Postrik Jabloni Proti Strupovitosti

Účinný postřik jabloní proti strupovitosti: Průvodce krok za krokem pro bohatou úrodu

Strupovitost jabloní (Venturia inaequalis) představuje jednu z nejzávažnějších houbových chorob, která může významně ohrozit zdraví vašich jabloní a snížit kvalitu i množství úrody. Pokud se s touto chorobou potýkáte, je nezbytné přijmout účinná opatření, mezi něž patří i správně provedený postřik. V tomto komplexním průvodci vás krok za krokem provedeme světem postřiků proti strupovitosti, abyste mohli zajistit zdraví svých stromů a těšit se z bohaté úrody chutných jablek.

Co je strupovitost jabloní a jak ji poznat?

Strupovitost jabloní je houbové onemocnění, které napadá listy, květy a plody jabloní. Původcem je houba Venturia inaequalis, která se šíří za vlhkého počasí a optimálních teplot. Rozpoznání strupovitosti v raném stádiu je klíčové pro účinný boj proti ní.

Příznaky strupovitosti na listech

První příznaky se objevují na jaře, obvykle na mladých listech. Projevují se jako olivově zelené až hnědé skvrny s neostrými okraji. Postupně se tyto skvrny zvětšují a mohou splývat. Napadené listy se často deformují, kroutí a předčasně opadávají, což oslabuje strom a snižuje jeho schopnost vyživovat plody.

Příznaky strupovitosti na květech

Strupovitost může napadnout i květy jabloní, zejména za vlhkého počasí během kvetení. Na květních stopkách a kališních lístcích se mohou objevit drobné hnědé skvrny. Silně napadené květy mohou opadávat, což vede k nižšímu počtu plodů.

Příznaky strupovitosti na plodech

Nejcharakterističtější příznaky strupovitosti se objevují na plodech. Zpočátku se na povrchu jablek tvoří drobné, tmavě hnědé až černé skvrny s drsným, korkovitým povrchem. Tyto skvrny se postupně zvětšují a mohou pokrýt značnou část povrchu plodu. Napadené plody bývají deformované, mají horší skladovatelnost a tržní hodnotu. V případě silného napadení mohou plody praskat a být náchylnější k sekundárním infekcím.

Proč je postřik proti strupovitosti nezbytný?

Postřik jabloní proti strupovitosti je klíčovým opatřením pro udržení zdraví stromů a zajištění kvalitní úrody. Ignorování této choroby může mít závažné následky:

Snížení úrody: Napadené stromy produkují méně plodů a ty jsou často menší a deformované.

Zhoršení kvality plodů: Strupovité plody mají horší vzhled, chuť a skladovatelnost.

Oslabení stromů: Předčasný opad listů oslabuje strom, snižuje jeho odolnost vůči jiným chorobám a škůdcům a může vést k horšímu vyzrávání dřeva a snížené plodnosti v následujících letech.

Šíření choroby: Neléčená strupovitost se snadno šíří na další jabloně v okolí.

Kdy je nejvhodnější doba pro postřik jabloní proti strupovitosti?

Načasování postřiků je pro jejich účinnost naprosto zásadní. Optimální termíny se řídí fenologickými fázemi vývoje jabloně a povětrnostními podmínkami, které ovlivňují šíření houby Venturia inaequalis.

Preventivní postřiky před květem

Preventivní postřiky jsou nejdůležitější a zaměřují se na zabránění primární infekci, která pochází z přezimujících askospor v opadlém listí. První postřik by měl být proveden v období rašení pupenů, kdy se začínají objevovat první zelené špičky listů (fáze myší ouško). Další preventivní postřiky následují v intervalech 7-14 dnů, v závislosti na počasí a použitém přípravku, a to až do fáze růžového poupěte nebo počátku kvetení.

Kurativní (léčebné) postřiky po odkvětu

Pokud dojde k infekci, je nutné provést kurativní postřiky. Tyto postřiky mají za cíl zastavit šíření choroby a ochránit nově narůstající listy a plody. První kurativní postřik se provádí po opadu květních plátků a další následují v intervalech 10-14 dnů, a to až do období, kdy jsou plody dostatečně velké a méně náchylné k infekci (obvykle do konce června nebo poloviny července). Frekvence a načasování kurativních postřiků závisí na intenzitě infekce a povětrnostních podmínkách.

Důležitost monitoringu počasí

Vlhké počasí a teploty mezi 15 a 20 °C jsou ideální pro šíření strupovitosti. Proto je důležité pravidelně sledovat předpověď počasí a přizpůsobit tomu termíny postřiků. Pokud se očekává deštivé období, je vhodné postřik provést preventivně před příchodem srážek.

Fenologické fáze jabloně jako vodítko

Pro přesné načasování postřiků je užitečné sledovat fenologické fáze vývoje jabloně:

Fáze A (Pupenové šupiny se rozevírají): První preventivní postřik.
Fáze B (Myší ouško): Další preventivní postřik.
Fáze C (Zelené poupě): Pokračování preventivních postřiků.

Fáze D (Růžové poupě): Poslední preventivní postřik před květem.

Fáze E (Počátek kvetení): Ukončení preventivních postřiků.

Fáze F (Opad květních plátků): První kurativní postřik.

Fáze G-I (Růst plodů): Další kurativní postřiky v závislosti na potřebě.

Jaké přípravky (fungicidy) použít proti strupovitosti?

Na trhu existuje široká škála fungicidních přípravků určených k ochraně jabloní proti strupovitosti. Dělí se podle mechanismu účinku a doby působení.

Kontaktní fungicidy

Kontaktní fungicidy působí na povrchu rostlin a ničí spory houby při kontaktu. Vyznačují se preventivním účinkem a je nutné je aplikovat před infekcí nebo v raném stádiu infekce. Jsou méně odolné vůči smytí deštěm, proto je často nutné postřik po dešti opakovat. Mezi běžně používané kontaktní fungicidy patří přípravky na bázi účinných látek jako mankozeb, metiram, thiram, captan.

Systémové fungicidy

Systémové fungicidy pronikají do rostlinných pletiv a šíří se v nich. Poskytují tak delší ochranu a jsou účinné i po infekci (kurativní účinek), obvykle do několika dnů po vzniku infekce. Jsou odolnější vůči smytí deštěm. Mezi systémové fungicidy patří přípravky obsahující účinné látky jako myclobutanil, penconazole, trifloxystrobin, cyprodinil + fludioxonil.

Lokálně systémové (translaminární) fungicidy

Lokálně systémové (translaminární) fungicidy pronikají do listů a šíří se v nich omezeně, obvykle z horní strany listu na spodní. Mají preventivní i kurativní účinek a jsou také relativně odolné vůči smytí. Příkladem je účinná látka difenoconazole.

Střídání přípravků je klíčové

Při opakovaném používání stejného typu fungicidu může dojít k vytvoření rezistence houby. Proto je velmi důležité střídat přípravky s různým mechanismem účinku. Informace o mechanismu účinku (označené kódy FRAC) naleznete na etiketě přípravku.

Doporučené fungicidy pro různé fáze

V různých fenologických fázích jabloně se doporučuje používat různé typy fungicidů:

Před květem (preventivně): Kontaktní fungicidy (např. s mankozebem, metiramem) nebo systémové fungicidy s preventivním účinkem.
Po odkvětu (kurativně i preventivně): Systémové nebo lokálně systémové fungicidy (např. s myclobutanilem, penconazolem, difenoconazolem, trifloxystrobinem, cyprodinilem + fludioxonilem).
Později v sezóně: Lze se vrátit k některým kontaktním fungicidům, případně použít kombinované přípravky.

Biologické přípravky jako alternativa

Pro ekologické pěstování jabloní existují i biologické přípravky na bázi mikroorganismů (např. Bacillus subtilis) nebo přírodních látek (např. lecitin, výluh z přesličky rolní), které mohou pomoci v prevenci a omezení strupovitosti. Jejich účinnost je obvykle nižší než u syntetických fungicidů a vyžadují častější aplikaci.

Jak správně provést postřik jabloní?

Správná technika postřiku je stejně důležitá jako výběr vhodného přípravku. Zajistí se tak rovnoměrné pokrytí všech částí stromu a maximální účinnost ochrany.

Příprava postřikové kapaliny

Pečlivě si přečtěte návod k použití konkrétního přípravku. Dodržujte doporučené dávkování a koncentraci. Přípravek důkladně rozmíchejte ve vodě v postřikovači. Používejte čistou vodu, nejlépe odstátou nebo dešťovou. Pokud kombinujete více přípravků (např. fungicid a insekticid), ujistěte se, že jsou vzájemně mísitelné.

Výběr vhodného postřikovače

Pro menší zahrady postačí ruční nebo zádový postřikovač. Pro větší sady je vhodnější motorový postřikovač, který zajistí rovnoměrnější aplikaci na větší plochu.

Technika postřiku

Postřik provádějte za bezvětří nebo mírného vánku, aby nedocházelo k úletu postřikové kapaliny na okolní rostliny nebo necílové organismy.
Postřikujte důkladně všechny části stromu – listy (z horní i spodní strany), větve, kmen i plody.
Trysku postřikovače držte ve vhodné vzdálenosti od stromu (obvykle kolem 50-70 cm) a pohybujte s ní rovnoměrně.
Aplikujte tolik postřikové kapaliny, aby byly všechny povrchy rovnoměrně ovlhčeny, ale aby kapalina nestékala.
Postřikujte za suchého počasí. Pokud do několika hodin po postřiku zaprší, může být nutné postřik opakovat (zejména u kontaktních fungicidů).
Vyhněte se postřiku za přímého slunce a vysokých teplot, aby nedošlo k popálení listů. Nejvhodnější doba pro postřik je ráno nebo večer.

Osobní ochrana při postřiku

Při práci s chemickými přípravky je nezbytné dodržovat zásady osobní ochrany:

Používejte ochranný oděv, rukavice, respirátor nebo roušku a ochranné brýle.
Během postřiku nejedzte, nepijte a nekuřte.
Po skončení práce si důkladně umyjte ruce a obličej mýdlem a vodou.
Vyperte ochranný oděv.
Zajistěte, aby se během postřiku v blízkosti nenacházely děti, domácí zvířata ani jiné nepovolané osoby.

Likvidace zbytků postřikové kapaliny a obalů

Nespotřebovanou postřikovou kapalinu nikdy nevylévejte do kanalizace nebo vodních toků. Zlikvidujte ji v souladu s místními předpisy. Prázdné obaly od přípravků důkladně vypláchněte (tzv. trojí výplach) a odevzdejte na sběrná místa nebezpečného odpadu.

Doplňková opatření v boji proti strupovitosti

Kromě chemických postřiků existují i další opatření, která mohou významně přispět k omezení výskytu a šíření strupovitosti.

Odstraňování a likvidace napadeného listí

Houba Venturia inaequalis přezimuje v opadlém listí. Proto je velmi důležité na podzim důkladně shrabat a zlikvidovat veškeré spadané listí, nejlépe spálením nebo kompostováním za vysoké teploty. Tím se výrazně