Stare Druhy Jabloni

Proč Objevovat a Pěstovat Staré Odrůdy Jabloní?

V dnešní době, kdy trh s ovocem ovládají uniformní a masově produkované odrůdy, představují staré druhy jabloní fascinující a cennou alternativu. Nejsou jenom připomínkou bohaté ovocnářské historie našich předků, ale nabízejí i řadu praktických a ekologických výhod. Pěstování starých odrůd přináší do našich zahrad a sadů jedinečnou chuťovou rozmanitost, často nesrovnatelnou s moderními kultivary. Každá stará odrůda má svůj vlastní charakteristický profil chuti, od sladkých a medových tónů po osvěžující kyselkavost s jemnými aromatickými nuancemi. Tato paleta chutí obohacuje nejenom naši kuchyni, ale i naše smysly.

Kromě výjimečné chuti se staré odrůdy jabloní často vyznačují vyšší odolností vůči chorobám a škůdcům. Během staletí se přirozeně adaptovaly na místní klimatické podmínky a vyvinuly si mechanismy obrany, které moderním, šlechtěním často oslabeným odrůdám chybí. To znamená, že pěstování starých odrůd může být ekologičtější, s menší potřebou chemických postřiků, což prospívá nejenom naší planetě, ale i našemu zdraví.

Stare Druhy Jabloni

Neméně důležitý je i význam starých odrůd pro zachování biodiverzity. Monokulturní pěstování několika málo dominantních odrůd vede k genetické erozi a ztrátě cenných genů, které by mohly být klíčové pro šlechtění nových, odolnějších odrůd v budoucnosti. Pěstováním starých odrůd aktivně přispíváme k uchování této genetické rozmanitosti a zajišťujeme tak dědictví pro budoucí generace. Jsou součástí našeho kulturního dědictví a připomínají nám tradiční zemědělské postupy a regionální zvláštnosti.

V následujících kapitolách se podrobně seznámíme s některými z nejvýznamnějších a nejzajímavějších starých odrůd jabloní v České republice, prozkoumáme jejich historii, charakteristické znaky, nároky na pěstování a možnosti využití jejich plodů.

Historický Kontext Pěstování Jabloní v Českých Zemích

Pěstování jabloní má na území dnešní České republiky bohatou a dlouhou historii, sahající až do starověku. První zmínky o pěstování ovocných stromů, včetně jabloní, pocházejí z období Keltů a Slovanů. V průběhu staletí se ovocnářství stalo nedílnou součástí venkovské krajiny a významným zdrojem obživy. Středověké klášterní zahrady hrály klíčovou roli v šíření a šlechtění nových odrůd jabloní. Mniši pečlivě vybírali a množili nejlepší místní odrůdy a přinášeli i nové kultivary ze zahraničí.

Stare Druhy Jabloni

V období renesance a baroka zažívalo ovocnářství další rozkvět, a to zejména na šlechtických sídlech a v bohatých měšťanských zahradách. Zakládaly se rozsáhlé ovocné sady, které se staly nejenom zdrojem ovoce, ale i okrasným prvkem krajiny. V 18. a 19. století se s rozvojem vědeckých poznatků začala formovat systematická pomologie, věda o ovocných druzích a odrůdách. Byly zakládány pomologické ústavy a vznikaly první odborné publikace, které popisovaly a klasifikovaly tehdy pěstované odrůdy jabloní. Tato éra přinesla vznik mnoha regionálních odrůd, které se dokonale přizpůsobily specifickým podmínkám jednotlivých oblastí.

Stare Druhy Jabloni

20. století přineslo s sebou industrializaci zemědělství a orientaci na velkovýrobu. To vedlo k postupnému ústupu mnoha starých a regionálních odrůd, které nebyly vhodné pro intenzivní pěstování a dálkovou přepravu. Nahradily je moderní, vysoce výnosné odrůdy s dlouhou skladovatelností a atraktivním vzhledem. Nicméně, v posledních desetiletích se stále více lidí a organizací zaměřuje na záchranu a obnovu starých odrůd jabloní, uvědomujíc si jejich historickou, kulturní a genetickou hodnotu.

