Pestovani Kerickovych Fazoli
Pěstování keříčkových fazolí: Podrobný průvodce pro bohatou úrodu
Úvod do světa keříčkových fazolí a jejich pěstování
Keříčkové fazole (Phaseolus vulgaris var. nanus) představují oblíbenou a relativně nenáročnou plodinu, která si získala své místo v mnoha zahradách. Na rozdíl od fazolí popínavých nevyžadují oporu a rostou v kompaktních keřích, což usnadňuje jejich pěstování i na menších plochách. Jejich všestranné využití v kuchyni a vysoká nutriční hodnota z nich činí cenný doplněk každé zahrady. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na všechny aspekty úspěšného pěstování keříčkových fazolí, od výběru vhodné odrůdy a přípravy půdy až po sklizeň a skladování bohaté úrody.
Výběr vhodné odrůdy keříčkových fazolí pro vaši zahradu
Trh nabízí širokou škálu odrůd keříčkových fazolí, které se liší barvou lusků (zelené, žluté, fialové), tvarem lusků (kulaté, ploché), velikostí semen, dobou zrání a odolností vůči chorobám a škůdcům. Při výběru vhodné odrůdy je důležité zvážit několik faktorů:
- Klimatické podmínky vaší oblasti: Některé odrůdy jsou lépe přizpůsobeny chladnějšímu podnebí, zatímco jiné preferují teplejší oblasti.
- Typ půdy ve vaší zahradě: Fazole obecně preferují propustnou a humózní půdu. Některé odrůdy však mohou lépe prosperovat i v méně ideálních podmínkách.
- Doba zrání: Podle vašich preferencí si můžete vybrat rané, středně rané nebo pozdní odrůdy, což vám umožní prodloužit dobu sklizně.
- Odolnost vůči chorobám a škůdcům: Výběrem odolných odrůd můžete minimalizovat potřebu chemických postřiků.
- Požadované vlastnosti lusků a semen: Zvažte, zda preferujete tenké a křehké lusky pro přímou konzumaci, nebo větší a masitější lusky vhodné pro konzervování či mrazení. Důležitá může být i barva a velikost semen.
- Zelenoluské odrůdy: ‚Sláva Porumbejska‘, ‚Topcrop‘, ‚Hanka‘, ‚Jantar‘. Tyto odrůdy jsou známé svou vysokou výnosností a dobrou chutí.
- Žlutoluské odrůdy (máslové fazolky): ‚Goldmarie‘, ‚Laura‘, ‚Sonnenkönigin‘. Vyznačují se jemnou máslovou chutí a atraktivní žlutou barvou.
- Fialovoluské odrůdy: ‚Purple Queen‘, ‚Amethyst‘. Tyto odrůdy zaujmou svou sytě fialovou barvou, která se vařením mění na zelenou.
- Odrůdy s plochými lusky: ‚Romano‘, ‚Helda‘. Mají široké a ploché lusky s výraznou chutí.
- Odrůdy s bezvláknitými lusky: Mnoho moderních odrůd bylo šlechtěno tak, aby jejich lusky byly bez nepříjemných vláken.
- Výběr stanoviště: Zvolte slunné místo s minimálně 6-8 hodinami přímého slunečního svitu denně. Fazole nesnášejí stín.
- Odběr vzorku půdy (doporučeno): Pokud si nejste jisti složením a pH vaší půdy, doporučujeme provést půdní test. Na základě výsledků můžete půdu vhodně upravit.
- Odplevelení: Důkladně odstraňte veškerý plevel z vybraného záhonu. Plevel konkuruje fazolím o živiny, vodu a světlo.
- Hnojení (s opatrností): Fazole jsou poměrně nenáročné na živiny a nadměrné hnojení dusíkem může vést k bujnému růstu listů na úkor tvorby květů a lusků. Pokud je vaše půda chudá na živiny, můžete před výsevem zapravit do půdy dobře vyzrálý kompost nebo granulované organické hnojivo s nízkým obsahem dusíku. Vyhněte se čerstvému hnoji.
- Zrytí nebo prokypření půdy: Půdu důkladně zryjte do hloubky přibližně 20-30 cm. Pokud nepoužíváte rýč, můžete půdu prokypřit rotavátorem nebo motyčkou. Tím zajistíte její provzdušnění a lepší pronikání kořenů.
- Urovnání povrchu: Po zrytí povrch záhonu urovnejte hráběmi.
- Vytvoření řádků: Pokud budete vysévat fazole do řádků, připravte si mělké brázdy s rozestupem přibližně 40-60 cm. Hloubka brázd by měla být asi 3-5 cm.
- Příprava osiva (volitelné): Někteří zahrádkáři doporučují namočit semena fazolí na několik hodin do vlažné vody. To může urychlit klíčení. Před výsevem vodu slijte.
- Výsev do řádků: Pokud jste si připravili řádky, vysévejte semena do brázd ve vzdálenosti přibližně 5-10 cm od sebe. Hloubka výsevu by měla být 3-5 cm.
- Výsev do hnízd: Alternativně můžete vysévat fazole do hnízd po 3-5 semenech. Vzdálenost mezi hnízdy by měla být přibližně 30-40 cm.
- Zahrnutí semen: Po výsevu semena zahrňte jemnou vrstvou zeminy a lehce přitlačte.
- Zálivka: Záhon s čerstvě vysazenými fazolemi opatrně zalijte, aby se půda udržela vlhká, ale ne přemokřená.
- Označení řádků: Doporučujeme označit vysazené řádky štítky s názvem odrůdy a datem výsevu.
- Zálivka: Fazole vyžadují rovnoměrnou zálivku, zejména v období kvetení a tvorby lusků. Zalévejte ke kořenům, abyste minimalizovali smáčení listů, což může podporovat rozvoj houbových chorob. V horkém a suchém počasí zalévejte pravidelněji.
- Kypření půdy: Pravidelné kypření půdy mezi řádky pomáhá udržet půdu provzdušněnou a usnadňuje pronikání vody a živin ke kořenům. Zároveň se tím omezuje růst plevele. Kypřete opatrně, abyste nepoškodili mělce kořenící fazole.
- Odplevelování: Plevel konkurenčně odebírá fazolím živiny, vodu a světlo. Pravidelně odstraňujte veškerý plevel z okolí rostlin. V raných fázích růstu je odplevelování zvláště důležité.
- Mulčování (volitelné): Mulčování organickým materiálem (např. slámou, posečenou trávou bez semen plevelů) může pomoci udržet vlhkost v půdě, omezit růst plevele a chránit plody před znečištěním. Mulč aplikujte až po prohřátí půdy.
- Přihrnování zeminy (volitelné): Někteří zahrádkáři doporučují v rané fázi růstu přihrnout k rostlinám trochu zeminy, což může podpořit tvorbu adventivních kořenů a zlepšit stabilitu rostlin.
- Před výsevem: Pokud je půda velmi chudá, můžete do ní zapravit dobře vyzrálý kompost nebo granulované organické hnojivo s nízkým obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu a draslíku. Fosfor podporuje vývoj kořenového systému a kvetení, draslík zlepšuje celkovou vitalitu rostlin a tvorbu plodů.
- V období kvetení: Během kvetení můžete fazolím dodat hnojivo s vyšším obsahem draslíku, které podpoří tvorbu květů a následně i lusků. Vhodné jsou například draselné hnojiva nebo výluh z dřevěného popela (ředěný vodou).
- Vyhněte se dusíkatým hnojivům: Běžná dusíkatá hnojiva používejte s velkou opatrností a spíše se jim vyhněte, pokud nemáte potvrzený nedostatek dusíku v půdě. Příliš mnoho dusíku podpoří růst listů na úkor plodů.
- Listová hnojiva (doporučeno): V období intenzivního růstu a tvorby lusků můžete aplikovat listová hnojiva s obsahem mikroprvků. Listová hnojiva se rychle vstřebávají a mohou pomoci překonat dočasný nedostatek některých živin.
- Mšice: Drobní saví škůdci, kteří se shlukují na spodní straně listů a na mladých výhonech. Způsobují deformace listů a zpomalují růst. Lze je odstranit proudem vody, mýdlovou vodou nebo insekticidy.
- Svilušky: Drobní pavoukovci, kteří sají rostlinné šťávy a způsobují žloutnutí a opadávání listů. Proti nim pomáhají akaricidy nebo přirození nepřátelé (draví roztoči).
- Třásněnky: Drobní okřídlení škůdci, kteří poškozují listy a květy. Ochrana zahrnuje insekticidy a podporu přirozených nepřátel.
- Molice: Drobní bílí motýlci, kteří sají šťávy z listů. Lze je hubit insekticidy nebo lepovými deskami.
