
Pěstování Brambor: Cesta k Bohaté a Zdravé Úrodě
Brambory (Solanum tuberosum) patří mezi nejdůležitější plodiny mírného pásma a jsou základem mnoha kuchyní po celém světě. Jejich pěstování může být uspokojující a přinést bohatou úrodu, pokud se dodrží několik klíčových zásad. Tento obsáhlý průvodce vás provede krok za krokem celým procesem pěstování brambor, od výběru vhodné odrůdy až po správné skladování sklizených hlíz.
1. Výběr Vhodné Odrůdy Brambor pro Vaše Podmínky
Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování brambor je výběr vhodné odrůdy. Existuje nepřeberné množství odrůd, které se liší dobou zrání, chutí, texturou, odolností vůči chorobám a škůdcům a také nároky na pěstování. Při výběru je důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy a vaše preference ohledně využití brambor (např. pro vaření, pečení, hranolky).
1.1. Doba Zrání Brambor a Její Význam
Doba zrání je klíčovým faktorem, který ovlivňuje termín sklizně a také odolnost brambor vůči některým chorobám a škůdcům. Brambory se obvykle dělí podle doby zrání na:

- Velmi rané odrůdy: Sklizeň je možná již 60-70 dní po výsadbě. Jsou vhodné pro rychlou spotřebu a často méně odolné při skladování.
- Rané odrůdy: Doba zrání se pohybuje mezi 70-90 dny. Poskytují ranou úrodu a jsou vhodné pro přímou spotřebu i krátkodobé skladování.
- Polorané odrůdy: Sklízí se za 90-110 dní. Nabízejí dobrý kompromis mezi raností a výnosností a jsou vhodné pro střednědobé skladování.
- Polopozdní odrůdy: Doba zrání je 110-130 dní. Tyto odrůdy obvykle poskytují vysoké výnosy a jsou vhodné pro dlouhodobé skladování.
- Pozdní odrůdy: Sklízí se za více než 130 dní. Jsou charakteristické vysokou výnosností a dobrou skladovatelností, ale vyžadují delší vegetační dobu.
- Velmi rané: ‚Impala‘ (hladká slupka, světle žlutá dužnina, varný typ A), ‚Colomba‘ (velmi raná, výborná chuť).
- Rané: ‚Rosara‘ (červená slupka, žlutá dužnina, varný typ B), ‚Karin‘ (vysoký výnos, dobrá chuť).
- Polorané: ‚Agria‘ (žlutá slupka i dužnina, varný typ C, vhodná na hranolky), ‚Marabel‘ (velmi dobrá chuť, univerzální použití).
- Polopozdní: ‚Desiree‘ (červená slupka, světle žlutá dužnina, varný typ B/C, dobrá skladovatelnost), ‚Laura‘ (červená slupka, sytě žlutá dužnina, varný typ B).
- Pozdní: ‚Bellarosa‘ (červená slupka, žlutá dužnina, varný typ B/C, vysoký výnos), ‚Markies‘ (oválné hlízy, žlutá dužnina, varný typ C, vhodná na hranolky a pečení).

1.2. Charakteristika Oblíbených Odrůd Brambor
Pro ilustraci uvádíme několik populárních odrůd brambor a jejich základní charakteristiky:

Při výběru odrůdy se také zaměřte na její odolnost vůči běžným chorobám (např. plíseň bramborová, háďátko bramborové) a škůdcům, které se ve vaší oblasti vyskytují.
2. Příprava Půdy pro Úspěšné Pěstování Brambor
Brambory vyžadují dobře propustnou, hlinitopísčitou půdu bohatou na živiny. Nevhodné jsou těžké, jílovité a zamokřené půdy, které mohou způsobovat hnilobu hlíz. Správná příprava půdy je klíčová pro zajištění dobrého růstu a vývoje rostlin a pro dosažení vysoké úrody kvalitních hlíz.

2.1. Termín a Způsob Přípravy Půdy
Přípravu půdy je nejlepší provést na podzim před plánovanou jarní výsadbou. Půdu je třeba hluboce zrýt nebo zorat do hloubky alespoň 25-30 cm. Tím se prokypří spodní vrstvy půdy a zlepší se její propustnost pro vodu a vzduch. Na jaře, před samotnou výsadbou, se půda ještě jednou prokypří kultivátorem nebo hráběmi a urovná se povrch.
2.2. Hnojení Půdy pro Brambory
Brambory jsou náročné na živiny, proto je důležité půdu před výsadbou obohatit o organická hnojiva, jako je dobře vyzrálý kompost nebo hnůj. Tyto hnojiva nejenže dodají rostlinám potřebné živiny, ale také zlepší strukturu půdy a její schopnost zadržovat vodu. Minerální hnojiva s obsahem draslíku a fosforu také přispívají k dobrému vývoji kořenového systému a tvorbě hlíz. Hnojení dusíkem by mělo být opatrné, protože jeho nadbytek může vést k bujnému růstu natě na úkor tvorby hlíz a také snižuje odolnost rostlin vůči chorobám.
2.3. Střídání Plodin jako Prevence Problémů
Dodržování zásad střídání plodin je důležité pro prevenci půdních chorob a škůdců, kteří mohou brambory napadat. Brambory by se neměly pěstovat na stejném pozemku dříve než po třech až čtyřech letech. Vhodnými předplodinami jsou například luskoviny, obiloviny, řepka nebo kukuřice. Naopak se nedoporučuje pěstovat brambory po jiných lilkovitých rostlinách (rajčata, papriky, lilek), které mohou být hostiteli stejných chorob a škůdců.
3. Výsadba Brambor: Správný Termín a Postup
Termín výsadby brambor závisí na klimatických podmínkách dané oblasti a na době zrání vybrané odrůdy. Obvykle se brambory sázejí, když teplota půdy dosáhne alespoň 6-8 °C, což bývá zpravidla od poloviny dubna do poloviny května. Před samotnou výsadbou je vhodné nechat sadbové brambory (hlízy určené k výsadbě) naklíčit na světle a při teplotě kolem 15 °C po dobu 2-3 týdnů. Naklíčení urychlí vzcházení rostlin a zajistí ranější úrodu.
3.1. Příprava Sadbových Brambor
K výsadbě se používají zdravé, nepoškozené a ideálně naklíčené sadbové brambory. Velikost sadbových hlíz by měla být přibližně 3-5 cm. Větší hlízy lze rozkrojit, ale je důležité, aby každý kousek obsahoval alespoň jedno očko (pupen), ze kterého vyroste nová rostlina. Rozkrojené hlízy je vhodné nechat několik hodin zaschnout, aby se zabránilo vniknutí infekce.