Mech na stromech je běžným jevem, který může vyvolávat obavy u mnoha zahrádkářů a majitelů pozemků. Ačkoli přítomnost mechu sama o sobě obvykle nepředstavuje vážné ohrožení pro zdravé a vitální stromy, jeho nadměrný růst může signalizovat určité problémy s prostředím nebo kondicí stromu. Tento obsáhlý průvodce si klade za cíl poskytnout komplexní informace o mechu na stromech, včetně jeho identifikace, příčin růstu, potenciálních dopadů a především účinných metod pro jeho odstranění a prevenci. Naším cílem je, abyste po přečtení tohoto článku získali hluboké porozumění této problematiky a byli schopni zajistit optimální zdraví a dlouhověkost vašich stromů.

Co je mech a jak se vyvíjí na stromech?

Mechy jsou malé, nekvětnaté rostliny patřící do skupiny mechorostů (Bryophyta). Jsou to primitivní suchozemské rostliny, které nemají pravé kořeny, stonky ani listy v pravém slova smyslu. Místo toho mají rhizoidy (chloupky podobné kořenům pro přichycení), kauloidy (stonkům podobné struktury) a fyloidy (listům podobné útvary). Mechy se rozmnožují pomocí spor, které jsou šířeny větrem, vodou nebo živočichy. Pro svůj růst vyžadují vlhké prostředí a stinná místa, což vysvětluje jejich častý výskyt na severní straně stromů nebo v hustě zastíněných oblastech zahrad.

Životní cyklus mechu

Životní cyklus mechu zahrnuje dvě střídající se generace: sporofyt a gametofyt. Gametofyt je zelená, fotosyntetizující rostlina, kterou obvykle vidíme na stromech. Produkuje pohlavní buňky (gamety) v specializovaných orgánech. Po splynutí samčí a samičí gamety vzniká diploidní sporofyt, který je závislý na gametofytu. Sporofyt produkuje spory v tobolkách. Když spory dozrají a jsou uvolněny, mohou za vhodných podmínek vyklíčit a vytvořit nový gametofyt, čímž se cyklus uzavírá. Vlhkost je klíčová pro oplodnění, protože samčí gamety (spermie) potřebují vodu, aby se dostaly k samičím gametám (vajíčkům).

Růst mechu na kůře stromů

Kůra stromů poskytuje mechům ideální povrch pro uchycení a růst. Je drsná, porézní a často zadržuje vlhkost, zejména v zastíněných a málo větraných oblastech. Organické zbytky, prach a živiny zachycené na kůře mohou také sloužit jako zdroj potravy pro některé druhy mechu. Postupem času se mohou kolonie mechu rozšiřovat a pokrýt značnou část kmene nebo větví stromu. Rychlost růstu mechu závisí na mnoha faktorech, včetně druhu mechu, klimatických podmínek a charakteristik prostředí.

Identifikace běžných druhů mechu na stromech

Existuje mnoho různých druhů mechu, které se mohou vyskytovat na stromech. Jejich identifikace může být užitečná pro pochopení podmínek, které jim vyhovují, a pro posouzení potenciálního dopadu na strom. Zde jsou některé z nejběžnějších typů mechu, se kterými se můžete setkat:

Plošný mech (Platygyrium repens)

Tento mech tvoří tenké, plazivé porosty na kůře stromů. Má drobné, hustě nahloučené lístky a obvykle má zelenou až tmavě zelenou barvu. Často se vyskytuje na hladké kůře mladších stromů nebo na větvích starších stromů. Preferuje vlhká a stinná stanoviště.

Polštářkový mech (Orthotrichum spp.)

Jak název napovídá, tyto mechy tvoří malé, polštářkovité nebo trsovité porosty na kůře stromů. Jejich lístky jsou obvykle krátké a tuhé. Existuje mnoho druhů rodu Orthotrichum, které se mohou lišit barvou a tvarem sporofytů. Často se vyskytují na exponovanějších místech, ale stále vyžadují určitou míru vlhkosti.

