Druhy Plevelu
Kompletní Přehled Druhů Plevelů a Efektivní Metody Jejich Kontroly
Plevel představuje trvalou výzvu pro každého zahradníka, zemědělce i správce veřejné zeleně. Nejenže konkuruje kulturním rostlinám o živiny, vodu a světlo, čímž snižuje jejich výnos a estetickou hodnotu, ale může být také hostitelem chorob a škůdců. Účinná kontrola plevelů vyžaduje důkladnou znalost jednotlivých druhů, jejich životních cyklů a optimálních metod hubení a prevence. Tento obsáhlý průvodce vám poskytne detailní informace o nejběžnějších i méně častých druzích plevelů v České republice a nabídne praktické rady pro jejich úspěšnou eliminaci.
Klasifikace Plevelů: Základní Rozdělení
Plevely lze klasifikovat podle různých kritérií, což usnadňuje pochopení jejich charakteristik a volbu nejvhodnější strategie kontroly. Mezi základní kategorie patří:
Podle Životního Cyklu
- Jednoleté plevele (terofyty): Tyto plevele dokončí svůj životní cyklus během jednoho roku. Sem patří například ježatka kuří noha, merlík bílý, ptačinec žabinec a rdesno ptačí. Rozmnožují se výhradně semeny a obvykle se vyskytují v jarních a letních měsících. Účinná kontrola zahrnuje zabránění tvorbě semen a eliminaci mladých rostlin.
- Dvouleté plevele (hemikryptofyty): Dvouleté plevele v prvním roce vytvářejí přízemní růžici listů a zásobní orgány. V druhém roce vykvétají, plodí a poté odumírají. Mezi typické zástupce patří divizna malokvětá a lopuch větší. Kontrola se zaměřuje na likvidaci rostlin v prvním roce vývoje, než dojde k tvorbě semen.
- Vytrvalé plevele (geofyty a chamaefyty): Tyto plevele žijí déle než dva roky a mají schopnost vegetativního rozmnožování pomocí podzemních oddenků, hlíz, cibulí nebo kořenových výběžků. Patří sem například pýr plazivý, svlačec rolní, bršlice kozí noha a pcháč oset. Jejich likvidace je často náročnější a vyžaduje systematický přístup zaměřený na vyčerpání zásobních látek a zamezení šíření vegetativními orgány.
- Polní plevele: Vyskytují se na orné půdě a v zemědělských plodinách. Mezi významné polní plevele patří chrpa polní, mák vlčí a oves hluchý.
- Zahradní plevele: Rostou v zahradách, okrasných záhonech a trávnících. Častými zahradními plevely jsou sedmikráska chudobka, jitrocel větší a pampeliška lékařská.
- Louční a pastevní plevele: Charakteristické pro trvalé travní porosty. Zástupci jsou například šťovík kyselý a pryskyřník prudký.
- Lesní plevele: Rostou v lesních porostech a na lesních mýtinách, například kapraď samec a čarovník obecný.
- Vodní a mokřadní plevele: Adaptované na život ve vodě nebo na zamokřených stanovištích, jako je rákos obecný a šípatka střelolistá.
- Ruderální plevele: Osidlují ruderální stanoviště, jako jsou rumoviště, okraje cest a neudržované plochy. Příkladem je lopuch plstnatý a komonice bílá.
- Parazitické plevele: Rostou na jiných rostlinách a odebírají jim živiny. V České republice se vyskytuje například kokotice povijnicovitá.
- Jednoděložné plevele: Mají zpravidla úzké listy s rovnoběžnou žilnatinou a svazčité kořeny. Patří sem například lipnice roční a již zmíněná ježatka kuří noha a pýr plazivý.
- Dvouděložné plevele: Vyznačují se širokými listy s síťnatou žilnatinou a hlavním kořenem s postranními kořínky. Mezi dvouděložné plevele patří většina výše uvedených příkladů, jako je merlík bílý, ptačinec žabinec a svlačec rolní.
Podle Stanoviště a Vazby na Kulturní Rostliny
Podle Morfologie
Detailní Popis Vybraných Druhů Plevelů
Následující část poskytuje podrobný popis některých běžných a významných druhů plevelů, se kterými se můžete setkat v České republice. U každého druhu uvádíme jeho charakteristické znaky, životní cyklus, preferovaná stanoviště a možnosti kontroly.
Ježatka Kuří Noha (Echinochloa crus-galli)
Charakteristika
Ježatka kuří noha je jednoletá, trsnatá tráva s přímou nebo poléhavou lodyhou, která může dosahovat výšky až 1 metru. Listy jsou ploché, drsné a bez jazýčku. Květenství je latovitá lichoklas složený z hustých, štětinatých klásků, které mají charakteristický kuří ostruhu podobný přívěsek. Semena jsou vejčité obilky hnědé barvy.
