladé výhony o délce přibližně 10-15 cm. Ideální jsou výhony, které právě dorostly do této velikosti.
- Odběr řízků: Ostrým nožem nebo zahradnickými nůžkami odřízněte řízek těsně pod listovým uzlem. Odstraňte spodní listy, ponechte pouze několik horních. Pokud jsou horní listy příliš velké, můžete je zkrátit o polovinu, aby se snížil výpar vody.
- Ošetření řezné rány: Řeznou ránu můžete ošetřit stimulátorem zakořeňování, který podpoří tvorbu kořenů a zároveň působí jako prevence proti houbovým chorobám.
Odběr dřevitých řízků
- Výběr vhodných výhonů: Vyberte zdravé, vyzrálé jednoleté výhony o tloušťce tužky a délce přibližně 20-30 cm. Ideální jsou výhony, které již přestaly růst a jejich dřevo je pevné.
- Odběr řízků: Ostrými zahradnickými nůžkami odřízněte řízek těsně nad pupenem na horním konci a těsně pod pupenem na dolním konci. Horní řez by měl být rovný, dolní šikmý, aby se lépe poznal směr růstu.
- Skladování (pokud nesázíte ihned): Pokud nebudete řízky sázet ihned, svažte je do svazků a uložte na chladném a vlhkém místě (například v písku nebo vlhké rašelině ve sklepě nebo chladničce). Dolní konce řízků by měly být ponořeny do vlhkého substrátu.
Zakořeňování stonkových řízků malin
Zakořeňování zelených řízků
- Výsadba: Zelené řízky sázejte do vlhkého propustného substrátu (například směsi rašeliny a perlitu) do hloubky přibližně 2-3 cm. Umístěte je do polostínu nebo stínu, abyste zabránili přímému slunečnímu záření.
- Vytvoření vlhkého prostředí: Pro zajištění vysoké vlhkosti vzduchu přikryjte nádobu s řízky průhledným krytem (například plastovou lahví nebo fólií). Pravidelně větrejte, abyste zabránili vzniku plísní.
- Zálivka: Substrát udržujte stále vlhký, ale ne přemokřený.
- Zakořenění: Zakořenění zelených řízků obvykle trvá několik týdnů. Poznáte to podle toho, že řízky začnou vytvářet nové lístky.
- Přesazení: Jakmile mají řízky dobře vyvinutý kořenový systém, můžete je opatrně přesadit do samostatných květináčů nebo na venkovní stanoviště.
Zakořeňování dřevitých řízků
- Výsadba: Dřevité řízky sázejte přímo do země na chráněné stanoviště nebo do květináčů s propustným substrátem do hloubky přibližně poloviny jejich délky. Horní pupen by měl směřovat vzhůru.
- Zazimování (při podzimní výsadbě): Pokud sázíte na podzim, chraňte řízky před mrazem mulčem nebo přikrytím chvojím.
- Jarní růst: Na jaře by měly řízky začít rašit a vytvářet nové výhony.
- Přesazení: Během následujícího vegetačního období by měly řízky vytvořit dostatečný kořenový systém pro přesazení na trvalé stanoviště na podzim nebo následující jaro.
Péče o zakořeněné řízky
Po úspěšném zakořenění vyžadují mladé malinové rostliny vypěstované z řízků pravidelnou zálivku, dostatek světla (ale ne přímé slunce v prvních týdnech) a ochranu před extrémními teplotami. Postupně je přivykejte venkovním podmínkám, než je vysadíte na trvalé stanoviště. Pravidelně kontrolujte, zda nejsou napadeny škůdci nebo chorobami.
Množení malin pomocí kořenových řízků
Množení malin pomocí kořenových řízků je méně běžná metoda, ale může být užitečná v případě, že máte k dispozici pouze kořenový systém mateřské rostliny (například při přesazování staršího maliníku). Tato metoda spočívá v odebrání částí zdravých kořenů a jejich následném zakořenění.
Kdy je nejlepší doba pro odběr kořenových řízků?
Nejvhodnější doba pro odběr kořenových řízků je období vegetačního klidu, tedy od pozdního podzimu do časného jara. V tomto období jsou rostliny v klidové fázi a mají největší zásoby energie v kořenech.
Jak odebrat a připravit kořenové řízky malin?
- Odkopání kořenů: Opatrně odkopejte zeminu kolem mateřské rostliny, abyste odkryli část jejího kořenového systému.