Proč je správné stříhání hroznového vína nezbytné? Pochopení základů
Stříhání hroznového vína není pouhým estetickým zásahem, ale základním kamenem úspěšného pěstování této ušlechtilé plodiny. Správně provedený řez má zásadní vliv na množství a kvalitu budoucí úrody, zdraví a vitalitu keřů a v neposlední řadě i na jejich dlouhověkost. Ignorování pravidelného a odborného stříhání může vést k přehoustnutí keřů, snížení plodnosti, zvýšené náchylnosti k chorobám a škůdcům a postupnému chřadnutí celé rostliny.
Vinná réva má přirozenou tendenci k bujnému růstu. Pokud bychom ji nechali růst nekontrolovaně, vytvořila by hustou spleť výhonů, listů a úponků, která by si navzájem konkurovala o světlo, živiny a vodu. V takto přehoustlém prostředí by se hůře vyvíjely květy a následně i plody, které by byly menší, méně vybarvené a s nižším obsahem cukru. Navíc by se v hustém listoví déle udržovala vlhkost, což by vytvářelo ideální podmínky pro rozvoj houbových chorob.
Správným stříháním regulujeme počet pupenů, ze kterých vyrůstají nové letorosty nesoucí květenství. Tím zajišťujeme optimální zatížení keře, tedy rovnováhu mezi vegetativním růstem a tvorbou plodů. Díky prořezávání udržujeme vzdušnost koruny, což zlepšuje přístup světla a vzduchu k listům a hroznům, urychluje jejich zrání a snižuje riziko napadení chorobami a škůdci. V neposlední řadě usnadňuje stříhání i další pěstitelské práce, jako je vyvazování letorostů, ochrana proti chorobám a škůdcům a sklizeň.
Existuje několik základních principů stříhání, které je důležité si osvojit. Jedním z nich je rozlišení mezi plodným a neplodným dřevem. Hrozny se tvoří převážně na jednoletém dřevě, tedy na výhonech, které vyrostly z pupenů v předchozím roce. Starší dřevo, dvouleté a víceleté, tvoří základní kostru keře a slouží k vedení mladých plodných výhonů. Při stříhání je proto klíčové ponechat optimální počet plodných pupenů na jednoletém dřevě a odstranit přebytečné staré dřevo, které již neplodí a pouze zahusťuje keř.
Dalším důležitým aspektem je zohlednění odrůdy vinné révy. Různé odrůdy mají různé nároky na způsob a intenzitu stříhání. Některé odrůdy plodí lépe při kratším řezu s menším počtem ponechaných pupenů, zatímco jiné preferují delší řez s větším počtem pupenů. Proto je nezbytné znát charakteristiku pěstované odrůdy a přizpůsobit tomu techniku stříhání.
V neposlední řadě je důležité dodržovat správné termíny stříhání. Hlavní řez se provádí v období vegetačního klidu, tedy od opadu listů na podzim až do začátku rašení na jaře. V tomto období je réva v klidové fázi a řez ji nejméně zatěžuje. Letní řez, známý také jako zelené práce, se provádí během vegetace a zahrnuje odstraňování zálistků, zaštipování výhonů a probírku hroznů. Tyto zásahy mají za cíl zlepšit prosvětlení a provzdušnění koruny, podpořit vyzrávání hroznů a regulovat růst keře.
Osvojení si správných technik stříhání hroznového vína je investicí do budoucí úrody a zdraví vašich vinic. V následujících kapitolách se podrobně seznámíme s různými způsoby řezu, optimálními termíny a praktickými tipy, které vám pomohou dosáhnout vynikajících výsledků.
Základní typy řezu hroznového vína: Od kordonu po hlavu
Existuje několik základních typů řezu hroznového vína, které se liší tvarem vedení keře, počtem ponechaných plodných pupenů a způsobem rozložení plodného dřeva. Volba konkrétního typu řezu závisí na odrůdě vinné révy, klimatických podmínkách, půdních vlastnostech a způsobu pěstování (např. vedení po drátěnce, pergole apod.). Mezi nejčastěji používané typy řezu patří:
Jednoleté tažně (Göblův způsob): Pro kvalitní a pravidelnou úrodu
Tento způsob řezu je velmi rozšířený a vhodný pro většinu odrůd vinné révy. Spočívá v vytvoření kmínku a jednoho nebo dvou plodných tažňů, které se vyvazují vodorovně po drátěnce. Na každém tažni se ponechává určitý počet plodných pupenů (obvykle 8-12), ze kterých vyrůstají plodné letorosty. V následujícím roce se vybere nový plodný tažeň z nejspodnějšího dobře vyvinutého letorostu a starý plodný tažeň se odstraní. Tím se zajišťuje pravidelná obnova plodného dřeva a udržuje se optimální zatížení keře.
Výhody: Zajišťuje vysokou kvalitu hroznů díky optimálnímu prosvětlení a provzdušnění. Umožňuje dobrou regulaci úrody a snadnou ochranu proti chorobám a škůdcům. Je vhodný pro různé odrůdy a způsoby vedení.
Nevýhody: Vyžaduje každoroční pečlivý řez a vyvazování nových tažňů.
Dvouleté tažně (Guyotův způsob): Pro silně rostoucí odrůdy
Tento způsob řezu je podobný jednoletým tažňům, ale s tím rozdílem, že se ponechávají dva plodné tažně, které se vyvazují vodorovně na opačné strany. Na každém tažni se ponechává větší počet plodných pupenů (obvykle 10-15). V následujícím roce se oba staré tažně odstraní a vyberou se dva nové z nejspodnějších výhonů. Tento způsob řezu je vhodný pro silně rostoucí odrůdy, které vyžadují větší zatížení. Může být také použit v méně příznivých klimatických podmínkách, kde je riziko poškození pupenů mrazem vyšší.
Výhody: Umožňuje vyšší úrodu u silně rostoucích odrůd. Poskytuje zálohu plodných pupenů v případě poškození mrazem.
Nevýhody: Vyžaduje více prostoru pro vedení dvou tažňů. Může vést k přehoustnutí koruny, pokud není řez proveden správně.
Kordonový řez (vysoké vedení): Pro mechanizovanou sklizeň a specifické podmínky
Kordonový řez spočívá ve vytvoření trvalého vodorovného ramene (kordonu), které je vyvázáno po drátěnce. Z kordonu vyrůstají krátké plodné čípky s několika pupeny. Tento způsob vedení je vhodný pro mechanizovanou sklizeň a pro odrůdy s převislým růstem. Může být také použit v hustě vysazených vinicích, kde je potřeba udržet keře kompaktní.
Výhody: Umožňuje mechanizovanou sklizeň. Usnadňuje větrání a prosvětlení koruny. Vhodný pro husté výsadby.
Nevýhody: Vyžaduje pevnou konstrukci drátěnky. Není vhodný pro všechny odrůdy. Může být náročnější na založení.
Hlava (hlávkové vedení): Tradiční způsob pro nenáročné pěstování
Hlávkové vedení je tradiční způsob řezu, při kterém se nevytváří kmínek ani stálá ramena. Keř má podobu nízké hlavy s několika krátkými plodnými rameny, které vyrůstají přímo z báze. Tento způsob je nenáročný na konstrukci a vhodný pro suché a teplé oblasti a pro méně náročné odrůdy. Úroda bývá nižší a méně pravidelná než u jiných způsobů vedení.
Výhody: Nenáročné na konstrukci. Vhodné pro suché a teplé oblasti. Jednoduchý řez.
Nevýhody: Nižší a méně pravidelná úroda. Horší prosvětlení a provzdušnění koruny. Obtížnější ochrana proti chorobám a škůdcům.
Další způsoby řezu a vedení: Pergola, oblouk a jiné speciality
Kromě výše uvedených základních typů existuje mnoho dalších způsobů řezu a vedení, které se používají v specifických podmínkách nebo pro zvláštní účely. Patří mezi ně například různé formy pergolového vedení, které se používají k vytvoření stínu nebo k okrasným účelům. Dále existují různé typy obloukového vedení, které se používají v chladnějších oblastech k ochraně hroznů před mrazem. Volba konkrétního způsobu vedení by měla vždy zohledňovat místní podmínky, pěstovanou odrůdu a požadovaný účel pěstování.
Kdy stříhat hroznové víno? Optimální termíny pro jarní a letní řez
Správné načasování stříhání je klíčové pro zdraví a plodnost vinné révy. Rozlišujeme dva hlavní termíny řezu: zimní (nebo jarní) řez a letní řez (zelené práce).
Zimní (jarní) řez: Základní prořezávání v období vegetačního klidu
Hlavní řez hroznového vína se provádí v období vegetačního klidu, tedy od opadu listů na podzim až do začátku rašení na jaře. Ideální doba pro zimní řez je koncem zimy nebo na začátku jara, před naběhnutím pupenů. Pokud stříháme příliš brzy na podzim, hrozí riziko poškození řezných ran mrazem. Pokud stříháme příliš pozdě, během rašení, dochází k zbytečným ztrátám mízy („slzení révy“), což rostlinu oslabuje a může být vstupní branou pro infekce.
Termín zimního řezu se může mírně lišit v závislosti na klimatických podmínkách dané oblasti a odrůdě vinné révy. V chladnějších oblastech se doporučuje stříhat po odeznění silných mrazů, aby se předešlo poškození řezných ran. U raných odrůd je vhodné stříhat později, aby se minimalizovalo riziko poškození pupenů jarními mrazíky. Naopak u pozdních odrůd můžeme stříhat dříve, ještě před příchodem silných mrazů.
Cílem zimního řezu je:
- Vytvořit základní tvar keře a určit způsob vedení.
- Odstranit přebytečné, poškozené, suché a nemocné dřevo.
- Redukovat počet pupenů a nastavit optimální zatížení keře pro očekávanou úrodu.
- Zajistit rovnováhu mezi růstem a plodností.
- Podpořit dobré prosvětlení a provzdušnění koruny.
Při zimním řezu je důležité používat ostré a čisté nástroje, aby se řezné rány dobře hojily a minimalizovalo se riziko infekce. Řez by měl být hladký a vedený šikmo, aby se na řezné ploše nezadržovala voda.
Letní řez (zelené práce): Doplňkové zásahy během vegetace
Letní řez, souhrnně označovaný jako zelené práce, zahrnuje různé pěstitelské zásahy prováděné během vegetačního období, od vyrašení pupenů až do sklizně. Cílem těchto prací je podpořit správný vývoj hroznů, zlepšit prosvětlení a provzdušnění koruny, regulovat růst keře a usnadnit ochranu proti chorobám a škůdcům.
Mezi nejčastější zelené práce patří:
- Odstraňování zálistků: Zálistky jsou vedlejší výhony, které vyrůstají z paždí listů hlavních letorostů. Odebírají rostlině živiny a zahušťují korunu, čímž zhoršují prosvětlení a provzdušnění. Pravidelné odstraňování zálistků podporuje růst hlavních letorostů a vývoj hroznů a snižuje riziko houbových chorob.
- Zaštipování výhonů: Zaštipování spočívá v odstranění vrcholové části mladých letorostů. Tento zásah zastavuje jejich další růst do délky a př
