Pestovani Sloupovitych Odrudy Hrusni

Pěstování sloupovitých odrůd hrušní: Podrobný průvodce pro bohatou úrodu

Úvod do světa sloupovitých hrušní a jejich výhod

Sloupovité hrušně představují fascinující a stále populárnější alternativu k tradičním, rozložitým hrušním. Jejich charakteristický štíhlý růstový habitus, s minimálním bočním obrostem, je činí ideální volbou pro zahrádkáře s omezeným prostorem, pro pěstování v nádobách na balkonech a terasách, ale i pro intenzivní výsadby v sadech. Tato unikátní forma růstu nejenže šetří místo, ale také usnadňuje sklizeň plodů a provádění pěstitelských zásahů. V tomto komplexním průvodci se podrobně zaměříme na všechny aspekty úspěšného pěstování sloupovitých hrušní, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň bohaté úrody lahodných hrušek.

Výběr ideální sloupovité odrůdy hrušně pro vaši zahradu

Klíčovým krokem k úspěšnému pěstování sloupovitých hrušní je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Na trhu je k dispozici široká škála sloupovitých odrůd, které se liší svými vlastnostmi, dobou zrání, chutí plodů, odolností vůči chorobám a škůdcům i nároky na pěstování. Při výběru je důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy, dostupný prostor a vaše preference ohledně chuti a doby sklizně plodů. Některé odrůdy jsou rané, jiné zrají středně raně či pozdně, což vám umožní prodloužit dobu sklizně během sezóny. Dále je třeba brát v úvahu, zda je daná odrůda samosprašná, nebo vyžaduje přítomnost opylovače pro zajištění dobré úrody. V následujících podkapitolách si představíme některé z nejoblíbenějších a osvědčených sloupovitých odrůd hrušní.

Rané sloupovité odrůdy hrušní

Rané sloupovité odrůdy hrušní jsou ceněny pro svou schopnost poskytnout první čerstvé plody již v časném létě. Tyto odrůdy často vynikají svěží chutí a šťavnatou dužninou. Mezi oblíbené rané sloupovité odrůdy patří například:

‚Saphira‘: Tato odrůda se vyznačuje středně velkými, zelenožlutými plody s jemnou a sladkou dužninou. Dozrává poměrně brzy a je považována za nenáročnou na pěstování.
‚Helena‘: ‚Helena‘ plodí středně velké, zelenožluté hrušky s aromatickou a šťavnatou dužninou. Je odolná vůči některým běžným chorobám hrušní.
‚Decora‘: Tato raná odrůda nabízí menší až středně velké, zelenožluté plody s nasládlou chutí. Je vhodná i pro pěstování v chladnějších oblastech.

Středně rané sloupovité odrůdy hrušní

Středně rané sloupovité odrůdy hrušní dozrávají v polovině léta a často nabízejí vyváženou chuť a dobrou skladovatelnost plodů. Mezi populární středně rané odrůdy patří:

‚Obelisk‘: Jak již název napovídá, tato odrůda má velmi štíhlý, sloupovitý růst. Plodí středně velké, zelenožluté hrušky s pevnou a šťavnatou dužninou sladce nakyslé chuti. Je vysoce odolná vůči mrazu.
‚Red Column‘: Tato atraktivní odrůda zaujme svými červeně zbarvenými plody střední velikosti. Dužnina je šťavnatá, sladká a aromatická. ‚Red Column‘ je také dekorativní díky svému načervenalému olistění.
‚Queen‘: ‚Queen‘ produkuje velké, zelenožluté plody s jemnou a sladkou dužninou. Je považována za velmi úrodnou odrůdu.

Pozdní sloupovité odrůdy hrušní

Pozdní sloupovité odrůdy hrušní dozrávají na konci léta a na podzim, často nabízejí výbornou skladovatelnost a plnou, bohatou chuť. Mezi známé pozdní odrůdy patří:

‚Concorde‘: Tato odrůda je ceněna pro své velké, zelenožluté plody s vynikající, sladkou a aromatickou chutí. Dužnina je jemná a šťavnatá. ‚Concorde‘ má dobrou odolnost vůči chorobám.
‚Juwel‘: ‚Juwel‘ plodí středně velké, zelenožluté hrušky s pevnou a šťavnatou dužninou sladce nakyslé chuti. Je vhodná pro delší skladování.

