Špičková Sadba Hrášku pro Bohatou Úrodu: Kompletní Průvodce Pěstováním
Hrášek (Pisum sativum) patří mezi nejoblíbenější luštěniny pěstované v našich zahradách. Pro jeho sladkou chuť a všestranné využití v kuchyni si získal stálou popularitu. Úspěch při pěstování hrášku však začíná u výběru kvalitní sadby hrášku a pokračuje správnou péčí během celého vegetačního období. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na všechny aspekty pěstování hrášku, abyste dosáhli bohaté a zdravé úrody.
1. Výběr Optimální Sadby Hrášku: Klíč k Úspěchu
Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování hrášku je pečlivý výběr sadby hrášku. Na trhu existuje široká škála odrůd, které se liší dobou zrání, výškou rostliny, velikostí a chutí lusků i odolností vůči chorobám a škůdcům. Při výběru je důležité zvážit několik faktorů:
1.1. Typy Odrůd Hrášku
Hrášek se tradičně dělí do několika základních typů:
1.1.1. Hrášek setý dřeňový (Pisum sativum var. medullare)
Tento typ hrášku je charakteristický svými velkými, sladkými zrny a silnou, dřeňovitou stěnou lusku. Obvykle vyžaduje oporu, jelikož dorůstá do značné výšky. Mezi oblíbené dřeňové odrůdy patří například ‚De Grace‘, ‚Favorit‘ nebo ‚Jupiter‘. Tyto odrůdy jsou ideální pro přímou konzumaci a konzervování.
1.1.2. Hrášek setý cukrový (Pisum sativum var. saccharatum)
Cukrový hrášek se pěstuje pro své křehké lusky bez tuhé vnitřní vrstvy, které se konzumují celé i se zrny. Tyto odrůdy jsou často nižšího vzrůstu a ranější než dřeňové typy. Známé cukrové odrůdy zahrnují ‚Oregon Sugar Pod‘, ‚Shiraz‘ nebo ‚Sweet Horizon‘. Jsou vynikající do salátů, stir-fry pokrmů a pro rychlé vaření.
1.1.3. Hrášek setý polodřeňový (Pisum sativum var. macrocarpum)
Polodřeňový hrášek představuje přechod mezi dřeňovým a cukrovým typem. Jeho lusky mají tenčí stěnu než dřeňový hrášek, ale nejsou tak křehké jako u cukrového. Zrníčka jsou sladká a chutná. Mezi polodřeňové odrůdy patří například ‚Alderman‘ nebo ‚Greensleeves‘.
1.2. Doba Zrání Odrůd Hrášku
Doba zrání je dalším klíčovým faktorem při výběru sadby hrášku. Odrůdy se dělí na rané, polorané a pozdní. Výběrem několika odrůd s různou dobou zrání si můžete prodloužit období sklizně hrášku na vaší zahradě.
1.2.1. Rané odrůdy
Rané odrůdy hrášku dozrávají přibližně 50-60 dní po výsevu. Jsou ideální pro časnou sklizeň a pro oblasti s kratším vegetačním obdobím. Mezi oblíbené rané odrůdy patří například ‚Feltham First‘ nebo ‚Little Marvel‘.
1.2.2. Polorané odrůdy
Polorané odrůdy potřebují k dozrání zhruba 60-70 dní. Představují kompromis mezi raností a výnosností. Příkladem poloraných odrůd jsou ‚Cavalier‘ nebo ‚Serenade‘.
1.2.3. Pozdní odrůdy
Pozdní odrůdy dozrávají déle než 70 dní po výsevu. Obvykle poskytují vyšší výnosy, ale vyžadují delší vegetační období. K pozdním odrůdám patří například ‚Telefon‘ nebo ‚Waverex‘.
1.3. Odolnost vůči Chorobám a Škůdcům
Při výběru sadby hrášku je rovněž důležité zohlednit odolnost odrůd vůči běžným chorobám a škůdcům, které mohou pěstování hrášku komplikovat. Některé moderní odrůdy jsou šlechtěny tak, aby byly odolnější vůči padlí, rzi hrachové nebo háďátku hrachovému.
