Štítek: cirkulace vzduchu

Tyto poruchy nejsou způsobeny infekčními agens, ale spíše nevyváženými podmínkami prostředí nebo nedostatkem či nadbytkem živin. Často se projevují specifickými symptomy, které je odlišují od chorob a škůdců.

1.1. Hniloba Konců Plodů (Blossom-End Rot – BER)

Hniloba konců plodů je pravděpodobně nejčastější fyziologickou příčinou černých skvrn na rajčatech. Charakterizuje se vznikem tmavé, propadlé skvrny na květním konci plodu, tedy na opačné straně od stopky. Tato skvrna se můžeInitially, it appears as a small, water-soaked area that quickly expands and darkens, becoming leathery and sunken. Přestože se často zdá, že je způsobena nedostatkem vápníku v půdě, skutečná příčina je obvykle komplexnější a souvisí s nepravidelným příjmem vápníku rostlinou. To může být způsobeno:

• Nedostatečnou zálivkou nebo přesušením půdy: Nerovnoměrná vlhkost v půdě může narušit schopnost rostliny efektivně přijímat vápník, i když je v půdě přítomen v dostatečném množství. Období sucha střídaná s nadměrnou zálivkou vytvářejí stresové podmínky, které brání transportu vápníku k plodům.
• Nadměrným hnojením dusíkem nebo draslíkem: Vysoké koncentrace těchto živin mohou kompetovat s příjmem vápníku rostlinou, čímž se relativně snižuje jeho dostupnost pro vyvíjející se plody. Zejména nadbytek amonného dusíku může inhibovat absorpci vápníku.
• Poškozením kořenového systému: Fyzické poškození kořenů, způsobené například hlubokým okopáváním v blízkosti rostlin nebo napadením škůdci půdy, může omezit schopnost rostliny přijímat vodu a živiny, včetně vápníku.

Nízkým pH půdy: Příliš kyselá půda může snižovat rozpustnost vápníku a tím i jeho dostupnost pro rostliny. Optimální pH pro pěstování rajčat se obvykle pohybuje mezi 6,0 a 6,8.
Rychlým růstem rostlin: V období intenzivního růstu může dojít k situaci, kdy rostlina nestíhá transportovat dostatečné množství vápníku do rychle se vyvíjejících plodů, zejména za horkého a suchého počasí.

Prevence a řešení hniloby konců plodů zahrnuje zajištění rovnoměrné zálivky, vyvarování se nadměrného hnojení dusíkem a draslíkem, udržování optimálního pH půdy (v případě potřeby vápnění), a v případě akutního nedostatku vápníku lze aplikovat listové hnojivo s obsahem vápníku. Důležité je také mulčování půdy, které pomáhá udržovat stabilní vlhkost a teplotu v kořenové zóně.

1.2. Poškození Sluncem (Sunscald)

Přímé a intenzivní sluneční záření, zejména během horkých letních měsíců, může způsobit spálení plodů rajčat. Tato poškození se často projevují jako bělavé nebo nažloutlé skvrny na straně plodu, která je nejvíce vystavena slunci. V pozdějších fázích se tyto skvrny mohou stát suchými, papírovitými a někdy i tmavě hnědými až černými, často s mírně propadlým povrchem. Poškození sluncem je nejčastější u plodů, které jsou náhle vystaveny intenzivnímu slunci po odstranění listů (například při prořezávání) nebo v důsledku řídkého olistění rostliny.

Prevence poškození sluncem zahrnuje zajištění dostatečného olistění rostlin, které přirozeně chrání plody před přímým slunečním zářením. V případě potřeby lze použít stínící sítě nebo netkanou textilii během nejintenzivnějších hodin slunečního svitu. Důležité je také provádět prořezávání rostlin s ohledem na zachování dostatečné listové hmoty, která poskytuje stín plodům.

1.3. Abiotické Skvrny Způsobené Nepříznivými Podmínkami

Extrémní výkyvy teplot, nadměrná vlhkost nebo sucho mohou také vést k různým abiotickým skvrnám na plodech rajčat. Tyto skvrny obvykle nemají pravidelný tvar a nejsou spojeny s přítomností patogenů. Mohou se projevovat jako drobné černé tečky nebo větší nepravidelné tmavé oblasti. Dlouhotrvající stresové podmínky mohou oslabit rostlinu a učinit ji náchylnější k dalším problémům.

Prevence těchto abiotických skvrn spočívá v zajištění stabilních a optimálních podmínek pro růst rajčat, včetně pravidelné zálivky, vhodné drenáže půdy a ochrany před extrémními teplotami (například zakrytím rostlin během silných mrazů nebo vln horka).

2. Houbové Choroby Projevující se Černými Skvrnami

Houbové patogeny jsou častou příčinou různých skvrnitostí na rajčatech, včetně těch, které se projevují černými lézemi na plodech. Tyto choroby se obvykle šíří za vlhkého počasí a mohou rychle infikovat velké množství plodů, pokud nejsou včas rozpoznány a léčeny.