- Zrnokaz fazolový: Lar
- Zelenoluské odrůdy: Jsou charakteristické svými sytě zelenými lusky. Mezi ně patří například ‚Sláva Porumbeşti‘, ‚Top Crop‘, ‚Provider‘ nebo ‚Sonesta‘. Tyto odrůdy jsou často velmi výnosné a rané.
- Žlutoluské (máslové) odrůdy: Mají jemné, žluté lusky a máslovou chuť. Známé odrůdy jsou například ‚Mascotte‘ (vhodná i pro pěstování v nádobách), ‚Rocdor‘ nebo ‚Waxgold‘.
- Fialovoluské odrůdy: Nabízejí vizuálně atraktivní, fialové lusky, které při vaření často zezelenají. Příkladem je odrůda ‚Royal Burgundy‘.
- Strukové odrůdy: Pěstují se pro suchá semena. Patří sem například ‚Bílá máslová‘, ‚Černá ledvina‘ nebo ‚Pinto‘. Tyto odrůdy mají delší vegetační dobu.
- Odrůdy s plochými lusky: Některé odrůdy produkují široké, ploché lusky, které jsou oblíbené v některých kuchyních.
- Antraknóza fazolu (Colletotrichum lindemuthianum): Projevuje se hnědými skvrnami na listech, stoncích a luscích. Za vlhkého počasí se na skvrnách objevují růžové výtrusy. Prevencí je střídání plodin, používání zdravého osiva a dostatečná cirkulace vzduchu mezi rostlinami. Napadené rostliny je třeba odstranit a spálit.
- Bakteriální spála fazolu (Xanthomonas phaseoli): Projevuje se žlutými až hnědými skvrnami s chlorotickým lemem na listech. Na luscích se mohou objevit olejovité skvrny. Prevencí je používání zdravého osiva, střídání plodin a vyhýbání se práci s mokrými rostlinami. Napadené rostliny je třeba odstranit.
- Mozaiková choroba fazolu (Bean common mosaic virus – BCMV): Projevuje se mozaikovitou kresbou na listech, deformacemi listů a zakrslým růstem rostlin. Přenáší se mšicemi a infikovaným osivem. Používejte certifikované osivo a bojujte proti mšicím. Napadené rostliny je třeba odstranit.
- Plíseň šedá (Botrytis cinerea): Může napadat všechny nadzemní části rostlin za vlhkého počasí. Projevuje se šedým plísňovým povlakem. Zajištěte dobrou cirkulaci vzduchu a odstraňujte napadené části rostlin.
- Rzivost fazolu (Uromyces appendiculatus): Na spodní straně listů se objevují oranžové až hnědé puchýřky s výtrusy rzi. Podpořte cirkulaci vzduchu a vyhněte se dlouhodobému ovlhčení listů. V případě silného napadení lze použít fungicidy.
- Mšice (Aphidoidea): Sají rostlinné šťávy a mohou přenášet virové choroby. Projevují se koloniemi na spodní straně listů a na mladých výhonech. Lze je smýt proudem vody, použít insekticidní mýdlo nebo biologické predátory (např. slunéčka sedmitečná).
- Svilušky (Tetranychidae): Drobní pavoukovci, kteří sají rostlinné šťávy a způsobují žloutnutí a stříbření listů. Na spodní straně listů tvoří jemné pavučinky. Zvyšte vlhkost vzduchu, použijte akaricidy nebo biologické predátory (dravé roztoče).
- Třásněnky (Thysanoptera): Drobní, štíhlí hmyz, který saje rostlinné šťávy a způsobuje deformace listů a květů. Použijte insekticidy nebo lepové desky.
- Lýkožrout černoskvrnný (Acanthoscelides obtectus): Jeho larvy vyžírají semena uvnitř lusků. Napadené lusky se sklízejí a likvidují. Skladovaná semena je vhodné ošetřit.
- Slimáci a plzáci (Gastropoda): Ožírají listy a mladé rostliny. Lze je sbírat ručně, použít návnady nebo ekologické bariéry.
- Používejte certifikované a zdravé osivo.
- Dodržujte střídání plodin.
- Zajistěte dostate
- Kompaktní růst, vhodné pro malé prostory.
- Ranější sklizeň.
- Nenáročnost na oporu.
- Snadnější pěstování a sklizeň.
- Kratší doba plodnosti ve srovnání s pnoucími fazolemi.
- Potřeba opakovaného výsevu pro prodloužení sklizňového období.
