Štítek: kompostovaného materiálu

Jak udělat kompost: Podrobný průvodce krok za krokem pro bohatou úrodu

Kompostování představuje základní kámen udržitelného zahradničení a efektivního nakládání s organickým odpadem. Vytvoření vlastního kompostu není pouze ekologickým řešením, ale také významným přínosem pro zdraví vaší zahrady. Kvalitní kompost obohacuje půdu o živiny, zlepšuje její strukturu, zadržuje vláhu a podporuje růst silných a odolných rostlin s bohatou úrodou. V tomto obsáhlém průvodci vás krok za krokem provedeme celým procesem kompostování, od výběru vhodného místa a nádoby, přes správnou skladbu kompostovaného materiálu, až po péči o zralý kompost a jeho využití ve vaší zahradě.

Proč kompostovat? Nesporné výhody pro vaši zahradu i planetu

Kompostování přináší mnoho výhod, které přesahují pouhé hnojení rostlin. Pochopení těchto benefitů vás jistě přesvědčí o důležitosti začlenění kompostování do vašich zahradních praktik:

• Zlepšení kvality půdy: Kompost dodává půdě organickou hmotu, která je nezbytná pro její úrodnost. Zlepšuje se struktura písčitých půd (zvyšuje se jejich schopnost zadržovat vodu a živiny) i jílovitých půd (zvyšuje se jejich propustnost a provzdušnění).
• Bohatý zdroj živin: Zralý kompost je přirozeným a vyváženým zdrojem všech základních živin, které rostliny potřebují pro svůj růst a vývoj, včetně dusíku, fosforu a draslíku. Tyto živiny se uvolňují postupně, čímž zajišťují dlouhodobou výživu rostlin.
• Zadržování vláhy: Organická hmota v kompostu má vynikající schopnost zadržovat vodu, což je zvláště důležité v suchých obdobích. Rostliny tak lépe odolávají stresu z nedostatku vláhy a vyžadují méně časté zavlažování.
• Podpora půdního života: Kompost je domovem pro nespočet užitečných mikroorganismů, jako jsou bakterie, houby a aktinomycety, které rozkládají organickou hmotu a uvolňují živiny. Tyto mikroorganismy také pomáhají potlačovat půdní choroby a škůdce.
• Potlačení plevelů: Vrstva kompostu na povrchu půdy funguje jako mulč, který zabraňuje růstu plevelů a snižuje potřebu herbicidů.
• Recyklace bioodpadu: Kompostování je efektivní způsob, jak recyklovat kuchyňský a zahradní bioodpad, čímž se snižuje množství odpadu ukládaného na skládky. To má pozitivní dopad na životní prostředí.
• Snížení nákladů na hnojiva: Vlastní kompost představuje levný a udržitelný zdroj kvalitního hnojiva, čímž se snižuje potřeba nákupu drahých umělých hnojiv.
• Zlepšení zdraví rostlin: Rostliny pěstované v půdě obohacené kompostem jsou zdravější, odolnější vůči chorobám a škůdcům a lépe snášejí stresové podmínky.
• Ekologický přínos: Kompostování přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů, které vznikají při rozkladu organického odpadu na skládkách. Využíváním kompostu také snižujeme naši závislost na průmyslově vyráběných hnojivech, jejichž výroba je energeticky náročná.

Krok 1: Výběr ideálního místa pro váš kompost

Umístění kompostu je důležitým faktorem ovlivňujícím jeho funkčnost a pohodlí při používání. Při výběru vhodného místa zvažte následující kritéria:

• Dostupnost: Místo by mělo být snadno přístupné z vaší zahrady i z domu, abyste mohli pohodlně přinášet bioodpad a odebírat zralý kompost. Ideální je rovinaté místo v blízkosti záhonů nebo užitkové zahrady.
• Stín a slunce: Optimální je polostinné místo. Přímé slunce může kompost příliš vysušovat, zatímco přílišný stín může zpomalovat proces rozkladu. Mírné proudění vzduchu je žádoucí pro udržení aerobních podmínek.


Ochrana před větrem: Silný vítr může kompost vysušovat a ochlazovat, což zpomaluje rozklad. Pokud je vaše zahrada větrná, zvažte umístění kompostu za živý plot, ke zdi nebo k jiné přirozené bariéře.

Vzdálenost od zdrojů vody: Ideální je blízkost zdroje vody (hadice, konve), abyste mohli v případě potřeby kompost zvlhčit.

Vzdálenost od obytných prostor: I když správně vedený kompost nezapáchá, je vhodné umístit jej v dostatečné vzdálenosti od oken a teras, abyste se vyhnuli případným nepříjemnostem.

Propustná půda: Podloží kompostu by mělo být propustné, aby mohla odtékat přebytečná voda a zároveň mohl k mikroorganismům pronikat vzduch. Pokud máte nepropustnou jílovitou půdu, můžete na dno kompostu umístit drenážní vrstvu z větví nebo štěrku.

Velikost: Zvažte množství bioodpadu, které budete kompostovat. Pro běžnou rodinnou zahradu je vhodný kompost o objemu přibližně 1-2 krychlové metry. Můžete začít s menším kompostem a v případě potřeby jej rozšířit.

Možnosti umístění kompostu:

• Volně ložená hromada: Nejjednodušší forma kompostu, vhodná pro větší zahrady a větší množství materiálu. Nevyžaduje žádnou speciální konstrukci, ale může působit méně esteticky.
• Dřevěná ohrádka: Estetičtější a praktičtější řešení, které udržuje kompost pohromadě a usnadňuje manipulaci s materiálem. Můžete si ji vyrobit sami z dřevěných palet, prken nebo větví.
• Plastový kompostér: Uzavřená nádoba z recyklovaného plastu, která je nenáročná na údržbu a dobře izoluje kompostovaný materiál, čímž urychluje proces rozkladu. Vhodná pro menší zahrady a balkony.
• Vermikompostér (žížalkový kompostér): Speciální nádoba pro kompostování pomocí žížal. Vhodná pro zpracování kuchyňského odpadu a produkci vysoce kvalitního vermikompostu. Může být umístěn i v interiéru.

Krok 2: Co patří a nepatří do kompostu? Správný výběr materiálů

Pro úspěšné kompostování je klíčové používat správné materiály a vyvarovat se těch, které by mohly proces rozkladu narušit nebo vytvořit nežádoucí podmínky. Obecně platí, že do kompostu patří organický materiál, který se přirozeně rozkládá.

Vhodné materiály pro kompostování („zelená“ a „hnědá“ složka):

„Zelená“ složka (bohatá na dusík a vlhkost):

• Zbytky ovoce a zeleniny (kromě vařených a plesnivých)
• Kávová sedlina a čajové sáčky (bez kovových sponek)
• Posekaná tráva (v tenkých vrstvách, aby se nezapařila)
• Plevele (bez semen a oddenků vytrvalých plevelů)
• Listy (nejlépe mladé a zelené)
• Zbytky pokojových rostlin (bez chorob a škůdců)
• Popel ze dřeva (v malém množství a pouze z čistého dřeva, bez nátěrů a lepidel)
• Slepičí trus a hnůj (v malém množství a promíchaný s jinými materiály)

„Hnědá“ složka (bohatá na uhlík a suchá):

Suché listí

Drobné větvičky a kůra

Piliny a hobliny (z nenatřeného dřeva)

Sláma a seno

Papírové ubrousky a kapesníky (nenatřené a bez zbytků jídla)

Kartón (nastříhaný na menší kousky, bez lepicích pásek a potisku)

Vaječné skořápky (rozdrcené)

Starý kompost nebo zemina

Pro optimální průběh kompostování je důležité udržovat vyvážený poměr mezi „zelenou“ a „hnědou“ složkou. Ideální poměr se obvykle pohybuje kolem 2:1 až 3:1 ve prospěch hnědé složky. Příliš mnoho zelené složky může vést k hnilobě a zápachu, zatímco příliš mnoho hnědé složky zpomaluje rozklad.

Materiály, které do kompostu nepatří:

• Vařené zbytky jídla (mohou přitahovat hlodavce a způsobovat zápach)
• Maso a kosti (rozkládají se pomalu a silně zapáchají)
• Mléčné výrobky a tuky (způsobují zápach a mohou přitahovat škůdce)
• Citrusové slupky (ve velkém množství mohou narušit pH kompostu)
• Slupky od banánů (mohou obsahovat pesticidy)
• Chorobami napadené rostliny (mohou šířit choroby v zahradě)
• Semena plevelů a oddenky vytrvalých plevelů (mohou se v kompostu uchytit a rozšířit)
• Popel z uhlí a koksu (obsahuje škodlivé látky)
• Chemicky ošetřené dřevo a piliny z něj
• Plasty, kovy a sklo (nerozkládají se)
• Textil a kůže (rozkládají se velmi pomalu a mohou obsahovat barviva a chemikálie)
• Exkrementy masožravých zvířat (mohou obsahovat patogeny)
• Oleje a tuky (způsobují zápach a narušují proces kompostování)

Lakované a natírané dřevo
Lesklý a barevný papír (obsahuje těžké kovy)
Sáčky z vysavače (obsahují prach a nečistoty)

Pokud si nejste jisti, zda je daný materiál vhodný pro kompostování, raději jej tam nedávejte. Důsledné třídění kompostovaného materiálu je základem pro získání kvalitního a nezávadného kompostu.

Krok 3: Vrstvení kompostu – Zlaté pravidlo úspěchu