Životní Cyklus
Ježatka kuří noha klíčí na jaře z drobných semen uložených v půdě. Rychle roste a vytváří mohutnou biomasu. Kvete od července do září a produkuje velké množství semen, která si udržují klíčivost v půdě po několik let. Preferuje teplá a vlhká stanoviště, bohatá na živiny.
Stanoviště
Často se vyskytuje na polích s okopaninami, kukuřicí a jarními obilovinami, ale také v zahradách, na ruderálních stanovištích a podél cest. Je indikátorem zhutnělé a na dusík bohaté půdy.
Kontrola
Preventivní opatření zahrnují kvalitní přípravu půdy a setí čistého osiva. V průběhu vegetace je účinné mechanické okopávání a plečkování v raných fázích vývoje. Z herbicidů se používají preemergentní a postemergentní přípravky cílené na jednoděložné plevele.
Merlík Bílý (Chenopodium album)
Charakteristika
Merlík bílý je jednoletá, vzpřímená bylina s rozvětvenou lodyhou, dosahující výšky až 1,5 metru. Listy jsou střídavé, kosočtverečné až vejčité, s pilovitým nebo celokrajným okrajem a charakteristickým moučnatým povlakem, zejména na mladých listech a květenstvích. Květy jsou nenápadné, zelené, uspořádané v hustých latách na koncích stonků a v paždí listů. Plodem je drobná, černá nažka.
Životní Cyklus
Klíčí od jara do podzimu, s optimem v teplejších měsících. Rychle roste a kvete od června do října. Produkuje obrovské množství drobných semen s dlouhou životností v půdě. Preferuje živinami bohaté, zejména dusíkaté půdy a slunná stanoviště.
Stanoviště
Velmi hojný plevel na polích, v zahradách, vinicích, sadech, ruderálních stanovištích a podél cest. Je indikátorem dusíkem bohatých půd.
Kontrola
Účinná je včasná mechanická likvidace mladých rostlin okopáváním a plečkováním. Z herbicidů se používají širokospektrální preemergentní a postemergentní přípravky.
Ptačinec Žabinec (Stellaria media)
Charakteristika
Ptačinec žabinec je jednoletá, poléhavá nebo vystoupavá bylina s tenkou, křehkou lodyhou, dosahující délky až 40 cm. Listy jsou vstřícné, vejčité až eliptické, dolní řapíkaté, horní přisedlé. Květy jsou drobné, bílé, pětičetné, vyrůstající jednotlivě nebo v chudých vidlanech v paždí listů. Plodem je tobolka obsahující mnoho drobných, hnědých semen.
Životní Cyklus
Klíčí po celý rok, s maximem na jaře a na podzim. Rychle roste a kvete téměř nepřetržitě od jara do podzimu. Je schopen vytvořit několik generací během jednoho roku. Semena si udržují klíčivost v půdě po mnoho let a jsou schopna klíčit i za nízkých teplot.
Stanoviště
Velmi běžný plevel v zahradách, na polích, v trávnících, na ruderálních stanovištích a v lesních školkách. Preferuje vlhké a na živiny bohaté půdy.
Kontrola
Snadno se likviduje mechanicky, zejména v mladých fázích růstu. Pravidelné kypření půdy a odstraňování plevelů zabraňuje tvorbě semen. Herbicidy se používají především v zemědělství.
Rdesno Ptačí (Polygonum aviculare)
Charakteristika
Rdesno ptačí je jednoletá, poléhavá až vystoupavá bylina s rozvětvenou, drátovitou lodyhou, dosahující délky až 50 cm. Listy jsou střídavé, eliptické až kopinaté, s krátkými řapíky a blanitými palisty (ochreami) objímajícími lodyhu. Květy jsou drobné, růžové nebo bílé, vyrůstající v paždí listů. Plodem je trojhranná nažka.
Životní Cyklus
Klíčí na jaře a v létě. Roste pomalu, ale je velmi odolné vůči sešlapávání a suchu. Kvete od června do října a produkuje mnoho semen, která si udržují klíčivost v půdě po dlouhou dobu. Preferuje zhutnělé půdy a slunná stanoviště.
Stanoviště
Častý plevel na cestách, chodnících, dvorech, okrajích polí a na zhutnělých půdách v zahradách. Je indikátorem zhutnění půdy.