Charakteristika Starých Odrůd Jabloní

Staré odrůdy jabloní se vyznačují řadou specifických charakteristik, které je odlišují od moderních kultivarů. Jednou z nejvýraznějších je již zmíněná široká škála chutí a aromat. Zatímco moderní odrůdy se často zaměřují na sladkost a křupavost, staré odrůdy nabízejí komplexnější chuťové profily s různými poměry cukrů, kyselin, tříslovin a aromatických látek. Můžeme tak nalézt jablka s chutí připomínající ořechy, koření, víno či dokonce citrusy.

Dalším důležitým rysem je různorodost vzhledu plodů. Staré odrůdy se liší velikostí, tvarem, barvou slupky (od zelené přes žlutou, červenou až po fialovou, často s různými žíháními a tečkami) a strukturou dužniny. Tato vizuální pestrost je nejenom esteticky zajímavá, ale může i naznačovat specifické vlastnosti dané odrůdy.

Odolnost vůči chorobám a škůdcům je další významnou výhodou mnoha starých odrůd. Díky dlouhodobé adaptaci na místní podmínky si vyvinuly přirozenou obranyschopnost proti běžným onemocněním, jako je strupovitost, padlí či různé druhy hniloby. To snižuje potřebu chemické ochrany a přispívá k zdravějšímu pěstování.

Staré odrůdy se často vyznačují i větší přizpůsobivostí různým půdním a klimatickým podmínkám. Jsou často méně náročné na intenzivní péči a dokážou lépe prosperovat i v méně úrodných půdách a v drsnějších klimatických oblastech. To je činí ideálními pro pěstování v ekologickém zemědělství a pro zahrádkáře, kteří preferují nenáročné odrůdy.

V neposlední řadě je třeba zmínit i různou dobu zrání a možnost dlouhodobého skladování u některých starých odrůd. Existují letní jablka, která se sklízejí a konzumují brzy po utržení, podzimní odrůdy vhodné pro přímou konzumaci i zpracování, a zimní jablka, která po správném uskladnění vydrží až do jara, čímž zajišťují stálý přísun čerstvého ovoce po delší část roku.

Významné Staré Odrůdy Jabloní v České Republice

Česká republika se může pochlubit bohatou škálou starých a regionálních odrůd jabloní. Každá z nich má svůj vlastní příběh, specifické vlastnosti a místo v historii našeho ovocnářství. Následuje přehled některých z nejvýznamnějších a nejzajímavějších starých odrůd:

Stare Druhy Jabloni

‚Matčino‘

Původ a historie: ‚Matčino‘ je jedna z nejstarších a nejrozšířenějších starých odrůd jabloní v České republice. Její původ není zcela přesně znám, ale pravděpodobně pochází z jižních Čech a je pěstována již po staletí. Název ‚Matčino‘ odkazuje na jeho mateřskou roli při šlechtění mnoha dalších cenných odrůd.

Charakteristika plodů: Plody ‚Matčina‘ jsou středně velké až velké, kulovitého až ploše kulovitého tvaru. Slupka je hladká, lesklá, zelenožlutá, často s červeným žíháním nebo rozmytou červení na osluněné straně. Dužnina je bílá až nažloutlá, šťavnatá, křehká, s výbornou, sladce navinulou chutí a jemným aromatickým nádechem. Jablka jsou vhodná pro přímou konzumaci, ale i pro zpracování na mošty, kompoty a další produkty.

Strom a pěstování: Strom roste středně bujně až bujně, vytváří rozložitou korunu. Kvete středně raně a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Je poměrně odolné vůči mrazu a méně náchylné k některým houbovým chorobám. Plodí pravidelně a bohatě. Sklízí se koncem září až začátkem října, konzumní zralosti dosahuje v říjnu a vydrží skladovat až do prosince.

Význam a využití: ‚Matčino‘ má historický význam jako jedna z matečných odrůd a je stále ceněno pro svou výbornou chuť a nenáročnost na pěstování. Je vhodné pro zahrádkáře i pro pěstování ve větších sadech s extenzivním způsobem hospodaření.

‚Parména Zlatá Zimní‘

Původ a historie: ‚Parména Zlatá Zimní‘ je stará anglická odrůda, která se v České republice rozšířila v 19. století a brzy si získala velkou oblibu pro svou vynikající chuť a dlouhou skladovatelnost.

Charakteristika plodů: Plody jsou středně velké, kulovité až mírně kuželovité. Slupka je hladká, zlatožlutá, často s oranžovým až červeným líčkem na osluněné straně a s jemnou rzivostí. Dužnina je žlutavá, jemná, šťavnatá, s harmonickou, sladce navinulou chutí a výrazným kořenitým aroma, připomínajícím skořici a hřebíček. Patří k nejchutnějším zimním jablkům.

Strom a pěstování: Strom roste středně bujně, vytváří vzpřímenou korunu. Kvete středně pozdně a je dobrým opylovačem. Je náročnější na půdu a polohu, preferuje teplejší a vlhčí stanoviště. Je středně odolné vůči mrazu a náchylnější ke strupovitosti a padlí. Plodí střídavě, proto je důležitý správný řez. Sklízí se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v prosinci a při dobrém skladování vydrží až do dubna.

Význam a využití: ‚Parména Zlatá Zimní‘ je vysoce ceněna pro svou výjimečnou chuť a je ideální pro přímou konzumaci v zimních měsících. Je také vhodná pro přípravu kvalitních moštů a dezertů.

‚Kožená Reneta Zimní‘

Původ a historie: ‚Kožená Reneta Zimní‘ je stará francouzská odrůda, známá již od 17. století. Do českých zemí se dostala v 19. století a brzy se stala jednou z nejoblíbenějších zimních odrůd.

Charakteristika plodů: Plody jsou středně velké až velké, ploše kulovité až mírně zploštělé. Slupka je drsná, kožovitá, zelenožlutá až hnědozelená, často s oranžovým až červenohnědým líčkem a výraznou rzivostí. Dužnina je nažloutlá, pevná, křehká, šťavnatá, s výraznou, sladce navinulou chutí s jemnou hořkomandlovou příchutí a kořenitým aroma. Patří k nejdéle skladovatelným jablkům.

Strom a pěstování: Strom roste středně bujně až bujně, vytváří širokou, rozložitou korunu. Kvete středně pozdně a je dobrým opylovačem. Je poměrně nenáročné na půdu a polohu, snáší i horší podmínky. Je velmi odolné vůči mrazu a méně náchylné k chorobám. Plodí pravidelně a bohatě. Sklízí se koncem října až začátkem listopadu, konzumní zralosti dosahuje v lednu a při správném skladování vydrží až do května i června.

Význam a využití: ‚Kožená Reneta Zimní‘ je ceněna pro svou dlouhou skladovatelnost a výbornou chuť, která se během skladování ještě zlepšuje. Je ideální pro přímou konzumaci v pozdní zimě a na jaře, ale i pro zpracování.

Stare Druhy Jabloni

‚Sudetská Reneta‘

Stare Druhy Jabloni

Původ a historie: ‚Sudetská Reneta‘ je stará regionální odrůda, pravděpodobně pocházející z oblasti Sudet. Byla oblíbená pro svou odolnost vůči drsnějším klimatickým podmínkám a dobrou skladovatelnost.

Charakteristika plodů: Plody jsou středně velké, kulovité až kuželovité. Slupka je hladká, zelenožlutá, s oranžovým až červeným líčkem a jemnou rzivostí. Dužnina je bílá až nažloutlá, jemná, šťavnatá, s osvěžující, sladce navinulou chutí a jemným aromatickým nádechem. Je vhodná pro přímou konzumaci i zpracování.

Strom a pěstování: Strom roste středně bujně, vytváří hustou korunu. Kvete středně raně a je dobrým opylovačem. Je velmi odolné vůči mrazu a poměrně odolné vůči chorobám. Dobře se adaptuje na horské a podhorské oblasti. Plodí pravidelně a bohatě. Sklízí se koncem září až začátkem října a vydrží skladovat do ledna.

Význam a využití: ‚Sudetská Reneta‘ je cenná pro svou odolnost vůči drsným podmínkám a je vhod