Štítek: Dřevitých Řízků

Jak Úspěšně Rozmnožit Hroznové Víno: Podrobný Průvodce Krok za Krokem

Pěstování vlastního hroznového vína může být nesmírně uspokojující činnost, ať už máte malou zahrádku, nebo plánujete založit rozsáhlou vinici. Jedním ze základních kroků k dosažení tohoto cíle je rozmnožování hroznového vína. Existuje několik osvědčených metod, jak získat nové rostliny z již existujících keřů. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na všechny klíčové aspekty úspěšného rozmnožování révy vinné, abyste i vy mohli rozšířit svou sbírku odrůd nebo obnovit stávající vinici s jistotou a efektivitou.

Proč Rozmnožovat Hroznové Víno Samostatně?

Než se ponoříme do samotných metod rozmnožování, je důležité si uvědomit, proč byste se do této činnosti měli pouštět. Existuje několik pádných důvodů:

• Zachování oblíbených odrůd: Pokud máte konkrétní odrůdu hroznového vína, která se vám výborně daří a chutná, rozmnožováním si zajistíte její další existenci ve vaší zahradě.
• Nákladová efektivita: Vypěstování vlastních sazenic je obvykle mnohem levnější než nákup hotových rostlin ze školky.
• Přizpůsobení místním podmínkám: Rostliny, které si sami vypěstujete z matečních keřů ve vaší zahradě, jsou již adaptované na místní klima a půdní podmínky, což zvyšuje jejich šanci na úspěšné ujmutí a růst.
• Získání většího množství rostlin: Pokud plánujete větší výsadbu, například založení vinice, vlastní rozmnožování vám umožní získat potřebný počet sazenic.
• Experimentování a šlechtění: Pro nadšené pěstitele může být rozmnožování a případné křížení odrůd zajímavou cestou k vytvoření vlastních, unikátních variant.

Přehled Metod Rozmnožování Hroznového Vína

Existují v zásadě dvě hlavní kategorie metod rozmnožování hroznového vína: vegetativní rozmnožování a generativní rozmnožování (ze semen). Pro zachování vlastností matečné rostliny se v drtivé většině případů používá vegetativní rozmnožování. Generativní rozmnožování se využívá spíše ve šlechtitelských programech pro získání nových odrůd.

Vegetativní Rozmnožování

Tato metoda zahrnuje získání nové rostliny z části mateřské rostliny, jako je stonek, list nebo kořen. Nová rostlina je geneticky identická s mateřskou rostlinou. Mezi nejběžnější metody vegetativního rozmnožování hroznového vína patří:

Řízkování (řízky): Jedná se o nejrozšířenější a nejjednodušší metodu. Z vyzrálých jednoletých výhonů se odebírají části (řízky), které se následně zakoření.
Hřížení (odnožování): Větve mateřské rostliny se ohnou a zahrnou do země, kde zakoření, zatímco zůstávají stále spojené s mateřskou rostlinou. Po zakořenění se oddělí.
Roubování: Část jedné rostliny (roub) se spojí s podnoží jiné rostliny, čímž se získá nová rostlina s požadovanými vlastnostmi nadzemní části (roubu) a kořenového systému (podnože).
Očkování: Podobně jako roubování, ale používá se pouze očko (pupen) z požadované odrůdy, které se vkládá do podnože.
Kultury in vitro (mikrorozmnožování): Tato pokročilá metoda se používá ve specializovaných laboratořích a umožňuje rychlé množení velkého množství geneticky identických rostlin z malého kousku mateřské tkáně. Pro běžné pěstitele není tato metoda relevantní.

Generativní Rozmnožování (Ze Semen)

Rozmnožování hroznového vína ze semen se v praxi pro běžné pěstování téměř nevyužívá, a to z několika důvodů:

• Genetická variabilita: Potomstvo ze semen není geneticky identické s mateřskou rostlinou. Může mít odlišné vlastnosti, často horší než původní odrůda.
• Dlouhá doba do plodnosti: Rostliny vypěstované ze semen obvykle potřebují mnohem více času, než začnou plodit.
• Nepředvídatelné vlastnosti: Výsledné rostliny mohou mít nežádoucí vlastnosti, jako je nízká odolnost vůči chorobám, špatná kvalita plodů apod.