1.4. Dostupnost Kvalitní Sadby
Kvalitní sadba hrášku je základem úspěchu. Nakupujte semena od renomovaných dodavatelů, kteří garantují jejich původ, klíčivost a zdravotní stav. Vyhněte se nákupu semen z neověřených zdrojů, která mohou být napadena chorobami nebo škůdci.
2. Příprava Půdy pro Výsev Hrášku
Hrášek preferuje slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,0-7,5). Před výsevem je důležité půdu řádně připravit.
2.1. Podzimní Příprava Půdy
Ideálně by se měla půda pro hrášek připravit již na podzim. Na záhon zapravte dobře vyzrálý kompost nebo hnůj v dávce přibližně 3-5 kg na metr čtvereční. Tím zajistíte dostatek živin pro růst a vývoj rostlin. Těžké jílovité půdy je vhodné zrýt a zapravit do nich písek pro zlepšení propustnosti.
2.2. Jarní Příprava Půdy
Na jaře, před samotným výsevem, půdu prokypřete hráběmi a odstraňte veškerý plevel a kameny. Pokud jste na podzim nehnojili, můžete před výsevem lehce zapravit do půdy komplexní minerální hnojivo s nízkým obsahem dusíku. Vyhněte se však přehnojení dusíkem, které může podporovat růst listů na úkor kvetení a tvorby lusků.
2.3. Vhodné Stanoviště
Hrášek potřebuje minimálně 6-8 hodin slunečního svitu denně. Vyberte proto pro něj slunné a chráněné stanoviště, kde nefouká silný vítr, který by mohl polámat křehké stonky. Střídání plodin je důležité pro prevenci chorob a škůdců. Hrášek by se neměl pěstovat na stejném místě dříve než po 3-4 letech. Vhodnými předplodinami jsou například okopaniny, košťáloviny nebo obiloviny.
3. Termín a Způsob Výsevu Hrášku
Termín výsevu hrášku závisí na klimatických podmínkách a zvolené odrůdě. Obecně platí, že rané odrůdy se vysévají co nejdříve na jaře, jakmile to půda dovolí, obvykle od konce března do poloviny dubna. Polorané a pozdní odrůdy se vysévají později, až do května.
3.1. Příprava Semen Před Výsevem
Před výsevem je vhodné semena hrášku namočit na několik hodin do vlažné vody. Tím se urychlí klíčení. Někteří zahrádkáři také doporučují moření semen proti houbovým chorobám, zejména pokud se v minulosti na daném pozemku vyskytly problémy s padlím nebo jinými chorobami.
3.2. Způsob Výsevu
Hrášek se vysévá přímo na záhon do řádků vzdálených od sebe přibližně 30-60 cm. Vzdálenost semen v řádku by měla být 5-10 cm, v závislosti na velikosti zrn a typu odrůdy. Semena se vysévají do hloubky 3-5 cm. Po výsevu záhon jemně zahrňte zeminou a opatrně zalijte.
3.3. Výsev do Hnízd
U popínavých odrůd hrášku je možné vysévat semena do hnízd po 3-5 semenech. Hnízda by měla být vzdálena od sebe přibližně 50-70 cm. Po vzejití ponechte v každém hnízdě 2-3 nejsilnější rostliny.
3.4. Ochrana Před Ptáky a Slimáky
Čerstvě vysetá semena a mladé rostlinky hrášku jsou oblíbenou potravou ptáků a slimáků. Záhon můžete po výsevu překrýt netkanou textilií nebo instalovat plašiče ptáků. Proti slimákům lze použít různé bariéry, granulované návnady nebo sběr.
4. Péče o Rostoucí Hrášek
Po vzejití vyžaduje hrášek pravidelnou péči, která zahrnuje okopávání, pletí, závlahu a v případě potřeby i hnojení a ochranu před chorobami a škůdci.
