Nejčastější a nejzávažnější nemoci jabloní v České republice
V České republice se na jabloních vyskytuje široká škála chorob, které mohou významně ovlivnit jejich růst, vitalitu a plodnost. Rozpoznání prvních příznaků a rychlá reakce jsou klíčové pro minimalizaci škod a záchranu úrody. Mezi nejvýznamnější patří strupovitost jabloně, padlí jabloňové, bakteriální spála růžokvětých, moniliová hniloba plodů a větví, a různé druhy korových chorob.
Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis): Plíseň ohrožující listy i plody
Strupovitost jabloně je jednou z nejrozšířenějších a nejškodlivějších houbových chorob, která postihuje listy, květy, mladé větvičky a především plody jabloní. Původcem je houba *Venturia inaequalis*, která se šíří za vlhkého počasí a způsobuje významné ztráty na úrodě, snižuje kvalitu plodů a oslabuje stromy, čímž je činí náchylnějšími k dalším stresům a chorobám.
Příznaky strupovitosti jabloně: Jak rozpoznat infekci včas?
První příznaky se objevují na mladých listech jako olivově zelené až hnědé skvrny s plísňovým povlakem. Tyto skvrny se postupně zvětšují a mohou pokrýt velkou část listové plochy. Silně napadené listy se deformují, žloutnou a předčasně opadávají. Na květech se mohou objevit drobné hnědé skvrny, které vedou k jejich opadávání. Charakteristické příznaky se projevují i na plodech, kde se tvoří tmavě hnědé až černé, drsné strupy, které často praskají. Napadené plody jsou deformované, menší a mají sníženou skladovatelnost.
Životní cyklus houby Venturia inaequalis: Klíč k účinné prevenci
Houba *Venturia inaequalis* přezimuje ve spadlém listí ve formě pseudothecií, kde na jaře dozrávají askospory. Za deštivého počasí se askospory uvolňují a větrem a dešťovými kapkami se šíří na mladé, vyvíjející se listy a květy, kde dochází k primární infekci. Během vegetace se na napadených pletivech tvoří konidie, které umožňují sekundární šíření choroby za vhodných podmínek (vysoká vlhkost a teplota kolem 16-24 °C). Pochopení tohoto cyklu je zásadní pro načasování preventivních opatření.
Prevence strupovitosti jabloně: Základ zdravé výsadby a péče
Účinná prevence strupovitosti jabloně zahrnuje kombinaci agrotechnických opatření a chemické ochrany. Důležitá je výběr rezistentních nebo tolerantních odrůd, které jsou méně náchylné k této chorobě. Při výsadbě je třeba zajistit dostatečný prostor mezi stromy pro dobrou cirkulaci vzduchu, což omezuje dobu ovlhčení listů. Na podzim je nezbytné shrabat a zlikvidovat spadané listí, aby se snížilo množství infekčního inokula pro následující sezónu. Dále je vhodné provádět pravidelný řez koruny, který zajišťuje prosvětlení a rychlé osychání listů po dešti nebo rose.
Chemická ochrana proti strupovitosti: Kdy a jak aplikovat fungicidy?
V oblastech s vysokým rizikem výskytu strupovitosti je často nezbytná chemická ochrana pomocí fungicidů. Aplikace by měla být preventivní, zahájená před nebo na počátku infekce, v období rašení a kvetení. Důležité je střídat různé typy fungicidů s odlišným mechanismem účinku, aby se předešlo vzniku rezistence houby. Mezi používané fungicidy patří kontaktní přípravky (např. na bázi mancozebu, metiramu) a systémové přípravky (např. na bázi difenoconazolu, myclobutanilu). Důležité je dodržovat doporučené dávkování a aplikační intervaly uvedené na etiketě přípravku a brát ohled na ochranu životního prostředí a necílových organismů.
Biologická ochrana proti strupovitosti: Alternativní přístupy pro ekologické pěstování
Pro ekologické pěstování jabloní existují i biologické metody ochrany proti strupovitosti. Patří sem například aplikace antagonistických mikroorganismů, které potlačují růst a vývoj patogenní houby. Některé přípravky obsahují houbu *Ampelomyces quisqualis*, která parazituje na původci strupovitosti. Dále se využívají přípravky na bázi mědi, které mají fungicidní účinek, ale je třeba je používat s ohledem na možné hromadění mědi v půdě. Důležitou součástí biologické ochrany je i podpora přirozených nepřátel škůdců a udržování celkové vitality stromů.
Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha): Bílý povlak na listech a výhonech
Padlí jabloňové je další významnou houbovou chorobou, která se projevuje bílým moučnatým povlakem na mladých listech, výhonech, květech a někdy i na plodech. Původcem je houba *Podosphaera leucotricha*, která zpomaluje růst napadených částí, způsobuje jejich deformace a může vést k snížení úrody a oslabení stromu.
Příznaky padlí jabloňového: Od bílého povlaku po deformace
Charakteristickým příznakem padlí jabloňového je bílý až šedobílý moučnatý povlak, který se nejprve objevuje na mladých, intenzivně rostoucích listech a výhonech. Napadené listy se často kroutí, deformují a jsou křehčí. Povlak se může rozšířit i na květní poupata a květy, které pak zasychají a opadávají. V některých případech může povlak pokrýt i mladé plody, které pak mají hrubý povrch a mohou praskat.
