beztrnná odrůda – Zahradní plastové

Zahradni Ostruziny

1 listopadu, 2024 Lenka Zahradnictví

Zahradní Ostružiny: Kompletní Průvodce Pěstováním a Péčí pro Bohatou Úrodu

Vítejte v našem obsáhlém průvodci věnovaném pěstování zahradních ostružin. Ať už jste zkušený zahradník, nebo s pěstováním teprve začínáte, tento článek vám poskytne veškeré potřebné informace k tomu, abyste se mohli těšit z bohaté a chutné úrody ostružin přímo z vaší zahrady. Projdeme společně krok za krokem všechny aspekty pěstování, od výběru vhodné odrůdy a přípravy půdy, přes správnou výsadbu a pravidelnou péči, až po účinnou ochranu před škůdci a chorobami a následnou sklizeň a možnosti využití těchto lahodných plodů.

1. Výběr Vhodné Odrůdy Zahradních Ostružin pro Vaši Zahradu

Prvním a klíčovým krokem k úspěšnému pěstování zahradních ostružin je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Na trhu existuje široká škála odrůd, které se liší svými vlastnostmi, jako je doba zrání, velikost a chuť plodů, odolnost vůči chorobám a škůdcům, nároky na pěstování a celková přizpůsobivost různým klimatickým podmínkám. Při výběru byste měli zvážit několik důležitých faktorů, které vám pomohou vybrat tu nejlepší odrůdu právě pro vaši zahradu.

1.1. Doba Zrání Ostružin: Prodloužení Sklizňového Období

Jedním z hlavních kritérií při výběru odrůdy je doba zrání plodů. Odrůdy ostružin se dělí na rané, středně rané, pozdní a stáleplodící. Výběrem kombinace různých odrůd s různou dobou zrání si můžete výrazně prodloužit období sklizně a těšit se z čerstvých ostružin po celé léto až do podzimu. Rané odrůdy začínají plodit již v červnu nebo červenci, zatímco pozdní odrůdy dozrávají až koncem léta nebo na podzim. Stáleplodící odrůdy pak nabízejí sklizeň v několika vlnách během celé sezóny.

1.1.1. Rané Odrůdy Ostružin: První Chutné Plody Sezóny

Rané odrůdy ostružin jsou ideální pro ty, kteří se nemohou dočkat prvních sladkých plodů. Mezi oblíbené rané odrůdy patří například ‚Black Jewel‘, která se vyznačuje velkými, lesklými černými plody s vynikající chutí a dobrou odolností vůči mrazu. Další ranou odrůdou je ‚Darrow‘, známá pro svou vysokou plodnost a velké, pevné plody vhodné pro přímou konzumaci i zpracování.

1.1.2. Středně Rané Odrůdy Ostružin: Vyvážená Kombinace Chuti a Výnosu

Středně rané odrůdy ostružin představují zlatou střední cestu a často nabízejí vyváženou kombinaci chuti, velikosti plodů a celkového výnosu. K populárním středně raným odrůdám patří ‚Chester Thornless‘, beztrnná odrůda s velkými, aromatickými plody a vysokou odolností vůči chorobám. Další vynikající středně ranou odrůdou je ‚Loch Ness‘, skotská odrůda s dlouhými, lesklými plody a vynikající sladkokyselou chutí.

1.1.3. Pozdní Odrůdy Ostružin: Sklizeň Plodů na Sklonku Léta

Pozdní odrůdy ostružin jsou skvělou volbou pro prodloužení sklizňového období až do pozdního léta nebo časného podzimu. Mezi oblíbené pozdní odrůdy patří ‚Chehalem‘, beztrnná odrůda s velmi velkými, sladkými plody a vysokým výnosem. Další zajímavou pozdní odrůdou je ‚Hull Thornless‘, rovněž beztrnná odrůda s dobrou odolností vůči mrazu a chutnými plody.

1.1.4. Stáleplodící Odrůdy Ostružin: Dlouhodobá Sklizeň Až do Mrazů

Stáleplodící odrůdy ostružin přinášejí unikátní možnost sklizně plodů v několika vlnách během jedné sezóny, často až do prvních mrazů. Tyto odrůdy obvykle plodí na jednoletých výhonech, které vyrostly v daném roce. Mezi nejoblíbenější stáleplodící odrůdy patří ‚Prime Ark Freedom‘, první beztrnná stáleplodící odrůda s velkými, sladkými plody, a ‚Fallgold‘, která produkuje unikátní zlatožluté plody s výbornou chutí.

1.2. Velikost a Chuť Plodů Ostružin: Preference Každého Zahrádkáře

Dalším důležitým faktorem při výběru odrůdy je velikost a chuť plodů. Některé odrůdy produkují velké, šťavnaté plody, ideální pro přímou konzumaci, zatímco jiné mají menší, ale o to aromatičtější plody, vhodné spíše pro zpracování na džemy, kompoty nebo šťávy. Chuť ostružin se může lišit od sladké po sladkokyselou s různými ovocnými tóny. Při výběru zvažte, jakým způsobem budete ostružiny nejčastěji využívat a jaké chuťové preference máte.

1.3. Trnité a Beztrnné Odrůdy Ostružin: Pohodlí při Pěstování a Sklizni

Ostružiny se dělí na trnité a beztrnné odrůdy. Trnité odrůdy jsou obvykle odolnější a často nabízejí vyšší výnosy a aromatičtější plody, ale manipulace s nimi a sklizeň mohou být náročnější. Beztrnné odrůdy jsou mnohem pohodlnější na pěstování a sklizeň, což je ocení zejména zahrádkáři s menšími dětmi nebo ti, kteří preferují snadnou údržbu. V posledních letech se objevuje stále více kvalitních beztrnných odrůd s vynikajícími plody.

