Pihovitost jablek: Vše, co potřebujete vědět pro dokonalou úrodu
Pihovitost jablek, často označovaná také jako skvrnitost, představuje významný problém pro pěstitele jablek, ať už se jedná o velké sady nebo zahrádkáře s několika stromy. Tato fyziologická porucha, projevující se charakteristickými hnědými skvrnami na povrchu plodů, může výrazně snížit estetickou hodnotu, skladovatelnost a tržní cenu jablek. Pochopení příčin vzniku pihovitosti, rozpoznání jejích symptomů a implementace účinných preventivních a řešících opatření jsou klíčové pro zajištění zdravé a bohaté úrody. V tomto komplexním průvodci se podrobně zaměříme na všechny aspekty pihovitosti jablek, abychom vám poskytli veškeré potřebné informace a nástroje pro úspěšné pěstování.
Co je pihovitost jablek a jak se projevuje?
Pihovitost jablek není způsobena patogeny, jako jsou houby nebo bakterie, ale jedná se o fyziologickou poruchu, která vzniká v důsledku nerovnováhy minerálních látek v pletivech plodu, především nedostatku vápníku. Typickým projevem pihovitosti jsou drobné, ostře ohraničené, mírně propadlé hnědé skvrny, které se objevují na povrchu jablek. Tyto skvrny se nejčastěji vyskytují v kalíškové části plodu, ale mohou se rozšířit i na další části povrchu. V pokročilých stádiích může dojít ke spojování skvrn a k hlubšímu poškození dužniny pod nimi, což negativně ovlivňuje chuť a konzistenci jablek. Je důležité rozlišovat pihovitost od jiných skvrnitostí způsobených například houbovými chorobami, které mají často odlišný vzhled a projevují se i na listech nebo větvích stromů.
Detailní popis symptomů pihovitosti
První příznaky pihovitosti se mohou objevit již během růstu plodů, ale nejčastěji jsou patrné až v období dozrávání a skladování. Charakteristické hnědé skvrny jsou obvykle malé, o průměru několika milimetrů, a mají nepravidelný kulatý tvar. Na omak mohou být mírně drsné a propadlé pod úroveň okolní slupky. V závislosti na odrůdě jablek a závažnosti postižení se může počet skvrn lišit od několika málo až po husté pokrytí celého povrchu plodu. V některých případech může dojít i k praskání slupky v okolí skvrn. Při rozkrojení jablka lze pod skvrnami pozorovat nahnědlou, korkovitou tkáň, která se ostře odděluje od zdravé dužniny. Tato poškozená tkáň má obvykle hořkou chuť, což znehodnocuje celkovou kvalitu jablka. Je důležité si uvědomit, že intenzita a rozsah projevů pihovitosti se mohou lišit v závislosti na ročníku, odrůdě a podmínkách pěstování.
Rozlišení pihovitosti od jiných chorob a poškození
Pro správnou diagnostiku a následnou ochranu je klíčové odlišit pihovitost od jiných chorob a poškození jablek. Například strupovitost jablek, způsobená houbou *Venturia inaequalis*, se projevuje tmavě hnědými až černými sametovými skvrnami, které mohou být vystouplé a často se vyskytují i na listech a mladých výhonech. Padlí jabloňové, způsobené houbou *Podosphaera leucotricha*, vytváří na listech, květech a mladých plodech bílý moučnatý povlak. Hniloby jablek, způsobené různými houbami, se projevují měkkými, hnijícími skvrnami, které se rychle šíří. Fyzikální poškození, jako jsou otlaky nebo poškození kroupami, mají obvykle jiný vzhled a souvisí s mechanickým zásahem. Pečlivé pozorování symptomů a znalost charakteristických projevů jednotlivých chorob a poškození je nezbytné pro zvolení správné strategie ochrany.
Hlavní příčiny vzniku pihovitosti jablek
Jak již bylo zmíněno, hlavní příčinou pihovitosti jablek je nedostatek vápníku v pletivech vyvíjejících se plodů. Vápník hraje klíčovou roli při stavbě buněčných stěn a membrán, ovlivňuje propustnost buněk a je nezbytný pro správný vývoj a pevnost plodů. Nicméně, nedostatek vápníku v plodech může být způsoben několika faktory, které spolu často interagují:
Nedostatečný příjem vápníku z půdy
Přestože může být v půdě dostatečné množství vápníku, kořenový systém stromu ho nemusí být schopen efektivně přijímat. To může být způsobeno nízkým pH půdy, které omezuje rozpustnost vápníku a jeho dostupnost pro rostliny. Dalším faktorem může být vysoký obsah draslíku nebo hořčíku v půdě, které mohou kompetovat s vápníkem při jeho příjmu kořeny. Sucho nebo přemokření půdy také negativně ovlivňují funkci kořenů a tím i příjem živin, včetně vápníku. V neposlední řadě může být problémem i slabý nebo poškozený kořenový systém stromu.