Životní cyklus houby Podosphaera leucotricha: Přežívání a šíření infekce
Houba *Podosphaera leucotricha* přezimuje ve formě mycelia v napadených pupenech. Na jaře, s rašením pupenů, se mycelium aktivuje a infikuje nové, mladé listy a výhony. Během vegetace se na povrchu napadených pletiv tvoří konidie, které se šíří větrem a způsobují další infekce. Rozvoj padlí je podporován suchým počasím a vysokými teplotami, zejména v kombinaci s vysokou vzdušnou vlhkostí.
Prevence padlí jabloňového: Důraz na vzdušnost a odolné odrůdy
V prevenci padlí jabloňového hraje důležitou roli výběr méně náchylných odrůd. Dále je klíčové zajistit dobrou cirkulaci vzduchu v koruně stromu pravidelným řezem, který odstraňuje zahušťující se větve. Tím se snižuje vlhkost a omezuje šíření spór. Důležité je také vyvážené hnojení, protože přehnojení dusíkem může podporovat růst mladých, náchylných pletiv.
Chemická ochrana proti padlí: Systematické a kontaktní fungicidy
Chemická ochrana proti padlí jabloňové zahrnuje použití fungicidů. Využívají se jak systémové přípravky, které pronikají do pletiv rostliny a chrání ji zevnitř (např. na bázi trifloxystrobinu, penconazolu), tak kontaktní přípravky, které působí na povrchu rostliny (např. na bázi síry). Aplikace by měla začít při prvních příznacích a v případě potřeby se opakovat v intervalech daných typem přípravku a počasím. Důležité je střídat různé skupiny fungicidů, aby se zabránilo vzniku rezistence.
Biologická ochrana proti padlí: Přírodní metody pro zdravé stromy
V ekologickém zemědělství se proti padlí jabloňovému používají biologické přípravky na bázi sirných sloučenin (elementární síra), které mají kontaktní fungicidní účinek. Dále se zkouší využití antagonistických mikroorganismů. Důležitou součástí biologické ochrany je i posilování obranyschopnosti rostlin pomocí vhodného hnojení a zálivky.
Bakteriální spála růžokvětých (Erwinia amylovora): Závažné bakteriální onemocnění
Bakteriální spála růžokvětých je velmi nebezpečné bakteriální onemocnění, které postihuje jabloně, hrušně, kdoule a další rostliny z čeledi růžovitých. Původcem je bakterie *Erwinia amylovora*, která způsobuje vadnutí a odumírání květů, výhonů, větví a v extrémních případech i celých stromů. Je to karanténní choroba, jejíž výskyt podléhá ohlašovací povinnosti.
Příznaky bakteriální spály: Od náhlého vadnutí po spálený vzhled
První příznaky se objevují na květech, které náhle vadnou a hnědnou, ale neopadávají. Následně se infekce šíří do mladých výhonů, které zavadají, ohýbají se do tvaru pastýřské hole a černají, jako by byly spálené ohněm. Na napadených větvích se mohou objevit hnědočervené až černé nekrotické skvrny, z nichž za vlhkého počasí může vytékat bakteriální sliz. Na listech se mohou objevit černé skvrny podél žilek.
Šíření bakterie Erwinia amylovora: Hmyzem, větrem i nářadím
Bakterie *Erwinia amylovora* se šíří hmyzem (zejména v období kvetení), větrem, deštěm a také kontaminovaným zahradnickým nářadím při řezu nebo roubování. K infekci dochází nejčastěji přes květy a poranění. V teplém a vlhkém počasí se bakterie rychle množí a šíří v pletivech rostliny.
Prevence bakteriální spály: Hygienická opatření a odolné podnože
Základem prevence bakteriální spály je důsledná hygiena. Je nezbytné používat dezinfikované nářadí při řezu a roubování. Napadené části stromů je nutné co nejdříve odstranit a spálit. Důležitý je také výběr méně náchylných odrůd a podnoží. Je třeba se vyvarovat přehnojení dusíkem, které podporuje bujný růst mladých, náchylných pletiv. V oblastech s výskytem spály je vhodné omezit pěstování náchylných druhů a odrůd.
Léčba bakteriální spály: Radikální řez a chemická ochrana s omezením
Léčba bakteriální spály je obtížná. Při prvních příznacích je nutné okamžitě a radikálně odstranit napadené větve a výhony, a to i s částí zdravého dřeva (alespoň 20-30 cm pod viditelným napadením). Řez je třeba provádět za suchého počasí a řezné rány dezinfikovat. Chemická ochrana je preventivní a spočívá v aplikaci přípravků na bázi mědi v období kvetení. Vzhledem k závažnosti choroby a riziku šíření je často nutné kontaktovat místně příslušnou rostlinolékařskou správu.
Moniliová hniloba plodů a větví (Monilia spp.): Hnědnutí a mumifikace plodů
Moniliová hniloba je houbové onemocnění, které způsobuje hnilobu plodů a odumírání květů a mladých výhonů jabloní a dalších peckovin. Původcem jsou houby rodu *Monilia*, nejčastěji *Monilia fructigena* (hniloba plodů) a *Monilia laxa* (spála květů a výhonů). Choroba se šíří za vlhkého počasí a může způsobit značné ztráty na úrodě.
Příznaky moniliové hniloby plodů: Hnědé skvrny a kruhy spor
Na plodech se nejprve objevují hnědé, hnijící skvrny, které se rychle zvětšují a pokrývají celý plod. Charakteristickým znakem je tvorba světlých kruhů spor na povrchu hnijících plodů.