1.4. Odolnost Vůči Chorobám a Škůdcům Ostružin: Minimalizace Péče a Chemických Zásahů

Odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům je dalším klíčovým faktorem při výběru odrůdy. Některé odrůdy jsou přirozeně odolnější vůči houbovým chorobám, jako je antraknóza nebo plíseň šedá, a méně náchylné k napadení škůdci, jako jsou mšice nebo svilušky. Výběrem odolných odrůd můžete minimalizovat potřebu chemických postřiků a pěstovat ostružiny ekologicky a s menší námahou.

1.5. Nároky na Pěstování a Klimatické Podmínky: Přizpůsobení Vašemu Regionu

Různé odrůdy ostružin mají různé nároky na pěstování a přizpůsobivost různým klimatickým podmínkám. Některé odrůdy preferují slunné stanoviště, jiné snesou i polostín. Některé jsou odolnější vůči mrazu, zatímco jiné vyžadují teplejší klima. Před výběrem odrůdy se proto ujistěte, že odpovídá podmínkám ve vaší zahradě a klimatickým charakteristikám vašeho regionu.

2. Příprava Stanoviště a Půdy pro Zahradní Ostružiny

Po výběru vhodné odrůdy je dalším důležitým krokem správná příprava stanoviště a půdy. Ostružiny pro svůj optimální růst a bohatou úrodu potřebují slunné a chráněné stanoviště s dobře propustnou a živinami bohatou půdou. Pečlivá příprava půdy před výsadbou vytvoří ideální podmínky pro zakořenění a následný růst rostlin.

2.1. Výběr Slunného a Chráněného Stanoviště: Základ Bohaté Úrody

Ostružiny nejlépe plodí na plném slunci, které jim zajišťuje dostatek energie pro tvorbu květů a následný vývoj plodů. Ideální stanoviště by mělo být slunné po většinu dne (alespoň 6-8 hodin slunečního svitu denně). Zároveň by mělo být chráněné před silnými větry, které by mohly polámat mladé výhony nebo poškodit kvetoucí rostliny. Pokud je to možné, vyhněte se mrazovým kotlinám, kde se drží studený vzduch a hrozí poškození květů jarními mrazíky.

2.2. Příprava Půdy: Zajištění Dostatečné Propustnosti a Živin

Ostružiny preferují hlinitopísčité až hlinité půdy s dobrou propustností. Těžké jílovité půdy, které zadržují vodu, mohou vést k zahnívání kořenů. Naopak příliš písčité půdy nemají dostatečnou schopnost zadržovat vodu a živiny. Před výsadbou je vhodné půdu důkladně prokypřit do hloubky alespoň 30-40 cm a zapracovat do ní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Kompost zlepší strukturu půdy, zajistí dostatek živin a podpoří její schopnost zadržovat vláhu. Pokud je vaše půda příliš těžká, můžete ji vylehčit přidáním písku a organické hmoty. Pokud je naopak příliš písčitá, pomůže přidání jílu a organické hmoty zlepšit její vododržnost.

2.3. Úprava pH Půdy: Optimální Kyselost pro Ostružiny

Ostružiny nejlépe rostou v mírně kyselé až neutrální půdě s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Pokud je pH vaší půdy mimo tento rozsah, je vhodné jej upravit. Příliš kyselou půdu můžete neutralizovat přidáním vápence, zatímco příliš zásaditou půdu můžete okyselit přidáním rašeliny nebo síranu železnatého. Před úpravou pH je vhodné provést půdní test, abyste zjistili jeho aktuální hodnotu a mohli tak provést potřebné úpravy v odpovídajícím množství.

2.4. Odvodnění Stanoviště: Prevence Zahnívání Kořenů

Dobré odvodnění je pro ostružiny klíčové. Přemokřená půda může vést k nedostatku kyslíku v kořenové zóně a následnému zahnívání kořenů, což může oslabit rostlinu a snížit její plodnost, nebo dokonce způsobit její úhyn. Pokud je vaše stanoviště náchylné k zamokření, zvažte vytvoření drenážní vrstvy pod výsadbovou jámou nebo vyvýšených záhonů.

3. Správná Výsadba Zahradních Ostružin: Založení Zdravého Porostu

Jakmile máte vybranou vhodnou odrůdu a připravené stanoviště s kvalitní půdou, můžete přistoupit k samotné výsadbě ostružin. Správně provedená výsadba je základem pro zdravý růst a bohatou úrodu v následujících letech.

3.1. Ideální Doba pro Výsadbu Ostružin: Jaro nebo Podzim

Nejvhodnější doba pro výsadbu ostružin je na jaře (po odeznění silných mrazů) nebo na podzim (před příchodem prvních mrazů). Jarní výsadba umožňuje rostlinám dobře zakořenit a zesílit před zimou, zatímco podzimní výsadba využívá vlhkou půdu a chladnější teploty, které podporují tvorbu kořenového systému. Vyhněte se výsadbě během horkých letních měsíců nebo za silných mrazů.

3.2. Postup Při Výsadbě Prostokořenných Sazenice: Důležité Detaily

Pokud jste si zakoupili prostokořenné sazenice ostružin (bez zemního balu), je důležité je před výsadbou na několik hodin namočit do vody, aby se rehydratovaly. Poté vykopejte dostatečně velkou výsadbovou jámu (asi 40x40x40 cm), která bude o něco větší než kořenový systém sazenice. Na dno jámy můžete přidat trochu kompostu nebo

Vysadba Rakytniku

9 září, 2024 Lenka Zahradnictví

Vše, co potřebujete vědět o výsadbě rakytníku: Kompletní průvodce pro bohatou úrodu

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je nenáročná a vysoce užitečná dřevina, která si získává stále větší popularitu mezi zahrádkáři i komerčními pěstiteli. Jeho oranžové plody jsou doslova nabité vitamíny, antioxidanty a dalšími bioaktivními látkami, které mají pro lidské zdraví neocenitelný význam. Pokud uvažujete o pěstování této pozoruhodné rostliny, tento obsáhlý průvodce vám poskytne veškeré potřebné informace k úspěšné výsadbě a následné péči, abyste se mohli těšit z bohaté a zdravé úrody.