Krokovitý mech (Hypnum spp.)

Mechy rodu Hypnum tvoří rozsáhlé, splývavé koberce na kůře stromů. Jejich stonky jsou obvykle větvené a lístky jsou malé a šupinovité. Mají tendenci růst ve vlhkých a stinných lesních prostředích. Některé druhy mohou být poměrně nenápadné, zatímco jiné mohou pokrýt velkou plochu kůry.

Rokytník (Thuidium spp.)

Rokytníky mají charakteristický peříčkovitý vzhled díky jejich hustě větveným stonkům a drobným, překrývajícím se lístkům. Tvoří rozsáhlé, často nažloutle zelené porosty na kůře stromů, zejména v vlhkých a stinných oblastech. Některé druhy mohou připomínat malé kapradiny.

Další běžné druhy

Kromě výše uvedených druhů se na stromech mohou vyskytovat i další mechy, jako například různé druhy z rodů Bryum, Dicranum nebo Leucobryum. Každý druh má své specifické nároky na prostředí a může se lišit vzhledem a rychlostí růstu.

Pro přesnou identifikaci mechu může být užitečné použít lupu nebo mikroskop a porovnat morfologické znaky, jako je tvar a uspořádání lístků, vzhled sporofytů a celkový habitus rostliny. Existují také specializované příručky a online zdroje, které mohou pomoci s identifikací jednotlivých druhů.

Příčiny růstu mechu na stromech

Růst mechu na stromech je přirozený proces, ale jeho nadměrné rozšíření může naznačovat určité faktory, které podporují jeho růst. Pochopení těchto příčin je klíčové pro účinnou prevenci a kontrolu.

Vysoká vlhkost vzduchu a špatná cirkulace vzduchu

Mechy preferují vlhké prostředí, které je nezbytné pro jejich rozmnožování (pohyblivost spermií) a růst. Místa s vysokou vlhkostí vzduchu a špatnou cirkulací vzduchu, jako jsou hustě zarostlé zahrady, severní strany budov nebo údolí, vytvářejí ideální podmínky pro růst mechu na stromech. Stromy, které jsou blízko vodních ploch nebo v oblastech s častými dešti a mlhami, jsou také náchylnější k porostu mechem.

Nedostatek slunečního světla (zastínění)

Stín brání rychlému vysychání kůry po dešti nebo rose, čímž prodlužuje dobu, po kterou je povrch stromu vlhký. Mechy, které jsou nenáročné na světlo a často preferují stinná stanoviště, tak mají v zastíněných oblastech konkurenční výhodu oproti jiným organismům, které by se na kůře mohly usadit. Husté koruny stromů nebo blízkost budov a jiných vysokých objektů mohou vytvářet trvalý stín a podporovat růst mechu.

Pomalý růst stromu a nízká vitalita

Stromy, které rostou pomalu nebo mají sníženou vitalitu z důvodu nevhodných půdních podmínek, nedostatku živin, chorob, škůdců nebo poškození, mohou být náchylnější k porostu mechem. Jejich kůra může být méně odolná vůči usazování a růstu epifytických organismů, jako jsou mechy a lišejníky. Slabé stromy mají také menší schopnost aktivně se bránit kolonizaci cizími organismy.

Hrubá a porézní kůra

Stromy s hrubou a porézní kůrou poskytují mechům ideální povrch pro uchycení rhizoidů a zadržování vlhkosti a živin. Druhy stromů s hladkou kůrou bývají obecně méně náchylné k porostu mechem. Struktura kůry se může měnit s věkem stromu a v závislosti na druhu.

Přítomnost živin ve stékající vodě

Voda stékající po kůře stromu může obsahovat rozpuštěné živiny z opadávajícího listí, ptačího trusu nebo atmosférických depozicí. Tyto živiny mohou podporovat růst mechu. Zejména v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší nebo v blízkosti hnojených záhonů může být koncentrace živin ve stékající vodě vyšší.

Stáří stromu

Starší stromy mají často hrubší a členitější kůru s více prasklinami a nerovnostmi, které poskytují mechům více příležitostí k uchycení a růstu. Také jejich růstová rychlost se s věkem obvykle zpomaluje, což může vést k menší odolnosti vůči kolonizaci mechem.

Potenciální dopady mechu na stromy

Jak již bylo zmíněno, mech obvykle nepředstavuje přímé ohrožení pro zdravé stromy. Na rozdíl od parazitických rostlin si mech nevytahuje živiny z hostitelského stromu. Nicméně, v určitých situacích může nadměrný růst mechu vést k nežádoucím dopadům.

Zadržování vlhkosti a riziko hniloby

Husté porosty mechu mohou zadržovat vlhkost na povrchu kůry po delší dobu, zejména po dešti nebo rose. Tato neustálá vlhkost může změkčit kůru a vytvořit příznivé podmínky pro růst hub, bakterií a jiných mikroorganismů, které mohou způsobovat hnilobu kůry nebo jiné choroby stromu. Zejména u mladých stromků s tenkou kůrou může být toto riziko vyšší.

Omezení přístupu vzduchu ke kůře

Velmi hustý a rozsáhlý porost mechu teoreticky může omezit přístup vzduchu ke kůře stromu. Kůra sice neprovádí intenzivní fotosyntézu jako listy, ale stále se podílí na výměně plynů. Nadměrná vrstva mechu by mohla tuto výměnu narušit, i když tento efekt je pravděpodobně minimální u většiny stromů.

Poskytování úkrytu pro škůdce

Husté porosty mechu mohou sloužit jako úkryt pro různé drobné živočichy, včetně některých škůdců, jako jsou hmyz, roztoči nebo slimáci. Ti se pak mohou živit kůrou, listy nebo květy stromu a způsobovat poškození. Mech také může poskytovat vhodné prostředí pro přezimování některých škůdců.

Estetický vzhled

Pro některé lidi může být nadměrný porost mechu na stromech nevzhledný. Zejména u okrasných stromů v zahradách může být snaha o udržení čistého a estetického vzhledu. Nicméně, tento aspekt je subjektivní a pro jiné může být mech na stromech znakem přirozenosti a stáří.

Indikátor problémů

Nadměrný růst mechu může být indikátorem základních problémů, jako je přílišná vlhkost, nedostatek světla nebo nízká vitalita stromu. V takových případech je důležité řešit primární příčinu, nejen odstraňovat mech.

Metody odstranění mechu ze stromů

Pokud se rozhodnete odstranit mech ze svých stromů, existuje několik metod, které můžete použít. Volba metody závisí na rozsahu porostu mechu, druhu stromu a vašich preferencích ohledně ekologie a náročnosti práce.

Ruční odstranění

Pro menší porosty mechu nebo pro citlivé stromy je ruční odstranění nejšetrnější metodou. Můžete použít měkký kartáč, houbu nebo plastovou špachtli k jemnému seškrábání mechu z kůry. Dbejte na to, abyste nepoškodili kůru stromu. Vyhněte se používání ostrých nebo kovových nástrojů, které by mohly kůru poškrábat a vytvořit tak vstupní bránu pro infekce. Tato metoda je pracnější, ale nejbezpečnější pro strom.

Použití vody s nízkým tlakem

Proud vody s nízkým tlakem z hadice může být účinný pro odstranění mechu z větších ploch. Důležité je používat nízký tlak, abyste nepoškodili kůru nebo pupeny stromu. Postupujte opatrně a stříkejte vodu pod mírným úhlem, abyste mech smyli. Tato metoda je vhodná pro odolnější stromy a větší plochy porostlé mechem.

Použití speciálních přípravků proti mechu

Na trhu existují speciální přípravky určené k odstranění mechu a lišejníků z dřevin. Tyto přípravky obvykle obsahují látky, které naruší strukturu mechu a usnadní jeho odstranění. Vždy pečlivě dodržujte návod k použití a ujistěte se, že je přípravek vhodný pro daný typ stromu. Některé přípravky mohou být založeny na bázi mědi nebo jiných biocidních látek. Při jejich použív

]]> https://zahradniplot.ru/mech-a-lisejnik-na-stromech/ Mon, 27 Mar 2023 15:40:40 +0000 https://zahradniplot.ru/mech-a-lisejnik-na-stromech/

Mech a Lišejník na Stromech: Podrobný Průvodce pro Zdraví Vašich Stromů

Setkáváme se s nimi téměř na každém stromě – zelenými a šedými povlaky, které pokrývají kůru, větve a někdy i listy. Jsou to mech a lišejník, fascinující organismy, které často vyvolávají otázky ohledně jejich vlivu na naše stromy. V tomto obsáhlém průvodci se ponoříme hluboko do světa mechu a lišejníků na stromech. Prozkoumáme jejich identifikaci, detailně popíšeme jejich biologii, objasníme jejich vliv na zdraví stromů a nabídneme praktické rady a postupy pro jejich případné odstranění. Naším cílem je poskytnout vám komplexní znalosti, které vám umožní správně posoudit situaci a zajistit optimální péči o vaše stromy.

Detailní Identifikace Mechu na Stromech

Mech je drobná, nekvětní rostlina, která tvoří husté koberce nebo polštáře na různých površích, včetně kůry stromů. Jeho identifikace je poměrně snadná díky jeho charakteristické struktuře a barvě. Mechy nemají pravé kořeny, stonky ani listy v botanickém smyslu slova. Místo toho disponují jednoduchými lístky (fylidy) a příchytnými vlákny (rhizoidy), které jim slouží k přichycení k podkladu, nikoli k přijímání živin.

Charakteristické Rysy Mechů

• Barva: Mechy se nejčastěji vyskytují v různých odstínech zelené, od světle zelené po tmavě hnědozelenou. Některé druhy mohou mít načervenalý nebo žlutavý nádech.
• Struktura: Tvoří měkké, husté porosty, které mohou být ploché (kobercovité) nebo vystupující (polštářovité). Jejich „lístky“ jsou obvykle malé a jednoduché.
• Vlhkost: Mechy preferují vlhká a stinná místa, proto se často vyskytují na severní straně stromů nebo v hustě zalesněných oblastech.
• Reprodukce: Rozmnožují se pomocí spor, které jsou uloženy v tobolkách na štětech vyčnívajících z mechového porostu.

Běžné Druhy Mechů na Stromech v České Republice

Na území České republiky se můžeme setkat s mnoha druhy mechů, které osidlují kůru stromů. Některé z běžnějších zahrnují:

Rod *Orthotrichum* (Zpeřenka)

Zpeřenky tvoří malé, husté polštářky na kůře listnatých stromů. Jsou charakteristické svými štěty s tobolkami, které jsou často rýhované.

Rod *Ulota* (Kadeřavec)

Kadeřavce se vyznačují kadeřavými lístky, které jim dodávají typický vzhled. Rostou v polštářovitých trsech na kůře i větvích stromů.

Rod *Hypnum* (Rokyt)

Rokyty tvoří rozsáhlé, plazivé koberce na kůře stromů, často v nižších polohách kmene. Jsou obvykle leskle zelené.

Rod *Bryum* (Pablenka)

Pablenky zahrnují mnoho druhů, které se mohou vyskytovat na různých stanovištích, včetně kůry stromů. Jejich vzhled je variabilní, ale často tvoří husté trsy s nápadnými štěty.

Rod *Dicranum* (Dvouhrotec)

Dvouhrotce mají tuhé, šídlovité lístky a tvoří vzpřímené trsy na kůře stromů, zejména jehličnanů.

Pro přesnou identifikaci konkrétního druhu mechu je často nutné mikroskopické pozorování spor a dalších drobných struktur. Nicméně, i pouhým okem lze rozlišit základní skupiny mechů podle jejich vzhledu a způsobu růstu.

Detailní Identifikace Lišejníků na Stromech

Lišejníky jsou fascinující symbiotické organismy, které vznikají spojením houby (mykobionta) a řasy nebo sinice (fotobionta). Toto soužití je vzájemně prospěšné: houba poskytuje ochranu a strukturu, zatímco řasa nebo sinice fotosyntetizuje a produkuje organické látky pro oba partnery. Lišejníky se vyskytují v neuvěřitelné škále tvarů, barev a textur, a proto je jejich identifikace o něco složitější než u mechů.

Základní Typy Lišejníků Podle Vzhledu

Korovité lišejníky (crustose): Přirůstají těsně k podkladu a tvoří tenké, kůrovité povlaky, které nelze snadno oddělit. Mohou být hladké, popraskané nebo bradavčité.
Lupenité lišejníky (foliose): Mají ploché, listovité stélky, které jsou k podkladu přichyceny pouze v několika bodech pomocí příchytných vláken (rhizin). Jejich okraje mohou být laločnaté nebo zřasené.
Keříčkovité lišejníky (fruticose): Vytvářejí trojrozměrné, keříčkovité nebo provázkovité stélky, které jsou k podkladu přichyceny pouze bazální částí. Mohou být vzpřímené nebo převislé.
Šupinkaté lišejníky (squamulose): Tvoří malé, šupinkovité útvary, které se částečně překrývají a jsou přichyceny k podkladu spodní stranou.

Charakteristické Rysy Lišejníků

• Barva: Lišejníky se vyskytují v široké paletě barev, včetně šedé, bílé, zelené, žluté, oranžové a hnědé. Barva je dána pigmenty produkovanými houbovou složkou.
• Struktura: Jak již bylo zmíněno, struktura se liší podle typu lišejníku (korovitý, lupenitý, keříčkovitý, šupinkatý).
• Výrůstky: Některé lišejníky mají speciální reprodukční struktury, jako jsou sorály (místa s práškovitými rozmnožovacími tělísky – sorediemi) nebo isidie (drobné, válcovité nebo kyjovité výrůstky).
• Stanoviště: Různé druhy lišejníků preferují specifická stanoviště s ohledem na světlo, vlhkost a typ podkladu (kůra různých druhů stromů, kameny, půda).

Běžné Druhy Lišejníků na Stromech v České Republice

Na kůře stromů v České republice můžeme nalézt mnoho zajímavých druhů lišejníků. Některé z nich jsou:

Rod *Xanthoria* (Zlativka)

Zlativky jsou nápadné svými jasně oranžovými až žlutooranžovými lupenitými stélkami. Často se vyskytují na živinami bohaté kůře, například v blízkosti ptačích hnízd nebo na stromech rostoucích na vápencovém podloží. Běžným zástupcem je zlativka tečkovaná (*Xanthoria parietina*).

Rod *Physcia* (Puchýřnatec)

Puchýřnatce mají šedé až šedozelené lupenité stélky s charakteristickými bílými tečkami (pseudocyphely) na horní straně. Často rostou na kůře listnatých stromů. Běžným druhem je puchýřnatec bublinatý (*Physcia adscendens*).

Rod *Parmelia* (Terčovka)

Terčovky zahrnují širokou škálu lupenitých lišejníků s různými barvami a tvary laločnatých stélek. Některé druhy mají charakteristické výrůstky (isidie). Běžným zástupcem je terčovka bublinatá (*Parmelia sulcata*).

Rod *Usnea* (Provazovka)

Provazovky jsou keříčkovité lišejníky s dlouhými, převislými vláknitými stélkami, které připomínají vousy. Rostou na větvích stromů, zejména v oblastech s čistým ovzduším. Různé druhy se liší délkou a tloušťkou vláken.

Rod *Ramalina* (Větvičník)

Větvičníky jsou keříčkovité lišejníky s plochými nebo zploštělými větvičkami. Jejich barva bývá šedozelená až žlutozelená. Rostou na kůře i větvích stromů.

Rod *Lecanora* (Misnička)

Misničky jsou převážně korovité lišejníky s miskovitými plodnicemi (apothecii), které jsou často barevné. Jsou velmi rozmanitou skupinou a vyskytují se na různých typech kůry.

Identifikace lišejníků může být náročná a často vyžaduje znalost jejich specifických morfologických znaků a někdy i chemických reakcí s různými činidly. Pro přesné určení druhu je vhodné použít odbornou literaturu nebo se obrátit na lichenologa.

Biologie Mechu a Lišejníků: Jak Žijí na Stromech?

Mech a lišejníky jsou adaptabilní organismy, které si vyvinuly unikátní strategie pro život na kůře stromů. Pochopení jejich biologie nám pomůže objasnit jejich vliv na hostitelské stromy.

Biologie Mechů

Mechy jsou epifyty, což znamená, že rostou na povrchu jiných rostlin (v tomto případě stromů), aniž by z nich čerpaly živiny. Vodu a minerály získávají přímo z deště, vzdušné vlhkosti a prachu. Jejich příchytná vlákna (rhizoidy) slouží pouze k mechanickému upevnění k podkladu. Fotosyntéza probíhá v jejich zelených lístcích (fylidech), které obsahují chlorofyl.

• Příjem živin: Absorpce vody a živin probíhá celým povrchem mechové rostlinky. Jsou velmi citlivé na znečištění ovzduší, protože nemají vyvinuté mechanismy pro regulaci příjmu škodlivých látek.
• Zadržování vody: Husté porosty mechů mohou zadržovat značné množství vody, což může být prospěšné pro udržení vlhkosti v okolí kůry, ale také může vést k delšímu prosychání kůry po dešti.
• Rozmnožování: Mechy se rozmnožují pohlavně (pomocí spermií a vajíček) a nepohlavně (fragmentací stélky nebo pomocí specializovaných rozmnožovacích tělísek). Spory, vzniklé pohlavním rozmnožováním, jsou šířeny větrem a vodou a mohou kolonizovat nová stanoviště.
• Růst: Růst mechů je obvykle pomalý a závisí na dostupnosti vody a světla.

Biologie Lišejníků

Lišejníky, jako symbiotické organismy, mají složitější biologii než mechy. Jejich přežití závisí na vzájemné interakci houbové a řasové složky.

• Symbiotický vztah: Houba (mykobiont) tvoří převážnou část stélky lišejníku a poskytuje ochranu před vysycháním a UV zářením. Řasa nebo sinice (fotobiont) provádí fotosyntézu a produkuje cukry, které jsou zdrojem energie pro oba partnery.
• Příjem živin: Lišejníky také přijímají vodu a minerály z deště a vzdušného prachu. Houbová složka může produkovat kyseliny, které pomáhají rozpouštět minerály z podkladu, ale tento proces je velmi pomalý a nepoškozuje zdravou kůru stromů.
• Růst: Růst lišejníků je extrémně pomalý, často jen několik milimetrů za rok. To je jeden z důvodů, proč jsou citlivé na změny prostředí a znečištění ovzduší.
• Rozmnožování: Lišejníky se mohou rozmnožovat pohlavně (pomocí spor houbové složky) nebo nepohlavně (fragmentací stélky nebo pomocí specializovaných rozmnožovacích tělísek, jako jsou soredie a isidie, které obsahují buňky obou symbiontů).

Citlivost na prostředí: Mnoho druhů lišejníků je velmi citlivých na znečištění ovzduší, zejména na oxid siřičitý a oxidy dusíku. Jejich přítomnost a druhové složení mohou sloužit jako bioindikátory kvality ovzduší.

Vliv Mechu a Lišejníků na Zdraví Stromů: Mýty a Fakta

Často se setkáváme s názorem, že mech a lišejníky škodí stromům, dusí jejich kůru nebo způsobují choroby. Ve skutečnosti je vliv těchto organismů na zdravé, vitální stromy obvykle zanedbatelný nebo dokonce mírně pozitivní. Nicméně, v určitých situacích mohou indikovat problémy nebo nepřímo ovlivnit stav stromu.

]]>