Nemoci U Jabloni
Nemoci u jabloní: Komplexní průvodce prevencí a léčbou pro bohatou úrodu
Pěstování zdravých a plodných jabloní je cílem každého zahrádkáře a sadaře. Bohužel, jabloně jsou náchylné k různým chorobám, které mohou významně ovlivnit jejich růst, vitalitu a především úrodu. V tomto obsáhlém průvodci se zaměříme na nejčastější nemoci jabloní, jejich detailní popis, příznaky, možnosti prevence a účinné metody léčby. Naším cílem je poskytnout vám kompletní informace, které vám pomohou udržet vaše jabloně zdravé a zajistit bohatou sklizeň chutných jablek.
Nejčastější houbové nemoci jabloní a jak je rozpoznat
Houbové choroby představují jednu z největších skupin onemocnění, které postihují jabloně. Vlhké a teplé počasí vytváří ideální podmínky pro šíření těchto patogenů. Včasná identifikace prvních příznaků je klíčová pro úspěšnou léčbu a minimalizaci škod.
Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis): Metla jablečných sadů
Strupovitost jabloně je jednou z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších houbových chorob jabloní. Způsobuje ji houba Venturia inaequalis. Tato choroba napadá listy, květy, mladé plody a někdy i letorosty. Pokud není včas a účinně léčena, může vést k výraznému snížení úrody a oslabení stromu.
Příznaky strupovitosti na listech
První příznaky se objevují na jaře, obvykle krátce po vyrašení listů. Jsou to malé, okrouhlé, olivově zelené až hnědé skvrny s plstnatým povrchem. Tyto skvrny se postupně zvětšují a mohou splývat. Silně napadené listy žloutnou, deformují se a předčasně opadávají. Opad listů vede k oslabení stromu, snížení tvorby zásobních látek a tím i k menší úrodě v následujícím roce.
Příznaky strupovitosti na květech a plodech
Napadány mohou být i květy, na kterých se objevují drobné hnědé skvrny. Pokud dojde k infekci mladých plodů, vytvářejí se na jejich povrchu tmavě hnědé až černé, korkovité skvrny. Tyto skvrny se s růstem plodu zvětšují a mohou způsobovat jeho deformaci a praskání. Napadené plody jsou méně kvalitní a hůře skladovatelné.
Životní cyklus houby Venturia inaequalis
Houba Venturia inaequalis přezimuje ve spadaném listí ve formě pseudothecií. Na jaře, za vhodných vlhkostních a teplotních podmínek, dochází k uvolnění askospor, které jsou primárním zdrojem infekce mladých listů a květů. Sekundární infekce se šíří během vegetace pomocí konidií, které se tvoří na infikovaných pletivech. Pro šíření choroby je nezbytná přítomnost vody na povrchu listů po dobu několika hodin.
Prevence strupovitosti jabloně
Prevence je klíčová pro minimalizaci výskytu strupovitosti. Zahrnuje několik důležitých opatření:
- Odstraňování a likvidace spadaného listí: Toto opatření výrazně snižuje množství přezimujících spor a tím i riziko primární infekce na jaře. Listí je nejlepší spálit nebo hluboko zaorat.
- Výběr odolných odrůd: Existují odrůdy jabloní, které jsou k strupovitosti méně náchylné. Při výběru nových stromků je vhodné zvážit pěstování těchto rezistentních nebo tolerantních odrůd.
- Zajištění dobré cirkulace vzduchu v koruně stromu: Pravidelný řez, který prosvětlí korunu, umožňuje rychlejší osychání listů a snižuje vlhkost, čímž zhoršuje podmínky pro šíření houby.
- Ochranné postřiky: V rizikových oblastech a u náchylných odrůd je nezbytné provádět preventivní postřiky fungicidy. První postřik se provádí v období rašení pupenů a další se opakují v intervalech podle průběhu počasí a použitého přípravku.
Léčba strupovitosti jabloně
Pokud se strupovitost na jabloních objeví, je důležité zahájit léčbu co nejdříve. K dispozici je řada fungicidních přípravků, které se liší mechanismem účinku. Důležité je střídat různé typy fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence patogena. Postřiky je nutné provádět důkladně, aby byly ošetřeny všechny části stromu, včetně spodní strany listů. V průběhu vegetace se obvykle provádí několik ošetření v závislosti na intenzitě infekce a povětrnostních podmínkách.
Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha): Bílý povlak na listech a výhonech
Padlí jabloně je další významnou houbovou chorobou, kterou způsobuje houba Podosphaera leucotricha. Tato choroba se projevuje charakteristickým bílým moučnatým povlakem na mladých listech, výhonech, květech a někdy i na plodech.
Příznaky padlí jabloně
První příznaky se objevují na jaře na mladých, intenzivně rostoucích výhonech a listech. Na jejich povrchu se tvoří bílý až šedavý moučnatý povlak, který připomíná poprašek mouky. Napadené listy se kroutí, deformují a mohou předčasně opadávat. Květy mohou být také napadeny, což vede k jejich zasychání a opadávání, a tím ke snížení počtu plodů. Na mladých plodech se může objevit síťovitá rzivost.
Životní cyklus houby Podosphaera leucotricha
Houba Podosphaera leucotricha přezimuje ve formě mycelia v pupenech jabloní. Na jaře, s rašením pupenů, se mycelium šíří na mladé listy a výhony, kde produkuje konidie, které zajišťují další šíření choroby během vegetace. Na rozdíl od strupovitosti, pro šíření padlí není nezbytná přítomnost volné vody na povrchu listů, spíše mu vyhovuje suché a teplé počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí.
Prevence padlí jabloně
Prevence padlí jabloně zahrnuje:
- Výběr méně náchylných odrůd: Některé odrůdy jabloní jsou k padlí méně citlivé.
- Zajištění dobré cirkulace vzduchu v koruně stromu: Pravidelný řez a prosvětlení koruny omezuje šíření choroby.
- Odstraňování napadených výhonů a listů: Včasné odstranění a likvidace napadených částí rostlin může výrazně snížit infekční tlak.
- Preventivní postřiky: V rizikových oblastech a u náchylných odrůd se doporučují preventivní postřiky fungicidy, zejména v období intenzivního růstu výhonů.
Léčba padlí jabloně
Při prvních příznacích padlí je nutné zahájit ošetření vhodnými fungicidy. Existují kontaktní i systémové přípravky. Důležité je postřiky opakovat v intervalech podle doporučení výrobce a střídat různé účinné látky. Účinné jsou například přípravky na bázi síry, triazolů nebo strobilurinů.
Moniliová hniloba plodů (Monilia fructigena, Monilia laxa): Hnědé hnilobné skvrny
Moniliová hniloba plodů je závažné houbové onemocnění, které způsobuje hnití zralých plodů jabloní přímo na stromě nebo během skladování. Původci jsou houby Monilia fructigena a Monilia laxa.
Příznaky moniliové hniloby plodů
První příznaky se objevují jako malé hnědé hnilobné skvrny na povrchu plodů. Tyto skvrny se rychle zvětšují a pokrývají celý plod. Charakteristickým znakem je tvorba soustředných kruhů šedých až nažloutlých výtrusnic houby na povrchu hnilobných skvrn. Napadené plody mumifikují a často zůstávají viset na stromě i přes zimu, čímž se stávají zdrojem infekce pro následující rok.
Životní cyklus hub Monilia spp.
Houby rodu Monilia přezimují v mumifikovaných plodech a na napadených větvičkách ve formě mycelia nebo konidií. Na jaře, za vlhkého počasí, se uvolňují spory, které infikují květy (moniliová spála) nebo plody, často přes drobná poranění způsobená hmyzem, kroupami nebo ptáky. Infekce se rychle šíří z jednoho plodu na druhý při vzájemném dotyku.
Prevence moniliové hniloby plodů
Prevence moniliové hniloby je velmi důležitá a zahrnuje:
- Odstraňování a likvidace mumifikovaných plodů: Pravidelné odstraňování a pálení nebo hluboké zakopání mumifikovaných plodů je zásadním opatřením.
- Ochrana proti poškození plodů: Kontrola škůdců, kteří mohou poranit plody (např. obaleč jablečný), a ochrana před kroupami snižují riziko infekce.
- Včasná sklizeň: Sklizeň zralých plodů v optimální době a šetrná manipulace s nimi minimalizují riziko vzniku poranění.
- Preventivní postřiky: V období kvetení a před sklizní lze provádět preventivní postřiky fungicidy.
Léčba moniliové hniloby plodů
Jakmile se moniliová hniloba na plodech objeví, je obtížné ji zastavit. Důležité je pravidelně odstraňovat a likvidovat napadené plody, aby se zabránilo šíření infekce na další. V období vegetace lze aplikovat fungicidy s účinnou látkou proti monilii.
Rez jabloně (Gymnosporangium sabinae): Oranžové skvrny na listech
Rez jabloně je houbové onemocnění, které je charakteristické střídáním hostitelů. Původcem je houba Gymnosporangium sabinae, jejímž mezihostitelem jsou jalovce (zejména jalovec chvojka – Juniperus sabina).
