Biologické metody – Zahradní plastové

Trasnenky Postrik

11 ledna, 2024 Lenka Zahradnictví

Trsněnky Postřik: Ultimativní Průvodce pro Efektivní Ochrannu Vašich Rostlin

Vítejte v našem obsáhlém průvodci věnovaném problematice trsněnek a efektivním metodám jejich postřiku. Trsněnky představují významnou hrozbu pro širokou škálu zemědělských plodin, okrasných rostlin i pokojových květin. Jejich drobná velikost a rychlé množení často vedou k nenápadnému napadení, které může mít závažné důsledky pro zdraví a výnos vašich rostlin. Tento detailní článek si klade za cíl poskytnout vám veškeré potřebné informace k úspěšné identifikaci, prevenci a likvidaci těchto škodlivých organismů pomocí účinných postřiků a dalších osvědčených postupů.

Co Jsou Trsněnky a Jak Rozpoznat Jejich Přítomnost?

Trsněnky (řád Thysanoptera) jsou drobný hmyz s charakteristickými třásnitými křídly, od kterých je odvozen i jejich název. Dorůstají obvykle délky 1-2 mm, takže jejich včasné zpozorování může být náročné. Existuje mnoho druhů trsněnek, které se liší preferovanými hostitelskými rostlinami a způsobem škodlivosti. Pro úspěšný boj s nimi je klíčové naučit se rozpoznat příznaky jejich přítomnosti.

Typické Příznaky Napadení Trsněnkami

Stříbřité skvrny a čárky na listech: Trsněnky sají rostlinné šťávy, čímž narušují povrch listů a zanechávají za sebou typické stříbřité nebo šedavé skvrny a čárky. Tyto skvrny mohou postupně splývat a pokrýt větší plochy listů.
Deformace listů a květů: Při silnějším napadení dochází k deformacím listů, které se kroutí, svinují nebo jsou jinak znetvořené. Květy mohou být také poškozené, s nepravidelnými tvary a sníženou kvalitou.

Černé tečky (trus): Na postižených listech a květech lze často pozorovat drobné černé tečky, což je trus trsněnek. Tento znak může pomoci odlišit poškození od jiných škůdců nebo chorob.
Zpomalený růst a vadnutí rostlin: Intenzivní sání trsněnek oslabuje rostliny, což se projevuje zpomaleným růstem, vadnutím a celkovou ztrátou vitality.
Přítomnost samotných škůdců: Při bližším ohledání, zejména na spodní straně listů nebo uvnitř květů, lze někdy spatřit samotné dospělé trsněnky nebo jejich larvy. Jsou malé, štíhlé a pohybují se poměrně rychle.

Nejčastěji Napadené Rostliny

Trsněnky napadají širokou škálu rostlin. Mezi nejčastěji postižené patří:

Zelenina: Papriky, okurky, rajčata, cibule, česnek.
Ovocné stromy a keře: Jabloně, hrušně, broskvoně, jahody, maliny.
Okrasné rostliny: Růže, chryzantémy, azalky, petúnie.
Pokojové rostliny: Fíkusy, orchideje, dracény.

Prevence je Klíč: Jak Minimalizovat Riziko Napadení Trsněnkami

Než se uchýlíme k samotnému postřiku, je důležité zaměřit se na preventivní opatření, která mohou výrazně snížit riziko napadení trsněnkami a omezit potřebu chemických zásahů.

Základní Hygienická Opatření

Udržujte čistotu v okolí rostlin: Odstraňujte plevel, zbytky rostlin a opadané listí, které mohou sloužit jako úkryt pro trsněnky a další škůdce.
Pravidelně kontrolujte rostliny: Věnujte pozornost spodní straně listů a mladým výhonům, kde se trsněnky nejčastěji vyskytují. Včasné odhalení napadení usnadní jeho řešení.
Zajistěte optimální podmínky pro růst: Zdravé a silné rostliny jsou odolnější vůči škůdcům. Dbejte na správnou zálivku, hnojení a dostatek světla.

Fyzikální a Mechanické Metody Prevence

Použití lepivých desek: Modré nebo žluté lepivé desky přitahují dospělé trsněnky a umožňují monitorovat jejich výskyt a částečně i snižovat jejich populaci.
Zvýšení vlhkosti vzduchu: Některé druhy trsněnek preferují suché prostředí. Zvýšení vlhkosti vzduchu, například rosením rostlin, může jejich výskyt omezit.
Mechanické odstranění napadených částí: Při menším napadení lze postižené listy nebo květy ručně odstranit a zlikvidovat.

