Postrik Na Merunku
Postřik na meruňku: Průvodce pro zajištění bohaté a zdravé úrody
Význam preventivních postřiků pro zdraví meruněk
Pěstování meruněk představuje pro mnohé zahrádkáře radost, ale také výzvu. Tyto lahodné plody jsou totiž náchylné k různým chorobám a napadení škůdci, které mohou znehodnotit celou úrodu. Proto je preventivní postřik klíčovým prvkem v péči o meruňkové stromy. Správně načasované a provedené postřiky pomáhají posílit obranyschopnost stromů, minimalizovat riziko infekcí a zajistit tak bohatou a kvalitní sklizeň. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně zaměříme na různé aspekty postřiků na meruňky, od identifikace potenciálních hrozeb až po výběr vhodných přípravků a správné postupy aplikace.
Nejčastější choroby meruněk a možnosti jejich prevence postřikem
Meruňkové stromy jsou ohrožovány několika významnými chorobami, které mohou mít devastující dopad na jejich zdraví a plodnost. Mezi nejběžnější patří:
Skvrnitost listů meruňky (Stigmina carpophila)
Tato houbová choroba se projevuje drobnými, okrouhlými až nepravidelnými skvrnami na listech, které mají zpočátku načervenalou až fialovou barvu a postupně hnědnou. Silně napadené listy předčasně opadávají, což oslabuje strom a snižuje úrodu v následujícím roce. Preventivní postřiky fungicidy jsou nezbytné, zejména v období deštivého počasí, které šíření choroby podporuje. První postřik se obvykle provádí na jaře, při rašení pupenů, a další v intervalech podle potřeby a použitého přípravku. Důležitá je také likvidace napadeného listí po opadu, aby se snížil infekční tlak pro příští sezónu.
Moniliová hniloba (Monilinia laxa, Monilinia fructigena)
Moniliová hniloba je závažné houbové onemocnění, které napadá květy, letorosty a plody meruněk. Projevuje se vadnutím a hnědnutím květů, zasycháním mladých výhonů a hnilobou plodů, na kterých se často tvoří šedavé polštářky spor. Infekce proniká do stromu nejčastěji přes květy v období kvetení. Proto jsou preventivní postřiky v době květu naprosto klíčové. Používají se speciální fungicidy proti moniliové hnilobě. Další postřiky mohou být nutné i později, zejména za vlhkého počasí, kdy hrozí infekce plodů. Důležité je také odstraňování napadených větví a plodů, aby se zabránilo šíření choroby.
Kadeřavost listů broskvoní (Taphrina deformans) – může napadat i meruňky
Ačkoli je kadeřavost listů typická spíše pro broskvoně, za určitých podmínek může napadnout i meruňky. Projevuje se zduřelými, zkadeřenými a zbarvenými listy, které později opadávají. Základní preventivní postřik proti kadeřavosti se provádí na jaře, ještě před rašením pupenů, za suchého a chladného počasí. Používají se fungicidy s obsahem mědi. Pokud se choroba objeví, další postřiky již nejsou účinné a je třeba se zaměřit na odstranění napadených listů a posílení stromu.
Padlí meruňkové (Podosphaera tridactyla)
Padlí se projevuje bílým moučnatým povlakem na listech, mladých výhonech a někdy i na plodech. Napadené části stromu zakrňují a deformují se. Choroba se šíří za teplého a suchého počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Preventivní postřiky fungicidy se provádějí od konce kvetení a dále v intervalech podle potřeby. Důležité je zajistit dobrou cirkulaci vzduchu v koruně stromu a vyhnout se přehnojování dusíkem, které podporuje růst mladých, náchylných pletiv.
Korová nekróza meruňky (Cytospora cincta)
Korová nekróza je bakteriální onemocnění, které způsobuje odumírání kůry a tvorbu hnědých, propadlých skvrn na větvích a kmeni. Infekce proniká do stromu nejčastěji přes rány způsobené řezem, poškozením hmyzem nebo mechanickým poškozením. Prevencí je především správná péče o strom, zahrnující šetrný řez, ochranu před škůdci a ošetření ran štěpařským voskem. Chemické postřiky proti této chorobě jsou omezené a zaměřují se spíše na prevenci sekundárních infekcí. Důležité je také zajistit dobrou kondici stromu, aby byl odolnější vůči infekci.
Nejčastější škůdci meruněk a strategie ochrany pomocí postřiků
Kromě chorob ohrožují meruňkové stromy i různí škůdci, kteří mohou poškodit listy, květy, plody i dřevo. Mezi nejvýznamnější patří:
Mšice (Aphidoidea)
Mšice jsou drobní saví škůdci, kteří se shlukují na mladých výhonech a spodní straně listů, kde sají rostlinné šťávy. Napadené listy se kroutí a deformují, růst výhonů se zpomaluje a na listech se může objevit lepkavá medovice, na které se často usazují černě. Preventivní postřiky insekticidy se provádějí na jaře, při prvním výskytu mšic. Důležitá je pravidelná kontrola stromů, zejména mladých výhonů. V případě silného napadení je nutné postřik opakovat. Existují i biologické metody ochrany, jako je podpora přirozených nepřátel mšic (slunéčka sedmitečná, zlatoočka).
Pilous švestkový (Rhynchites bacchus)
Tento brouk napadá květy a mladé plody meruněk. Samičky kladou vajíčka do plodů, ve kterých se vyvíjejí larvy. Napadené plody opadávají. Preventivní postřiky insekticidy se provádějí v období před květem a po odkvětu. Důležité je také mechanické sbírání napadených plodů a jejich likvidace, aby se snížila populace škůdce pro příští rok.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) – může napadat i meruňky
Ačkoli je obaleč jablečný primárně škůdcem jabloní a hrušní, může za určitých okolností napadnout i meruňky. Jeho larvy se zavrtávají do plodů a vyžírají v nich chodbičky, čímž je znehodnocují. Ochrana spočívá v použití insekticidů v době letu motýlů a kladení vajíček, což lze monitorovat pomocí feromonových lapačů. Důležité je také sbírat a likvidovat napadené plody.
Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi) – může napadat rané odrůdy meruněk
Larvy vrtule třešňové napadají plody třešní a višní, ale mohou poškodit i rané odrůdy meruněk. Samičky kladou vajíčka pod slupku zrajících plodů, ve kterých se vyvíjejí larvy, které se živí dužinou. Napadené plody jsou červivé a předčasně opadávají. Ochrana zahrnuje použití insekticidů v období před dozráváním plodů, monitorování letu dospělců pomocí žlutých lepových desek a včasnou sklizeň plodů.
Štítenky a puklice (Diaspididae, Coccidae)
Tito drobní saví škůdci se přisávají na kůru větví a listů, kde sají rostlinné šťávy. Vytvářejí si ochranný štítek nebo puklici. Silné napadení oslabuje strom, způsobuje žloutnutí a opadávání listů a může vést až k odumření větví. Ochrana zahrnuje použití insekticidů s přídavkem oleje, které pomáhají dusit škůdce. Postřiky se provádějí v době, kdy jsou larvy nejzranitelnější, obvykle na jaře.
Housenky různých motýlů (Lepidoptera)
Různé druhy housenek mohou ožírat listy, květy i mladé plody meruněk. Silné žíry mohou výrazně oslabit strom a snížit úrodu. Ochrana spočívá v použití insekticidů, často biologických, na bázi Bacillus thuringiensis. Důležitá je pravidelná kontrola stromů a včasné odhalení napadení.
Kdy je ten správný čas na postřik meruněk?
Načasování postřiků je pro jejich účinnost naprosto zásadní. Různé choroby a škůdci vyžadují specifické termíny aplikace. Obecně lze rozlišit několik klíčových období pro postřiky na meruňky:
Před rašením pupenů (tzv. zimní postřik)
Tento postřik se provádí na konci zimy nebo na začátku jara, ještě před tím, než začnou pupeny meruněk rašit. Používají se přípravky na bázi mědi (např. Kuprikol, Champion 50 WP) proti houbovým chorobám, jako je kadeřavost listů (pokud se vyskytla v předchozím roce) a skvrnitost listů. Zimní postřik pomáhá snížit infekční tlak chorob a přezimujících škůdců.
V době kvetení
Kvetení je kritickým obdobím pro ochranu proti moniliové hnilobě. Postřiky speciálními fungicidy proti monilii (např. Horizon, Teldor 500 SC) se provádějí na začátku kvetení a při dokvétání. Za deštivého počasí je vhodné postřik opakovat. Je důležité používat přípravky, které jsou bezpečné pro včely, a postřik provádět mimo dobu jejich aktivity.