Z těchto důvodů se v dalším textu zaměříme výhradně na vegetativní metody rozmnožování, které jsou pro běžné pěstitele hroznového vína klíčové.

Podrobný Průvodce Vegetativními Metodami Rozmnožování

Nyní se detailněji podíváme na jednotlivé metody vegetativního rozmnožování hroznového vína, včetně potřebných nástrojů, postupů a tipů pro úspěšné zakořenění a růst nových rostlin.

1. Řízkování Hroznového Vína

Řízkování je nejběžnější a často nejúspěšnější metoda rozmnožování hroznového vína. Spočívá v odebrání části vyzrálého jednoletého výhonu (řízku) a jeho následném zakořenění. Existují různé typy řízků a období pro jejich odběr.

Typy Řízků

• Dřevité řízky: Odebírají se z vyzrálých, zdřevnatělých jednoletých výhonů během podzimu nebo zimy, po opadání listů a před začátkem jarního rašení. Jsou nejčastěji používané.
• Polodřevité řízky: Odebírají se z částečně vyzrálých letorostů během léta. Vyžadují specifické podmínky a nejsou tak běžné jako dřevité řízky.
• Bylinné řízky: Odebírají se z mladých, zelených letorostů na jaře nebo začátkem léta. Používají se méně často a vyžadují vysokou vlhkost a teplo.

V dalším textu se zaměříme především na dřevité řízky, protože jejich příprava a zakořenění je pro většinu pěstitelů nejjednodušší a nejefektivnější.

Odběr Dřevitých Řízků

Nejvhodnější doba pro odběr dřevitých řízků je po opadání listů na podzim (obvykle od listopadu do prosince) nebo na začátku zimy, než přijdou silné mrazy. Můžete je odebírat i koncem zimy nebo brzy na jaře, před rašením pupenů, ale podzimní odběr je často považován za nejlepší, protože řízky mají dostatek času na zhojení řezných ran před zimou.

Postup odběru řízků:

1. Výběr matečné rostliny: Vyberte zdravou, silnou mateřskou rostlinu s dobrými výnosy a kvalitními plody. Vyhněte se keřům s příznaky chorob nebo škůdců.
2. Výběr vhodných výhonů: Pro řízky vybírejte vyzrálé jednoleté výhony, které jsou rovné, silné (o průměru přibližně tužky nebo silnější) a mají dobře vyvinutá očka (pupeny). Ideální jsou výhony ze střední části loňského letorostu. Vyhněte se tenkým, slabým nebo poškozeným výhonům, stejně jako vrcholovým částem a výhonům vyrůstajícím z kmene (vlky).
3. Délka řízků: Optimální délka řízků je obvykle 20-30 cm a měly by mít 3-5 dobře vyvinutých oček. Kratší řízky mají menší zásobu živin a hůře zakořeňují, zatímco delší řízky mohou zbytečně vysychat.
4. Řezání řízků: Použijte ostrý a čistý zahradnický nůž nebo nůžky, abyste provedli hladké řezy. Horní řez by měl být proveden rovně, přibližně 2-3 cm nad horním očkem. Dolní řez by měl být proveden šikmo, těsně pod spodním očkem. Šikmý řez zvětšuje plochu pro tvorbu kořenů a usnadňuje orientaci řízku při výsadbě (šikmý řez směřuje dolů).
5. Označení řízků: Pokud odebíráte řízky z více odrůd, pečlivě je označte štítky s názvem odrůdy a datem odběru. Zabráníte tak záměně. Štítky můžete připevnit provázkem nebo drátkem.
6. Ošetření řízků: Po odběru můžete řízky preventivně ošetřit fungicidem (například roztokem mědi) proti houbovým chorobám. Nechte je krátce oschnout.

Skladování Dřevitých Řízků

Pokud nemůžete řízky ihned zasadit, je důležité je správně uskladnit, aby nevyschly a nezplesnivěly. Ideální podmínky pro skladování jsou chladné, vlhké a tmavé prostředí.

Možnosti skladování: