Jak Rozmnozit Rebarboru
Rebarbora (Rheum rhabarbarum) je vytrvalá zelenina s charakteristickými masitými řapíky, které se v kuchyni využívají pro přípravu lahodných kompotů, koláčů, džemů a dalších dezertů. Pěstování rebarbory je poměrně nenáročné a při správné péči vám bude přinášet bohatou úrodu po mnoho let. Pokud se rozhodnete rozšířit svou rebarborovou zahrádku nebo darovat sazenice přátelům, existuje několik spolehlivých metod, jak rebarboru úspěšně rozmnožit. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně seznámíme se všemi aspekty rozmnožování rebarbory, od výběru vhodné metody až po péči o nově vzniklé rostliny.
Proč Rozmnožovat Rebarboru? Výhody a Důvody
Existuje několik pádných důvodů, proč se pěstitelé rozhodují pro rozmnožování rebarbory:
- Získání nových rostlin: Nejzřejmějším důvodem je rozšíření stávající rebarborové záhonu nebo založení nového.
- Obnova starších trsů: Starší trsy rebarbory mohou s věkem ztrácet vitalitu a produkci. Rozmnožením získáte mladé, silné rostliny.
- Zachování odrůdy: Rozmnožováním vegetativními metodami (dělení trsů, řízky) zajistíte, že nové rostliny budou geneticky identické s mateřskou rostlinou a zachovají si její specifické vlastnosti, jako je barva řapíků, chuť a výnosnost.
- Darování sazenic: Nadbytečné sazenice rebarbory mohou být skvělým dárkem pro zahradnické nadšence.
- Experimentování: Pěstování rebarbory ze semen může být zajímavým experimentem, i když výsledné rostliny nemusí být zcela identické s rodičovskými.
Metody Rozmnožování Rebarbory: Přehled Možností
Rebarboru lze rozmnožovat několika způsoby, přičemž každý z nich má své specifika, výhody a nevýhody. Mezi nejběžnější metody patří:
- Dělení trsů (vegetativní rozmnožování): Jedná se o nejrychlejší a nejspolehlivější metodu, která zaručuje zachování vlastností mateřské rostliny.
- Řízkování kořenových výhonků (vegetativní rozmnožování): Tato metoda je vhodná pro získání menšího počtu nových rostlin.
- Výsev semen (generativní rozmnožování): Tato metoda je méně předvídatelná, protože potomstvo nemusí být geneticky identické s rodičovskou rostlinou, ale může vést k zajímavým novým odrůdám.
Dělení Trsů Rebarbory: Podrobný Postup
Dělení trsů je nejefektivnější a nejoblíbenější metoda rozmnožování rebarbory. Ideální doba pro dělení trsů je brzy na jaře, před zahájením intenzivního růstu, nebo na podzim, po zatažení listů. Postup je následující:
Krok 1: Příprava Nářadí a Mateřské Rostliny
Připravte si potřebné nářadí, které by mělo být čisté a ostré, aby se minimalizovalo riziko přenosu chorob a usnadnila se práce:
- Rýč nebo ostrá lopata: Pro vykopání trsu rebarbory.
- Ostrý nůž nebo zahradnická pila: Pro rozdělení trsu na menší části.
- Zahradnické rukavice: Pro ochranu rukou.
- Kbelík nebo kolečko: Pro přepravu vykopaného trsu.
- Označovací štítky: Pro označení odrůd, pokud pěstujete více druhů rebarbory.
Vyberte si zdravou a silnou mateřskou rostlinu rebarbory, kterou chcete rozdělit. Ideálně by to měl být trs starý alespoň 3-4 roky, který má dostatečně vyvinutý kořenový systém a několik růstových pupenů (oček). Pokud je trs příliš hustý a špatně plodí, dělení mu prospěje a podpoří jeho vitalitu.
Krok 2: Vykopání Trsu Rebarbory
Opatrně okopejte zeminu kolem trsu rebarbory ve vzdálenosti asi 20-30 cm od báze listů. Snažte se nepoškodit kořeny. Jakmile je trs uvolněný, podeberte jej rýčem nebo lopatou a opatrně jej vyjměte ze země. Pokud je trs velmi velký, možná budete muset pracovat ze všech stran.
Po vyjmutí trsu ze země odstraňte přebytečnou zeminu, abyste lépe viděli kořenový systém a růstové pupeny. Můžete si pomoci jemným oklepáním nebo opláchnutím kořenů vodou.
Krok 3: Rozdělení Trsu Rebarbory
Nyní přichází na řadu samotné dělení trsu. Prohlédněte si kořenový systém a hledejte přirozené dělící linie. Každá nová část by měla obsahovat alespoň 2-3 zdravé a silné růstové pupeny (očka) a dostatečné množství kořenů pro zajištění výživy. Pokud trs nemá přirozené dělící linie, použijte ostrý nůž nebo zahradnickou pilu k jeho rozříznutí. Řezy veďte čistě a plynule, abyste co nejméně poškodili kořeny a pupeny.
Při dělení velkých trsů můžete postupovat tak, že nejprve trs rozdělíte na dvě poloviny a poté každou polovinu dále na menší části. Dbejte na to, aby každá oddělená část měla dostatek životaschopných pupenů a kořenů. Slabé nebo poškozené části trsu odstraňte a zlikvidujte.
Krok 4: Ošetření Řezných Ran
Větší řezné rány na kořenech a oddencích je vhodné ošetřit fungicidním práškem nebo dřevěným uhlím, aby se zabránilo infekci a hnilobě. Nechte řezné rány krátce zaschnout na vzduchu.
Krok 5: Výsadba Nových Sazenic Rebarbory
Připravte si nové stanoviště pro vysazení rozdělených sazenic rebarbory. Vyberte slunné nebo polostinné místo s dobře propustnou a humózní půdou. Rebarbora preferuje mírně kyselé až neutrální pH půdy (6,0-7,0). Před výsadbou půdu prokypřete a zapracujte do ní kompost nebo dobře proleželý hnůj pro zlepšení struktury a živin.
Vykopejte jamky dostatečně velké, aby se do nich pohodlně vešly kořeny sazenic. Sazeničky umístěte do jamek tak, aby růstové pupeny byly asi 5-7 cm pod povrchem země. Zasypte jamky zeminou a lehce přitlačte. Důkladně zalijte.
Rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi by měly být alespoň 80-100 cm, aby měly rostliny dostatek prostoru pro růst a rozvoj. Pokud vysazujete více řad, ponechte mezi nimi mezeru alespoň 1,2-1,5 metru.
Krok 6: Péče o Nově Vysazené Sazenice
Po výsadbě je důležité zajistit novým sazenicím rebarbory optimální podmínky pro zakořenění a růst:
- Zálivka: Udržujte půdu kolem sazenic vlhkou, ale ne přemokřenou. Pravidelně zalévejte, zejména v suchém počasí.
- Mulčování: Okolí sazenic zamulčujte organickým materiálem, jako je sláma, listí nebo dřevní štěpka. Mulč pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst plevelů a chránit kořeny před extrémními teplotami.
- Hnojení: V prvním roce po výsadbě není obvykle nutné hnojit, pokud jste půdu před výsadbou dobře připravili. V dalších letech můžete rebarboru přihnojovat na jaře kompostem nebo organickým hnojivem.
- Odstraňování květů: V prvním roce po výsadbě se doporučuje odstraňovat vyvíjející se květní stvoly, aby rostlina soustředila energii na růst kořenů a listů.
- Ochrana před škůdci a chorobami: Pravidelně kontrolujte rostliny na přítomnost škůdců a příznaků chorob. V případě potřeby zasáhněte vhodnými ekologickými přípravky.
Řízkování Kořenových Výhonků Rebarbory: Alternativní Metoda

Řízkování kořenových výhonků je další možností vegetativního rozmnožování rebarbory, i když se používá méně často než dělení trsů. Tato metoda je vhodná pro získání menšího počtu nových rostlin a provádí se obvykle na podzim nebo brzy na jaře.
Krok 1: Výběr a Odběr Kořenových Výhonků
Vyberte zdravou a silnou mateřskou rostlinu rebarbory. Odkryjte zeminu kolem báze rostliny a hledejte silné, zdravé kořenové výhonky (oddenky) s alespoň jedním spícím pupenem (očkem). Opatrně je odřízněte ostrým nožem tak, aby měly délku asi 5-10 cm. Dbejte na to, abyste mateřskou rostlinu příliš nepoškodili.
Krok 2: Příprava Řízků

Odříznuté kořenové výhonky nechte krátce zaschnout na vzduchu, aby se zhojily řezné rány. Můžete je také ošetřit fungicidním práškem.
Krok 3: Zakořenění Řízků
Existují dvě možnosti, jak zakořenit kořenové řízky rebarbory:
- Přímá výsadba: Řízky můžete přímo zasadit do připravené půdy na chráněném místě v zahradě nebo do květináčů naplněných kvalitním substrátem. Pupenem nahoru a asi 2-3 cm pod povrch. Udržujte substrát vlhký, ale ne přemokřený.
- Zakořenění ve vlhkém substrátu: Řízky můžete také nechat zakořenit v nádobě s vlhkým pískem, perlitem nebo vermikulitem. Umístěte nádobu na teplé a světlé místo, ale chraňte ji před přímým sluncem. Udržujte substrát stále vlhký. Jakmile se objeví kořeny a první lístky, můžete sazeničky přesadit do samostatných květináčů nebo na záhon.
- Řízkování (Vegetativní množení řízky): Jedná se o nejčastěji používanou metodu, která umožňuje získat geneticky identické kopie mateřské rostliny.
- Roubování (Očkování): Tato metoda se používá méně často u běžných ibišků, ale je užitečná pro množení vzácných kultivarů nebo pro kombinování vlastností různých podnoží a roubů.
- Výsev semen (Generativní množení): Množení ze semen je vhodné pro získání většího množství nových rostlin a pro šlechtění nových kultivarů, ale potomstvo nemusí být vždy identické s mateřskou rostlinou.
- Hřížení (Poléháním): Tato metoda je vhodná pro některé druhy keřovitých ibišků, kde se ohebný výhon snadno zakoření po kontaktu s půdou.
- Dělení trsů (Pouze u některých druhů): Některé trsnaté ibišky lze množit dělením starších trsů.
- Ostrým a dezinfikovaným nožem nebo zahradnickými nůžkami odřízněte vybraný výhon těsně pod listovým uzlem (místo, odkud vyrůstá list). Dezinfekce nástroje je důležitá, aby se zabránilo přenosu chorob.
- Odstraňte spodní listy řízku tak, aby zůstaly pouze 2-3 horní listy. Tím se sníží odpařování vody a podpoří se tvorba kořenů v dolní části. Pokud jsou horní listy příliš velké, můžete je zkrátit o polovinu.
- Volitelně můžete spodní konec řízku lehce seříznout šikmo, což zvětší plochu pro tvorbu kořenů.
- Pro zvýšení úspěšnosti zakořenění můžete spodní konec řízku namočit do stimulátoru růstu kořenů (růstový hormon). Postupujte podle návodu na obalu přípravku.
- Připravte si čistou sklenici nebo nádobu a naplňte ji odstátou vodou pokojové teploty. Můžete přidat kousek dřevěného uhlí, které pomáhá zabránit hnilobě.
- Vložte řízky do vody tak, aby spodní část (asi 2-3 cm) byla ponořená. Listy by neměly být ve vodě.
- Umístěte sklenici s řízky na světlé místo, ale ne na přímé slunce. Ideální je východní nebo západní okno.
- Pravidelně kontrolujte hladinu vody a doplňujte ji. Vodu měňte každé 2-3 dny, aby zůstala čistá.
- Po několika týdnech (obvykle 2-6 týdnů, v závislosti na druhu ibišku a podmínkách) by se měly začít objevovat první kořínky.
- Jakmile jsou kořínky dostatečně dlouhé (asi 2-3 cm), můžete řízky opatrně zasadit do připraveného substrátu.
- Připravte si propustný substrát. Vhodná je směs rašeliny, perlitu a písku v poměru 1:1:1, nebo speciální substrát pro řízkování.
- Naplňte menší květináče nebo sadbovače připraveným substrátem.
- Pomocí kolíčku nebo tužky udělejte v substrátu jamku.
- Vložte řízek do jamky tak, aby spodní pupen byl těsně nad povrchem substrátu.
- Opatrně přitlačte substrát kolem řízku, aby dobře držel.
- Zalijte řízky odstátou vodou. Substrát by měl být vlhký, ale ne přemokřený.
- Pro udržení vysoké vlhkosti a vytvoření ideálního mikroklima můžete květináče s řízky přikrýt průhlednou fólií nebo plastovou lahví s odvětrávacími otvory. Tím vytvoříte malý skleník.
- Umístěte květináče s řízky na světlé a teplé místo, ale ne na přímé slunce. Ideální teplota pro zakořenění je kolem 20-25 °C.
- Pravidelně větrejte (odstraňujte fólii nebo víko na krátkou dobu každý den), abyste zabránili vzniku plísní. Udržujte substrát mírně vlhký.
- Po několika týdnech by se měly začít tvořit kořeny. Poznáte to podle toho, že řízky začnou růst nové listy.
- Jakmile jsou kořeny dostatečně silné, můžete mladé rostlinky přesadit do větších květináčů s běžným substrátem pro ibišky.
- Světlo: Zajistěte dostatek rozptýleného světla. Přímé slunce by mohlo mladé rostlinky popálit.
- Zálivka: Zalévejte pravidelně, ale s mírou. Substrát by měl být stále mírně vlhký, ale nikdy přemokřený.
- Vlhkost vzduchu: Vyšší vlhkost vzduchu prospívá mladým rostlinám. Můžete je pravidelně rosit odstátou vodou.
- Teplota: Udržujte stabilní pokojovou teplotu, ideálně mezi 18-25 °C.
- Hnojení: S hnojením začněte až po několika týdnech, kdy se rostliny dobře ujmou. Použijte slabý roztok hnojiva pro mladé rostliny.
- Přesazování: Jakmile rostliny dostatečně zesílí a kořenový systém zaplní květináč, přesaďte je do větší nádoby s kvalitním substrátem pro ibišky.
- Množení vzácných nebo obtížně zakořeňujících kultivarů: Některé kultivary ibišku mohou mít slabý kořenový systém nebo špatně zakořeňovat řízky. Roubování na silnou podnož může tento problém vyřešit.
- Získání rostlin s kombinovanými vlastnostmi: Roubováním lze spojit odolnost podnože s atraktivními květy roubu.
- Rychlejší dosažení kvetoucí rostliny: Naroubovaný ibišek může kvést dříve než rostlina vypěstovaná z řízku.
- Roubování v T-řezu (Očkování): Tato metoda se používá pro roubování pupenů (oček).
- Roubování kopulací (Spojování řízků): Používá se pro spojování roubu a podnože stejné tloušťky.
- Roubování na kozí nožku (Klínové roubování): Roub se tvaruje do klínu a vkládá se do rozštěpu podnože.
- Připravte si ostrý očkovací nůž a dezinfikujte ho.
- Na hladké části podnože udělejte T-řez. Nejprve ve vodorovném směru naří



Krok 4: Péče o Nově Vzniklé Sazenice
Péče o sazenice získané z kořenových řízků je podobná jako u sazenic získaných dělením trsů. Zajistěte jim dostatek vláhy, chraňte je před extrémními podmínkami a pravidelně kontrolujte na přítomnost škůdců a chorob. V prvním roce se doporučuje odstranit květní stvoly.
Výsev Semen Rebarbory: Metoda pro Trpělivé Pěstitele
Pěstování rebarbory ze semen je méně běžné, protože trvá déle, než rostliny dosáhnou sklizňové zralosti, a potomstvo nemusí být geneticky identické s mateřskou rostlinou. Nicméně, pokud chcete experimentovat nebo získat větší množství sazenic, můžete tuto metodu vyzkoušet. Semena rebarbory lze zakoupit v zahradnických obchodech nebo získat z vlastních rostlin, pokud jim necháte vykvést a vytvořit semena.
Krok 1: Získání a Příprava Semen
Pokud získáváte semena z vlastních rostlin, nechte květní stvoly dozrát a semena zhnědnout. Poté je skliďte a nechte důkladně proschnout. Zakoupená semena obvykle nevyžadují speciální přípravu, ale můžete je před výsevem na několik hodin namočit do vlažné vody, abyste urychlili klíčení.
Krok 2: Výsev Semen
Semena rebarbory se vysévají na jaře (březen-duben) do truhlíků nebo sadbovačů naplněných kvalitním výsevním substrátem. Semena vysévejte řídce, asi 1-2 cm hluboko. Substrát udržujte vlhký, ale ne přemokřený. Umístěte truhlíky na světlé a teplé místo (ideální teplota pro klíčení je 15-20 °C).

Klíčení semen rebarbory obvykle trvá 2-3 týdny. Jakmile se objeví první pravé lístky, sazeničky přepíchejte do samostatných květináčků.
Krok 3: Péče o Sazenice
Mladé sazenice rebarbory potřebují dostatek světla, vláhy a živin. Pravidelně je zalévejte a chraňte před přímým sluncem. Po několika týdnech, když sazenice zesílí, je můžete začít otužovat tím, že je budete přes den vynášet ven na chráněné místo.
Krok 4: Výsadba na Stanoviště
Sazenice rebarbory vysazujte na trvalé stanoviště na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku. Vyberte slunné nebo polostinné místo s
Jak Mnozit Ibisek
Jak Úspěšně Množit Ibišek: Průvodce pro Každého Zahrádkáře

Ibišky, s jejich nápadnými a exotickými květy, patří mezi oblíbené okrasné rostliny, které zdobí zahrady, balkony i interiéry. Pokud jste si zamilovali jejich krásu a rádi byste si rozšířili svou sbírku, nebo se podělili o tyto nádherné rostliny s přáteli, existuje několik účinných metod, jak ibišky úspěšně množit. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na různé techniky množení ibišku, včetně řízení, roubování, výsevu semen a dalších méně běžných, ale zajímavých přístupů. Poskytneme vám detailní instrukce krok za krokem, doplněné o užitečné tipy a triky, které vám zajistí vysokou úspěšnost při množení vašich milovaných ibišků.
Proč Množit Ibišky? Výhody a Motivace
Množení ibišků přináší mnoho výhod a může být motivováno různými důvody. Jedním z hlavních důvodů je rozšíření vaší sbírky o nové rostliny bez nutnosti nákupu. Pokud máte oblíbený kultivar ibišku, jehož vlastnosti si ceníte, množením si můžete zajistit geneticky identické kopie. Dalším důvodem může být omlazení starších rostlin. Starší ibišky mohou ztrácet vitalitu a kvést méně bohatě. Množením si můžete vypěstovat nové, silné rostliny, které nahradí ty staré. Množení je také skvělý způsob, jak sdílet radost z pěstování ibišků s přáteli a rodinou, nebo jak získat nové rostliny výměnou s jinými zahrádkáři. V neposlední řadě může být množení ibišků zajímavým experimentem, zejména při výsevu semen, kdy můžete získat nové a nečekané barevné variace květů.
Přehled Metod Množení Ibišku
Existuje několik základních metod množení ibišku, z nichž každá má své specifika, výhody a nevýhody. Výběr vhodné metody závisí na druhu ibišku (např. pokojový ibišek čínský – *Hibiscus rosa-sinensis*, venkovní ibišek syrský – *Hibiscus syriacus*, bahenní ibišek – *Hibiscus moscheutos*), na vašich zkušenostech a na dostupných materiálech. Mezi nejběžnější metody patří:

V následujících kapitolách se podrobně zaměříme na každou z těchto metod.
Množení Ibišku Řízkováním: Krok za Krokem k Novým Rostlinám
Řízkování je pravděpodobně nejoblíbenější a nejefektivnější metoda pro množení mnoha druhů ibišku, zejména pokojového ibišku čínského (*Hibiscus rosa-sinensis*). Tato metoda umožňuje získat geneticky identické kopie mateřské rostliny, což znamená, že nové rostliny budou mít stejné vlastnosti, včetně barvy a tvaru květů. Úspěšnost řízkování závisí na několika faktorech, včetně správného výběru řízků, přípravy substrátu a zajištění optimálních podmínek pro zakořenění.
Výběr Vhodných Řízků
Pro řízkování jsou nejvhodnější zdravé, nevykvetlé výhony z aktuálního nebo loňského roku. Ideální délka řízku se pohybuje mezi 10 až 15 centimetry. Řízek by měl mít alespoň dva až tři zdravé pupeny (oka). Vyhněte se řízkům, které jsou příliš mladé a měkké, nebo naopak příliš staré a dřevnaté. Nejlepší doba pro řízkování je obvykle na jaře nebo na počátku léta, kdy rostliny aktivně rostou, ale řízkovat lze s úspěchem i v jiných obdobích roku, pokud zajistíte vhodné podmínky.
Příprava Řízků

Zakořenění Řízků ve Vodě
Jednou z možností je zakořenění řízků ve vodě. Tato metoda je jednoduchá a umožňuje vizuálně sledovat tvorbu kořenů.
Zakořenění Řízků v Substrátu
Další běžnou metodou je zakořenění řízků přímo v substrátu. Tato metoda může být pro některé druhy ibišku úspěšnější a rostliny se po přesazení lépe ujímají.
Péče o Zakořeněné Řízky
Po úspěšném zakořenění vyžadují mladé ibišky zvláštní péči, aby se dobře vyvíjely:
Množení Ibišku Roubováním: Pro Zkušené Zahrádkáře
Roubování je pokročilejší metoda množení, která se u ibišků používá méně často než řízkování, ale může být užitečná v určitých situacích. Roubování spočívá ve spojení dvou částí rostlin – podnože (spodní část s kořenovým systémem) a roubu (horní část s požadovanými vlastnostmi, např. květy). Úspěšné roubování vyžaduje určitou zručnost a preciznost.

Výhody Roubování Ibišku
Výběr Podnože a Roubu
Pro roubování ibišku se obvykle používají jako podnože silné a zdravé rostliny stejného nebo blízce příbuzného druhu. Vhodné podnože by měly mít dobře vyvinutý kořenový systém a být odolné vůči chorobám a škůdcům. Jako roub se vybírají zdravé, dobře vyvinuté výhony s několika pupeny z požadovaného kultivaru.
Termín Roubování
Nejvhodnější doba pro roubování ibišku je obvykle na jaře nebo na počátku léta, kdy jsou rostliny v aktivním růstu a kambium (dělivé pletivo mezi dřevem a kůrou) je aktivní, což usnadňuje srůstání.
Metody Roubování Ibišku

Existuje několik metod roubování, které lze použít i u ibišků. Mezi běžné metody patří:
