Odruda Cibule

Dělení Odrůd Cibule Podle Doby Zrání

Doba zrání je klíčovým faktorem při výběru odrůdy, neboť ovlivňuje termín sklizně a možnost skladování. Odrůdy cibule se tradičně dělí na:

Rané Odrůdy Cibule

Rané odrůdy cibule mají nejkratší vegetační dobu, obvykle 90-110 dní od výsevu. Jsou ideální pro rychlou sklizeň a přímou konzumaci. Vyznačují se jemnější chutí a menší trvanlivostí při skladování. Mezi oblíbené rané odrůdy patří například ‚Karmen‘ (červená cibule s mírně ostrou chutí) a ‚Sturon‘ (žlutá cibule s dobrou výnosností).

Polorané Odrůdy Cibule

Polorané odrůdy dozrávají přibližně za 110-130 dní. Nabízejí vyvážený poměr mezi rychlostí růstu a dobrou skladovatelností. Často se vyznačují výraznější chutí než rané odrůdy. Příkladem může být ‚Wolska‘ (žlutá cibule s vysokým výnosem) a ‚Rosanna‘ (červená cibule s atraktivním vzhledem).

Polopozdní Odrůdy Cibule

Polopozdní odrůdy potřebují k dosažení zralosti 130-150 dní. Jsou vhodné pro středně dlouhé skladování a mají intenzivnější chuť. K populárním polopozdním odrůdám patří ‚Radar‘ (žlutá cibule s velmi dobrou skladovatelností) a ‚Violetta di Firenze‘ (fialová cibule s jemně nasládlou chutí).

Pozdní Odrůdy Cibule

Pozdní odrůdy mají nejdelší vegetační dobu, přesahující 150 dní. Jsou určeny pro dlouhodobé skladování během zimy a vyznačují se pevnou strukturou a ostrou chutí. Mezi známé pozdní odrůdy patří ‚Setton‘ (žlutá cibule s vynikající skladovatelností) a ‚Snowball‘ (bílá cibule s mírně ostrou chutí).

Dělení Odrůd Cibule Podle Barvy a Chuti

Kromě doby zrání se odrůdy cibule liší také barvou a intenzitou chuti:

Žlutá Cibule

Žlutá cibule je nejběžnějším typem. Vyznačuje se univerzální, často ostřejší chutí, která se vařením zjemňuje. Je vhodná pro široké spektrum kulinářského využití a obvykle má dobrou skladovatelnost.

Červená Cibule

Červená cibule má atraktivní fialovou barvu a obvykle jemnější, nasládlou chuť než žlutá cibule. Často se konzumuje syrová v salátech nebo jako ozdoba pokrmů. Její skladovatelnost bývá o něco kratší než u žluté cibule.

Bílá Cibule

Bílá cibule má jemnou, mírně nasládlou chuť a křehkou texturu. Je ideální pro jemné omáčky a pokrmy, kde je vyžadována delikátní chuť cibule. Její skladovatelnost je obvykle nejkratší ze všech barevných variant.

Speciální Typy Cibule

Kromě tradičních cibule existují i speciální typy, které se liší svým vzhledem a chutí:

Cibule šalotka

Šalotka (Allium cepa var. aggregatum) tvoří trsy menších cibulek. Má jemnou, lehce česnekovou chuť a je ceněna pro svou delikátnost v gurmánské kuchyni.

Perlovka (bílá drobná cibule)

Perlovka je malá, bílá cibule s jemnou chutí, často se nakládá nebo používá celá do dušených pokrmů.

Cibule zimní (sečka)

Zimní cibule se vysévá na podzim a sklízí se na jaře. Vytváří pouze zelenou nať a malé cibulky, které se používají spíše jako jarní cibulka.

Výběr Odrůdy Podle Odolnosti Vůči Chorobám a Škůdcům

Při výběru odrůdy je také vhodné zohlednit její odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům cibule ve vaší oblasti. Některé moderní odrůdy jsou šlechtěny tak, aby byly odolnější vůči napadení plísní cibulovou, háďátky nebo třásněnkami.