Příznaky rzi jabloně
Na jaře se na listech jabloní objevují žluté až oranžové skvrny, které se postupně zvětšují. Na spodní straně listů se později tvoří bradavčité výrůstky (aecia), z nichž se uvolňují spory, které infikují jalovce. Na jalovcích se na jaře tvoří oranžová, rosolovitá telia.
Životní cyklus houby Gymnosporangium sabinae
Houba Gymnosporangium sabinae potřebuje k dokončení svého vývojového cyklu dva hostitele – jabloň a jalovec chvojku (nebo jiný druh jalovce z okruhu Sabina). Na jaře se z telii na jalovcích uvolňují basidiospory, které infikují mladé listy jabloní. Na spodní straně listů jabloní se tvoří aecia, z nichž se uvolňují aeciospory, které infikují jalovce. Na jalovcích se pak vyvíjejí telia, ve kterých přezimuje houba.
Prevence rzi jabloně
Nejúčinnější prevencí je oddělení jabloní od jalovců chvojky a dalších náchylných druhů jalovců v okruhu několika set metrů. Pokud to není možné, je třeba provádět preventivní postřiky fungicidy v období, kdy dochází k uvolňování spor z jalovců a k infekci jabloní (obvykle od konce dubna do června).
Léčba rzi jabloně
Jakmile se rez na jabloních objeví, je obtížné ji zcela vyléčit. Důležité je provádět postřiky vhodnými fungicidy, které potlačují další šíření choroby. Ošetření je třeba opakovat v intervalech podle doporučení výrobce.
Rakovina jabloně (Nectria galligena): Nebezpečné nádory na větvích a kmeni
Rakovina jabloně je závažné houbové onemocnění, které způsobuje houba Nectria galligena. Napadá kůru větví a kmene, kde se tvoří charakteristické nekrotické léze a nádory.
Příznaky rakoviny jabloně
První příznaky se objevují jako drobné, mírně propadlé skvrny na kůře, které se postupně zvětšují a prohlubují. Okraje lézí jsou často zduřelé a kalusovité, což vede k tvorbě charakteristických otevřených ran nebo uzavřených nádorů. Napadené větve a kmen mohou být oslabeny a náchylnější
Hrusen Choroby
Komplexní průvodce chorobami hrušní: Prevence, identifikace a účinná léčba pro zajištění bohaté úrody
Pěstování hrušní může být velmi uspokojivé, neboť tyto stromy nám na podzim nabízejí lahodné a šťavnaté plody. Nicméně, stejně jako ostatní ovocné stromy, i hrušně jsou náchylné k různým chorobám, které mohou významně ovlivnit jejich zdraví, růst a především úrodu. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na nejčastější a nejzávažnější choroby hrušní, poskytneme detailní informace o jejich identifikaci, možnostech prevence a účinných metodách léčby. Naším cílem je poskytnout pěstitelům hrušní veškeré potřebné znalosti a nástroje k tomu, aby jejich stromy zůstaly zdravé a plodné po mnoho let.
Nejčastější houbové choroby hrušní a jejich detailní popis
Houbové choroby představují jednu z největších skupin onemocnění, které postihují hrušně. Vlhké a teplé počasí vytváří ideální podmínky pro šíření mnoha druhů hub, které mohou napadat různé části stromu – listy, květy, plody i větve. Včasná identifikace a správná léčba jsou klíčové pro minimalizaci škod a zachování zdraví stromů.
1. Strupovitost hrušní (Venturia pyrina): Plíživý nepřítel bohaté úrody
Strupovitost hrušní je jednou z nejrozšířenějších a nejzávažnějších houbových chorob, která může způsobit značné ztráty na úrodě. Původcem této choroby je houba *Venturia pyrina*. Napadá především listy a plody, ale může se vyskytnout i na mladých výhonech a květních stopkách. Infekce se obvykle šíří za vlhkého počasí, zejména na jaře a na podzim.
Příznaky strupovitosti hrušní: Jak rozpoznat první známky infekce
První příznaky strupovitosti se objevují na jaře na mladých, čerstvě vyvinutých listech. Jsou to malé, okrouhlé, olivově zelené až hnědé skvrny s plísňovým povlakem. Tyto skvrny se postupně zvětšují a mohou splývat. Silně napadené listy se deformují, kroutí a předčasně opadávají. Na plodech se objevují tmavě hnědé až černé, korkovité skvrny, které se často slévají a způsobují deformace plodů. Napadené plody jsou menší, mají horší kvalitu a často praskají. Infekce může pronikat i do mladých výhonů, kde způsobuje podobné skvrny jako na listech, a může vést k jejich zasychání.