4.1. Okopávání a Pletí
Pravidelné okopávání a pletí je důležité pro udržení půdy provzdušněné a bez plevelů, které konkurují hrášku o živiny, vodu a světlo. Okopávejte opatrně, abyste nepoškodili mělce kořenící rostliny hrášku.
4.2. Závlaha Hrášku
Hrášek potřebuje dostatek vláhy, zejména v období kvetení a tvorby lusků. Zalévejte pravidelně, ideálně ráno nebo večer, přímo ke kořenům rostlin. Vyhněte se přemokření půdy, které může vést k hnilobě kořenů a vzniku houbových chorob. V suchém období může být nutná zálivka i několikrát týdně.
4.3. Hnojení Během Vegetace
Pokud jste půdu dobře připravili před výsevem, obvykle není nutné během vegetace hrášek přihnojovat. Pokud však rostliny rostou pomalu nebo mají světle zelené listy, můžete je přihnojit slabým roztokem komplexního hnojiva s nízkým obsahem dusíku. Vyhněte se hnojení dusíkatými hnojivy v období kvetení, protože by to mohlo podpořit růst listů na úkor tvorby květů a lusků.
4.4. Opora pro Popínavé Odrůdy
Většina dřeňových a některé polodřeňové odrůdy hrášku jsou popínavé a vyžadují oporu. Můžete použít sítě, tyče, dráty nebo jiné konstrukce, po kterých se budou rostliny pnout. Opora usnadňuje sklizeň, zlepšuje cirkulaci vzduchu a snižuje riziko napadení chorobami.
4.5. Odstraňování Úponků
U některých odrůd se doporučuje pravidelně odstraňovat boční úponky, aby se podpořil růst hlavního stonku a tvorba lusků. Tento postup však není nutný u všech odrůd, proto se řiďte doporučeními pro konkrétní pěstovanou odrůdu.
5. Choroby a Škůdci Hrášku a Jejich Prevence
Hrášek může být napaden různými chorobami a škůdci, kteří mohou negativně ovlivnit výnos a kvalitu úrody. Prevence je vždy lepší než léčba, proto je důležité dodržovat správné pěstitelské postupy a v případě potřeby včas zasáhnout.
5.1. Houbové Choroby Hrášku
5.1.1. Padlí hrachové (Erysiphe pisi)
Padlí hrachové se projevuje bílým moučnatým povlakem na listech, stoncích a luscích. Napadené části rostliny žloutnou a usychají. Prevencí je zajištění dostatečné cirkulace vzduchu, vyvážené hnojení a pěstování odolných odrůd. Při silném napadení lze použít fungicidy.
5.1.2. Rez hrachová (Uromyces pisi)
Rez hrachová se projevuje oranžovými až hnědými puchýřky na listech a stoncích. Silně napadené rostliny předčasně usychají. Prevencí je střídání plodin, vyvážené hnojení a pěstování odolných odrůd. Při silném napadení lze použít fungicidy.
5.1.3. Antraknóza hrachu (Ascochyta pisi)
Antraknóza se projevuje hnědými skvrnami s tmavým okrajem na listech, stoncích a luscích. Za vlhkého počasí se na skvrnách objevují drobné černé tečky. Prevencí je používání zdravé sadby hrášku, střídání plodin a zajištění dobré cirkulace vzduchu. Napadené rostliny je třeba odstranit.
5.1.4. Hniloba kořenů a paty stonku (Fusarium spp., Pythium spp.)
Hniloba kořenů a paty stonku se projevuje vadnutím a odumíráním rostlin. Často je způsobena přemokřením půdy a špatnou drenáží. Prevencí je zajištění propustné půdy, vyvážená zálivka a střídání plodin.
5.2. Bakteriální Choroby Hrášku
5.2.1. Bakterióza hrášku (Pseudomonas pisi)
Bakterióza se projevuje tmavě hnědými až černými skvrnami na listech