‚Blanka‘: Tato pozdní odrůda nabízí středně velké, zelenožluté plody s jemnou a sladkou dužninou. Je odolná vůči mrazu a některým chorobám.

Samosprašné a cizosprašné odrůdy sloupovitých hrušní

Při výběru odrůdy je také důležité zvážit její schopnost samoopylení. Samosprašné odrůdy mohou produkovat plody i bez přítomnosti jiné hrušně jako opylovače. To je výhodné zejména pro pěstování jednotlivých stromků nebo v oblastech s nedostatkem jiných hrušní. Mezi samosprašné sloupovité odrůdy patří například některé novější šlechtění. Naopak, cizosprašné odrůdy vyžadují pro opylení přítomnost jiné, kompatibilní odrůdy hrušně, která kvete ve stejnou dobu. Pokud se rozhodnete pro cizosprašnou odrůdu, je nezbytné vysadit v blízkosti vhodného opylovače, aby došlo k úspěšnému oplození květů a následné tvorbě plodů. Při výběru opylovače je důležité zajistit, aby kvetl ve stejném období jako opylovaná odrůda a aby byl s ní geneticky kompatibilní.

Optimální podmínky pro výsadbu sloupovitých hrušní

Po výběru vhodné odrůdy je dalším klíčovým krokem zajištění optimálních podmínek pro výsadbu. Sloupovité hrušně preferují slunné stanoviště s propustnou a živnou půdou. Dostatek slunečního světla je nezbytný pro správný růst, kvetení a dozrávání plodů. Půda by měla být dobře odvodněná, aby nedocházelo k přemokření kořenů, které může vést k hnilobě. Ideální pH půdy pro hrušně se pohybuje mezi 6,0 a 7,0.

Příprava půdy před výsadbou

Před samotnou výsadbou je vhodné půdu důkladně připravit. Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, doporučuje se ji vylehčit přidáním písku a kompostu. Naopak, pokud je půda příliš písčitá, je vhodné ji obohatit o organickou hmotu, například kompost nebo dobře rozložený hnůj, pro zlepšení její vododržnosti a živinové hodnoty. Při přípravě půdy je také vhodné odstranit veškerý plevel a kameny.

Termín a postup výsadby

Nejvhodnější termíny pro výsadbu sloupovitých hrušní jsou jaro (březen až květen) a podzim (říjen až listopad), kdy je půda dostatečně vlhká a teploty jsou mírné. Při jarní výsadbě mají stromky dostatek času zakořenit před nástupem letních veder, zatímco při podzimní výsadbě využívají zimní klid k prokořenění a na jaře mohou ihned začít růst. Samotný postup výsadby je poměrně jednoduchý:

Vykopejte jámu o něco větší, než je kořenový bal stromku. Hloubka jámy by měla být taková, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl po výsadbě v úrovni okolního terénu.
Na dno jámy můžete přidat trochu kompostu nebo kvalitního zahradnického substrátu pro zlepšení startu růstu.
Opatrně vyjměte stromek z kontejneru a uvolněte případné stočené kořeny.
Umístěte stromek do jámy tak, aby kořenový krček byl v úrovni terénu.
Zasypte kořeny vykopanou zeminou a jemně ji přitlačte, aby se odstranily vzduchové kapsy.
Po výsadbě stromek důkladně zalijte.
Okolí kmene můžete zamulčovat například kůrou, pilinami nebo posekanou trávou, což pomůže udržet vlhkost v půdě a omezí růst plevele.
U mladých stromků se doporučuje instalovat opěrný kůl, který zajistí stabilitu v prvních letech růstu.