Příprava Půdy pro Úspěšné Pěstování Cibule

Cibule vyžaduje dobře propustnou, humózní půdu s dostatkem živin a neutrálním až mírně kyselým pH (6,0-7,0). Nevhodná půda může vést k špatnému růstu, deformaci cibulí a zvýšené náchylnosti k chorobám.

Stanoviště pro Cibuli

Cibule preferuje slunné stanoviště s minimálně 6-8 hodinami přímého slunečního světla denně. Nedostatek světla může způsobit slabý růst natě a malou tvorbu cibulí.

Příprava Půdy Před Výsevem/Výsadbou

Půdu je vhodné připravit již na podzim předchozího roku. Důkladně ji zryjte do hloubky alespoň 20-30 cm a zapravte kompost nebo dobře vyzrálý hnůj. Na jaře, před výsevem nebo výsadbou, půdu prokypřete a urovnejte hráběmi.

Hnojení Půdy pro Cibuli

Cibule potřebuje pro svůj růst dostatek živin, zejména dusík, fosfor a draslík. Pokud jste na podzim nezapravili organické hnojivo, můžete na jaře před výsevem/výsadbou použít komplexní minerální hnojivo určené pro cibuli a česnek. Dbejte na správné dávkování podle návodu výrobce.

Střídání Plodin (Osevní Postup)

Dodržování osevního postupu je důležité pro prevenci chorob a škůdců a pro udržení dobré kondice půdy. Cibuli by neměly předcházet ani následovat jiné cibuloviny (česnek, pór, pažitka) ani košťáloviny. Vhodnými předplodinami jsou například luskoviny, okurky, rajčata nebo mrkev.

Výsev Cibule: Semínka vs. Sazečka

Cibuli lze pěstovat ze semen (přímý výsev) nebo z předpěstované sazečky (malé cibulky vypěstované z hustě vysetých semen). Obě metody mají své výhody a nevýhody.

Přímý Výsev Cibule ze Semen

Přímý výsev semen je ekonomicky výhodnější, ale vyžaduje delší vegetační dobu a je náročnější na péči v počátečních fázích růstu. Semena se vysévají na jaře, jakmile to dovolí půdní podmínky (obvykle od března do dubna), do řádků vzdálených 20-30 cm a do hloubky 1-2 cm. Po vzejití je nutné rostlinky protrhat, aby mezi nimi byl dostatečný prostor (5-10 cm) pro tvorbu cibulí.

Výhody Přímého Výsevu

Nižší náklady na osivo.
Menší riziko přenosu některých chorob a škůdců.
Možnost pěstování méně běžných odrůd, které nejsou dostupné jako sazečka.

Nevýhody Přímého Výsevu

• Delší vegetační doba.

Náročnější na péči v počátečních fázích růstu (plevelení, zavlažování).
Nižší pravděpodobnost dosažení velké úrody v krátkém čase.

Pěstování Cibule ze Sazečky

Pěstování ze sazečky je rychlejší a snazší způsob, jak dosáhnout dobré úrody cibule. Sazečka se vysazuje na jaře (obvykle od dubna do května) do připravené půdy do řádků vzdálených 20-30 cm a s rozestupem 10-15 cm mezi jednotlivými cibulkami. Sazečku sázíme tak, aby její krček byl mírně nad povrchem půdy.

Výhody Pěstování ze Sazečky

• Kratší vegetační doba a dřívější sklizeň.
• Vyšší pravděpodobnost dosažení větší a kvalitnější úrody.
• Snazší počáteční péče o rostliny.

Nevýhody Pěstování ze Sazečky

• Vyšší náklady na nákup sazečky.
• Vyšší riziko přenosu některých chorob a škůdců, pokud sazečka nebyla zdravá.
• Omezenější výběr odrůd.

Péče o Rostoucí Cibuli

Během vegetace vyžaduje cibule pravidelnou péči, která zahrnuje zavlažování, plevelení, kypření půdy a případné hnojení a ochranu před chorobami a škůdci.

Zavlažování Cibule

Cibule potřebuje dostatek vláhy, zejména v období intenzivního růstu natě a tvorby cibulí. Půda by měla být rovnoměrně vlhká, ale ne přemokřená. Nadměrná vlhkost může vést k hnilobě cibulí. V období sucha zalévejte pravidelně, ideálně ráno nebo večer, přímo ke kořenům rostlin.