Biologická Prevence

Využití přirozených nepřátel: Někteří draví roztoči (např. *Amblyseius cucumeris*, *Amblyseius swirskii*), dravé ploštice (např. *Orius laevigatus*) a parazitické vosičky se živí trsněnkami a mohou být účinnými pomocníky v boji proti nim, zejména ve sklenících a fóliovnících.
Nematody: Některé druhy entomopatogenních hlístic mohou napadat larvy trsněnek v půdě.

Kdy Je Postřik Nezbytný a Jak Vybrat Správný Přípravek?

I přes veškerou snahu o prevenci může dojít k silnému napadení trsněnkami, kdy je nutné přistoupit k postřiku. Výběr vhodného přípravku závisí na několika faktorech, včetně typu napadené rostliny, rozsahu poškození a preferencí ohledně chemické nebo biologické ochrany.

Typy Postřikových Přípravků

Syntetické insekticidy: Tyto přípravky nabízejí rychlý a účinný zásah proti trsněnkám. Je však důležité používat je s opatrností, dodržovat návod k použití a střídat různé účinné látky, aby se předešlo vzniku rezistence. Mezi běžně používané syntetické insekticidy patří přípravky na bázi pyrethroidů, organofosfátů nebo neonikotinoidů (jejichž použití je v některých oblastech omezeno).
Biologické insekticidy: Tyto přípravky obsahují přírodní látky nebo živé organismy, které jsou škodlivé pro trsněnky, ale šetrnější k životnímu prostředí a necílovým organismům. Patří sem například přípravky na bázi bakterií *Bacillus thuringiensis* (Bt), hub *Beauveria bassiana* nebo olejů (např. neemový olej).
Kontaktní vs. systemické insekticidy:

Kontaktní insekticidy: Působí přímo na tělo trsněnky při kontaktu. Je důležité zajistit důkladné pokrytí všech napadených částí rostliny.
Systemické insekticidy: Rostlina je absorbuje a rozvádí po celém svém těle. Trsněnky se otráví sáním rostlinných šťáv. Tyto přípravky mohou poskytnout delší ochranu, ale je třeba zvážit jejich potenciální dopad na opylovače a další užitečné organismy.

Jak Správně Provést Postřik?

Účinnost postřiku závisí nejen na výběru správného přípravku, ale také na jeho správné aplikaci.

Důkladně si přečtěte návod k použití: Každý přípravek má specifické pokyny ohledně dávkování, ředění, způsobu aplikace a ochranných lhůt. Tyto pokyny je nutné pečlivě dodržovat.
Používejte vhodné ochranné pomůcky: Při práci s postřikovými přípravky vždy používejte ochranné rukavice, brýle a v případě potřeby i respirátor.
Aplikujte postřik za vhodných podmínek: Ideální je provádět postřik za bezvětří, při mírné teplotě a zatažené obloze, aby se předešlo rychlému odpaření přípravku a popálení listů. Vyhněte se postřiku během kvetení rostlin kvůli ochraně opylovačů.
Zajistěte důkladné pokrytí všech částí rostliny: Zaměřte se zejména na spodní stranu listů a mladé výhony, kde se trsněnky často skrývají.
Opakujte postřik podle potřeby: Vzhledem k rychlému rozmnožování trsněnek může být nutné postřik po určité době zopakovat, zejména při silném napadení. Dodržujte doporučené intervaly mezi postřiky uvedené na obalu přípravku.
Střídejte účinné látky: Při opakovaných postřicích používejte přípravky s různými mechanismy účinku, abyste předešli vzniku rezistence trsněnek.

Biologický Boj Proti Trsněnkám: Šetrná Alternativa Postřiku

V posledních letech stále více získává na popularitě biologický boj proti škůdcům, včetně trsněnek. Tato metoda využívá přirozené nepřátele trsněnek k regulaci jejich populace a představuje šetrnější alternativu k chemickým postřikům.

Draví Roztoči (Acari)

Některé druhy dravých roztočů jsou velmi účinné v boji proti trsněnkám. Mezi nejčastěji využívané patří:

*Amblyseius cucumeris*: Tento dravý roztoč se živí larvami trsněnek a je účinný zejména v raných fázích napadení. Je vhodný pro použití ve sklenících, fóliovnících i na pokojových rostlinách.
*Amblyseius swirskii*: Další velmi efektivní dravý roztoč, který kromě larev trsněnek konzumuje také svilušky a molice. Je adaptabilní na různé teplotní podmínky.
*Hypoaspis miles* (syn. *Stratiolaelaps scimitus*): Tento půdní roztoč se živí larvami trsněnek, které se kuklí v půdě. Je ideální pro ochranu rostlin pěstovaných v nádobách.

