Nemoci Jahodniku
Kompletní Průvodce Chorobami Jahodníku a Efektivní Prevencí
Pěstování jahodníku může být velmi uspokojivé, avšak je také spojeno s rizikem různých chorob a škůdců, které mohou významně ohrozit vaši úrodu. V tomto obsáhlém průvodci se zaměříme na nejčastější a nejzávažnější nemoci jahodníku, detailně popíšeme jejich příznaky, příčiny vzniku a především efektivní metody prevence a léčby. Naším cílem je poskytnout vám komplexní znalosti a praktické rady, které vám pomohou udržet vaše jahodníky zdravé a zajistit bohatou a kvalitní sklizeň.
Nejčastější Houbové Choroby Jahodníku
Houbové choroby představují jednu z největších skupin onemocnění, které postihují jahodníky. Vlhké a teplé počasí vytváří ideální podmínky pro šíření těchto patogenů. Včasná identifikace a správná opatření jsou klíčové pro minimalizaci škod.
Plíseň šedá (Botrytis cinerea)
Plíseň šedá je jednou z nejrozšířenějších a nejničivějších houbových chorob jahodníku. Může napadat všechny nadzemní části rostliny – květy, listy, stonky i plody. Charakteristickým příznakem je výskyt šedého, práškovitého povlaku, který se rychle šíří, zejména za vlhkého počasí. Napadené květy hnědnou a opadávají, na plodech se objevují měkké, hnědé skvrny, které postupně pokrývá zmíněný šedý povlak. Plody následně hnijí a jsou neprodejné.
Příčiny vzniku plísně šedé:
- Vysoká vlhkost vzduchu a časté deště.
- Hustý porost a nedostatečné proudění vzduchu.
- Poškození rostlin hmyzem nebo mechanicky.
- Přehnojení dusíkem, které způsobuje bujný růst a hustý listový pokryv.
- Přítomnost infikovaných zbytků rostlin v okolí.
Prevence plísně šedé:
- Zajištění dostatečného proudění vzduchu mezi rostlinami – dodržování optimálních rozestupů při výsadbě.
- Pravidelné odstraňování starých a nemocných listů a plodů.
- Mulčování slámou nebo netkanou textilií, které zabraňuje kontaktu plodů s půdou a omezuje odpařování vody.
- Vyvážené hnojení s omezením dusíkatých hnojiv a dostatkem draslíku, který zvyšuje odolnost rostlin.
- Používání preventivních postřiků fungicidy v období kvetení a zrání plodů, zejména za vlhkého počasí.
- Výběr odrůd jahodníku, které jsou méně náchylné k plísni šedé.
- Důkladná likvidace posklizňových zbytků rostlin.
Léčba plísně šedé:
- Okamžité odstranění a likvidace napadených částí rostlin.
- Použití systémových nebo kontaktních fungicidů, aplikovaných podle návodu výrobce. Důležité je střídat různé typy fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence patogenu.
- Zajištění lepšího proudění vzduchu kolem rostlin pro urychlení osychání.
- Omezení zálivky shora a preferování zálivky ke kořenům.
Bílá skvrnitost listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae)
Bílá skvrnitost listů jahodníku je další častou houbovou chorobou, která se projevuje především na listech, ale může napadat i stonky a kališní lístky. Typickými příznaky jsou malé, okrouhlé až nepravidelné skvrny o průměru 2-5 mm. Střed skvrny je bělavý až šedavý, ohraničený tmavě červenofialovým až hnědým lemem. Při silném napadení se skvrny mohou slévat a listy předčasně usychají, což oslabuje rostlinu a snižuje výnos.
Příčiny vzniku bílé skvrnitosti listů:
- Vysoká vlhkost vzduchu a časté deště.
- Hustý porost a nedostatečné proudění vzduchu.
- Infikované sadbové materiály.
- Přetrvávání infekce na opadlých listech.
Prevence bílé skvrnitosti listů:
- Výsadba zdravého, certifikovaného sadbového materiálu.
- Dodržování optimálních rozestupů mezi rostlinami.
- Pravidelné odstraňování a likvidace napadených a starých listů.
- Zajištění dobrého proudění vzduchu.
- Mulčování, které omezuje rozstřikování vody na listy při zálivce nebo dešti.
- Preventivní postřiky fungicidy, zejména v období vlhkého počasí.
- Podzimní úklid listí z porostu.
- Odstranění a spálení silně napadených listů.
- Aplikace vhodných fungicidů, opakovaně podle potřeby a návodu výrobce.
- Zajištění lepší ventilace porostu.
- Vysoká vlhkost a teplota.
- Deštivé počasí a rosení.
- Infikované rostlinné zbytky.
- Šíření větrem a dešťovou vodou.
- Používání zdravé sadby.
- Dodržování optimálního sponu při výsadbě.
- Pravidelné odstraňování a likvidace napadených listů.
- Zajištění dobrého proudění vzduchu.
- Mulčování.
- Preventivní ošetření fungicidy, zejména za podmínek podporujících šíření choroby.
- Podzimní odstranění a spálení opadlých listů.
- Odstranění a likvidace napadených částí rostlin.
- Aplikace vhodných fungicidů, s ohledem na střídání účinných látek.
- Suché počasí s vysokými denními teplotami a chladnými nocemi.
- Hustý porost a nedostatečné proudění vzduchu.
- Přehnojení dusíkem.
- Náchylné odrůdy.
- Výběr méně náchylných odrůd.
- Zajištění dostatečného proudění vzduchu mezi rostlinami.
- Vyvážené hnojení s omezením dusíku a dostatkem draslíku.
- Pravidelná kontrola rostlin a včasné odstraňování prvních příznaků.
- Preventivní postřiky fungicidy, zejména v období suchého a teplého počasí.
- Odstranění silně napadených listů.
- Aplikace vhodných fungicidů, které jsou účinné proti padlí. Důležité je opakovat postřik podle návodu a střídat přípravky.
- Zajištění lepší ventilace porostu.
- Přítomnost houby v půdě, kde může přežívat i několik let.
- Infikovaná sadba.
- Poškození kořenového systému.
- Pěstování náchylných odrůd na infikované půdě.
- Používání zdravé, certifikované sadby z prověřených zdrojů.
- Výběr rezistentních nebo tolerantních odrůd.
- Střídání plodin – nepěstovat jahody po plodinách náchylných k verticiliovému vadnutí (např. rajčata, brambory, papriky).
- Dezinfekce půdy (např. solarizací) před výsadbou, i když tato metoda je náročná a ne vždy účinná v dlouhodobém horizontu.
- Zajištění dobré drenáže půdy.
- Omezení mechanického poškození kořenů při kultivaci.
- Přímá léčba napadených rostlin není možná.
- Doporučuje se odstranění a spálení napadených rostlin, aby se zabránilo šíření choroby.
- V oblastech s výskytem choroby je nutné pěstovat rezistentní odrůdy a dodržovat preventivní opatření.
- Vysoká vlhkost a teplota.
- Deštivé počasí a rosení.
- Infikovaná sadba.
- Šíření dešťovou vodou, větrem a hmyzem.
- Používání zdravé, certifikované sadby.
- Dodržování optimálních rozestupů při výsadbě.
- Zajištění dobrého proudění vzduchu.
- Mulčování.
- Omezování zálivky shora.
- Pravidelná kontrola rostlin a odstraňování prvních příznaků.
- Preventivní postřiky fungicidy, zejména v rizikových obdobích.
- Odstranění a likvidace napadených částí rostlin.
- Aplikace vhodných fungicidů, opakovaně podle potřeby a návodu výrobce.
- Vysoká vlhkost půdy a vzduchu.
- Poškození rostlin, například při výsadbě nebo kultivaci.
- Infikované rostlinné zbytky.
- Výsadba na dobře propustných půdách.
- Zajištění dobré drenáže.
- Opatrná manipulace s rostlinami při výsadbě a ošetřování.
- Odstraňování a likvidace napadených listů a rostlinných zbytků.
- Preventivní ošetření fungicidy v rizikových obdobích.
- Odstraňování a pálení napadených větví a plodů: Pravidelné odstraňování a likvidace napadených částí stromu je zásadní pro snížení infekčního tlaku.
- Vzdušnost koruny: Zajištění dobré cirkulace vzduchu v koruně stromu prořezáváním pomáhá rychlejšímu osychání a snižuje vlhkost, která podporuje růst hub.
- Fungicidní ochrana: Preventivní postřiky fungicidy v období kvetení, zejména za vlhkého počasí, mohou významně snížit riziko infekce. Doporučuje se střídat různé typy fungicidů, aby se předešlo vzniku rezistence.
- Odstraňování a likvidace napadených plodů: Pravidelné sbírání a likvidace napadených plodů, včetně mumifikovaných plodů, je klíčové.
- Ochrana proti hmyzu: Hmyzí škůdci mohou způsobovat poranění plodů, která slouží jako vstupní brány pro infekci. Proto je důležitá ochrana proti nim.
- Fungicidní ochrana: Ošetření fungicidy v období před sklizní může snížit výskyt hniloby plodů. Opět je důležité střídat různé přípravky.
- Podpora hojení ran: Poškození plodů by měla být ošetřena vhodnými přípravky na podporu hojení.
- Odstraňování a likvidace napadených plodů a výhonů: Pravidelné odstraňování a pálení napadených částí stromu je nezbytné pro omezení šíření choroby.
- Chemická ochrana: Preventivní postřiky fungicidy na bázi mědi na podzim po opadu listů a na jaře před květem mohou být účinné. V období rašení a růstu plodů se doporučují systemické fungicidy.
- Podpora kondice stromu: Zajištění optimálních podmínek pro růst a vývoj stromu, včetně správné výživy a prořezávání, zvyšuje jeho odolnost vůči chorobám.
- Odstraňování mezihostitelů: Pokud je v blízkosti slivoní výskyt sasanek, jejich odstranění může přerušit vývojový cyklus houby.
- Vzdušnost koruny: Prořezávání pro zajištění dobré cirkulace vzduchu pomáhá snižovat vlhkost a omezuje šíření choroby.
- Fungicidní ochrana: Při prvních příznacích napadení je vhodné aplikovat fungicidy. Účinné jsou přípravky obsahující mancozeb, propineb nebo triazoly. Ošetření je vhodné opakovat v intervalech podle potřeby a vývoje počasí.
- Podpora kondice stromu: Pravidelná výživa a dostatek vláhy posilují odolnost stromu.
- Odstraňování a likvidace napadených listů a výhonů: Důkladné odstranění a spálení napadených částí stromu na podzim snižuje množství infekčního inokula.
- Prořezávání koruny: Zajištění dobré cirkulace vzduchu v koruně urychluje osychání listů a omezuje podmínky pro šíření houby.
- Fungicidní ochrana: Preventivní postřiky fungicidy na jaře před květem a po odkvětu mohou být účinné. V případě silného napadení je vhodné ošetření opakovat. Používají se přípravky obsahující měď, mancozeb nebo thiram.
- Zlepšení kondice stromu: Správná výživa a závlaha zvyšují odolnost stromu vůči chorobám.
- Odstraňování a likvidace napadených částí stromu: Pravidelné odstraňování a pálení napadených listů, plodů a výhonů je důležité pro snížení infekčního tlaku.
- Prořezávání koruny: Zajištění dobré cirkulace vzduchu a prosvětlení koruny omezuje vlhkost a šíření houby.
- Fungicidní ochrana: Preventivní postřiky fungicidy na jaře před květem a po odkvětu mohou být účinné. V případě silného napadení se doporučuje opakované ošetření. Používají se přípravky obsahující měď, mancozeb nebo kaptan.
- Podpora kondice stromu: Vyvážená výživa a dostatek vláhy posilují odolnost stromu.
- Používání certifikovaného bezvirózního sadebního materiálu: Základním preventivním opatřením je nákup a výsadba pouze certifikovaných, zdravých stromků.
- Ochrana proti mšicím: Pravidelná kontrola a účinná ochrana proti mšicím, které jsou hlavním přenašečem viru, je klíčová. Používají se insekticidy a metody biologické ochrany.
- Likvidace napadených stromů: Pokud je na stromě potvrzena šarka švestek, je nutné jej co nejdříve odstranit a spálit, aby se zabránilo dalšímu šíření viru.
- Kontrola a likvidace planých výhonů: Plané výhony mohou být rovněž infikovány a sloužit jako zdroj infekce.
- Opatrnost při roubování a očkování: Při rozmnožování slivoní je nutné používat pouze zdravé rouby a očka

Léčba bílé skvrnitosti listů:
Červená skvrnitost listů jahodníku (Diplocarpon earliana)
Červená skvrnitost listů jahodníku, známá také jako Diplokarponová skvrnitost, se projevuje na listech, řapících a stopkách plodů. Charakteristickými příznaky jsou malé, okrouhlé až nepravidelné, tmavě červenofialové skvrny. Na horní straně listů mohou být skvrny mírně propadlé a v jejich středu se někdy objevují drobné černé tečky – plodnice houby. Při silném napadení se skvrny slévají, listy žloutnou a předčasně odumírají, což vede k oslabení rostliny a snížení úrody.
Příčiny vzniku červené skvrnitosti listů:

Prevence červené skvrnitosti listů:
Léčba červené skvrnitosti listů:
Padlí jahodníku (Podosphaera aphanis)
Padlí jahodníku je snadno rozpoznatelná houbová choroba, která se projevuje bílým, moučnatým povlakem na horní i dolní straně listů, na květech i na mladých plodech. Napadené listy se mohou kroutit a deformovat, květy opadávají a plody jsou menší a mají horší chuť. Při silném napadení může dojít k celkovému oslabení rostliny a snížení výnosu.
Příčiny vzniku padlí jahodníku:
Prevence padlí jahodníku:

Léčba padlí jahodníku:

Verticiliové vadnutí jahodníku (Verticillium albo-atrum, Verticillium dahliae)
Verticiliové vadnutí jahodníku je závažné půdní onemocnění, které způsobuje houba rodu Verticillium. Houba proniká do kořenů a cévních svazků rostliny, čímž narušuje transport vody a živin. Příznaky se objevují postupně – nejprve vadnutí a žloutnutí starších listů, které postupuje směrem k vrcholu rostliny. Rostliny jsou zakrslé, mají menší plody a v konečné fázi dochází k jejich uhynutí. Charakteristickým znakem je hnědé zbarvení cévních svazků v řezu stonkem a kořeny.
Příčiny vzniku verticiliového vadnutí:
Prevence verticiliového vadnutí:
Léčba verticiliového vadnutí:
Antraknóza jahodníku (Colletotrichum acutatum, Colletotrichum fragariae)
Antraknóza jahodníku je závažné houbové onemocnění, které může napadat všechny části rostliny – listy, řapíky, květy, stonky i plody. Příznaky se liší v závislosti na napadené části. Na listech se objevují malé, tmavě hnědé až černé skvrny, které se mohou zvětšovat a splývat. Na řapících a stopkách plodů se tvoří protáhlé, tmavé léze, které mohou způsobit jejich odumření. Na plodech se objevují propadlé, tmavé skvrny, které mohou být pokryty oranžovými sporami houby za vlhkého počasí. Antraknóza může způsobit značné ztráty na úrodě.
Příčiny vzniku antraknózy:
Prevence antraknózy:

Léčba antraknózy:
Fomová hniloba korunky jahodníku (Phomopsis obscurans)
Fomová hniloba korunky jahodníku je méně časté, ale o to záludnější houbové onemocnění, které napadá především korunky a řapíky listů. Na řapících se objevují tmavě hnědé až černé, propadlé skvrny, které mohou vést k jejich odumření. Korunka rostliny hnědne a hnije, což způsobuje postupné vadnutí a nakonec i uhynutí celé rostliny. Na napadených tkáních se mohou objevit drobné černé plodničky houby.
Příčiny vzniku fomové hniloby korunky:
Prevence fomové hniloby korunky:
Léčba fomové hniloby
Choroby Slivoni

Kompletní Průvodce Chorobami Slivoní: Klíč k Zdravé Úrodě
Pěstování slivoní může být velmi uspokojivé, od jarního kvetení až po sladké plody v létě. Nicméně, stejně jako ostatní ovocné stromy, i slivoně jsou náchylné k různým chorobám, které mohou ohrozit jejich zdraví a snížit, či zcela zničit úrodu. V tomto obsáhlém průvodci se zaměříme na nejčastější a nejzávažnější choroby slivoní, poskytneme detailní informace o jejich příznacích, možnostech prevence a účinných metodách léčby. Naším cílem je vybavit vás komplexními znalostmi, které vám umožní udržet vaše slivoně zdravé a plodné po mnoho let.
Nejčastější Houbové Choroby Slivoní
Houbové choroby představují významnou skupinu onemocnění, která postihují slivoně. Vlhkost a teplé počasí vytvářejí ideální podmínky pro šíření těchto patogenů. Včasná identifikace a správná léčba jsou klíčové pro minimalizaci škod.
Moniliová Hniloba (Monilinia spp.)
Moniliová hniloba je jednou z nejzávažnějších houbových chorob, která postihuje nejen slivoně, ale i další peckoviny. Způsobují ji houby rodu Monilinia, především Monilinia laxa a Monilinia fructigena. Choroba se projevuje ve dvou hlavních fázích: květní monilióza a hniloba plodů.

Květní Monilióza
Květní monilióza se objevuje na jaře během kvetení. Infikované květy hnědnou, vadnou a zasychají, ale neopadávají. Na napadených větvičkách se často objevuje klejotok. Houba proniká do květu a následně se šíří do větviček, kde způsobuje jejich odumírání. Mladé listy na napadených větvičkách rovněž vadnou a zasychají. Za vlhkého počasí se na napadených částech může objevit šedý povlak konidií houby.
Prevence Květní Moniliózy

