Nemoci na listech vinné révy obrazem: Podrobný průvodce pro rok 2025
Vážení pěstitelé vinné révy, rok 2025 přináší nové výzvy v ochraně vašich vinic. Jedním z klíčových aspektů úspěšného pěstování je včasná a přesná identifikace chorob, které mohou napadnout listy vaší révy. Listy jsou totiž životně důležitou součástí rostliny, zajišťují fotosyntézu a produkci energie potřebné pro růst a vývoj hroznů. Jakákoliv choroba, která naruší jejich funkci, se negativně projeví na kvalitě a výnosu vaší úrody. Tento obsáhlý průvodce vám poskytne detailní obrazový přehled nejčastějších a nejzávažnějších nemocí, které se mohou objevit na listech vinné révy, doplněný o odborné informace o jejich příčinách, symptomech, možnostech prevence a účinné léčby. Naším cílem je vybavit vás znalostmi a nástroji, které vám umožní udržet vaše vinice zdravé a produktivní po celou sezónu.
I. Houbové choroby listů vinné révy
Houbové choroby představují největší skupinu patogenů, které ohrožují zdraví listů vinné révy. Vlhkost a teplota, typické pro určité části vegetačního období, vytvářejí ideální podmínky pro šíření těchto mikroorganismů. Včasná identifikace prvních příznaků a rychlý zásah jsou klíčové pro minimalizaci škod a zabránění rozsáhlému šíření infekce.
1. Plíseň révová (Peronospora)
Plíseň révová, způsobená oomycetou *Plasmopara viticola*, je jednou z nejničivějších chorob vinné révy. Její rychlé šíření za příznivých podmínek může vést k významným ztrátám na úrodě. Infekce se projevuje na všech zelených částech rostliny, včetně listů, květenství a mladých bobulí. Na listech se zpočátku objevují světle zelené až žlutavé, mastné skvrny, které se postupně zvětšují a splývají. Na spodní straně listů se v místech skvrn za vlhkého počasí vytváří bílý, moučnatý povlak sporangioforů s výtrusy. Silně napadené listy hnědnou, kroutí se a předčasně opadávají, což oslabuje rostlinu a negativně ovlivňuje dozrávání hroznů. Prevence plísně révové zahrnuje výběr odolných odrůd, zajištění dobré cirkulace vzduchu v porostu, vyvážené hnojení a pravidelné preventivní postřiky fungicidy, zejména za deštivého počasí a v období intenzivního růstu. Při prvních příznacích je nutné okamžitě zahájit kurativní ošetření vhodnými systemickými nebo kontaktními fungicidy.
1.1. Příznaky plísně révové na listech
První příznaky plísně révové na listech jsou nenápadné, projevují se jako malé, světle zelené až nažloutlé, mírně průsvitné skvrny na horní straně listů. Tyto skvrny mají často nepravidelný tvar a mohou být ohraničeny nervaturou listu. Při bližším pohledu mohou vypadat mastně nebo olejovitě. S postupující infekcí se skvrny zvětšují a mohou dosahovat průměru několika centimetrů. Za vlhkého počasí, zejména ráno nebo po dešti, se na spodní straně listů v místech skvrn objevuje charakteristický bílý, vatovitý nebo moučnatý povlak. Tento povlak tvoří sporangiofory houby, na kterých se vyvíjejí výtrusy (sporangia), sloužící k dalšímu šíření infekce. Pokud je infekce silná, skvrny se mohou slévat, listy žloutnou, hnědnou, kroutí se a nakonec usychají a opadávají. Předčasná ztráta listové plochy výrazně oslabuje rostlinu, snižuje její schopnost fotosyntézy a negativně ovlivňuje kvalitu a množství budoucí úrody. Hrozny na silně napadených keřích mohou být také infikovány, což se projevuje hnědnutím a opadáváním mladých bobulí nebo tvrdnutím a špatným vyzráváním starších bobulí.
1.1.1. Rozvoj a šíření plísně révové
Plíseň révová je typická polycyklická choroba, což znamená, že se v průběhu vegetačního období může šířit opakovaně. K primární infekci dochází na jaře, kdy dešťové srážky smývají zimní výtrusy (oospoory) z povrchu půdy a infikují mladé, vyvíjející se listy a výhony. Optimální podmínky pro klíčení oospor a infekci jsou teploty nad 10 °C a dostatečná vlhkost, zejména ovlhčení listů po dobu několika hodin. Po úspěšné infekci se v pletivu listů vyvíjí mycelium houby a na spodní straně listů se tvoří sporangiofory s výtrusy (sporangia). Tyto sporangia jsou za vlhkého počasí uvolňovány a větrem a dešťovými kapkami se šíří na další části rostliny a na sousední keře, způsobujíce sekundární infekce. K šíření choroby přispívá hustý porost s nedostatečnou cirkulací vzduchu, dlouhotrvající vlhké počasí, časté deště a mlhy. Inkubační doba, tedy čas od infekce po objevení se prvních příznaků, se pohybuje v závislosti na teplotě od 4 do 14 dnů. Za teplého a vlhkého počasí může být tento cyklus velmi rychlý, což vede k rychlému šíření choroby po celé vinici.
1.1.2. Prevence a ochrana proti plísni révové
Účinná ochrana proti plísni révové vyžaduje komplexní přístup, zahrnující preventivní opatření a včasné kurativní zásahy. Mezi preventivní opatření patří výběr méně náchylných odrůd, i když úplně rezistentní odrůdy nejsou běžně dostupné. Důležitá je také správná agrotechnika, zahrnující dostatečný spon výsadby, pravidelné odlistění zóny hroznů pro zlepšení cirkulace vzduchu a rychlé osychání listů po dešti nebo rose. Vyvážené hnojení, zejména omezení dusíku a dostatek fosforu a draslíku, posiluje odolnost rostlin. Důležitou součástí prevence je také pravidelný monitoring vinice a včasné odstraňování napadených listů a výhonů, čímž se snižuje zdroj infekce. Chemická ochrana hraje klíčovou roli, zejména v oblastech s častým výskytem plísně révové a za vlhkého počasí. Preventivní postřiky kontaktními fungicidy by měly být prováděny před očekávanými infekčními periodami, například před dešti. Při objevení se prvních příznaků je nutné použít systemické nebo translaminární fungicidy, které pronikají do pletiva rostliny a ničí patogena zevnitř. Důležité je střídat různé typy fungicidů s odlišným mechanismem účinku, aby se předešlo vzniku rezistence patogena. V integrované ochraně rostlin se doporučuje kombinovat chemické metody s biologickými přípravky a podporovat přirozené nepřátele škůdců, kteří mohou přenášet choroby.
2. Padlí révové (Oidium)
Padlí révové, způsobené houbou *Erysiphe necator* (syn. *Uncinula necator*), je další významnou houbovou chorobou, která napadá všechny zelené části vinné révy. Na rozdíl od plísně révové se padlí daří spíše za suchého a teplého počasí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu. Charakteristickým příznakem je bílý až šedý moučnatý povlak na horní straně listů, mladých výhonech a hroznech. Povlak se snadno stírá. Silně napadené listy se kroutí, deformují a mohou předčasně opadávat. Infikované hrozny špatně vyzrávají, praskají a jsou náchylné k sekundárním infekcím, například hnilobou. Prevence padlí révového zahrnuje výběr méně náchylných odrůd, zajištění dobré cirkulace vzduchu v porostu a vyvážené hnojení. Důležité je také včasné odstraňování napadených částí rostlin. Chemická ochrana se provádí preventivně i kurativně pomocí fungicidů s různým mechanismem účinku, včetně sirnatých přípravků, organických fungicidů a systemických přípravků. Postřiky je nutné provádět pravidelně, zejména v období intenzivního růstu a vývoje hroznů.
2.1. Příznaky padlí révového na listech
První příznaky padlí révového na listech se objevují jako drobné, bělavé až šedavé skvrny na horní straně listové čepele. Tyto skvrny mají charakteristický moučnatý vzhled, který připomíná posypání moukou nebo popelem. Na rozdíl od plísně révové, kde se povlak tvoří převážně na spodní straně listů, u padlí je povlak nejvýraznější na horní straně. S postupující infekcí se skvrny zvětšují a mohou pokrýt celou plochu listu. Povlak se snadno stírá prstem. Pod povlakem dochází k poškození pletiva listu, což se může projevit žloutnutím, deformacemi a kroucením listů. Silně napadené listy mohou být křehké a předčasně opadávat. Infekce se může šířit i na mladé výhony, kde se také tvoří bílý povlak, a na květenství a mladé hrozny. Napadené květenství může zasychat a opadávat, což vede ke snížení násady hroznů. Na mladých bobulích se může objevit bělavý povlak, který brání jejich správnému vývoji a může způsobovat praskání. Později se na bobulích mohou objevit tmavé skvrny a hrozny jsou náchylnější k napadení sekundárními hnilobami.
2.1.1. Rozvoj a šíření padlí révového
Padlí révové je obligátní parazit, což znamená, že k svému růstu a vývoji potřebuje živou rostlinnou tkáň. Houba přezimuje ve formě kleistothecií (dříve nazývaných plodničky) na napadených letorostech a šupinách pupenů. Na jaře, za vhodných podmínek (teplota nad 10 °C a relativní vlhkost nad 40 %), dochází k uvolnění askospor z kleistothecií, které jsou větrem roznášeny a infikují mladé, vyvíjející se části rostliny. Po infekci se na povrchu rostlinných pletiv vyvíjí mycelium houby, které vysílá haustoria do epidermálních buněk, z nichž čerpá živiny. Na povrchu mycelia se tvoří konidiofory s konidiemi (výtrusy nepohlavního rozmnožování), které jsou za suchého počasí roznášeny větrem a způsobují sekundární infekce. Optimální podmínky pro šíření padlí révového jsou teplé a suché počasí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, zejména v noci. Na rozdíl od plísně révové, volná voda na povrchu listů šíření padlí spíše brzdí. Inkubační doba se pohybuje od 7 do 14 dnů v závislosti na teplotě. Koncem léta se na myceliu začínají tvořit tmavé, kulovité kleistothecia, které slouží k přezimování houby.
2.1.2. Prevence a ochrana proti padlí révové
Prevence padlí révového zahrnuje agrotechnická opatření, která omezují šíření choroby a zvyšují odolnost rostlin. Důležitý je výběr méně náchylných odrůd a podnoží. Správný spon výsadby a pravidelné prosvětlování keřů zajišťují dobrou cirkulaci vzduchu a rychlé osychání listů, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj houby. Vyvážené hnojení, s omezením dusíku a dostatkem draslíku, posiluje obranyschopnost rostlin. Důležité je také včasné odstraňování napadených výhonů a listů, čímž se snižuje infekční tlak. Chemická ochrana je nezbytnou součástí integrované ochrany. Preventivní postřiky, zejména v období od vykvětání do zaměkání bobulí, jsou klíčové. Používají se kontaktní fungicidy na bázi síry, ale i organické fungicidy s preventivním a částečně kurativním účinkem. Při objevení se prvních příznaků je nutné použít systemické fungicidy, které pronikají do rostlinných pletiv a ničí houbu. Důležité je střídat různé skupiny fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence. V ekologickém zemědělství se s úspěchem používají sirnaté přípravky a výluhy z některých rostlin. Pravidelný monitoring vinice a včasná reakce na první příznaky jsou zásadní pro účinnou ochranu.
3. Černá hniloba révy (Black Rot)
Černá hniloba révy, způsobená houbou *Guignardia bidwellii*, je závažné onemocnění, které postihuje listy, letorosty, úponky a hrozny vinné révy. Na listech se objevují okrouhlé, hnědé skvrny s tmavým lemem a drobnými černými plodničkami (pyknidy) uprostřed. Silně napadené listy žloutnou a opadávají. Na mladých letorostech a úponcích se tvoří protáhlé, tmavě hnědé až černé skvrny, které mohou způsobovat jejich odumírání. Největší škody však choroba způsobuje na hroznech, kde se napadené bobule zbarvují do hnědočervena, scvrkávají se a mumifikují. Prevence černé hniloby zahrnuje odstraňování mumifikovaných hroznů a napadených částí rostlin z vinice, čímž se snižuje zdroj infekce. Důležitá je také dobrá cirkulace vzduchu v porostu. Chemická ochrana se provádí preventivně, zejména v období kvetení a vývoje hroznů, pomocí fungicidů s účinnými látkami