Životní cyklus houby *Venturia pyrina*: Pochopení šíření infekce
Houba *Venturia pyrina* přezimuje ve spadaném listí na zemi. Na jaře, za vlhkého počasí, se z přezimujících plodnic (pseudothecia) uvolňují askospory, které jsou větrem a deštěm roznášeny na mladé listy a květy. Po dopadu na vlhký povrch listu nebo květu askospory klíčí a pronikají do pletiv. Během několika dnů se na infikovaných místech vytvářejí konidie (nepohlavní výtrusy), které se dále šíří dešťovou vodou a větrem na další části stromu a na sousední stromy. Tento cyklus se opakuje několikrát během vegetačního období, což vede k postupnému šíření a zesilování infekce.
Prevence strupovitosti hrušní: Základní opatření pro zdravé stromy
Účinná prevence strupovitosti je založena na kombinaci agrotechnických opatření a chemické ochrany. Důležitá je především likvidace spadaného listí na podzim, neboť to je hlavní zdroj infekce pro následující rok. Listí by se mělo spálit, zakopat nebo zkompostovat. Dalším preventivním opatřením je prořezávání stromů, které zajišťuje lepší cirkulaci vzduchu v koruně a rychlejší osychání listů po dešti nebo ranní rose. Vhodné je také vybírat odrůdy hrušní, které jsou méně náchylné ke strupovitosti. V období rašení a kvetení je důležité pravidelně kontrolovat stromy a při prvních příznacích infekce zahájit ochranná opatření.
Léčba strupovitosti hrušní: Jak zasáhnout při propuknutí choroby
Léčba strupovitosti hrušní spočívá v opakovaných postřicích fungicidy během vegetačního období. První postřik by měl být proveden preventivně, v období rašení a před květem. Další postřiky se provádějí v intervalech 7-14 dnů, v závislosti na průběhu počasí a intenzitě infekce. Důležité je střídat různé typy fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence houby. Při silném napadení je nutné odstranit a zlikvidovat silně napadené listy a plody. Vhodné je také zajistit optimální výživu stromů, neboť zdravé a silné stromy jsou méně náchylné k chorobám.
2. Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae): Oranžové skvrny na listech a plodech
Rez hrušňová je další významnou houbovou chorobou, která postihuje hrušně. Jejím původcem je houba *Gymnosporangium sabinae*, která má složitý životní cyklus a k svému vývoji potřebuje dva hostitele – hrušeň a jalovec chvojku (nejčastěji *Juniperus sabina*). Tato choroba se projevuje nápadnými oranžovými skvrnami na listech a plodech hrušní.
Příznaky rzi hrušňové: Charakteristické oranžové útvary
Na listech hrušní se na jaře objevují žluté až oranžové skvrny, které se postupně zvětšují a na spodní straně listů se pod nimi vytvářejí bradavčité výrůstky (aecia) s oranžovými výtrusy. Při silném napadení může dojít k předčasnému opadu listů. Na plodech se objevují podobné oranžové skvrny, které mohou být mírně vyvýšené a způsobovat deformace. Napadeny mohou být i mladé výhony, na kterých se tvoří vřetenovité zduřeniny.
Životní cyklus houby *Gymnosporangium sabinae*: Spojení mezi hrušní a jalovcem
Houba *Gymnosporangium sabinae* přezimuje na jalovcích chvojkách ve formě hnědooranžových teliospor. Na jaře, za vlhkého počasí, teliospory bobtnají a vytvářejí telia s bazidiosporami. Tyto bazidiospory jsou větrem roznášeny na hrušně, kde infikují mladé listy a plody. Na infikovaných částech hrušně se během léta vyvíjejí aecia s aeciosporami. Tyto aeciospory pak infikují jalovce chvojky, kde se na podzim vytvářejí teliospory a cyklus se uzavírá. Pro účinnou prevenci je důležité přerušit tento dvouhostitelský cyklus.
Prevence rzi hrušňové: Eliminace jednoho z hostitelů
Nejúčinnější prevencí rzi hrušňové je odstranění jalovců chvojek z blízkosti hrušňových sadů a jednotlivých stromů. Pokud to není možné, je vhodné jalovce pravidelně kontrolovat a odstraňovat z nich napadené větve s telii. Důležitá je také dobrá vzdušnost koruny hrušní, která snižuje dobu ovlhčení listů. V období, kdy dochází k uvolňování bazidiospor z jalovců (obvykle na jaře), je možné provádět preventivní postřiky hrušní vhodnými fungicidy.