Proč pěstovat rakytník? Přínosy pro zdraví i zahradu

Než se pustíme do samotné výsadby, pojďme si shrnout hlavní důvody, proč by rakytník neměl chybět ani ve vaší zahradě:

Výjimečný zdroj vitamínů a antioxidantů

Plody rakytníku jsou skutečnou pokladnicí zdraví prospěšných látek. Obsahují vysoké množství vitamínu C, často i více než citrusové plody. Dále jsou bohaté na vitamíny skupiny B (B1, B2, B6), vitamín E, vitamín K, provitamín A (beta-karoten) a rutin (vitamín P). Díky vysokému obsahu antioxidantů, jako jsou flavonoidy a karotenoidy, pomáhají chránit tělo před volnými radikály a snižují riziko vzniku chronických onemocnění.

Podpora imunitního systému

Vysoký obsah vitamínu C a dalších bioaktivních látek posiluje přirozenou obranyschopnost organismu, pomáhá v boji proti infekcím a urychluje rekonvalescenci.

Pozitivní vliv na kardiovaskulární systém

Pravidelná konzumace plodů rakytníku může přispět ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, regulaci krevního tlaku a zlepšení elasticity cév, čímž se snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění.

Podpora trávení a zdraví trávicího traktu

Olej z rakytníku má protizánětlivé účinky a může pomoci při léčbě žaludečních vředů a dalších trávicích potíží. Obsahuje také vlákninu, která je důležitá pro správnou funkci střev.

Příznivé účinky na pokožku

Olej z rakytníku je ceněný pro své regenerační a hydratační vlastnosti. Pomáhá při hojení ran, popálenin a ekzémů, zpomaluje stárnutí pleti a zlepšuje její elasticitu.

Ekologický význam a nenáročnost pěstování

Rakytník je poměrně nenáročná dřevina, která dobře snáší i méně úrodné půdy a sucho. Je odolný vůči většině chorob a škůdců, takže nevyžaduje intenzivní chemickou ochranu. Jeho kořenový systém navíc zpevňuje půdu a brání erozi. Je také atraktivní pro včely a další opylovače.

Výběr správných sazenic rakytníku: Klíč k úspěchu

Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování rakytníku je výběr kvalitních a vhodných sazenic. Existuje několik důležitých faktorů, na které byste se měli zaměřit:

Pohlaví rostlin: Samčí a samičí jedinci

Rakytník je dvoudomá rostlina, což znamená, že existují samostatné samčí a samičí jedinci. Pro tvorbu plodů je nezbytné mít na zahradě minimálně jednu samčí rostlinu pro opylení několika samičích. Obecně se doporučuje vysadit jednu samčí rostlinu na 5-7 samičích jedinců. Při nákupu sazenic se proto vždy ujistěte, zda kupujete samčí nebo samičí rostlinu. Obvykle jsou sazenice označeny.

Odrůdy rakytníku: Různé vlastnosti pro různé účely

Existuje mnoho různých odrůd rakytníku, které se liší velikostí plodů, dobou zrání, výnosností, obsahem vitamínů a trnitostí. Při výběru odrůdy zvažte:

Účel pěstování: Chcete pěstovat rakytník pro přímou konzumaci, zpracování na džusy a oleje, nebo jako okrasnou dřevinu? Některé odrůdy mají sladší plody, jiné jsou vhodnější pro průmyslové zpracování.
Klimatické podmínky vaší oblasti: Vyberte odrůdy, které jsou dobře přizpůsobené místním klimatickým podmínkám, zejména mrazuvzdornosti.
Velikost a habitus keře: Některé odrůdy rostou vzpřímeně, jiné mají rozložitější korunu. Zvažte prostor, který máte k dispozici.
Trnitost: Některé moderní odrůdy jsou téměř bez trnů, což usnadňuje sklizeň. Pokud vám trny vadí, vybírejte tyto beztrnné varianty.
Doba zrání: Existují rané, středně rané a pozdní odrůdy. Výběrem několika odrůd s různou dobou zrání si můžete prodloužit období sklizně.

Mezi oblíbené a osvědčené odrůdy rakytníku patří například:

‚Leikora‘: Raná, beztrnná odrůda s velkými, oranžovými plody a vysokým obsahem oleje.
‚Hergo‘: Středně raná, téměř beztrnná odrůda s bohatou úrodou středně velkých plodů.
‚Friesdorfer Orange‘: Středně raná, trnitá odrůda s velmi vysokým obsahem vitamínu C.
‚Askola‘: Pozdní, beztrnná odrůda s velkými, sladkokyselými plody.
‚Botanica‘: Raná, středně trnitá odrůda s velkými, aromatickými plody.
Samčí odrůdy: Pro opylení se nejčastěji používají odrůdy jako ‚Lord‘ nebo neselektované samčí rostliny.

Kvalita sazenic: Zdravý vzhled je zásadní

Při nákupu sazenic pečlivě zkontrolujte jejich kvalitu:

Kořenový systém: Měl by být dobře vyvinutý, bohatý a bez známek poškození, hniloby nebo vyschnutí. Sazenice v kontejnerech by měly mít kořeny prorostlé substrátem, ale neměly by být přerostlé a stočené do kruhu.
Nadzemní část: Kmenek by měl být pevný a rovný, bez mechanického poškození, prasklin nebo nádorů. Větve by měly být zdravé a vitální, s pupeny.
Listy (pokud jsou přítomny): Měly by být zdravě zelené, bez skvrn, žloutnutí nebo známek napadení škůdci či chorobami.
Původ sazenic: Nakupujte sazenice od renomovaných zahradnictví nebo ověřených pěstitelů, kteří garantují jejich kvalitu a pravost odrůdy.

Typ sazenic: Prostokořenné vs. kontejnerované

Prostokořenné sazenice: Prodávají se s obnaženými kořeny, obvykle na jaře nebo na podzim. Je důležité je co nejdříve po zakoupení zasadit, aby kořeny nevyschly. Před výsadbou se doporučuje kořeny na několik hodin namočit do vody. Jsou obvykle levnější než kontejnerované sazenice.
Kontejnerované sazenice: Pěstují se v květináčích nebo kontejnerech a lze je vysazovat prakticky po celou vegetační sezonu (kromě období mrazů a extrémních veder). Jejich výhodou je, že mají neporušený kořenový systém a lépe se ujímají. Jsou však obvykle dražší.

Kdy a jak vysadit rakytník: Krok za krokem k úspěchu

Správný termín a postup výsadby jsou klíčové pro dobré ujmutí a následný růst rakytníku.

Ideální termín pro výsadbu

Rakytník lze vysazovat na jaře (březen-květen) nebo na podzim (září-listopad), za předpokladu, že půda není promrzlá. Podzimní výsadba je obecně považována za výhodnější, protože rostliny mají dostatek času zakořenit před příchodem zimy a na jaře pak mohou naplno růst. Kontejnerované sazenice lze vysazovat i během vegetace, pokud nejsou extrémní teploty.

Výběr vhodného stanoviště: Slunce je nezbytné

Rakytník pro svůj optimální růst a bohatou plodnost potřebuje slunné stanoviště. Čím více slunce, tím více květů a následně i plodů se vytvoří. Snese i mírný polostín, ale v takových podmínkách bude úroda menší a plody budou méně sladké. Vyhněte se výsadbě na zastíněných místech, například pod hustými stromy nebo na severní straně budov.

Příprava půdy: Drenáž a živiny jsou důležité

Rakytník preferuje dobře propustnou půdu, která nezadržuje vodu. Nesnáší zamokřené stanoviště, kde by mohlo dojít k hnilobě kořenů. Ideální je hlinitopísčitá půda s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,0-7,5). Pokud je vaše půda těžká a jílovitá, je vhodné ji před výsadbou vylepšit přidáním písku, kompostu nebo rašeliny pro zlepšení drenáže a provzdušnění.

Před samotnou výsadbou je dobré půdu prokypřit a odstranit plevele. Pokud je půda chudá na živiny, můžete do výsadbové jámy přidat vyzrálý kompost nebo organické hnojivo (například granulovaný hnůj). Vyhněte se čerstvému hnoji, který by mohl poškodit kořeny.

Postup výsadby krok za krokem

Příprava výsadbové jámy: Vykopejte jámu o velikosti přibližně 50x50x50 cm, což by mělo být dostatečné pro rozvinutí kořenového systému sazenice. Pokud vysazujete více rostlin, dodržujte doporučené rozestupy mezi nimi (obvykle 1,5-2 metry pro keřové formy a 2-3 metry pro stromkové formy). Mezi řadami ponechte prostor alespoň 3 metry pro snadnou údržbu a sklizeň.
Příprava sazenice: Pokud máte prostokořennou sazenici, před výsadbou ji na několik hodin ponořte do vody. Kontejnerovanou sazenici opatrně vyjměte z květináče a lehce narušte kořenový bal, aby se kořeny lépe rozrůstaly do okolní půdy.
Umístění sazenice do jámy: Na dno výsadbové jámy můžete dát drenážní vrstvu z hrubého štěrku nebo keramzitu, zejména pokud je půda těžká. Sazenici umístěte do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kmen přechází v kořeny) byl v úrovni okolního terénu. Nikdy nesázejte rakytník hlouběji, než rostl v kontejneru nebo ve školce.
Zasypání kořenů: Kořeny rovnoměrně rozprostřete a zasypte je vykopanou zeminou, kterou můžete smíchat s kompostem nebo organickým hnojivem. Zeminu kolem kořenů jemně přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Zálivka: Po výsadbě sazenici důkladně zalijte větším množstvím vody. Voda pomůže usadit půdu kolem kořenů a zajistí jejich dobrý kontakt s půdou.
Mulčování: Okolo vysazené rostliny můžete rozprostřít vrstvu mulče (například kůru, štěpku nebo slámu). Mulč pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevelů a chrání kořeny před extrémními teplotami. U mladých sazenic dbejte na to, aby mulč nepřiléhal přímo ke kmínku, aby se předešlo hnilobě kůry.
Ochrana před zvěří (v případě potřeby): Pokud je ve vaší oblasti výskyt srn nebo zajíců, může být vhodné mladé sazenice ohradit pletivem, aby se zabránilo okusování.

Rozestupy mezi rostlinami: Důležité pro růst a sklizeň

Při plánování výsadby nezapomeňte na dostatečné rozestupy mezi jednotlivými rostlinami. Příliš hustá výsadba může vést k horšímu přístupu světla a vzduchu, což zvyšuje riziko chorob a snižuje úrodu. Doporučené rozestupy se liší v závislosti na odrůdě a formě pěstování:

Keřové formy: 1,5 – 2 metry mezi rostlinami v řadě a 3 metry mezi řadami.
Stromkové formy: 2 – 3 metry mezi rostlinami v řad

Sazeni Ostruziniku

4 června, 2024 Lenka Zahradnictví

Sázení Ostružiníku: Detailní Průvodce pro Bohatou Úrodu Krok za Krokem

Proč Pěstovat Vlastní Ostružiny? Výhody Domácí Sklizně

Pěstování vlastních ostružin přináší nespočet výhod, které ocení každý zahrádkář a milovník čerstvého ovoce. Kromě nezaměnitelné chuti čerstvě utržených plodů máte plnou kontrolu nad způsobem pěstování, čímž si zajistíte zdravé a chemicky neošetřené ovoce pro vaši rodinu. Domácí ostružiny jsou také ekonomicky výhodnější než ty kupované a navíc vám zahrada získá na estetické hodnotě. V neposlední řadě je pěstování ostružin uspokojující a relaxační činností, která vás spojí s přírodou.

Čerstvost a chuť: Domácí ostružiny mají plnější a intenzivnější chuť, protože jsou sklizeny v optimální zralosti.
Zdraví a kvalita: Můžete se vyhnout pesticidům a jiným chemickým látkám, které se často používají v komerčním zemědělství.

Ekonomická výhodnost: Dlouhodobě je pěstování vlastních ostružin levnější než pravidelné nákupy.
Estetická hodnota: Kvetoucí a plodící ostružiníky jsou krásným doplňkem každé zahrady.
Radost z pěstování: Sledování růstu a sklizně vlastního ovoce přináší potěšení.

Výběr Vhodné Odrůdy Ostružiníku: Klíč K Úspěchu

Správný výběr odrůdy je základním kamenem úspěšného pěstování ostružin. Existuje mnoho různých odrůd, které se liší svými vlastnostmi, jako je doba zrání, velikost a chuť plodů, odolnost vůči chorobám a škůdcům, a také nároky na pěstování. Při výběru je důležité zvážit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy ve vaší zahradě a vaše osobní preference ohledně chuti a doby sklizně.

Dělení Ostružiníků Podle Růstu

Ostružiníky se tradičně dělí podle způsobu růstu na dvě hlavní skupiny:

Vzpřímeně rostoucí ostružiníky: Tyto odrůdy mají silné, vzpřímené výhony, které obvykle nevyžadují oporu. Jsou vhodné pro menší zahrady a snadno se udržují.
Plazivé ostružiníky: Tyto odrůdy mají dlouhé, ohebné výhony, které potřebují oporu (například drátěnku nebo pergolu). Obvykle bývají velmi plodné.

Oblíbené Odrůdy Vzpřímeně Rostoucích Ostružiníků

‚Thornfree‘: Velmi oblíbená, beztrnná odrůda s velkými, sladkými plody. Středně raná, vysoce výnosná a odolná vůči mrazu.

‚Chester Thornless‘: Pozdní, beztrnná odrůda s pevnými, chutnými plody, které se dobře skladují. Vhodná i do chladnějších oblastí.
‚Navaho‘: Beztrnná, raná odrůda s aromatickými a sladkými plody. Kompaktní růst, vhodná i pro pěstování v nádobách.
‚Arapaho‘: Velmi raná, beztrnná odrůda s velkými, lesklými plody výborné chuti.
‚Triple Crown‘: Pozdní, beztrnná odrůda s velmi velkými, aromatickými plody. Vysoká úrodnost a dobrá odolnost vůči chorobám.

Oblíbené Odrůdy Plazivých Ostružiníků

‚Loch Ness‘: Beztrnná, středně raná odrůda s dlouhými, ohebnými výhony a velkými, lesklými plody vynikající chuti.
‚Marion‘: Trnitá, pozdní odrůda s tmavě fialovými, aromatickými plody, považovaná za jednu z nejchutnějších ostružin.
‚Boysenberry‘: Kříženec ostružiny, maliny a loganberry s velkými, tmavými plody a intenzivní chutí. Vyžaduje oporu a je méně mrazuvzdorná.
‚Loganberry‘: Další kříženec s protáhlými, červenými plody a nakyslou chutí. Vhodná pro zpracování.
‚Silvan‘: Beztrnná, raná odrůda s dlouhými výhony a velkými, sladkými plody.

Důležité Faktory Při Výběru Odrůdy

Klimatické podmínky: Některé odrůdy jsou odolnější vůči mrazu než jiné. Zvažte průměrné zimní teploty ve vaší oblasti.
Typ půdy: Ostružiníky preferují mírně kyselou až neutrální, dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Některé odrůdy jsou tolerantnější k horším půdním podmínkám.
Doba zrání: Pokud chcete sklízet ostružiny po delší dobu, vyberte si odrůdy s různou dobou zrání (rané, středně rané a pozdní).
Velikost a chuť plodů: Zvažte, zda preferujete velké nebo menší plody, a jakou chuť preferujete (sladkou, nakyslou, aromatickou).
Přítomnost trnů: Beztrnné odrůdy jsou pohodlnější na sklizeň a údržbu, ale některé trnité odrůdy mohou mít lepší chuť nebo výnos.
Odolnost vůči chorobám a škůdcům: Některé odrůdy jsou přirozeně odolnější vůči běžným chorobám a škůdcům ostružiníku.
Prostor v zahradě: Vzpřímeně rostoucí odrůdy zaberou méně místa než plazivé, které vyžadují oporu.

Příprava Stanoviště a Půdy pro Sázení Ostružiníku

Důkladná příprava stanoviště a půdy je klíčová pro zdravý růst a bohatou úrodu ostružiníku. Ostružiníky preferují slunné stanoviště s alespoň 6-8 hodinami přímého slunečního světla denně. Slunce zajišťuje optimální zrání plodů a snižuje riziko houbových chorob. Co se týče půdy, ideální je hlinitopísčitá, humózní, mírně kyselá až neutrální půda s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Důležitá je také dobrá propustnost půdy, aby nedocházelo k zamokření kořenů.

Výběr Stanoviště

Slunné místo: Zajistěte, aby na vybrané místo dopadalo dostatek slunečního světla.
Chráněné před silným větrem: Silný vítr může poškodit výhony a květy. Ideální je závětrné místo, například u zdi nebo živého plotu.
Dostatek prostoru: Plazivé odrůdy vyžadují více prostoru pro růst a oporu. Vzpřímené odrůdy potřebují dostatečný rozestup mezi keři pro cirkulaci vzduchu.
Dobrá drenáž: Vyhněte se místům, kde se drží voda, protože ostružiníky jsou náchylné k hnilobě kořenů.
Vhodná předplodina: Ideální je, pokud na daném místě předtím nerostly jiné bobuloviny (maliny, jahody) nebo plodiny z čeledi lilkovitých (rajčata, brambory), aby se snížilo riziko přenosu chorob.

Příprava Půdy

Oplevelení: Důkladně odstraňte veškerý plevel z vybraného stanoviště, včetně kořenů vytrvalých plevelů.
Prokypření: Půdu zryjte do hloubky alespoň 30-40 cm, aby byla dobře provzdušněná.
Zlepšení struktury půdy: Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, přidejte písek a kompost pro zlepšení propustnosti. Pokud je půda příliš písčitá, přidejte kompost nebo rašelinu pro zadržení vláhy a živin.
Obohacení živinami: Před sázením zapravte do půdy kvalitní kompost nebo dobře vyzrálý hnůj. Můžete také použít pomalu působící organické hnojivo.
Úprava pH půdy: Pokud je pH půdy příliš vysoké (zásadité), můžete ho snížit přidáním rašeliny nebo síry. Pokud je příliš nízké (kyselé), můžete ho zvýšit přidáním vápence. Doporučuje se provést test pH půdy před úpravou.

Příprava Stanoviště pro Plazivé Ostružiníky

Pro plazivé odrůdy je nutné připravit vhodnou oporu ještě před sázením. Můžete použít:

Drátěnku: Napněte vodorovné dráty mezi sloupky ve výšce přibližně 50 cm, 100 cm a 150 cm.
Pergolu: Vytvořte konstrukci, po které se budou moci výhony pnout.
Zahradní oblouky: Estetické řešení, které zároveň poskytne oporu.

Postup Sázení Ostružiníku Krok za Krokem

Samotné sázení ostružiníku není složité, ale je důležité dodržet několik základních kroků, abyste zajistili, že se rostlina dobře ujme a bude zdravě růst.

Ideální Doba pro Sázení

Ostružiníky se nejlépe sází na podzim (říjen až listopad) nebo na jaře (březen až duben). Podzimní sázení umožňuje rostlině zakořenit ještě před příchodem zimy, takže na jaře může začít ihned růst. Jarní sázení je vhodné v chladnějších oblastech, kde by mohly mladé rostliny přes zimu namrznout.

Sázení Prostokořenných Sazen

Příprava sazenice: Před sázením namočte kořeny prostokořenné sazenice na několik hodin do vody. Odstraňte poškozené nebo suché kořeny.
Výkop jámy: Vykopejte jámu o rozměrech přibližně 40 x 40 x 40 cm. Jáma by měla být dostatečně velká, aby se do ní vešly kořeny sazenice bez ohýbání.
Umístění sazenice: Na dno jámy můžete dát trochu kompostu nebo vyzrálého hnoje. Sazenici umístěte do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde kořeny přecházejí ve stonek) byl v úrovni okolního terénu. U některých odrůd se doporučuje sázet o něco hlouběji, zhruba 5-10 cm pod úroveň terénu, aby se podpořilo tvorbu nových výhonů z báze.
Zasypání kořenů: Kořeny rovnoměrně rozprostřete a zasypte je vykopanou zeminou smíchanou s kompostem. Zeminu jemně přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Zálivka: Po zasazení sazenici důkladně zalijte.
Zastřižení: Nadzemní část sazenice zastřihněte na 2-3 očka (pupeny). Toto podpoří rozvětvení a růst silných nových výhonů.
Mulčování: Okolo sazenice rozprostřete vrstvu mulče (například kůru, piliny nebo slámu), která pomůže udržet vlhkost v půdě a potlačit růst plevelů.

Sázení Kontejnerovaných Sazen

Příprava sazenice: Kontejnerovanou sazenici před sázením důkladně zalijte.
Výkop jámy: Vykopejte jámu o něco větší, než je kořenový bal sazenice.
Vyndání sazenice z kontejneru: Opatrně vyjměte sazenici z kontejneru, přičemž se snažte co nejméně narušit kořenový bal. Pokud jsou kořeny stočené do kruhu, jemně je uvolněte.
Umístění sazenice: Sazenici umístěte do jámy tak, aby horní část kořenového balu byla v úrovni okolního terénu.

Zasypání kořenů: Prostor mezi kořenovým bal

Pestovani Ostruzin

17 dubna, 2024 Lenka Zahradnictví

Pěstování ostružin: Detailní návod pro každého zahrádkáře

Ostružiny, lahodné a zdravé plody, jsou oblíbenou součástí mnoha zahrad. Jejich pěstování může být velmi uspokojivé a přinést bohatou úrodu, pokud se dodržují správné postupy. Tento obsáhlý průvodce vás provede všemi aspekty pěstování ostružin, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň zralých plodů. Naším cílem je poskytnout vám tak detailní informace, abyste dosáhli nejlepších možných výsledků a vaše ostružiníky prosperovaly.

Výběr vhodné odrůdy ostružin pro vaši zahradu

Prvním a klíčovým krokem k úspěšnému pěstování ostružin je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Existuje mnoho různých kultivarů, které se liší svými vlastnostmi, nároky na pěstování, dobou zrání a chutí plodů. Při výběru je důležité zvážit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy ve vaší zahradě, dostupný prostor a vaše preference ohledně chuti a velikosti plodů. Dále je třeba se rozhodnout, zda preferujete ostružiny s trny nebo bez trnů, a také dobu zrání, abyste si mohli ostružiny vychutnávat po co nejdelší období.

Ostružiny s trny: Tradiční a osvědčené odrůdy

Trnité odrůdy ostružin jsou často považovány za tradiční a mnohé z nich se vyznačují vysokou odolností a bohatou plodností. Trny sice mohou ztěžovat sklizeň a péči, ale pro některé zahrádkáře představují menší problém ve srovnání s výhodami těchto odrůd. Mezi oblíbené trnité odrůdy patří například:

Ostružina ‚Thornfree‘: Navzdory svému názvu má trny

Odrůda ‚Thornfree‘ je paradoxně trnitá, ale její plody jsou velké, šťavnaté a mají vynikající chuť. Je známá pro svou vysokou výnosnost a relativní nenáročnost na pěstování. Dozrává poměrně pozdě, což může být výhodou pro prodloužení sklizňového období.

Ostružina ‚Loch Ness‘: Skotská kvalita s velkými plody

‚Loch Ness‘ je skotská odrůda s velkými, lesklými černými plody vynikající chuti. Je vysoce výnosná a poměrně odolná vůči chorobám. Preferuje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu.

Ostružina ‚Chester Thornless‘: Pozdní a velmi výnosná

Ačkoli název napovídá beztrnnost, ‚Chester Thornless‘ má ojedinělé, měkké trny. Je to pozdní odrůda s velmi vysokými výnosy velkých, pevných plodů s dobrou skladovatelností.

Bezkosterní ostružiny: Pohodlná sklizeň bez nepříjemností

Bezkosterní odrůdy ostružin jsou stále populárnější díky pohodlné sklizni a snadnější péči. Jsou ideální pro zahrádkáře, kteří chtějí minimalizovat riziko poranění při práci s rostlinami. Mezi nejznámější bezkosterní odrůdy patří:

Ostružina ‚Thornless Evergreen‘: Bujná a stálezelená (v mírném klimatu)

‚Thornless Evergreen‘ je beztrnná odrůda s atraktivními, vykrajovanými listy, které v mírném klimatu zůstávají zelené i přes zimu. Plody jsou středně velké, sladké a aromatické. Je méně mrazuvzdorná, proto vyžaduje ochranu v chladnějších oblastech.

Ostružina ‚Apache‘: Raná a velmi sladká

‚Apache‘ je raná beztrnná odrůda s velkými, pevnými a velmi sladkými plody. Je vysoce výnosná a odolná vůči mnoha běžným chorobám ostružin.

Ostružina ‚Arapaho‘: Středně raná s vysokými výnosy

‚Arapaho‘ je další oblíbená beztrnná odrůda, která dozrává středně brzy a poskytuje vysoké výnosy středně velkých, pevných a chutných plodů. Je poměrně odolná vůči mrazu.

Ostružina ‚Navaho‘: Pozdní a s dlouhou sklizňovou periodou

‚Navaho‘ je pozdní beztrnná odrůda s dobrou odolností vůči chorobám. Plody jsou středně velké, pevné a mají dobrou chuť. Sklizňová perioda je poměrně dlouhá.

Remontantní (dvakrát plodící) odrůdy ostružin: Dlouhodobá sklizeň

Remontantní odrůdy ostružin jsou speciální tím, že plodí dvakrát do roka – poprvé na dvouletých výhonech v létě a podruhé na jednoletých výhonech na podzim. To umožňuje prodloužit období sklizně a užívat si čerstvé ostružiny po delší dobu.

Ostružina ‚Prime Ark Freedom‘: První beztrnná remontantní odrůda

‚Prime Ark Freedom‘ je průlomová odrůda, protože je první beztrnnou remontantní ostružinou. Plodí na jednoletých výhonech od léta až do prvních mrazů a má velké, chutné plody.

Ostružina ‚Prime Ark Traveler‘: Další kvalitní remontantní beztrnná odrůda

‚Prime Ark Traveler‘ je další remontantní beztrnná odrůda s velkými, pevnými plody a dobrou chutí. Je vhodná pro pěstování v různých klimatických podmínkách.

Ostružina ‚Fallgold‘: Žlutoplodá remontantní rarita

‚Fallgold‘ je unikátní remontantní odrůda s atraktivními žlutými plody. Chuť je sladká a mírně nakyslá. Je méně běžná, ale pro sběratele a milovníky netradičního ovoce může být zajímavou volbou.

Příprava stanoviště a výsadba ostružin

Po výběru vhodné odrůdy je dalším důležitým krokem příprava stanoviště a samotná výsadba ostružin. Správně připravené stanoviště zajistí rostlinám optimální podmínky pro růst a plodnost. Ostružiny preferují slunné a chráněné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou. Vyhněte se zamokřeným a těžkým jílovitým půdám, které mohou způsobovat hnilobu kořenů.

Výběr ideálního stanoviště pro ostružiník

Pro ostružiny je ideální slunné stanoviště, které zajistí dostatek světla pro zrání plodů a zdravý růst rostlin. Čím více slunce, tím sladší a aromatičtější budou plody. Zároveň je vhodné vybrat místo chráněné před silnými větry, které by mohly poškodit výhony a květy. Pokud je vaše zahrada větrná, zvažte výsadbu ostružin u zdi, plotu nebo živého plotu, které poskytnou potřebnou ochranu.