Kontrola
Mechanická likvidace je účinná v raných fázích růstu. Pravidelné kypření půdy pomáhá omezit jeho výskyt. Herbicidy se používají v zemědělství, ale na zhutnělých plochách je často obtížné dosáhnout dobré účinnosti.
Divizna Malokvětá (Verbascum thapsus)
Charakteristika
Divizna malokvětá je dvouletá bylina s přímou, plstnatě chlupatou lodyhou, dosahující výšky až 2 metry. V prvním roce vytváří přízemní růžici velkých, plstnatých listů. Ve druhém roce vyrůstá kvetoucí stonek s menšími, střídavými listy. Květy jsou žluté, pětičetné, uspořádané v hustém, válcovitém hroznu na vrcholu lodyhy. Plodem je tobolka obsahující mnoho drobných semen.
Životní Cyklus
V prvním roce vytváří pouze listovou růžici. Přezimuje a na jaře druhého roku vyrůstá kvetoucí stonek. Kvete od června do srpna a po dozrání semen odumírá. Rozmnožuje se výhradně semeny, která mají dlouhou životnost v půdě.
Stanoviště
Vyskytuje se na suchých, kamenitých a písčitých půdách, na slunných stanovištích, podél cest, na náspech a ruderálních plochách.
Kontrola
Nejúčinnější je mechanické odstranění rostlin v prvním roce vývoje, než začnou kvést. Kvetoucí rostliny je třeba odstranit před dozráním semen. Herbicidy se používají zřídka, spíše na rozsáhlejších plochách.
Lopuch Větší (Arctium lappa)
Charakteristika
Lopuch větší je dvouletá, mohutná bylina s přímou, rýhovanou lodyhou, dosahující výšky až 2 metry. V prvním roce vytváří přízemní růžici velkých, srdčitých listů s dlouhými řapíky. Ve druhém roce vyrůstá kvetoucí stonek s menšími, střídavými listy. Květenství tvoří kulovité úbory s háčkovitými zákrovními listeny, které se snadno zachytávají na srsti zvířat a oblečení. Plodem je nažka s krátkým chmýrem.
Životní Cyklus
V prvním roce vytváří pouze listovou růžici. Přezimuje a na ja
Druhy Javoru
Druhy Javoru: Podrobný Průvodce Rozmanitostí Rodu Acer
Rod javor (Acer) představuje rozsáhlou a fascinující skupinu listnatých stromů a keřů, která zahrnuje více než 120 různých druhů rozšířených po celém světě, především v mírném pásmu severní polokoule. Javory jsou ceněny pro svou krásnou olistění, charakteristické dlanitě laločnaté listy, atraktivní podzimní zbarvení, a v neposlední řadě pro své hospodářské využití, zejména pro kvalitní dřevo a v některých případech i pro produkci javorového sirupu. V tomto komplexním průvodci se ponoříme do světa javorů a prozkoumáme nejvýznamnější a nejzajímavější druhy, jejich charakteristické rysy, nároky na pěstování a možnosti využití.
Systematické Zařazení a Obecná Charakteristika Javorů
Javory patří do čeledi mýdelníkovité (Sapindaceae), ačkoli v tradičních systémech byly často řazeny do samostatné čeledi javorovité (Aceraceae). Charakteristickým znakem rodu Acer jsou vstřícně postavené listy, nejčastěji jednoduché a dlanitě laločnaté, méně často zpeřené (například u javoru jasanolistého). Květy javorů jsou nenápadné, uspořádané v latách, hroznech nebo chocholících, a jsou opylovány větrem nebo hmyzem. Plodem je charakteristická dvounažka, která umožňuje šíření semen větrem.
Morfologické Různosti v Rámci Rodu Acer
Morfologie javorů je neuvěřitelně rozmanitá. Najdeme zde majestátní stromy dosahující výšky přes 30 metrů, stejně jako menší keře, které sotva přesáhnou několik metrů. Kůra javorů se liší v závislosti na druhu a věku – může být hladká, rýhovaná, šupinatá nebo korkovitá. Koruny javorů bývají široké a husté, poskytující v létě příjemný stín. Listy se liší tvarem, velikostí a počtem laloků, přičemž podzimní zbarvení hraje významnou roli v estetické hodnotě mnoha druhů, od zářivě žluté přes oranžovou až po sytě červenou a purpurovou.
Ekologické Náležitosti a Stanovištní Preference Javorů
Javory jsou adaptabilní stromy, které rostou v široké škále stanovišť, od vlhkých lužních lesů po suché kamenité svahy. Většina druhů preferuje dobře propustné, živné půdy a slunné až polostinné polohy. Některé druhy jsou tolerantnější k znečištění ovzduší a městskému prostředí, což je činí oblíbenými stromy pro výsadbu v parcích a alejích. Rozšíření javorů je největší v Asii, kde se vyskytuje většina druhů, ale významné zastoupení mají i v Severní Americe a Evropě.
Významné Druhy Javorů a Jejich Charakteristiky
Nyní se podrobněji zaměříme na některé z nejvýznamnějších a nejčastěji se vyskytujících druhů javorů, a to jak v naší přírodě, tak i v zahradnické praxi.
Javor Klen (Acer platanoides)
Javor klen je jedním z nejběžnějších a nejrozšířenějších javorů v Evropě, včetně České republiky. Jedná se o statný strom dorůstající výšky 20-30 metrů s širokou, kulovitou korunou. Jeho listy jsou velké, dlanitě pětilaločnaté, s ostře zašpičatělými laloky. Na podzim se zbarvují do sytě žluté až oranžové barvy. Květy jsou žlutozelené, uspořádané v chocholících, a objevují se před rašením listů. Dvounažky jsou široce rozevřené, s křídly svírajícími téměř vodorovný úhel. Javor klen je nenáročný na půdu a klima, dobře snáší znečištění ovzduší a je proto často vysazován ve městech a podél silnic. Existuje mnoho kultivarů s různým tvarem koruny a barvou listů, například ‚Crimson King‘ s tmavě červenými listy nebo ‚Globosum‘ s kompaktní kulovitou korunou.
Pěstování a Využití Javoru Klenu
Javor klen preferuje slunná až polostinná stanoviště a dobře propustné, humózní půdy. Je poměrně nenáročný na údržbu a dobře snáší řez. Díky svému vzrůstu a husté koruně je vhodný jako solitéra nebo do stromořadí. Jeho dřevo je tvrdé, pevné a dobře se opracovává, proto se využívá v nábytkářství, řezbářství a k výrobě hudebních nástrojů. Včely sbírají z jeho květů nektar a pyl.
Javor Mléč (Acer pseudoplatanus)
Javor mléč je dalším hojně rozšířeným druhem javoru v Evropě. Podobá se javoru klenu, ale má několik odlišných znaků. Dorůstá podobné výšky, má mohutnější kmen a širší korunu. Jeho listy jsou také dlanitě pětilaločnaté, ale laloky jsou hruběji zubaté a na spodní straně mají chomáčky chloupků v paždí žilek. Při poranění listů nebo řapíků roní mléčnou šťávu, odtud jeho název. Květy jsou zelenavé, uspořádané v převislých hroznech, a objevují se po rozvinutí listů. Dvounažky jsou ostřeji srpovitě zahnuté. Javor mléč je velmi odolný vůči větru a znečištění ovzduší a roste i v drsnějších klimatických podmínkách. Existuje mnoho zajímavých kultivarů, například ‚Purpureum‘ s purpurově zbarvenou spodní stranou listů nebo ‚Leopoldii‘ s panašovanými listy.
Pěstování a Hospodářský Význam Javoru Mléče
Javor mléč preferuje vlhčí a hlubší půdy, ale snese i méně příznivé podmínky. Je vhodný pro zalesňování, do parků a velkých zahrad. Jeho dřevo je podobně kvalitní jako dřevo javoru klenu a má široké využití. Pro svůj rychlý růst a nenáročnost je často využíván jako pionýrská dřevina na opuštěných stanovištích.
Javor Horský (Acer pseudoplatanus subsp. montanum / Acer opalus subsp. obtusatum)
Javor horský, někdy také označovaný jako javor okrouhlolistý, je menší strom nebo keř, který se vyskytuje především v horských a podhorských oblastech jižní Evropy. V České republice je vzácnější. Jeho listy jsou menší než u javoru klenu a mléče, mají tři až pět tupě zakončených laloků a na spodní straně jsou pýřité. Květy jsou žlutozelené, uspořádané v převislých latách. Dvounažky mají široce rozevřená křídla. Javor horský je odolný vůči suchu a vápnitým půdám.
Výskyt a Charakteristika Javoru Horského
Javor horský preferuje kamenité svahy a suťoviska s vápencovým podložím. Je cenný pro svou odolnost a schopnost růst v náročných podmínkách. V zahradnictví se pěstuje spíše zřídka, ale jeho přirozený habitus a nenáročnost mohou být zajímavé pro specifické typy zahrad.
Javor Babyka (Acer campestre)
Javor babyka je menší strom nebo keř, který je v České republice poměrně hojný, zejména v teplejších oblastech. Dorůstá výšky 10-15 metrů. Jeho listy jsou menší, trojlaločnaté až pětilaločnaté, s tupými laloky a celokrajné. Na podzim se zbarvují do žluté až hnědožluté barvy. Květy jsou drobné, zelenavé, uspořádané ve vzpřímených latách a objevují se po rozvinutí listů. Dvounažky mají křídla postavená téměř vodorovně. Javor babyka je nenáročný na půdu a klima, snáší sucho a znečištění ovzduší a dobře obrůstá po řezu, proto se často používá do živých plotů a větrolamů.
Pěstování a Využití Javoru Babyky
Javor babyka preferuje slunná až polostinná stanoviště a snese širokou škálu půd, včetně sušších a vápenitých. Je velmi přizpůsobivý a odolný. V zahradnictví se cení pro svou nenáročnost a možnost tvarování. Jeho dřevo je tvrdé a houževnaté, ale pro menší rozměry stromu má spíše lokální využití.
Javor Červený (Acer rubrum)
Javor červený je severoamerický druh javoru, který je oblíbený pro své nápadné červené podzimní zbarvení listů, ale i pro červené květy a plody. Dorůstá výšky 15-25 metrů. Jeho listy jsou trojlaločnaté až pětilaločnaté, s pilovitými okraji. Existuje mnoho kultivarů s různou intenzitou a dobou trvání podzimního zbarvení. Javor červený preferuje vlhčí, kyselé půdy a slunná stanoviště, ale snese i horší podmínky. Je poměrně rychle rostoucí a v zahradách se pěstuje jako okrasná solitéra.
Okrasná Hodnota a Pěstování Javoru Červeného
Javor červený je ceněn především pro svou estetickou hodnotu. Jeho zářivé podzimní barvy přitahují pozornost a oživují krajinu. Je vhodný do parků a větších zahrad jako dominantní prvek. Vyžaduje dostatek prostoru a vlhkosti, zejména v mladém věku.
Javor Cukrodárný (Acer saccharum)
Javor cukrodárný je další významný severoamerický druh, známý především pro svou produkci javorového sirupu. Jedná se o statný strom dorůstající výšky až 35 metrů. Jeho listy jsou pětilaločnaté, s ostře zašpičatělými laloky a celokrajné. Na podzim se zbarvují do nádherných odstínů žluté, oranžové a červené. Javor cukrodárný preferuje hluboké, dobře propustné a mírně kyselé půdy a slunná stanoviště. Je poměrně pomalu rostoucí a dlouhověký.
Javorový Sirup a Další Využití Javoru Cukrodárného
Míza javoru cukrodárného obsahuje vysoký podíl cukru, ze které se vařením získává javorový sirup, tradiční severoamerická pochoutka. Dřevo tohoto javoru je tvrdé, pevné a cenné pro nábytkářství a podlahové krytiny. Jeho podzimní zbarvení je velmi atraktivní, takže se pěstuje i jako okrasný strom.
Javor Japonský (Acer palmatum) a Jeho Kultivary
Javor japonský je souhrnný název pro několik druhů a mnoha kultivarů pocházejících z Japonska a Koreje, které jsou oblíbené pro svůj elegantní habitus, jemné, hluboce členěné listy a nádherné podzimní zbarvení. Mezi nejznámější patří Acer palmatum (javor dlanitolistý) a Acer japonicum (javor japonský). Tyto javory jsou obvykle menšího vzrůstu, často keřovitého charakteru, a dorůstají výšky 3-10 metrů. Jejich listy mají 5-11 laločnatých, často pilovitých okrajů a na podzim se zbarvují do různých odstínů žluté, oranžové, červené a purpurové. Existuje nespočet kultivarů s různou barvou listů (zelená, červená, purpurová, panašovaná), tvarem listů (nitkovité, krajkové) a habitem (vzpřímený, převislý, kulovitý). Javor japonský preferuje polostinná, chráněná stanoviště s mírně kyselou, dobře propustnou půdou.
Pěstování a Estetická Hodnota Javoru Japonského
Javory japonské jsou vysoce ceněny pro svou estetickou hodnotu a jsou oblíbenou součástí japonských zahrad, skalek a atrií. Vyžadují pečlivý výběr stanoviště a půdy, aby se jim dobře dařilo. Jsou citlivější na přímé slunce a silný vítr. Pravidelná zálivka a mulčování pomáhají udržet optimální vlhkost půdy. Řez by měl být minimální a provádět se pouze k odstranění suchých nebo poškozených větví.
Javor Tatarský (Acer tataricum)
Javor tatarský je menší strom nebo keř pocházející z jihovýchodní Evropy a západní Asie. Dorůstá výšky 5-10 metrů. Jeho listy jsou jednoduché, vejčité až podlouhle vejčité