Olovenec

Geologický Výskyt a Vznik Olovence

Olovenec je poměrně rozšířený minerál, který se vyskytuje v různých typech geologických prostředí. Nejčastěji se tvoří hydrotermálními procesy, kdy horké vodné roztoky bohaté na olovo a síru cirkulují puklinami a dutinami v horninách a dochází k vysrážení sulfidů. Olovenec se může vyskytovat v žilných ložiskách, stratiformních ložiskách (vrstevních), metasomatických ložiskách (vzniklých přeměnou okolních hornin) a také jako součást sedimentárních hornin.

Hydrotermální Ložiska Olovence

Hydrotermální ložiska jsou jedním z nejvýznamnějších typů ložisek olovence. Vznikají, když horké magmatické vody nebo metamorfní vody, které obsahují rozpuštěné kovy a síru, stoupají k zemskému povrchu a ochlazují se. Při poklesu teploty a změně tlaku dochází k vysrážení minerálů, včetně olovence, v puklinách a dutinách okolních hornin. V těchto ložiskách se olovenec často vyskytuje společně s dalšími sulfidickými minerály, jako je sfalerit (ZnS), chalkopyrit (CuFeS₂), pyrit (FeS₂) a markazit (FeS₂), a také s nerudními minerály, jako je křemen (SiO₂), kalcit (CaCO₃) a baryt (BaSO₄).

Typy Hydrotermálních Ložisek Olovence

Hydrotermální ložiska olovence se dále dělí podle teploty a tlaku vzniku, hloubky uložení a charakteru rudní žíly. Mezi hlavní typy patří:

• Vysokoteplotní (hypotermální) žíly: Vznikají v hlubších částech zemské kůry při vysokých teplotách (nad 300 °C) a tlacích. Olovenec se zde často vyskytuje s kasiteritem (SnO₂), wolframitem ((Fe,Mn)WO₄) a molybdenitem (MoS₂).
• Středněteplotní (mezotermální) žíly: Vznikají v mírnějších hloubkách a teplotách (150 – 300 °C). Jsou typické pro výskyt olovence, sfaleritu, chalkopyritu a křemene. Mnohá historicky významná ložiska olova a zinku patří k tomuto typu.
• Nízkoteplotní (epitermální) žíly: Vznikají v blízkosti zemského povrchu při nízkých teplotách (pod 150 °C). Olovenec se zde může vyskytovat s minerály zlata a stříbra, a také s kalcitem a barytem.
• Metasomatická ložiska: Vznikají reakcí hydrotermálních roztoků s okolními horninami, přičemž dochází k výměně chemických prvků a vzniku nových minerálů, včetně olovence. Tento typ ložisek může být značně rozsáhlý a bohatý na rudu.

Stratiformní Ložiska Olovence (Vrstevní Ložiska)

Stratiformní ložiska olovence jsou vázána na určité geologické vrstvy, nejčastěji sedimentárního původu. Vznikají ukládáním sulfidů olova a zinku spolu s dalšími sedimenty na dně mořských nebo jezerních pánví. Původ rudonosných roztoků může být různý, často se jedná o výrony hydrotermálních vod na mořském dně nebo o vyluhování kovů z okolních hornin a jejich transport vodou do sedimentační pánve. Tato ložiska mohou být velmi rozsáhlá a představují významný zdroj olova a zinku na světě.

Příklady Stratiformních Ložisek Olovence

Mezi významná stratiformní ložiska olovence patří například ložiska typu Broken Hill v Austrálii, Sullivan v Kanadě a ložiska v Slezsko-krakovské oblasti v Polsku. Tato ložiska se vyznačují složitou mineralogickou asociací, kromě olovence a sfaleritu obsahují často i další sulfidy, jako je pyrit a galenit, a také různé karbonáty a silikáty.

Výskyt Olovence v Sedimentárních Horninách

Olovenec se může vyskytovat i jako součást některých sedimentárních hornin, například v pískovcích, slepencích a dolomitech. V těchto případech se obvykle jedná o menší koncentrace minerálu, které nemají takový ekonomický význam jako hydrotermální nebo stratiformní ložiska. Olovenec se do sedimentů dostává erozí a transportem z primárních ložisek.

Historický Význam a Využití Olovence

Olovenec je jedním z prvních minerálů, které lidstvo začalo využívat. Olovo, které se z něj získává, má nízkou teplotu tání, je měkké a snadno se zpracovává, což usnadnilo jeho použití již v starověku. Archeologické nálezy dokládají, že olovo bylo používáno již před více než 7000 lety v oblasti Malé Asie a na Blízkém východě. Olovené předměty byly nalezeny i v starověkém Egyptě, Řecku a Římě.

Starověké Využití Olova z Olovence

Ve starověku se olovo získané z olovence používalo k výrobě různých předmětů, jako jsou trubky pro rozvod vody (zejména v římské říši, odtud i latinský název olova „plumbum“, který dal základ slovům jako „plumber“ – instalatér), nádoby, závaží, střelivo (olověné projektily do praků), a také jako přísada do barev a kosmetiky (i když jeho toxicita nebyla tehdy známa). Olovené plomby se používaly k pečetění dokumentů a zboží.

Středověké a Novověké Využití Olovence

Ve středověku a novověku se těžba olovence rozšířila do mnoha evropských zemí, včetně České republiky (např. Kutná Hora, Příbram). Olovo se nadále používalo ve stavebnictví (střešní krytiny, okenní rámy), k výrobě střeliva (olověné kulky do střelných zbraní), v tiskařství (olověné litery), a také v chemickém průmyslu. S rozvojem vědy a techniky se objevovala nová využití olova, například v akumulátorech a jako stínění proti radioaktivnímu záření.

Současné Průmyslové Využití Olovence (Olova)

Přestože se v mnoha tradičních aplikacích olovo nahrazuje jinými materiály kvůli jeho toxicitě, stále má nezastupitelné místo v mnoha průmyslových odvětvích. Olovo získané z olovence se dnes nejvíce používá v následujících oblastech:

• Akumulátory: Olověné akumulátory jsou stále široce používány v automobilech, záložních zdrojích energie a vysokozdvižných vozících díky své spolehlivosti a relativně nízké ceně.
• Stínění proti záření: Vysoká hustota olova z něj činí účinný materiál pro stínění rentgenového a gama záření v medicíně, jaderné energetice a průmyslu.
• Střelivo: Olověné střely a broky se stále používají v některých typech střelných zbraní a pro lovecké účely, i když se v mnoha zemích omezuje jejich používání kvůli dopadu na životní prostředí.
• Pájky a slitiny: Olovo je součástí mnoha pájek a slitin, které se používají ve strojírenství, elektronice a stavebnictví.
• Kabely: Olověné pláště se dříve používaly k ochraně telekomunikačních a elektrických kabelů před vlhkostí a mechanickým poškozením. Dnes se od tohoto použití ustupuje.
• Vibrační izolace: Díky své vysoké hustotě a měkkosti se olovo používá k tlumení vibrací a hluku ve strojích a stavebních konstrukcích.

Význam Olovence jako Zdroje Stříbra

Jak již bylo zmíněno, olovenec často obsahuje příměsi stříbra. V některých ložiskách může být obsah stříbra natolik vysoký, že se stává ekonomicky významným vedlejším produktem těžby olova. Při zpracování olověné rudy se stříbro extrahuje a získává, což zvyšuje celkovou rentabilitu těžby.

Ložiska Olovence a Těžba

Významná ložiska olovence se nacházejí po