Příprava půdy před výsadbou

Před výsadbou je důležité půdu důkladně připravit. Odstraňte veškerý plevel, kameny a zbytky kořenů předchozích rostlin. Pokud je půda příliš těžká nebo písčitá, je vhodné ji vylepšit přidáním kompostu nebo dobře proleželého hnoje. Kompost zlepší strukturu půdy, zajistí dostatek živin a zlepší její schopnost zadržovat vodu. Pokud je půda kyselá, můžete přidat trochu vápna, protože ostružiny preferují mírně kyselé až neutrální pH (přibližně 6,0-6,5).

Postup samotné výsadby ostružin

Nejvhodnější doba pro výsadbu ostružin je na jaře (po skončení mrazů) nebo na podzim (před příchodem prvních mrazů). Při jarní výsadbě mají rostliny dostatek času zakořenit a zesílit před zimou. Při podzimní výsadbě je důležité zajistit, aby se rostliny dobře ujaly, než zamrzne půda.

Rozestupy mezi rostlinami a řadami

Při výsadbě dodržujte doporučené rozestupy mezi jednotlivými rostlinami a řadami. Většina odrůd vyžaduje rozestup 1-1,5 metru mezi rostlinami v řadě a 2-3 metry mezi řadami. To zajistí dostatek prostoru pro růst, cirkulaci vzduchu a snadnou sklizeň. Pro popínavé odrůdy, které vyžadují oporu, je vhodné plánovat výsadbu podél plotů nebo připravených konstrukcí.

Hloubka výsadby a zálivka po výsadbě

Vykopejte sázecí jámy dostatečně velké, aby se do nich pohodlně vešly kořeny sazenic. Sazenice umístěte do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde stonek přechází v kořeny) byl mírně pod úrovní okolní půdy. Zahrňte kořeny zeminou a jemně přitlačte. Po výsadbě rostliny důkladně zalijte. Okolo rostlin můžete také nastlat mulč (například z pilin, kůry nebo slámy), který pomůže udržet vlhkost v půdě a potlačit růst plevele.

Péče o ostružiníky během vegetace

Po úspěšné výsadbě je pravidelná a správná péče klíčová pro zdravý růst a bohatou plodnost ostružiníků. Péče zahrnuje pravidelnou zálivku, hnojení, mulčování, vyvazování výhonů a ochranu před škůdci a chorobami.

Zálivka: Důležitá zejména v období sucha a zrání plodů

Ostružiny potřebují dostatek vláhy, zejména v období sucha a během zrání plodů. Pravidelně kontrolujte vlhkost půdy a v případě potřeby zalévejte. Zalévejte ke kořenům rostlin, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů, které by mohlo vést k rozvoji houbových chorob. V horkých letních měsících může být nutná zálivka i několikrát týdně, zejména u mladých rostlin s mělkým kořenovým systémem.

Hnojení: Pro podporu růstu a bohaté úrody

Ostružiny reagují dobře na pravidelné hnojení. Na jaře, před začátkem vegetace, je vhodné aplikovat komplexní hnojivo pro ovocné dřeviny, které zajistí rostlinám potřebné živiny pro růst nových výhonů a tvorbu květů. Během vegetace, zejména v období intenzivního růstu plodů, můžete přihnojovat draselným hnojivem, které podporuje zrání a zlepšuje chuť plodů. Vyhněte se nadměrnému hnojení dusíkem, které by mohlo vést k bujnému růstu listů na úkor plodnosti a zvýšit náchylnost k chorobám.

Mulčování: Udržení vlhkosti a potlačení plevele

Mulčování okolí ostružiníků je velmi prospěšné. Vrstva organického mulče (například z kůry, pilin, slámy, listí nebo kompostu) pomáhá udržet vlhkost v půdě, omezuje růst plevele, chrání kořeny před extrémními teplotami a postupně se rozkládá, čímž dodává do půdy živiny. Mulč by měl být aplikován v vrstvě o tloušťce asi 5-10 cm a neměl by se dotýkat stonků rostlin, aby se předešlo hnilobě.

Vyvazování výhonů: Pro lepší přístup světla a vzduchu

Většina odrůd ostružin, zejména ty s dlouhými a ohebnými výhony, vyžaduje oporu. Vyvazování výhonů k drátěným konstrukcím, plotům nebo trelážím usnadňuje péči, zlepšuje přístup světla a vzduchu k plodům, což přispívá k jejich lepšímu zrání a snižuje riziko houbových chorob. Vyvazujte mladé výhony postupně, jak rostou. Pro vyvazování používejte měkký materiál, který nepoškodí stonky.

Řez ostružin: Základní kámen bohaté úrody

Řez je nezbytnou součástí péče o ostružiníky. Pravidelným řezem se udržuje tvar keře, podporuje se tvorba nových plodonosných výhonů, zajišťuje se dobré provzdušnění a prosvětlení koruny a odstraňují se staré, poškozené nebo nemocné výhony. Termín a způsob řezu se liší v závislosti na typu ostružiny (jednoleté, dvouleté plodící, remontantní).

Řez dvouletých plodících ostružin

Dvouleté plodící ostružiny tvoří plodné pupeny na výhonech, které vyrostly v předchozím roce. Po sklizni plodů na těchto dvouletých výhonech je třeba je u země odříznout, protože již nebudou plodit. Zároveň se ponechávají a vyvazují mladé jednoleté výhony, které budou plodit v následujícím roce. Na keři by mělo zůstat přibližně 5-8 silných jednoletých výhonů na metr délky řady.

Řez remontantních ostružin

U remontantních ostružin existují dva způsoby řezu v závislosti na tom, zda chcete maximalizovat podzimní úrodu na jednoletých výhonech,