Vzdálenost mezi vysazovanými stromky

Vzhledem k jejich sloupovitému růstu vyžadují tyto hrušně méně prostoru než tradiční odrůdy. Doporučená vzdálenost mezi jednotlivými stromky se obvykle pohybuje mezi 0,5 až 1 metrem v řadě a mezi řadami 1,5 až 2 metry, v závislosti na konkrétní odrůdě a plánovaném způsobu pěstování. Při pěstování v nádobách je nutné zvolit dostatečně velkou nádobu s průměrem a hloubkou alespoň 30-40 cm, aby měl kořenový systém dostatek prostoru pro růst.

Zásady správné péče o sloupovité hrušně

Pro zajištění zdravého růstu a bohaté úrody vyžadují sloupovité hrušně pravidelnou a správnou péči, která zahrnuje zálivku, hnojení, řez a ochranu před chorobami a škůdci.

Zálivka

Sloupovité hrušně potřebují pravidelnou zálivku, zejména v období sucha a během intenzivního růstu a vývoje plodů. Množství a frekvence zálivky závisí na klimatických podmínkách, typu půdy a stáří stromku. Mladé stromky vyžadují častější zálivku než starší, dobře zakořeněné stromy. Je důležité udržovat půdu rovnoměrně vlhkou, ale vyvarovat se přemokření, které může vést k hnilobě kořenů. Nejlepší je zalévat ráno nebo večer, přímo ke kořenům stromku, a vyhnout se kropení listů, které může podporovat šíření houbových chorob.

Hnojení

Pravidelné hnojení je nezbytné pro zajištění dostatku živin pro zdravý růst a bohatou plodnost sloupovitých hrušní. V prvních letech po výsadbě je vhodné podpořit růst kořenového systému a nadzemní části stromku hnojivy s vyšším obsahem dusíku. V pozdějších letech, v období kvetení a tvorby plodů, je vhodné přejít na hnojiva s vyváženým poměrem živin, případně s vyšším obsahem fosforu a draslíku, které podporují kvetení, tvorbu plodů a jejich kvalitu. Hnojit by se mělo zpravidla na jaře před rašením, v období květu a po odkvětu. Na podzim je vhodné použít hnojiva s nižším obsahem dusíku a vyšším obsahem draslíku, která pomáhají stromkům vyzrát a lépe přečkat zimu. Při hnojení je důležité dodržovat doporučené dávkování uvedené na obalu hnojiva a aplikovat ho rovnoměrně kolem kmene stromku, ideálně do mírně prokypřené půdy.

Řez sloupovitých hrušní

Řez je u sloupovitých hrušní specifický a zaměřuje se především na udržení jejich charakteristického sloupovitého tvaru a podporu plodnosti. Na rozdíl od tradičních hrušní, kde se provádí prosvětlovací a tvarovací řez, u sloupovitých odrůd je hlavním cílem odstranění případných bočních výhonů, které se mohou objevit, a udržení silného hlavního kmene. Tyto boční výhony by měly být odstraňovány co nejdříve po jejich objevení, nejlépe v mladém věku, aby se předešlo zbytečnému odebírání živin a narušení sloupovitého habitu. Řez by se měl provádět v období vegetačního klidu, tedy koncem zimy nebo začátkem jara, před rašením pupenů. Při řezu je důležité používat ostré a čisté zahradnické nůžky, aby se předešlo poškození stromku a šíření chorob. Větší řezné rány je vhodné ošetřit štěpařským voskem.

Ochrana před chorobami a škůdci

Sloupovité hrušně, stejně jako jiné ovocné stromy, mohou být napadány různými chorobami a škůdci. Pravidelná kontrola stromků a včasná ochrana jsou klíčové pro udržení jejich zdraví a zajištění dobré úrody. Mezi nejčastější choroby hrušní patří strupovitost hrušně, rzivost hrušně a moniliová hniloba plodů. Mezi běžné škůdce se řadí mšice, pilatky, obaleči a svilušky. Preventivní opatření, jako je výběr odolných odrůd, zajištění dobrého proudění vzduchu kolem stromků, pravidelné