Vše, co potřebujete vědět o úspěšném sázení malin a dosažení bohaté úrody
Maliny patří mezi nejoblíbenější drobné ovoce, a to nejen pro svou lahodnou chuť, ale i pro relativně snadné pěstování. Pokud toužíte po vlastní zásobě čerstvých, sladkých malin přímo z vaší zahrady, jste na správném místě. Tento obsáhlý průvodce vás krok za krokem provede celým procesem sázení malin, od výběru ideálních odrůd a přípravy perfektního stanoviště až po samotné sázení a následnou péči, která zajistí bohatou a pravidelnou úrodu.
Výběr správných odrůd malin pro vaši zahradu: Klíč k úspěchu
Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování malin je pečlivý výběr vhodných odrůd. Na trhu existuje široká škála odrůd malin, které se liší dobou zrání, velikostí a chutí plodů, odolností vůči chorobám a škůdcům, nároky na pěstování a v neposlední řadě i způsobem růstu. Při výběru byste měli zvážit několik klíčových faktorů, které ovlivní vaši spokojenost s úrodou i náročnost péče.
Doba zrání malin: Prodloužení sklizňového období
Jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru odrůd malin je doba jejich zrání. Můžete si vybrat z raných, středně raných, pozdních a remontantních (stáleplodících) odrůd. Kombinací různých dob zrání můžete výrazně prodloužit období, kdy budete moci sklízet čerstvé maliny. Rané odrůdy malin začínají plodit již v červnu, zatímco pozdní odrůdy dozrávají až v srpnu či září. Remontantní odrůdy jsou pak schopné plodit dvakrát do roka – poprvé v létě na dvouletých výhonech a podruhé na podzim na jednoletých výhonech.
Příklady oblíbených raných odrůd malin:
- ‚Glen Moy‘: Velmi raná odrůda s velkými, jasně červenými plody vynikající chuti. Je odolná vůči většině běžných chorob malin.
- ‚Willamette‘: Tradiční raná odrůda s tmavě červenými, aromatickými plody. Je nenáročná na pěstování a dobře snáší i méně příznivé podmínky.
- ‚Laszka‘: Polská raná odrůda s velkými, pevnými plody, které jsou vhodné i pro transport. Vyznačuje se vysokou úrodností.
Příklady oblíbených středně raných odrůd malin:
- ‚Glen Ample‘: Jedna z nejoblíbenějších odrůd vůbec. Plodí velké, pevné, sytě červené plody s výbornou chutí a dlouhou trvanlivostí. Je vysoce výnosná a odolná vůči chorobám.
- ‚Malling Jewel‘: Klasická anglická odrůda s dobrými výnosy středně velkých, jasně červených plodů s dobrou chutí.
- ‚Benefis‘: Polská odrůda se středně velkými až velkými, tmavě červenými plody, které jsou velmi chutné a aromatické.
Příklady oblíbených pozdních odrůd malin:
- ‚Glen Magna‘: Pozdní odrůda s velmi velkými, kuželovitými plody vynikající chuti. Je velmi výnosná a má dobrou odolnost vůči chorobám.
- ‚Octavia‘: Anglická pozdní odrůda s velkými, pevnými plody dobré chuti. Je vhodná i do chladnějších oblastí.
- ‚Polana‘: Ačkoli je často řazena mezi remontantní, její hlavní sklizeň probíhá spíše v pozdním létě a na podzim. Plodí středně velké, jasně červené plody dobré chuti.
Příklady oblíbených remontantních (stáleplodících) odrůd malin:
- ‚Polka‘: Velmi oblíbená polská remontantní odrůda s velkými, jasně červenými plody výborné chuti. Je velmi výnosná a odolná vůči mrazu.
- ‚Autumn Bliss‘: Jedna z nejznámějších a nejpěstovanějších remontantních odrůd. Plodí středně velké, pevné, tmavě červené plody s dobrou chutí.
- ‚Himbo Top‘: Švýcarská remontantní odrůda s velmi velkými, jasně červenými plody vynikající chuti. Je vysoce výnosná a má dobrou odolnost vůči chorobám.
- ‚Twotimer Sugana‘: Zajímavá odrůda, která při správném řezu plodí dvakrát do roka – v létě na dvouletých výhonech a na podzim na jednoletých.
Velikost a chuť plodů malin: Vyberte si podle svých preferencí
Jedním z hlavních důvodů, proč pěstujeme maliny, je jejich chuť. Odrůdy malin se výrazně liší nejen velikostí plodů, ale i jejich chutí a aromatem. Některé odrůdy mají plody velké a masité, jiné menší a jemnější. Chuť může být sladká, nakyslá, aromatická s ovocnými tóny, nebo s jemnou malinovou vůní. Při výběru zvažte, zda preferujete spíše sladké maliny pro přímou konzumaci, nebo kyselejší odrůdy vhodné pro zpracování do džemů, sirupů a dalších produktů.
Odolnost vůči chorobám a škůdcům: Minimalizace péče a ztrát
Odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům je dalším důležitým faktorem při výběru odrůd malin. Některé odrůdy jsou přirozeně odolnější vůči houbovým chorobám, jako jeDidymella applanata (fialová skvrnitost výhonů) nebo Sphaerotheca macularis (padlí maliníku), a vůči škůdcům, jako je mšice malinová nebo bejlomorka ostružiníková. Výběrem odolných odrůd můžete výrazně snížit potřebu chemických postřiků a usnadnit si tak pěstování.
Způsob růstu malin: Usnadnění sklizně a péče
Maliníky se dělí podle způsobu růstu na dvě hlavní skupiny: vzpřímeně rostoucí a poléhavé (ostružiníkové). Vzpřímeně rostoucí odrůdy tvoří silné, vzpřímené výhony, které obvykle nevyžadují oporu. Poléhavé odrůdy mají delší, ohebné výhony, které je vhodné vyvazovat k opoře (drátěnce, plotu). Způsob růstu ovlivňuje náročnost na prostor, potřebu opory a také způsob sklizně.
Nároky na pěstování a klimatické podmínky: Zohledněte vaši lokalitu
Při výběru odrůd malin je také důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti a nároky konkrétní odrůdy na půdu, slunce a vláhu. Některé odrůdy jsou odolnější vůči mrazu a snášejí i chladnější klima, zatímco jiné preferují teplejší a slunnější stanoviště. Stejně tak se liší nároky na kvalitu a propustnost půdy.
Příprava ideálního stanoviště pro sázení malin: Základ bohaté úrody
Jakmile jste si vybrali vhodné odrůdy malin, je dalším klíčovým krokem příprava ideálního stanoviště. Maliny pro svůj zdravý růst a bohatou úrodu potřebují slunné a vzdušné místo s dobře propustnou, humózní půdou. Správná příprava půdy a stanoviště před samotným sázením je investicí, která se vám v budoucnu mnohonásobně vrátí v podobě kvalitních a chutných plodů.
Výběr slunného a vzdušného místa: Prevence chorob a podpora zrání
Maliny pro optimální růst a zrání plodů potřebují alespoň 6-8 hodin přímého slunečního světla denně. Slunné stanoviště také pomáhá rychlejšímu osychání listů po dešti či ranní rose, což snižuje riziko vzniku houbových chorob. Důležitá je také dobrá cirkulace vzduchu, která rovněž pomáhá v prevenci chorob a škůdců. Vyhněte se proto sázení malin v uzavřených, stinných a vlhkých koutech zahrady.
Příprava půdy: Zajištění živin a dobré propustnosti
Maliny preferují hlubokou, humózní, mírně kyselou až neutrální půdu s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Před sázením je vhodné půdu důkladně prokypřit do hloubky alespoň 30-40 cm a zapravit do ní kvalitní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Tyto organické materiály obohatí půdu o živiny, zlepší její strukturu a propustnost. Pokud je vaše půda příliš těžká a jílovitá, můžete ji vylehčit přidáním písku a rašeliny. Naopak příliš písčitou půdu obohatíte přidáním kompostu nebo jílovité zeminy, které zadrží více vláhy a živin.
Testování pH půdy:
Před sázením malin je vhodné provést test pH vaší půdy. K tomu můžete použít jednoduché půdní testovací sady, které jsou dostupné v zahradnických centrech, nebo si nechat provést profesionální rozbor půdy. Pokud je pH půdy příliš kyselé, můžete ho upravit přidáním mletého vápence. Pokud je naopak příliš zásadité, můžete ho snížit přidáním síry nebo rašeliny.
Zlepšení drenáže půdy:
Dobrá drenáž je pro maliny nezbytná, protože nesnášejí přemokření kořenů. Pokud je vaše půda špatně propustná, můžete na dno výsadbové jámy nasypat vrstvu štěrku nebo hrubého písku, která zajistí lepší odvod vody.
Odstranění plevelů: Konkurence o živiny a prostor
Před sázením malin je velmi důležité důkladně odstranit veškeré plevele z vybraného stanoviště, a to i s kořeny. Plevely by v budoucnu konkurovaly malinám o živiny, vodu a světlo, a navíc mohou být hostiteli různých chorob a škůdců. Po výsadbě je vhodné okolí maliníku mulčovat organickým materiálem (např. slámou, pilinami, kůrou), který pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst plevelů a postupně se rozkládá, čímž obohacuje půdu o živiny.
Kdy je nejlepší doba pro sázení malin?
Optimální doba pro sázení malin závisí na typu sazenic, které máte k dispozici, a na klimatických podmínkách vaší oblasti. Obecně se doporučují dva hlavní termíny pro sázení malin: podzim a jaro.
Podzimní sázení malin: Výhody a nevýhody
Podzimní sázení malin (obvykle od října do zámrazu) má tu výhodu, že půda je ještě teplá a vlhká, což podporuje rychlé zakořenění sazenic. Rostliny tak mají dostatek času, aby se do zimy dobře ujaly a na jaře mohly ihned začít s intenzivním růstem. Nevýhodou podzimního sázení může být riziko poškození mladých rostlin silnými mrazy, proto je důležité je na zimu dobře ochránit mulčováním a případně i přikrytím netkanou textilií.
Jarní sázení malin: Bez rizika mrazů, ale s nutností zálivky
Jarní sázení malin (obvykle od března do května, jakmile pomine riziko silných mrazů a půda rozmrzne) je považováno za bezpečnější variantu, zejména v chladnějších oblastech. Rostliny mají dostatek času na zakořenění a zesílení během vegetačního období. Nevýhodou jarního sázení je nutnost pravidelné a dostatečné zálivky, zejména v suchém období, aby se sazenice dobře ujaly.
Sázení kontejnerovaných sazenic: Flexibilita termínu
Kontejnerované sazenice malin mají tu výhodu, že je lze sázet prakticky po celé vegetační období, s výjimkou období silných mrazů a letních veder. Při sázení kontejnerovaných sazenic je důležité zajistit jim dostatečnou zálivku a chránit je před přímým sluncem v prvních dnech po