Problémy s transportem vápníku v rostlině
I když je vápník kořeny přijat, jeho transport do vyvíjejících se plodů může být omezen. Vápník se v rostlině pohybuje především transpiračním proudem, tedy proudem vody, který je poháněn výparem vody z listů. Faktory, které snižují transpiraci, jako je vysoká vlhkost vzduchu, nízká intenzita slunečního záření nebo hustý olistění koruny, mohou omezit transport vápníku do plodů. Plody mají navíc ve srovnání s listy relativně nízkou míru transpirace, což přirozeně ztěžuje jejich zásobování vápníkem. Rychlý růst plodů také může vést k relativnímu nedostatku vápníku, protože poptávka po něm převyšuje nabídku.
Vliv odrůdy a podmínek pěstování
Některé odrůdy jablek jsou k pihovitosti náchylnější než jiné. Mezi citlivé odrůdy patří například ‚Jonagold‘, ‚Golden Delicious‘, ‚Braeburn‘ a ‚Fuji‘. Důvodem může být rozdílná rychlost růstu plodů, rozdílná míra transpirace nebo genetické predispozice k efektivnějšímu ukládání vápníku v plodech. Podmínky pěstování hrají také významnou roli. Intenzivní hnojení dusíkem může stimulovat rychlý růst vegetativních částí stromu na úkor vývoje plodů a jejich zásobování vápníkem. Nepravidelná závlaha může vést k výkyvům v příjmu a transportu vody a živin. Přehoustlé koruny omezují proudění vzduchu a sluneční záření, což snižuje transpiraci a zvyšuje vlhkost, a tím i riziko pihovitosti.
Prevence pihovitosti jablek: Klíč k zdravé úrodě
Účinná prevence je nejlepším způsobem, jak minimalizovat výskyt pihovitosti jablek a zajistit kvalitní úrodu. Preventivní opatření by měla být zaměřena na optimalizaci výživy stromů, zajištění rovnoměrného zásobování vodou a vytvoření optimálních podmínek pro růst a vývoj plodů.
Správná výživa a hnojení
Základem prevence pihovitosti je vyvážená výživa stromů. Je důležité zajistit dostatečný přísun všech makro- i mikroprvků, s důrazem na dostupnost vápníku. Před výsadbou stromů je vhodné provést rozbor půdy, který odhalí případné nedostatky nebo nadbytky živin a pomůže stanovit optimální strategii hnojení. V případě kyselé půdy je vhodné provést vápnění, které zlepší pH a zvýší dostupnost vápníku. Během vegetace je možné aplikovat listová hnojiva s obsahem vápníku, která mohou být účinná zejména v období intenzivního růstu plodů a v období sucha, kdy je příjem vápníku kořeny omezen. Je však důležité dodržovat doporučené dávkování a termíny aplikací, aby nedošlo k poškození listů nebo plodů. Je také vhodné omezit hnojení dusíkem, zejména v pozdním jarním a letním období, protože nadbytek dusíku může stimulovat bujný růst a snížit koncentraci vápníku v plodech. Naopak, podpora tvorby humusu v půdě může zlepšit její strukturu a schopnost zadržovat vodu a živiny, včetně vápníku.
Optimální závlaha
Rovnoměrná a dostatečná závlaha je klíčová pro zajištění plynulého příjmu a transportu živin, včetně vápníku. Zejména v období sucha a v době intenzivního růstu plodů je důležité zajistit stromům dostatek vody. Nicméně, je třeba se vyvarovat přemokření půdy, které může poškodit kořenový systém a omezit příjem živin. Ideální je kapková závlaha, která umožňuje cílené a postupné dodávání vody ke kořenům. Pokud kapková závlaha není možná, je důležité zalévat stromy pravidelně a dostatečně, zejména v kritických obdobích. Měli bychom také dbát na dobrou drenáž půdy, aby se zabránilo hromadění vody u kořenů.
Řez a prosvětlení koruny
Pravidelný a správně provedený řez je důležitý pro udržení vyváženého růstu stromu a pro zajištění dobrého prosvětlení koruny. Prosvětlená koruna umožňuje lepší proudění vzduchu a pronikání slunečního záření k plodům, což podporuje transpiraci a tím i transport vápníku. Řezem se také odstraňují přehoustlé větve, které zbytečně spotřebovávají živiny na úkor plodů. Je důležité provádět řez v optimálním termínu a způsobem, který podporuje tvorbu plodného obrostu a nevede k nadměrnému bujení vegetativních výhonů. Letní řez, prováděný po sklizni, může pomoci regulovat růst a zlepšit prosvětlení koruny.
Použití podpůrných prostředků a postřiků
V období intenzivního růstu plodů a v rizikových podmínkách (sucho, horko, náchylné odrůdy) je vhodné preventivně aplikovat listová hnojiva s obsahem vápníku. Tyto postřiky by měly být prováděny pravidelně, v souladu s doporučením výrobce, a to zejména v období od kvetení do sklizně. Je důležité zajistit důkladné pokrytí plodů postřikovou látkou. Kromě vápníkových hnojiv mohou být účinné i některé antistresové přípravky, které pomáhají rostlinám lépe odolávat nepříznivým podmínkám. V některých případech se doporučuje i aplikace jílových suspenzí (kaolín), které mohou snížit teplotu povrchu plodů a tím i míru transpirace, což může paradoxně v některých případech zlepšit zásobování vápníkem. Vždy je nutné dodržovat bezpečnostní pokyny a používat pouze registrované přípravky.
Výběr odolných odrůd
Při zakládání nových sadů nebo při výběru stromů pro zahrádku je vhodné upřednostnit méně náchylné odrůdy k pihovitosti. I když žádná odrůda není zcela imunní, existují odrůdy, které jsou k této poruše méně citlivé a vyžadují méně intenzivní preventivní opatření. Informace o náchylnosti jednotlivých odrůd lze získat od odborníků, v ovocnářských školkách nebo z odborné literatury.
Řešení pihovitosti jablek: Co dělat, když se problém objeví?
I přes veškerou snahu o prevenci se může stát, že se na jablkách projeví pihovitost. V takovém případě je důležité přijmout opatření, která zabrání dalšímu šíření problému a minimalizují ztráty na úrodě.
Okamžitá opatření při zjištění pihovitosti
Jakmile zjistíte první příznaky pihovitosti, je vhodné intenzivněji aplikovat listová hnojiva s obsahem vápníku, pokud je ještě období růstu plodů. Tyto postřiky mohou pomoci zlepšit zásobení vápníkem v mladých plodech a omezit další rozvoj pihovitosti. Je také důležité zajistit dostatečnou a rovnoměrnou závlahu, pokud panuje suché období. V případě přehoustlé koruny je vhodné provést prosvětlovací řez, který zlepší proudění vzduchu a pronikání světla. Napadené plody by měly být co nejdříve odstraněny, aby se zabránilo případnému šíření dalších chorob a škůdců a aby se strom zbytečně nevysiloval jejich výživou.
Dlouhodobá opatření pro zlepšení stavu stromů
Pro dlouhodobé řešení problému s pihovitostí je nutné zaměřit se na zlepšení celkové kondice stromů a optimalizaci podmínek pěstování. To zahrnuje pravidelnou analýzu půdy a úpravu pH v případě potřeby, vyvážené hnojení s důrazem na dostatečný přísun vápníku a omezení dusíku, zajištění optimální závlahy a pravidelný řez a prosvětlení koruny. Důležité je také podpora biologické aktivity půdy a tvorby humusu, například mulčováním organickým materiálem. V případě opakovaného výskytu pihovitosti je vhodné zvážit změnu odrůdy za méně náchylnou.
Využití napadených jablek
Jablka s mírnými projevy pihovitosti jsou zpravidla jedlá, i když mohou mít horší vzhled a mírně hořkou chuť v okolí skvrn. Tyto jablka je možné využít ke zpracování, například na mošty, kompoty, džemy nebo koláče, kde vzhled a mírně horší chuť nehrají takovou roli. Silněji napadená jablka, která jsou plesnivá nebo hnijící, by se neměla konzumovat a je vhodné je zlikvidovat, nejlépe spálením nebo zakopáním mimo kompost, aby se zabrán