Jahody Elsanta
Jahody Elsanta: Podrobný průvodce pro úspěšné pěstování
Jahoda Elsanta patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější odrůdy jahod na světě, a to zcela zaslouženě. Její popularita pramení z vynikající chuti plodů, atraktivního vzhledu, vysoké a stabilní plodnosti a dobré odolnosti vůči některým chorobám. Pokud se rozhodnete pěstovat jahody Elsanta, tento obsáhlý průvodce vám poskytne veškeré potřebné informace k dosažení bohaté a kvalitní úrody.
1. Charakteristika odrůdy jahody Elsanta
Elsanta je středně raná odrůda jahod, která dozrává přibližně v polovině jahodové sezóny. Vyznačuje se silným růstem a vytváří poměrně velké, tmavě zelené listy. Květy jsou bílé, uspořádané v bohatých květenstvích, což předznamenává potenciál pro vysoký výnos. Plody jahody Elsanta jsou velké až velmi velké, kuželovitého tvaru s lesklou, sytě červenou barvou. Dužnina je pevná, šťavnatá, aromatická a má vynikající, sladce nakyslou chuť, která je pro tuto odrůdu typická. Díky své pevnosti jsou plody Elsanty vhodné i pro transport a skladování.
1.1 Původ a šlechtění jahody Elsanta
Odrůda Elsanta byla vyšlechtěna v Nizozemsku v roce 1981 křížením odrůd ‚Gorella‘ a ‚Holiday‘. Rychle si získala oblibu mezi pěstiteli po celém světě díky kombinaci výborných pěstitelských vlastností a vysoké kvality plodů.
1.2 Výnosnost a plodnost odrůdy Elsanta
Jahody Elsanta se řadí mezi vysoce výnosné odrůdy. Při optimálních pěstebních podmínkách lze dosáhnout výnosu až 500-700 gramů plodů na jednu rostlinu. Plodnost je pravidelná a stabilní, což z ní činí spolehlivou volbu pro komerční i zahrádkářské pěstování.
1.3 Odolnost vůči chorobám a škůdcům
Elsanta vykazuje dobrou odolnost vůči některým běžným chorobám jahod, jako je verticiliové vadnutí (Verticillium wilt) a hnědá skvrnitost listů (Diplocarpon earliana). Je však náchylnější k plísni šedé (Botrytis cinerea) a padlí jahodovému (Podosphaera aphanis), proto je důležitá preventivní ochrana.
2. Ideální podmínky pro pěstování jahod Elsanta
Pro úspěšné pěstování jahod Elsanta je klíčové zajistit jim vhodné stanoviště a půdní podmínky.

2.1 Stanoviště a poloha
Jahody Elsanta preferují slunné a vzdušné stanoviště. Dostatek slunečního světla je nezbytný pro správné dozrávání plodů a jejich sladkou chuť. Vzdušnost stanoviště pomáhá snižovat riziko houbových chorob, které se ve vlhkém a uzavřeném prostředí snadno šíří. Vyhněte se mrazovým kotlinám, kde se drží studený vzduch a hrozí poškození květů a mladých plodů jarními mrazíky.
2.2 Půda a její příprava
Ideální půda pro jahody Elsanta je hlinitopísčitá, humózní, s dobrou propustností vody a vzduchu. pH půdy by se mělo pohybovat v rozmezí 5,5 až 6,5. Před výsadbou je důležité půdu důkladně připravit. Odstraňte veškerý plevel, kameny a zbytky předchozích plodin. Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, zlepšete její strukturu přidáním písku a kompostu. Naopak, příliš lehkou písčitou půdu obohaťte o kompost nebo rašelinu, které zadržují vláhu a živiny. Doporučuje se také provést základní hnojení půdy kompostem nebo speciálním hnojivem pro jahody.

2.3 Střídání plodin
Před výsadbou jahod Elsanta je vhodné pěstovat na daném pozemku plodiny, které nezanechávají v půdě choroby a škůdce, jež by mohly jahody ohrozit. Vhodnými předplodinami jsou například luskoviny, obiloviny nebo cibuloviny. Vyhněte se pěstování jahod po bramborách, rajčatech, paprikách a okurkách, které jsou náchylné k podobným chorobám.
3. Výsadba jahod Elsanta
Správný termín a způsob výsadby mají zásadní vliv na ujmutí rostlin a jejich budoucí růst a plodnost.
3.1 Termín výsadby
Jahody Elsanta se mohou vysazovat ve dvou hlavních termínech: na jaře (březen-květen) a na podzim (srpen-říjen). Jarní výsadba umožňuje rostlinám dobře zakořenit a vytvořit silný kořenový systém ještě před první zimou, což obvykle vede k vyšší úrodě v následujícím roce. Podzimní výsadba má tu výhodu, že rostliny mají dostatek času na zakořenění a mohou začít plodit již v následujícím jaru. Při podzimní výsadbě je však důležité zajistit, aby rostliny stihly zakořenit před příchodem silných mrazů.
3.2 Výsadbový materiál
Pro výsadbu můžete použít sazenice s volnými kořeny, sadbovače (frigo sadba) nebo zakořeněné řízky v kontejnerech. Sazenice s volnými kořeny jsou obvykle levnější, ale je důležité je vysadit co nejdříve po obdržení, aby kořeny nevyschly. Sadbovače (frigo sadba) jsou speciálně ošetřené sazenice, které byly v zimě skladovány při nízkých teplotách a po výsadbě rychleji nastupují do růstu a plodnosti. Zakořeněné řízky v kontejnerech mají dobře vyvinutý kořenový bal a lépe se ujímají.
3.3 Postup výsadby
Před výsadbou namočte kořeny sazenic s volnými kořeny na několik hodin do vody. Při výsadbě dodržujte spon 25-30 cm mezi rostlinami v řádku a 60-80 cm mezi řádky. Vykopejte jamky dostatečně velké, aby se do nich vešly kořeny sazenic bez ohýbání. Kořenový krček (místo, kde kořeny přecházejí ve stonek) by měl být po výsadbě v úrovni země. Příliš hluboká výsadba může vést k hnilobě kořenového krčku, zatímco příliš mělká výsadba může způsobit vysychání kořenů. Po výsadbě rostliny důkladně zalijte.
3.4 Mulčování
Po výsadbě je velmi prospěšné půdu kolem jahod zamulčovat. Jako mulč můžete použít slámu, piliny, netkanou textilii nebo speciální mulčovací fólii. Mulčování pomáhá udržovat vlhkost v půdě, omezuje růst plevelů, chrání plody před znečištěním a zabraňuje jejich přímému kontaktu s půdou, čímž snižuje riziko hniloby.
4. Péče o jahody Elsanta během vegetace
Pravidelná a správná péče je nezbytná pro dosažení vysokých výnosů kvalitních plodů.
4.1 Zálivka

Jahody Elsanta vyžadují dostatečnou a pravidelnou zálivku, zejména v období kvetení, tvorby plodů a jejich dozrávání. Nedostatek vláhy může vést k menším plodům, snížení výnosu a zhoršení chuti. Zalévejte ideálně ke kořenům rostlin, abyste zamezili zbytečnému vlhčení listů, které podporuje rozvoj houbových chorob. V horkých letních měsících může být nutná zálivka i několikrát týdně. V období dešťů naopak s zálivkou opatrně, aby nedošlo k přemokření půdy.
4.2 Hnojení
Jahody Elsanta mají poměrně vysoké nároky na živiny. Během vegetace je vhodné provádět několik přihnojení. Na jaře, po narašení listů, můžete použít hnojivo s vyšším obsahem dusíku, které podpoří růst zelené hmoty. V období kvetení a tvorby plodů je vhodné přejít na hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu, které podporují kvetení, tvorbu plodů a jejich kvalitu. Poslední hnojení se doporučuje provést po sklizni, aby se rostliny připravily na zimu a nasadily květní pupeny pro následující rok. Používat můžete speciální hnojiva pro jahody nebo organická hnojiva, jako je kompost nebo granulovaný hnůj.
4.3 Odplevelování
Pravidelné odplevelování je důležité, protože plevele odebírají jahodám živiny a vodu a mohou být také zdrojem chorob a škůdců. Odstraňujte plevele ručně nebo pomocí motyčky. Při okopávání buďte opatrní, abyste nepoškodili kořenový systém jahod.
4.4 Odstraňování šlahounů
Jahody Elsanta vytvářejí poměrně velké množství šlahounů. Pokud je nepěstujete pro rozmnožování, je vhodné je pravidelně odstraňovat. Nadměrný růst šlahounů oslabuje mateřskou rostlinu a snižuje výnos plodů.
4.5 Ochrana před škůdci a chorobami
I přes svou relativní odolnost mohou být jahody Elsanta napadeny různými škůdci a chorobami. Důležitá je prevence a včasný zásah při prvních příznacích napadení.
4.5.1 Nejčastější škůdci jahod Elsanta
- Mšice jahodová (Aphis forbesi): Saje na listech a květech, způsobuje deformace a oslabení rostlin.
- Sviluška chmelová (Tetranychus urticae): Vytváří jemné pavučinky na spodní straně listů, listy žloutnou a usychají.
- Roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae): Napadá mladé listy a květy, způsobuje jejich deformace a zakrnění.
- Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi): Samičky nakusují květní poupata a kladou do nich vajíčka, což vede k usychání a opadávání poupat.
- Háďátka (Nematoda): Napadají kořeny, způsobují jejich zduření a narušují příjem živin a vody.
4.5.2 Nejčastější choroby jahod Elsanta
- Plíseň šedá (Botrytis cinerea): Napadá květy, plody a listy, způsobuje hnilobu plodů, zejména za vlhkého počasí.
- Padlí jahodové (Podosphaera aphanis): Na listech, stoncích a plodech se objevuje bílý moučnatý povlak.
- Bílá skvrnitost listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae): Na listech se tvoří okrouhlé bílé skvrny s purpurovým okrajem.
- Červená skvrnitost listů jahodníku (Diplocarpon earliana): Na listech se objevují drobné červenofialové skvrny, které se postupně zvětšují a splývají.
- Verticiliové vadnutí (Verticillium wilt): Rostliny náhle vadnou a usychají, často v období plodnosti.
4.5.3 Ochrana proti škůdcům a chorobám

V rámci prevence je důležité zajistit dostatečné proudění vzduchu mezi rostlinami, vyvarovat se přemokření půdy a pravidelně odstraňovat napadené části rostlin. V případě silnějšího napadení je možné použít vhodné insekticidy a fungicidy. Vždy se řiďte návodem k použití a dodržujte ochranné lhůty.
4.6 Ochrana před mrazem
Jahody Elsanta jsou poměrně odolné vůči mrazu, ale mladé rostliny a kvetoucí porosty mohou být poškozeny silnými mrazíky. Na zimu je vhodné rostliny přikrýt chvojím, slámou nebo netkanou textilií. V období jarních mrazíků můžete k ochraně květů použít bílou netkanou textilii nebo závlahu postřikem.
5. Sklizeň jahod Elsanta
Správný termín sklizně má zásadní vliv na chuť a trvanlivost plodů.
5.1 Termín sklizně
Jahody Elsanta dozrávají postupně, obvykle od poloviny června do začátku července, v závislosti na klimatických podmínkách a termínu výsadby. Plody jsou zralé, když získají sytě červenou barvu a jdou snadno oddělit od stopky. Sklízejte pravidelně, nejlépe v ranních hodinách, kdy jsou plody chladné a pevné.
5.2 Způsob sklizně

Plody sklízejte ručně, opatrně, abyste je nepoškodili. Odtrhávejte je i se zeleným kalichem a krátkou stopkou. Poškozené nebo nahnilé plody ihned odstraňte, aby se zabránilo šíření hniloby na zdravé plody.
5.3 Skladování a zpracování
Čerstvě sklizené jahody Elsanta jsou nejchutnější, ale lze je krátkodobě skladovat v chladničce, ideálně v jedné vrstvě. Pro delší skladování je můžete zamrazit, zavařit, připravit z nich džem, kompot nebo šťávu.
6. Rozmnožování jahod Elsanta

Jahody Elsanta se nejčastěji rozmnožují vegetativně pomocí šlahounů