Dravé Ploštice (Heteroptera)

*Orius laevigatus*: Tato dravá ploštice je významným predátorem trsněnek, přičemž konzumuje jak larvy, tak dospělé jedince. Je účinná v různých typech plodin, včetně zeleniny a okrasných rostlin.

Parazitické Vosičky (Hymenoptera)

Některé druhy parazitických vosiček kladou vajíčka do těl larev trsněnek, čímž je zahubí. Využití těchto vosiček je však méně běžné než u dravých roztočů a ploštic.

Entomopatogenní Houby (Fungi)

Některé druhy hub, jako je *Beauveria bassiana* a *Metarhizium anisopliae*, mohou infikovat a zabíjet trsněnky. Přípravky na bázi těchto hub se aplikují postřikem a vyžadují vhodné podmínky (zejména vlhkost) pro účinnost.

Výhody Biologického Boje

Šetrnost k životnímu prostředí: Biologické metody minimalizují negativní dopad na necílové organismy a ekosystémy.
Prevence rezistence: Trsněnky si jen obtížně vyvíjejí rezistenci vůči přirozeným nepřátelům.
Dlouhodobá ochrana: Po zavedení se mohou přirození nepřátelé v porostu udržet a poskytovat dlouhodobou ochranu.
Vhodné pro ekologické zemědělství: Biologické metody jsou základem ekologického pěstování rostlin.

Nevýhody Biologického Boje

Pomalejší účinek: Biologické metody obvykle nepůsobí tak rychle jako chemické postřiky.
Závislost na podmínkách: Účinnost přirozených nepřátel může být ovlivněna teplotou, vlhkostí a dalšími faktory prostředí.
Nutnost správné identifikace škůdce: Pro výběr vhodného biologického agens je nezbytná přesná identifikace druhu trsněnky.
Vyšší počáteční náklady: Pořizovací cena biologických přípravků může být vyšší než u některých chemických insekticidů.

Inte

Postriky Na Hrusne

22 února, 2023 Lenka Zahradnictví

Pěstování hrušní může být velmi uspokojivé, ale také náročné, zejména pokud se na stromech objeví různé choroby a škůdci. Účinné postřiky jsou klíčem k udržení zdravých stromů a zajištění bohaté a kvalitní úrody. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně podíváme na různé typy postřiků, na to, kdy a jak je správně aplikovat, a jaké preventivní opatření můžete přijmout, abyste minimalizovali potřebu chemických zásahů. Naším cílem je poskytnout vám komplexní informace, které vám pomohou dosáhnout optimálních výsledků při pěstování vašich hrušní.

Proč je Správné Použití Postřiků na Hrušně Nezbytné?

Hrušně jsou náchylné k mnoha chorobám houbového, bakteriálního i virového původu, a také k napadení různými druhy hmyzu a roztočů. Tyto problémy mohou vést k oslabení stromů, snížení úrody, zhoršení kvality plodů a v krajních případech i k úhynu stromu. Pravidelná a správně cílená aplikace postřiků je proto nezbytná pro:

Prevenci a léčbu houbových chorob, jako je strupovitost hrušní, rzivost hrušní, moniliová hniloba a padlí.
Ochranu proti škůdcům, jako jsou mšice, svilušky, obaleči, pilatky a merule.
Podporu zdravého růstu a vývoje stromů.
Zajištění vysoké kvality a množství plodů.

Ignorování ochrany hrušní může mít vážné následky a vést k značným ztrátám na úrodě a vitalitě stromů. Proto je důležité věnovat této oblasti patřičnou pozornost a být informován o nejúčinnějších metodách ochrany.

Klíčové Choroby a Škůdci Hrušní a Možnosti Postřiku

Pro úspěšnou ochranu hrušní je nezbytné znát nejčastější choroby a škůdce, které je napadají, a vědět, jak proti nim účinně zasáhnout. Následující části se podrobně věnují těmto problémům a doporučeným postřikům.

Strupovitost Hrušní (Venturia pyrina)

Strupovitost hrušní je jednou z nejzávažnějších houbových chorob, která postihuje listy, květy i plody. Na listech se projevuje tmavě hnědými až černými skvrnami, které se postupně zvětšují. Silně napadené listy mohou opadávat. Na plodech se objevují korkovité skvrny, které deformují jejich tvar a snižují kvalitu. Infekce probíhá za vlhkého počasí, zejména na jaře.

Možnosti postřiku proti strupovitosti:

Preventivní postřiky: Aplikují se před a během kvetení, kdy je riziko infekce nejvyšší. Používají se fungicidy na bázi účinných látek jako dithianon, kaptan, myclobutanil nebo trifloxystrobin. Doporučuje se střídat různé typy fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence.
Kurativní postřiky: Používají se při prvních příznacích choroby. Účinné jsou systemické fungicidy, které pronikají do pletiv rostlin a zastavují šíření infekce. Příklady zahrnují přípravky s účinnými látkami penconazol nebo difenoconazol.
Ekologické postupy: Podpora proudění vzduchu v koruně stromu pro rychlejší osychání listů, odstraňování napadených listů a plodů, a použití přípravků na bázi mědi (např. Cuprocaffaro) v jarním období.

Rzivost Hrušní (Gymnosporangium sabinae)

Rzivost hrušní je další významná houbová choroba, která se projevuje oranžovými až rezavými skvrnami na listech. Původcem je dvoudomá houba, jejímž mezihostitelem jsou jalovce (zejména jalovec chvojka – *Juniperus sabina*). Silné napadení může vést k předčasnému opadu listů a oslabení stromu.

Možnosti postřiku proti rzivosti:

Preventivní postřiky: Zaměřují se na období před a během tvorby spor na jalovcích a následné infekce hrušní. Používají se fungicidy obsahující účinné látky jako myclobutanil, propiconazol nebo trifloxystrobin.
Ochrana jalovců: Pokud je to možné, je vhodné odstranit jalovce chvojky z blízkosti hrušní. Pokud to není možné, mohou se ošetřovat i jalovce vhodnými fungicidy.
Podpůrná opatření: Zajištění dobré cirkulace vzduchu v koruně stromu a vyvážené hnojení.

Moniliová Hniloba (Monilia fructigena, Monilia laxa)

Moniliová hniloba je houbové onemocnění, které napadá květy, větvičky a plody hrušní. Květy a mladé větvičky náhle vadnou a usychají, vypadají jako spálené. Na plodech se tvoří hnědé hnilobné skvrny s charakteristickými šedými polštářky konidií houby. Infekce se šíří za vlhkého počasí a může způsobit značné ztráty na úrodě.

Možnosti postřiku proti moniliové hnilobě:

Preventivní postřiky: Důležité jsou postřiky v období kvetení, kdy jsou květy nejvíce náchylné k infekci. Používají se fungicidy s účinnými látkami jako tebuconazol, trifloxystrobin nebo cyproconazol.
Hygienická opatření: Pravidelné odstraňování napadených květů, větviček a plodů je klíčové pro omezení šíření choroby. Mumifikované plody, které zůstaly na stromě nebo spadly pod něj, jsou zdrojem infekce pro následující sezónu, proto je nutné je likvidovat.
Ochrana před poraněním: Zamezení mechanickému poškození plodů, které může sloužit jako vstupní brána pro infekci.

Padlí Jabloňové a Hrušňové (Podosphaera leucotricha)

Padlí se projevuje bílým moučnatým povlakem na mladých listech, výhonech a někdy i na květech a plodech. Napadené části rostlin zakrňují a deformují se. Padlí preferuje suché a teplé počasí s vysokou vlhkostí vzduchu.

Možnosti postřiku proti padlí:

Preventivní postřiky: Aplikují se od fáze rašení až do konce růstu výhonů. Účinné jsou fungicidy s účinnými látkami jako myclobutanil, penconazol, trifloxystrobin nebo síra.
Kurativní postřiky: Používají se při prvních příznacích napadení. Systemické fungicidy jsou v tomto případě velmi účinné.
Podpůrná opatření: Zajištění dobré cirkulace vzduchu v koruně stromu a vyvážené hnojení. Odstraňování silně napadených výhonů.

Mšice na Hrušních (Aphidoidea)

Mšice jsou drobní saví škůdci, kteří se vyskytují v koloniích na mladých výhonech, listech a květních poupatech. Sají rostlinné šťávy, což vede k deformaci a kroucení listů, zakrnění růstu a tvorbě medovice, na které se mohou množit černě. Některé druhy mšic přenášejí virové choroby.

Možnosti postřiku proti mšicím:

Kontaktní insekticidy: Účinkují při přímém kontaktu se škůdcem. Příklady zahrnují přípravky na bázi pyrethroidů (např. deltamethrin) nebo organofosfátů (používají se s opatrností kvůli možnému vlivu na užitečné organismy).
Systemické insekticidy: Rostlina je absorbuje a škůdci se otráví sáním. Jsou účinné i proti skrytě žijícím mšicím. Příklady zahrnují přípravky s účinnými látkami jako acetamiprid nebo thiacloprid.
Biologické metody: Podpora přirozených nepřátel mšic, jako jsou slunéčka sedmitečná, zlatoočka a parazitické vosičky. Použití insekticidních mýdel nebo olejů, které škůdce udusí.

Svilušky na Hrušních (Tetranychidae)

Svilušky jsou drobní roztoči, kteří sají šťávy z listů, což se projevuje drobnými světlými skvrnami. Při silném napadení listy žloutnou, bronzovatí a mohou opadávat. Svilušky vytvářejí jemné pavučinky na spodní straně listů. Jejich výskytu napomáhá suché a teplé počasí.

Možnosti postřiku proti sviluškám:

Akaricidy (přípravky proti roztočům): Používají se speciální přípravky určené k hubení roztočů. Účinné látky zahrnují abamektin, fenpyroximate nebo tebufenpyrad. Je důležité střídat akaricidy s různými mechanismy účinku, aby se předešlo vzniku rezistence.
Kontaktní insekticidy s akaricidním účinkem: Některé insekticidy mají vedlejší účinek i na svilušky.
Biologické metody: Podpora přirozených nepřátel svilušek, jako jsou draví roztoči (např. *Typhlodromus pyri*). Zvýšení vlhkosti vzduchu může také omezit jejich výskyt.

Obaleči na Hrušních (Cydia pomonella a další druhy)

Larvy obalečů se zavrtávají do plodů, kde vyžírají chodbičky a znehodnocují je. Nejvýznamnějším škůdcem je obaleč jablečný (*Cydia pomonella*), který napadá i hrušně. Napadené plody často předčasně opadávají.

Možnosti postřiku proti obalečům:

Insekticidy: Aplikují se v období letu motýlů a líhnutí larev. Účinné látky zahrnují deltamethrin, lambda-cyhalothrin nebo spinosad. Termín aplikace je důležité načasovat podle signalizace letu motýlů pomocí feromonových lapáků.
Biologické metody: Použití bakteriálních přípravků na bázi *Bacillus thuringiensis* (Bt), které jsou účinné proti housenkám. Využití parazitických vosiček, které kladou vajíčka do larev obalečů.
Mechanické metody: Odstraňování napadených plodů a instalace lepových pásů na kmeny stromů, které zachytávají larvy putující ke kuklení.

Pilatky na Hrušních (Hoplocampa spp.)

Larvy pilatek se vyvíjejí v mladých plůdcích, které opadávají. Existuje pilatka hrušňová (*Hoplocampa brevis*) a pilatka žlutá (*Hoplocampa flava*). Napadené plůdky jsou deformované a mají na povrchu drobné otvory, uvnitř se nachází larva.

Možnosti postřiku proti pilatkám:

Insekticidy: Postřik se provádí po opadu květních plátků, kdy samičky kladou vajíčka. Účinné látky zahrnují acetamiprid nebo thiacloprid.
Biologické metody: Podpora přirozených nepřátel.
Mechanické metody: Setřásání napadených plůdků.

Merule na Hrušních (Cacopsylla pyri)

Merule hrušňová je drobný savý hmyz, který saje šťávy z listů a výhonů. Vylučuje lepkavou medovici, na které se množí černě. Silné napadení vede k deformaci listů, zakrnění růstu a snížení úrody. Merule přenáší i fytoplazmové onemocnění – žloutenku hrušně.

Možnosti postřiku proti merulím:

Insekticidy: Aplikují se v různých fázích vývoje merulí. Účinné látky zahrnují acetamiprid, thiacloprid nebo spirotetramat. Je důležité střídat přípravky s různým mechanismem účinku.
Olejové přípravky: Jarní ošetření olejovými přípravky (např. Oleo Ekolog) dusí přezimující stadia škůdců.
Biologické metody: Podpora přirozených nepřátel, jako jsou dravé ploštice a zlatoočka.

Kdy a Jak Správně Provádět Postřiky na Hrušně?

Načasování a správná technika aplikace postřiků jsou klíčové pro jejich účinnost a minimalizaci negativního dopadu na životní prostředí a užitečné organismy.