Štítek: hnojení brambor

Hnůj: Základní Organické Hnojivo

Hnůj je tradiční a velmi účinné organické hnojivo, které obsahuje všechny základní živiny a mnoho mikroprvků. Zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje její vododržnost a provzdušnění. Pro hnojení brambor se nejčastěji používá dobře vyzrálý hovězí nebo koňský hnůj. Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí 20-40 tun na hektar a aplikuje se na podzim při hluboké orbě nebo na jaře před sázením s následným zapravením do půdy. Čerstvý hnůj se pro přímé hnojení brambor nedoporučuje kvůli riziku přenosu chorob a plevelů a možnému poškození mladých rostlin vysokou koncentrací amoniaku.

Kompost: Zhodnocení Organického Odpadu

Kompost je kvalitní organické hnojivo, které vzniká rozkladem organických zbytků rostlinného a živočišného původu. Obsahuje širokou škálu živin v lehce přístupné formě a zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy. Pro hnojení brambor je vhodné použít vyzrálý kompost, který má tmavou barvu a zemitou vůni. Může se aplikovat před sázením do řádků nebo jamek v dávce 3-5 kg na metr čtvereční. Kompost je také vynikající pro mulčování brambor, čímž se omezuje růst plevelů a udržuje vlhkost půdy.

Zelené Hnojení: Obnovení Půdní Úrodnosti

Zelené hnojení spočívá ve výsevu speciálních rostlin (např. luskovin, hořčice, svazenky), které se po dosažení určitého růstu zapraví do půdy. Zelené hnojení obohacuje půdu o organickou hmotu a živiny, zlepšuje její strukturu a potlačuje růst plevelů. Před pěstováním brambor je vhodné zařadit plodiny pro zelené hnojení na podzim nebo na jaře. Luskoviny (např. hrách, bob) obohacují půdu o dusík díky symbiotické fixaci vzdušného dusíku bakteriemi v kořenech.

Hnojiva Živočišného Původu: Alternativní Zdroje Živin

Kromě hnoje lze pro hnojení brambor využít i další hnojiva živočišného původu, jako je slepičí trus, granulovaný hnůj nebo rohovina a kostní moučka. Slepičí trus je velmi bohatý na dusík a fosfor, proto se používá v menších dávkách a ideálně kompostovaný nebo granulovaný. Rohovina a kostní moučka jsou zdrojem pomalu uvolňujícího se fosforu a vápníku a jsou vhodné pro základní hnojení před výsadbou.

Minerální Hnojiva pro Brambory: Rychlý Přísun Živin

Minerální hnojiva obsahují živiny v koncentrované a snadno přijatelné formě, což umožňuje rychlé doplnění nedostatku živin a cílené hnojení podle aktuálních potřeb rostlin. Pro hnojení brambor se používají jednosložková (např. močovina, superfosfát, draselná sůl) nebo vícesložková (NPK hnojiva) hnojiva.

Jednosložková Minerální Hnojiva

• Dusíkatá hnojiva (N): Nejčastěji se používá močovina (46% N), ledek amonný s vápencem (27% N) nebo síran amonný (21% N). Aplikují se zpravidla ve dvou dávkách: první při sázení nebo krátce po vzejití a druhá v období intenzivního růstu nadzemní části. Dávkování závisí na půdních podmínkách a předplodině, obvykle se pohybuje mezi 80-150 kg N/ha.
• Fosforečná hnojiva (P): Nejběžnější je superfosfát (18-20% P2O5), který se aplikuje před sázením a zapravuje do půdy. Fosfor je v půdě málo pohyblivý, proto je důležité ho umístit do blízkosti vyvíjejících se kořenů. Doporučená dávka je 60-100 kg P2O5/ha.
• Draselná hnojiva (K): Nejčastěji se používá draselná sůl (40-60% K2O), síran draselný (50% K2O) nebo chlorid draselný (60% K2O). Draslík se aplikuje před sázením nebo v průběhu vegetace. Chlorid draselný by se měl aplikovat na podzim, aby se chlór do jara vyplavil a nepoškodil kvalitu hlíz. Doporučená dávka je 120-200 kg K2O/ha.

Hořečnatá hnojiva (Mg): Používá se síran hořečnatý (Epsomská sůl) nebo dolomitický vápenec (obsahuje i vápník). Aplikuje se při zjištění nedostatku hořčíku nebo preventivně na půdách s nízkým obsahem hořčíku.
Vápenatá hnojiva (Ca): Nejčastěji se používá mletý vápenec nebo dolomitický vápenec. Aplikuje se na kyselé půdy pro úpravu pH a doplnění vápníku. Vápnění by se mělo provádět s předstihem před pěstováním brambor.

Vícesložková (NPK) Minerální Hnojiva

NPK hnojiva obsahují kombinaci dusíku, fosforu a draslíku v různých poměrech a často i další mikroprvky. Jsou praktická pro základní hnojení, protože umožňují jednorázovou aplikaci všech hlavních živin. Pro brambory jsou vhodná NPK hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu a nižším obsahem dusíku, například NPK 8-12-24 nebo NPK 10-10-20. Dávkování se řídí doporučením výrobce a analýzou půdy.

Načasování a Aplikace Hnojiv pro Brambory

Správné načasování a způsob aplikace hnojiv jsou stejně důležité jako jejich složení. Brambory mají různé nároky na živiny v různých fázích svého vývoje.

Základní Hnojení před Sázením

Základní hnojení se provádí před výsadbou brambor a má za cíl zajistit dostatečné zásobení půdy fosforem a draslíkem, které jsou méně pohyblivé a důležité pro vývoj kořenů a tvorbu hlíz. Organická hnojiva (hnůj, kompost) a pomalu uvolňující se minerální hnojiva (superfosfát, draselná sůl) se aplikují na podzim při hluboké orbě nebo na jaře před kypřením půdy a následně se zapraví do hloubky 15-20 cm.

Hnojení při Sázení

Při sázení brambor je vhodné aplikovat menší dávku rychle působících dusíkatých a fosforečných hnojiv do blízkosti sadby. To podpoří rychlé vzejití a počáteční růst rostlin. Speciální startovací hnojiva s vyšším obsahem fosforu jsou pro tento účel ideální. Hnojivo se umisťuje několik centimetrů pod a vedle sadby, aby nedošlo k přímému kontaktu s kořeny a jejich poškození.

Přihnojování během Vegetace

Během vegetace brambory vyžadují další přísun živin, zejména dusíku a draslíku, v období intenzivního růstu nadzemní části a tvorby hlíz. Přihnojování se provádí zpravidla dvakrát až třikrát. První přihnojení dusíkatým hnojivem (např. ledkem amonným) se provádí po vzejití, když mají rostliny výšku asi 15-20 cm. Druhé přihnojení kombinovaným NPK hnojivem s vyšším obsahem draslíku se provádí v období kvetení a začátku tvorby hlíz. Třetí přihnojení draselným hnojivem může být proved