Hniloba Plodů
Hniloba plodů se projevuje v období zrání. Na plodech se objevují hnědé hnilobné skvrny, které se rychle zvětšují a pokrývají celý plod. Dužina hnědne a měkne. Na povrchu napadených plodů se vytvářejí charakteristické šedé nebo nažloutlé polštářky konidií uspořádané v soustředných kruzích. Napadené plody často mumifikují a zůstávají viset na stromě i přes zimu, čímž se stávají zdrojem infekce pro následující rok.
Prevence a Léčba Hniloby Plodů

Puchrovitost Slivoní (Taphrina pruni)
Puchrovitost slivoní je charakteristické houbové onemocnění, které způsobuje houba Taphrina pruni. Tato choroba se projevuje nápadnou deformací plodů.
Příznaky Puchrovitosti
Napadené plody jsou protáhlé, zploštělé, bez pecky a pokryté šedavým nebo bělavým voskovým povlakem výtrusů houby. Plody jsou duté a nejedlé. Mladé, intenzivně rostoucí výhony mohou být také napadeny, dochází k jejich zduření a deformaci listů. Silně napadené stromy mohou být oslabené a méně plodné.
Prevence a Léčba Puchrovitosti
Rzivost Slivoní (Puccinia pruni-spinosae)
Rzivost slivoní je další houbové onemocnění, které se projevuje charakteristickými oranžovými až hnědými skvrnami na listech. Způsobuje ji houba Puccinia pruni-spinosae, která má složitý vývojový cyklus a k dokončení potřebuje i mezihostitele (často sasanky).
Příznaky Rzivosti
Na horní straně listů se objevují žlutavé až červenohnědé skvrny. Na spodní straně listů se pod těmito skvrnami tvoří oranžové až hnědé kupky výtrusů (uredospory a teleutospory). Silně napadené listy žloutnou, zasychají a předčasně opadávají, což může oslabit strom a snížit úrodu v následujícím roce.
Prevence a Léčba Rzivosti
Skvrnitost Listů Slivoní (Stigmina carpophila)
Skvrnitost listů slivoní, způsobená houbou Stigmina carpophila (syn. Wilsonomyces carpophilus), se projevuje drobnými skvrnami na listech a může vést k jejich předčasnému opadu. Choroba může napadat i plody a výhony.
Příznaky Skvrnitosti
Na listech se objevují drobné, okrouhlé až nepravidelné hnědé skvrny s tmavějším okrajem. Střed skvrn může vypadávat, čímž vznikají dírky (tzv. dírkovitost listů). Silně napadené listy žloutnou a opadávají. Na plodech se mohou objevit drobné, tmavě hnědé až černé skvrny, které se mírně propadají. Na mladých výhonech se mohou tvořit drobné hnědé skvrny, které mohou praskat a způsobovat klejotok.
Prevence a Léčba Skvrnitosti
Antraknóza Peckovin (Apiognomonia erythrostoma)
Antraknóza peckovin, způsobená houbou Apiognomonia erythrostoma (syn. Gnomonia erythrostoma), může postihovat listy, květy, plody a výhony slivoní. Projevuje se skvrnami, odumíráním a opadem napadených částí.
Příznaky Antraknózy

Na listech se objevují drobné, okrouhlé až nepravidelné hnědé skvrny s tmavším lemem. Skvrny se mohou zvětšovat a splývat, což vede k zasychání a opadu listů. Na květech se projevuje hnědnutím a zasycháním. Na plodech se tvoří drobné, tmavé, mírně propadlé skvrny, které se mohou zvětšovat a způsobovat deformace. Na mladých výhonech se mohou objevit hnědé, propadlé skvrny, které mohou vést k jejich odumírání.
Prevence a Léčba Antraknózy
Závažné Virové Choroby Slivoní
Virové choroby mohou mít na slivoně velmi negativní dopad, často vedou k výraznému snížení úrody a postupnému chřadnutí stromů. Léčba virových onemocnění je obtížná, proto je kladen velký důraz na prevenci.
Šarka Švestek (Plum Pox Virus, PPV)

Šarka švestek je nejvýznamnější virové onemocnění slivoní a dalších peckovin. Způsobuje ji virus Plum Pox Virus (PPV), který se přenáší mšicemi a infikovaným roubováním.
Příznaky Šarky Švestek
Příznaky šarky švestek jsou velmi variabilní v závislosti na odrůdě slivoně, kmeni viru a podmínkách prostředí. Na listech se objevují chlorotické (světle zelené až žluté) skvrny, prstencové kresby nebo proužky, které jsou nejlépe viditelné proti světlu. Na plodech se mohou objevit světlejší nebo tmavší prstencové skvrny, propadlé skvrny nebo deformace. Dužina plodů může být gumovitá, bez chuti a předčasně opadávat. Na peckách se mohou vyskytovat světlé prstencové nebo čárkovité kresby.