2.1. Antraknóza (Colletotrichum spp.)

Antraknóza je houbová choroba, která může napadat různé části rostliny rajčete, včetně listů, stonků a plodů. Na plodech se projevuje jako drobné, okrouhlé, mírně propadlé skvrny, které se postupně zvětšují a tmavnou, často až do černé barvy. V centru starších skvrn se mohou objevit drobné černé tečky, což jsou plodnice houby. Antraknóza se šíří za teplého a vlhkého počasí, a to zejména prostřednictvím infikovaných semen, zbytků rostlin v půdě nebo rozstřikující se vodou při zálivce či dešti.

Prevence a řešení antraknózy zahrnuje použití zdravého certifikovaného osiva, důkladné odstranění a likvidaci napadených rostlinných zbytků na konci sezóny, mulčování půdy, aby se zabránilo rozstřikování spor na plody, a zajištění dobré cirkulace vzduchu mezi rostlinami. V případě silnějšího napadení lze použít fungicidy určené pro ochranu proti antraknóze, aplikované podle návodu výrobce.

2.2. Septoriová Skvrnitost Listů (Septoria lycopersici)

Ačkoli se septoriová skvrnitost primárně projevuje na listech rajčat jako drobné, okrouhlé skvrny se světle šedým středem a tmavě hnědým až černým okrajem, v některých případech může infekce postoupit i na stonky a výjimečně i na plody, kde způsobuje drobné černé skvrny. Tato choroba je podporována vlhkým a teplým počasím a šíří se prostřednictvím spor, které se mohou přenášet větrem, deštěm nebo kontaminovanými nástroji.

Prevence a řešení septoriové skvrnitosti zahrnuje zajištění dobré cirkulace vzduchu, vyvarování se zálivky shora, pravidelné odstraňování a likvidaci napadených listů, a v případě potřeby použití fungicidů. Důležitá je také dezinfekce zahradnického nářadí, aby se zabránilo šíření choroby.

2.3. Alternariová Skvrnitost (Alternaria spp.)

Alternariové skvrnitosti jsou další skupinou houbových chorob, které mohou napadat rajčata. Na plodech se mohou projevovat jako tmavé, propadlé skvrny s koncentrickými kruhy, které se postupně zvětšují a mohou pokrýt značnou část povrchu plodu. Tyto skvrny mohou být černé nebo tmavě hnědé a často se vyskytují v blízkosti stopky. Alternaria se šíří za teplého a vlhkého počasí a může přežívat na rostlinných zbytcích v půdě.

Prevence a řešení alternariové skvrnitosti zahrnuje střídání plodin, odstranění a likvidaci napadených rostlinných zbytků, mulčování půdy, zajištění dobré cirkulace vzduchu a vyvarování se zálivky shora. V případě potřeby lze použít fungicidy určené pro ochranu proti alternárii.

2.4. Plíseň Bramborová (Phytophthora infestans)

Plíseň bramborová je závažná choroba, která postihuje brambory i rajčata. Na plodech rajčat se projevuje jako nepravidelné, tmavě hnědé až černé, mírně propadlé skvrny, které se rychle šíří a mohou pokrýt celý plod. Charakteristickým znakem je také výskyt bělavého plísňového povlaku na okraji skvrn za vlhkého počasí. Plíseň bramborová se šíří velmi rychle za chladného a vlhkého počasí a může způsobit zničení celé úrody v krátkém čase.

Prevence a řešení plísně bramborové vyžaduje komplexní přístup, včetně použití odolných odrůd (pokud jsou dostupné), zajištění dobré cirkulace vzduchu, vyvarování se zálivky shora, pravidelné monitorování rostlin a včasné odstranění napadených částí. Při prvních příznacích je nutné aplikovat vhodné fungicidy, často s opakovanou aplikací v závislosti na počasí a intenzitě infekce.

3. Bakteriální Choroby Projevující se Černými Skvrnami

Bakteriální infekce mohou také způsobovat skvrnitost na plodech rajčat, i když jsou méně časté než houbové choroby. Bakterie se obvykle šíří prostřednictvím kontaminovaných semen, vody nebo hmyzu a mohou pronikat do rostlin drobnými poraněními.

3.1. Bakteriální Skvrnitost (Xanthomonas campestris pv. vesicatoria)

Bakteriální skvrnitost způsobuje na listech malé, okrouhlé, tmavě hnědé až černé skvrny s mastným vzhledem a často se žlutým halo. Na plodech se projevuje jako drobné, vyvýšené, černé, bradavičnaté skvrny, které mohou být obklopeny vodnatým okrajem. Tato choroba se šíří za teplého a vlhkého počasí, zejména při zálivce shora nebo dešti.

Prevence a řešení bakteriální skvrnitosti zahrnuje použití zdravého certifikovaného osiva, střídání plodin, vyvarování se zálivky shora, zajištění dobré cirkulace vzduchu a odstranění a likvidaci napadených rostlinných částí. V časných stádiích infekce mohou pomoci přípravky na bázi mědi, ale účinnost je často omezená.

3.2. Bakteriální Vadnutí (Ralstonia solanacearum)

Ačkoli se bakteriální vadnutí primárně projevuje náhlým zvadnutím celé rostliny, v některých případech může infekce ovlivnit i plody, způsobovat na nich tmavé, nepravidelné skvrny a vnitřní hnědnutí cévních svazků. Tato bakterie přežívá v půdě a infikuje rostliny přes kořenový systém, zejména za teplého a vlhkého počasí.

Prevence a řešení bakteriálního vadnutí