Léčba rzi hrušňové: Ochranné postřiky v kritickém období
Léčba rzi hrušňové spočívá v preventivních postřicích hrušní fungicidy v období od vyvíjení listů až do konce kvetení, kdy je největší riziko infekce bazidiosporami z jalovců. Postřiky je nutné opakovat v intervalech 7-10 dnů, zejména za vlhkého počasí. Při silném napadení je vhodné odstranit a zlikvidovat napadené listy a plody. Důležité je také zajistit dobrou kondici stromů a vyváženou výživu.
3. Moniliová hniloba plodů hrušní (Monilia fructigena, Monilia laxa): Hniloba od květu po sklizeň
Moniliová hniloba je závažné houbové onemocnění, které postihuje květy, větve a především plody hrušní. Původci této choroby jsou houby *Monilia fructigena* a *Monilia laxa*. Infekce se šíří především za vlhkého počasí a může způsobit značné ztráty na úrodě, a to jak na stromě, tak i při skladování.
Příznaky moniliové hniloby: Od vadnutí květů po hnilobu plodů
První příznaky moniliové hniloby se objevují na jaře, kdy dochází k vadnutí a hnědnutí květů a mladých výhonů. Napadené květy a výhony usychají a zůstávají viset na stromě. Na plodech se nejprve objevují hnědé hnilobné skvrny, které se rychle zvětšují a pokrývají celý plod. Na povrchu hnilobných skvrn se často vytvářejí šedobílé nebo nažloutlé polštářky s výtrusy houby. Napadené plody mumifikují a zůstávají viset na stromě i přes zimu, čímž se stávají zdrojem infekce pro následující rok. Hniloba se může šířit i na uskladněné plody.
Životní cyklus hub rodu *Monilia*: Infekce od květů po uskladnění
Houby rodu *Monilia* přezimují v mumifikovaných plodech a na napadených větvích ve formě mycelia a konidií. Na jaře, za vlhkého počasí, se z těchto zdrojů uvolňují konidie, které jsou větrem a hmyzem roznášeny na kvetoucí stromy. Infekce proniká do květů přes bliznu nebo poranění. Z napadených květů se houba šíří do větví, kde způsobuje jejich odumírání. Plody se infikují především přes poranění způsobená hmyzem, kroupami nebo jinými mechanickými poškozeními. Během skladování se hniloba může šířit kontaktem mezi zdravými a napadenými plody.
Prevence moniliové hniloby: Hygienická opatření a ochrana proti poranění
Základem prevence moniliové hniloby je důsledná hygiena v sadu. Je nutné pravidelně odstraňovat a likvidovat mumifikované plody a napadené větve, a to jak během vegetace, tak i po sklizni. Důležité je také chránit stromy před poraněním, která mohou sloužit jako vstupní brána pro infekci. To zahrnuje ochranu proti hmyzím škůdcům, kroupám a mechanickému poškození při ošetřování stromů. Prořezávání stromů zajišťuje lepší provzdušnění koruny a rychlejší osychání plodů. V období kvetení je vhodné provést preventivní postřik vhodnými fungicidy.
Léčba moniliové hniloby: Postřiky v kritických fázích vývoje
Léčba moniliové hniloby spočívá v preventivních a kurativních postřicích fungicidy. První postřik by měl být proveden na začátku kvetení, další při dokvétání a třetí po opadu květních lístků. V případě silného výskytu choroby je nutné postřiky opakovat v intervalech 7-10 dnů. Důležité je střídat různé typy fungicidů. Při sklizni je nutné pečlivě vybírat pouze zdravé plody a zajistit optimální podmínky skladování (nízká teplota a dobré větrání). Napadené plody by se neměly skladovat společně se zdravými.
4. Padlí hrušňové (Podosphaera leucotricha): Bílý povlak na listech a výhonech
Padlí hrušňové je další častou houbovou chorobou, která se projevuje charakteristickým bílým moučnatým povlakem na listech, mladých výhonech a někdy i na květech a plodech. Původcem této choroby je houba *Podosphaera leucotricha*. Padlí se šíří za suchého a teplého počasí s vysokou vlhkostí vzduchu.
Příznaky padlí hrušňového: Typický bílý moučnatý povlak
První příznaky padlí se objevují na jaře na mladých listech a výhonech ve formě bílého až šedavého moučnatého povlaku. Napadené listy se kroutí, deformují a mohou předčasně opadávat. Růst mladých výhonů je zpomalený a mohou zasychat. Květy mohou být také napadeny, což vede k jejich opadu a snížení počtu plodů. Na