- Dlouhá doba plodnosti a vysoký výnos z jedné rostliny.
- Efektivní využití vertikálního prostoru.
- Často mají jemnější a chutnější lusky.
- Potřeba opory.
- Pozdější nástup sklizně.
- Náročnější sklizeň.
- Klimatické podmínky vaší oblasti: Některé odrůdy jsou odolnější vůči chladu, jiné lépe snášejí sucho nebo vysoké teploty.
- Typ vaší půdy: Fazole preferují propustnou a humózní půdu. Některé odrůdy mohou být tolerantnější k méně ideálním půdním podmínkám.
- Dostupný prostor: Pokud máte malou zahradu nebo pěstujete v nádobách, volte keříčkové odrůdy. Pro větší zahrady jsou vhodné i pnoucí fazole.
- Doba zrání: Zvažte, kdy chcete sklízet úrodu. Rané odrůdy poskytnou sklizeň dříve, pozdní odrůdy zase prodlouží sklizňové období.
- Využití: Rozhodněte se, zda chcete pěstovat fazole na lusky, na suchá semena, nebo obojí.
- Odolnost vůči chorobám a škůdcům: Pokud máte v oblasti problémy s určitými chorobami nebo škůdci, vybírejte odolné odrůdy.
Příklady oblíbených odrůd keříčkových fazolí:
Před nákupem osiva si vždy přečtěte informace o dané odrůdě, abyste se ujistili, že vyhovuje vašim požadavkům a podmínkám vaší zahrady. Doporučujeme také nakupovat kvalitní certifikované osivo od renomovaných dodavatelů.
Příprava půdy pro úspěšné pěstování keříčkových fazolí
Keříčkové fazole preferují slunné stanoviště s propustnou, humózní a dostatečně vlhkou půdou. Ideální pH půdy se pohybuje mezi 6,0 a 7,0. Důkladná příprava půdy je klíčová pro zajištění optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin.
Krok za krokem: Příprava půdy:
Důležitá poznámka: Fazole jsou luštěniny a mají schopnost poutat vzdušný dusík pomocí symbiotických bakterií žijících na jejich kořenech. Proto není obvykle nutné hnojit dusíkatými hnojivy. Naopak, přehnojení dusíkem může být škodlivé.
Optimální termín a postup výsevu keříčkových fazolí
Keříčkové fazole jsou teplomilné rostliny a jsou citlivé na mráz. S výsevem by se proto mělo počkat, až pominou všechna nebezpečí jarních mrazíků a teplota půdy dosáhne alespoň 10-12 °C. V našich klimatických podmínkách je ideální doba pro výsev keříčkových fazolí od poloviny května do konce června.
Postup výsevu keříčkových fazolí:
Hustota výsevu: Dodržujte doporučené rozestupy pro danou odrůdu. Příliš hustý výsev může vést k horší cirkulaci vzduchu, vyššímu riziku chorob a nižší úrodě.
Základní péče o keříčkové fazole během vegetace
Po vzejití sazenic vyžadují keříčkové fazole pravidelnou péči, která zahrnuje zálivku, kypření půdy, odplevelování a případnou ochranu před škůdci a chorobami.
Důležité aspekty péče:
Hnojení keříčkových fazolí: Kdy a jak hnojit pro maximální výnos
Jak již bylo zmíněno, fazole jsou luštěniny a dokážou si samy poutat dusík z atmosféry. Proto obvykle nevyžadují intenzivní hnojení dusíkem. Nadměrné hnojení dusíkem může dokonce snížit úrodu lusků. Pokud však vaše půda prokazatelně chudá na živiny, můžete v určitých fázích růstu fazolím pomoci vhodným hnojením.
Doporučení pro hnojení:
Důležitá zásada: Hnojte s mírou a vždy dodržujte doporučené dávkování uvedené na obalu hnojiva. Lepší je méně než více.
Ochrana keříčkových fazolí před běžnými škůdci a chorobami
I keříčkové fazole mohou být napadeny různými škůdci a chorobami. Pravidelná kontrola rostlin a včasný zásah mohou zabránit větším škodám a zajistit zdravou úrodu.
Běžní škůdci fazolí:
Kerickove Fazole Pestovani
Kerříčkové fazole: Podrobný průvodce pěstováním pro bohatou úrodu
Keříčkové fazole (Phaseolus vulgaris) patří mezi oblíbenou zeleninu pěstovanou v mnoha zahradách. Jsou ceněny pro svou relativně nenáročnou péči, rychlý růst a chutné plody, které lze využít v mnoha kuchyňských úpravách. Na rozdíl od tyčkových fazolí, keříčkové odrůdy rostou v kompaktním tvaru a nevyžadují oporu, což je činí ideální volbou pro menší zahrady nebo pro pěstování v nádobách. Tento obsáhlý průvodce vás provede krok za krokem celým procesem pěstování keříčkových fazolí, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň a skladování bohaté úrody.
1. Výběr vhodné odrůdy keříčkových fazolí
Trh nabízí širokou škálu odrůd keříčkových fazolí, které se liší barvou, tvarem a velikostí lusků, dobou zrání a odolností vůči chorobám a škůdcům. Při výběru je důležité zvážit klimatické podmínky vaší oblasti, typ půdy ve vaší zahradě a vaše preferované využití fazolí (např. pro přímou konzumaci, konzervování, sušení). Mezi oblíbené odrůdy patří například:
Při výběru odrůdy také zvažte její odolnost vůči běžným chorobám fazolí, jako je antraknóza, bakteriální spála nebo mozaiková choroba fazolu. Informace o odolnosti obvykle najdete v popisu odrůdy u prodejce osiva.
1.1. Rané, polorané a pozdní odrůdy
Doba zrání je dalším důležitým faktorem při výběru odrůdy. Rané odrůdy dozrávají přibližně 50-60 dní po výsevu, polorané 60-75 dní a pozdní více než 75 dní. Pokud vysadíte několik odrůd s různou dobou zrání, můžete si prodloužit období sklizně čerstvých fazolek.
1.2. Odrůdy vhodné pro specifické podmínky
Některé odrůdy jsou lépe přizpůsobeny specifickým podmínkám, jako je chladnější klima nebo méně kvalitní půda. Pokud máte takové podmínky, hledejte odrůdy, které jsou pro ně doporučeny.
2. Příprava půdy pro pěstování keříčkových fazolí
Keříčkové fazole preferují slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou s neutrálním až mírně kyselým pH (6,0-7,0). Před výsevem je důležité půdu řádně připravit.
2.1. Podzimní příprava půdy
Ideálně byste měli půdu pro fazole připravit již na podzim. Odstraňte veškerý plevel, kameny a zbytky předchozích plodin. Půdu zryjte do hloubky přibližně 20-30 cm. Pokud je vaše půda těžká a jílovitá, zapracujte do ní kompost nebo písek pro zlepšení propustnosti. Naopak, pokud je půda písčitá a chudá na živiny, obohatte ji kompostem nebo dobře proleželým hnojem.
2.2. Jarní příprava půdy
Na jaře, před samotným výsevem, půdu znovu prokypřete hráběmi a urovnejte. Pokud jste na podzim nepoužili hnojivo, můžete nyní do půdy lehce zapracovat komplexní minerální hnojivo s nízkým obsahem dusíku (fazole si dokážou dusík vázat ze vzduchu pomocí symbiotických bakterií na kořenech). Vyhněte se však přehnojení dusíkem, které by mohlo podpořit růst listů na úkor kvetení a tvorby lusků.
2.3. Střídání plodin
Pro zdravý růst fazolí a prevenci chorob je důležité dodržovat střídání plodin. Fazole by se neměly pěstovat na stejném místě dříve než po 3-4 letech. Vhodnými předplodinami jsou například košťáloviny, celer, okurky, rajčata nebo brambory. Nevhodnými předplodinami jsou luštěniny (hrách, sója, bob), cibule a česnek.
3. Výsev keříčkových fazolí
Keříčkové fazole jsou citlivé na mráz, proto se s výsevem vyčkejte, dokud pominou všechna nebezpečí jarních mrazíků a teplota půdy dosáhne alespoň 10-12 °C. V našich klimatických podmínkách je to obvykle od poloviny května do začátku června.
3.1. Termín výsevu
Optimální termín výsevu závisí na vaší lokalitě a aktuálním počasí. Sledujte dlouhodobou předpověď a vysejte fazole, když je stabilní teplé počasí. Pro prodloužení sklizně můžete provádět postupné výsevy v intervalech 2-3 týdnů až do poloviny července.
3.2. Hloubka a spon výsevu
Semena fazolí se vysévají do hloubky 3-5 cm. Vzdálenost mezi řádky by měla být 40-50 cm a vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami v řádku 10-15 cm. Pro usnadnění práce můžete si předem vyznačit řádky a jamky pro semena.
3.3. Předklíčení semen (volitelné)
Pro urychlení klíčení můžete semena fazolí před výsevem na několik hodin (ideálně přes noc) namočit do vlažné vody. Nabobtnalá semena rychleji vyklíčí. Po namočení je nechte krátce oschnout a poté vysejte.
3.4. Výsev do hnízd (volitelné)
Místo jednotlivých semen můžete vysévat 2-3 semena do hnízda vzdáleného od sebe 20-30 cm v řádku. Po vzejití ponechte v každém hnízdě nejsilnější rostlinu.
4. Péče o keříčkové fazole během růstu
Po vzejití vyžadují keříčkové fazole pravidelnou péči, která zahrnuje kypření půdy, odplevelování, zálivku a případnou ochranu před chorobami a škůdci.
4.1. Kypření půdy a odplevelování
Pravidelné kypření půdy mezi řádky a kolem rostlin zajišťuje dobré provzdušnění kořenového systému a usnadňuje pronikání vody a živin. Zároveň je důležité pravidelně odstraňovat plevel, který konkuruje fazolím o živiny, vodu a světlo.
4.2. Zálivka
Fazole potřebují dostatek vláhy, zejména v období kvetení a tvorby lusků. Zalévejte pravidelně, ideálně ráno nebo večer, přímo ke kořenům rostlin, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů, které by mohlo vést k rozvoji houbových chorob. V horkých a suchých obdobích může být nutná zálivka i každý den.
4.3. Mulčování (volitelné)
Mulčování půdy kolem fazolí organickým materiálem (např. slámou, pilinami, posekanou trávou bez semen) pomáhá udržovat vlhkost v půdě, potlačuje růst plevele a postupně uvolňuje živiny. Vrstva mulče by měla být silná asi 5-10 cm.
4.4. Hnojení během vegetace (obvykle není nutné)
Pokud jste půdu před výsevem dobře připravili a obohatili kompostem, dodatečné hnojení během vegetace obvykle není nutné. Fazole si dokážou samy vázat dusík ze vzduchu. Přehnojení dusíkem by mohlo vést k bujnému růstu listů na úkor plodů. Pokud však pozorujete slabý růst rostlin, můžete je přihnojit malou dávkou komplexního hnojiva s nízkým obsahem dusíku v období kvetení.
4.5. Ochrana před větrem (v případě potřeby)
I když jsou keříčkové fazole poměrně odolné, silný vítr může poškodit jejich křehké stonky. Pokud je vaše zahrada vystavena silnému větru, můžete kolem záhonu s fazolemi umístit provizorní zástěnu.
5. Choroby a škůdci keříčkových fazolí
I keříčkové fazole mohou být napadeny různými chorobami a škůdci. Pravidelná kontrola rostlin a včasný zásah jsou klíčové pro udržení zdravé úrody.
5.1. Nejčastější choroby fazolí
5.2. Nejčastější škůdci fazolí
5.3. Prevence chorob a škůdců
Nejlepší ochranou proti chorobám a škůdcům je prevence:
Fazole Pestovani
Pěstování fazolí: Podrobný průvodce pro bohatou úrodu
Fazole jsou jednou z nejdůležitějších luštěnin pěstovaných po celém světě, a to nejen pro svou vysokou nutriční hodnotu, ale i pro svou relativní nenáročnost na pěstování. Ať už jste zkušený zahradník nebo začátečník, tento komplexní průvodce vám poskytne veškeré potřebné informace k úspěšnému pěstování fazolí a dosažení bohaté úrody. Probereme vše od výběru vhodné odrůdy a přípravy půdy až po sklizeň a skladování vašich vypěstovaných lusků a semen.
Výběr správné odrůdy fazolí pro vaši zahradu
Prvním a klíčovým krokem k úspěšnému pěstování fazolí je výběr vhodné odrůdy, která bude optimálně vyhovovat klimatickým podmínkám vaší oblasti, typu vaší půdy a vašim osobním preferencím. Fazole se dělí do několika hlavních skupin, z nichž každá má své specifické vlastnosti a nároky.
Fazole keříčkové (Phaseolus vulgaris var. nanus)
Keříčkové fazole jsou charakteristické svým kompaktním růstem. Dorůstají výšky obvykle mezi 30 a 60 centimetry a nevyžadují žádnou oporu. Jsou ideální pro menší zahrady nebo pro pěstování v nádobách. Mezi oblíbené odrůdy keříčkových fazolí patří například ‚Zlatka‘ (žlutoluská), ‚Sláva Podunají‘ (zelenoluská) nebo ‚Purple Queen‘ (fialovoluská). Tyto odrůdy jsou obvykle ranější a poskytují úrodu v kratším časovém horizontu.
Výhody keříčkových fazolí:
Nevýhody keříčkových fazolí:
Fazole pnoucí (Phaseolus vulgaris var. vulgaris)
Pnoucí fazole, jak již název napovídá, vyžadují oporu, po které se mohou pnout do výšky několika metrů. Jsou velmi produktivní a poskytují sklizeň po delší dobu ve srovnání s keříčkovými fazolemi. Mezi oblíbené pnoucí odrůdy patří ‚Neckarkönigin‘ (zelenoluská), ‚Blauhilde‘ (modroluská) nebo ‚Borlotto Lingua di Fuoco‘ (strakatoluská). Pro pěstování pnoucích fazolí je nezbytné zajistit jim pevnou konstrukci, jako jsou tyče, sítě nebo pergoly.
Výhody pnoucích fazolí:
Nevýhody pnoucích fazolí:
Fazole tyčkové (podobné pnoucím, silnější růst)
Tyčkové fazole jsou podskupinou pnoucích fazolí, které se vyznačují ještě silnějším růstem a často mohutnějšími lusky. I ony vyžadují pevnou oporu a jsou vhodné pro pěstování ve vertikálním směru. Poskytují bohatou a dlouhotrvající úrodu. Mezi známé tyčkové odrůdy patří například ‚Gigantes‘ (velkoluská bílá fazole) nebo některé staré krajové odrůdy.
Fazole suché (na zrno) (Phaseolus vulgaris)
Suché fazole se pěstují primárně pro jejich zralá semena, která se po sklizni a usušení používají v kuchyni. Existuje nespočet odrůd suchých fazolí, které se liší barvou, velikostí a chutí semen. Mezi oblíbené patří bílé fazole, červené fazole, černé fazole, pinto fazole nebo kidney fazole. Některé odrůdy suchých fazolí mohou být keříčkové i pnoucí.
Fazole luskové (na zelené lusky) (Phaseolus vulgaris)
Luskové fazole se pěstují pro jejich mladé, zelené lusky, které se konzumují celé. Většina keříčkových a pnoucích fazolí spadá do této kategorie. Důležité je sklízet lusky včas, dokud jsou ještě křehké a nemají vyvinutá tvrdá semena.
Speciální odrůdy fazolí:
Kromě výše uvedených základních skupin existují i speciální odrůdy fazolí, které se pěstují pro specifické účely nebo mají unikátní vlastnosti. Patří sem například fazole s voskově žlutými lusky (tzv. voskové fazole), fazole s fialovými lusky, nebo fazole s neobvyklým tvarem či chutí lusků nebo semen.
Při výběru odrůdy zvažte následující faktory:
Příprava půdy pro úspěšné pěstování fazolí
Fazole nejlépe rostou v teplé, propustné a humózní půdě s neutrálním až mírně kyselým pH (6,0-7,0). Důkladná příprava půdy je zásadní pro zajištění dobrého růstu a bohaté úrody.
Výběr stanoviště:
Vyberte slunné stanoviště, které je chráněné před silnými větry. Fazole potřebují minimálně 6-8 hodin přímého slunečního světla denně pro optimální růst a vývoj lusků.
Kultivace půdy:
Před výsevem je důležité půdu důkladně prokypřit do hloubky alespoň 20-30 cm. Odstraňte veškerý plevel, kameny a hrudky. Zlepšíte tak provzdušnění půdy a umožníte kořenům fazolí snadno pronikat do hloubky.
Zlepšení půdní struktury:
Pokud je vaše půda příliš těžká (jílovitá) nebo příliš lehká (písčitá), je vhodné ji vylepšit přidáním organické hmoty, jako je kompost, zralý hnůj nebo listovka. Organická hmota zlepší strukturu půdy, její vododržnost a obsah živin.
Hnojení před výsevem:
Fazole obecně nepotřebují velké množství hnojiv, protože jsou schopné poutat vzdušný dusík pomocí symbiotických bakterií žijících na jejich kořenech. Nicméně, chudé půdy mohou profitovat z mírného přihnojení kompostem nebo dobře vyzrálým hnojem před výsevem. Vyhněte se hnojivům s vysokým obsahem dusíku, která mohou podporovat růst listů na úkor kvetení a tvorby lusků. Vhodnější jsou hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, které podporují kořenový systém a kvetení.
Testování pH půdy:
Pokud máte pochybnosti o pH vaší půdy, je vhodné provést test půdy. K dispozici jsou jednoduché domácí testovací sady nebo můžete poslat vzorek půdy do specializované laboratoře. V případě příliš kyselé půdy (pH nižší než 6,0) můžete přidat vápno, abyste pH zvýšili. Příliš alkalickou půdu (pH vyšší než 7,0) lze upravit přidáním síry nebo rašeliny.
Příprava záhonů:
Pro usnadnění pěstování a sklizně je vhodné připravit si vyvýšené záhony nebo řádky. To zlepší odvodnění půdy a usnadní přístup k rostlinám.
Výsev fazolí: Kdy a jak na to
Fazole jsou teplomilné rostliny a jsou citlivé na mráz. Proto je důležité vysévat je až poté, co pominou všechna nebezpečí jarních mrazíků a teplota půdy dosáhne alespoň 10-12 °C. V našich klimatických podmínkách je to obvykle od poloviny května do konce června.
Načasování výsevu:
Optimální doba výsevu závisí na klimatických podmínkách vaší oblasti. Sledujte předpověď počasí a ujistěte se, že nehrozí žádné další mrazy. Pro prodloužení sklizňového období můžete provádět postupné výsevy v intervalech 2-3 týdnů.
Příprava semen:
Před výsevem můžete semena fazolí na několik hodin namočit do vlažné vody. To urychlí klíčení. Někteří zahrádkáři také doporučují ošetřit semena proti houbovým chorobám speciálním mořidlem.
Hloubka a spon výsevu:
Hloubka výsevu by měla být 3-5 cm. Vzdálenost mezi semeny v řádku závisí na odrůdě. U keříčkových fazolí se obvykle doporučuje spon 10-15 cm mezi rostlinami a 40-60 cm mezi řádky. U pnoucích fazolí vysévejte semena k opoře (např. k tyči) po 2-3 semenech ve vzdálenosti 50-80 cm od sebe. Pokud pěstujete pnoucí fazole na síti nebo pergole, dodržujte podobné rozestupy.
Výsev do řádků nebo hnízd:
Fazole můžete vysévat do jednotlivých řádků nebo do hnízd po 2-3 semenech. Při výsevu do řádků zajistěte dostatečný prostor mezi řádky pro snadnou kultivaci a sklizeň.
Zálivka po výsevu:
Po výsevu půdu jemně zalijte, aby se zajistil dobrý kontakt semen s půdou a podpořilo se klíčení.
Klíčení a vzejití:
Za příznivých podmínek (teplota půdy kolem 15-20 °C) by se první rostlinky měly objevit za 7-14 dní.
Péče o fazole během růstu
Během vegetace vyžadují fazole pravidelnou péči, která zahrnuje odplevelování, kypření půdy, zálivku a v případě pnoucích odrůd také vyvazování k opoře.
Odplevelování:
Pravidelné odstraňování plevele je důležité, protože plevel konkuruje fazolím o živiny, vodu a světlo. Můžete plít ručně nebo použít motyčku. V raných fázích růstu je plevel obzvláště nebezpečný.
Kypření půdy:
Pravidelné kypření půdy mezi řádky zajistí lepší provzdušnění kořenového systému a usnadní pronikání vody a živin k rostlinám. Dávejte pozor, abyste při kypření nepoškodili mělce kořenící fazole.
Zálivka:
Fazole potřebují dostatek vláhy, zejména během kvetení a tvorby lusků. Zalévejte pravidelně, ideálně ráno nebo večer, přímo ke kořenům rostlin, abyste zamezili zbytečnému smáčení listů, které může vést k šíření houbových chorob. V období sucha může být nutná zálivka i několikrát týdně. Udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou.
Mulčování:
Mulčování půdy kolem fazolí organickým materiálem, jako je sláma, listí nebo kůra, pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst plevele a udržovat stabilnější teplotu půdy.
Vyvazování pnoucích fazolí:
Jakmile začnou pnoucí fazole růst do výšky, je nutné je vyvazovat k