Po odkvětu
Po opadnutí květních lístků se provádějí postřiky proti dalším houbovým chorobám (např. skvrnitost listů, padlí) a proti některým škůdcům (např. pilous švestkový, mšice). Používají se systemické i kontaktní fungicidy a insekticidy. Výběr přípravku závisí na aktuálním riziku a výskytu škůdců a chorob.
V období růstu plodů
V této fázi je důležitá ochrana proti škůdcům, kteří napadají plody (např. obaleč jablečný, vrtule třešňová u raných odrůd) a proti pozdním infekcím houbovými chorobami (např. moniliová hniloba). Postřiky se provádějí podle signalizace výskytu škůdců a v závislosti na počasí a riziku infekce. Je třeba dodržovat ochranné lhůty přípravků před sklizní.
Po sklizni a opadu listů
Po sklizni plodů a opadu listů je vhodné provést podzimní postřik měďnatými přípravky. Tento postřik pomáhá dezinfikovat rány po řezu a snižuje množství přezimujících spor houbových chorob a některých škůdců.
Jak správně aplikovat postřik na meruňky?
Účinnost postřiku závisí nejen na výběru vhodného přípravku a správném načasování, ale také na způsobu jeho aplikace. Je důležité dodržovat několik základních zásad:
Používejte kvalitní postřikovač
Zajistěte, aby váš postřikovač byl čistý, funkční a správně nastavený. Trysky by měly vytvářet jemnou a rovnoměrnou mlhovinu, která pokryje všechny části stromu.
Dodržujte koncentraci a dávkování přípravku
Přesně dodržujte doporučené koncentrace a dávkování uvedené na etiketě přípravku. Příliš nízká koncentrace nemusí být účinná, zatímco příliš vysoká může poškodit rostlinu.
Postřikujte za vhodného počasí
Ideální podmínky pro postřik jsou bezvětří, teplota mezi 10 a 25 °C a suché počasí. Vyhněte se postřiku za silného slunce, deště nebo mrazu.
Důkladně pokryjte všechny části stromu
Postřikujte listy (z obou stran), větve i kmen. Zvláštní pozornost věnujte mladým výhonům a plodům, kde se škůdci a choroby nejčastěji vyskytují.
Používejte ochranné pomůcky
Při práci s postřikovými přípravky vždy používejte ochranný oděv, rukavice, respirátor a ochranné brýle, abyste zabránili kontaktu s pokožkou a vdechnutí výparů.
Střídejte přípravky
Při opakovaných postřicích střídejte přípravky s různými úč
Postrik Na Kornatku
Účinný Postřik na Kornatku: Kompletní Průvodce pro Zdravou Zahradu
Kornatka představuje pro mnoho zahrádkářů a pěstitelů trvalý problém, který může vážně ohrozit zdraví a vzhled jejich rostlin. Tato houbová onemocnění, projevující se charakteristickými bílými až šedými povlaky na listech, stoncích a někdy i plodech, dokáže v krátké době oslabit rostlinu, snížit její vitalitu a v krajních případech vést až k jejímu úhynu. V tomto obsáhlém průvodci se zaměříme na vše, co potřebujete vědět o účinném boji proti kornatce. Probereme si detailně příznaky jednotlivých druhů kornatky, preventivní opatření, která mohou výskytu této choroby zabránit, a samozřejmě se podrobně podíváme na různé typy postřiků – od ekologických a biologických metod až po účinné chemické přípravky. Naším cílem je poskytnout vám komplexní informace a praktické rady, díky kterým dokážete kornatku nejen účinně potlačit, ale především jí v budoucnu předcházet, a zajistit tak dlouhodobé zdraví a krásu vašich rostlin.
Co je to Kornatka a Jaké Jsou Její Druhy?
Pod pojmem kornatka se skrývá široká škála houbových onemocnění, která napadají různé druhy rostlin. Tyto patogenní houby se vyznačují tvorbou mycelia a spor na povrchu hostitelské rostliny, což se projevuje typickým moučnatým nebo plstnatým povlakem. Rozpoznání konkrétního druhu kornatky je klíčové pro zvolení nejúčinnějšího způsobu ošetření. Mezi nejčastější druhy kornatky, se kterými se můžeme v našich zahradách setkat, patří:
Kornatka Jabloňová (Podosphaera leucotricha)
Tento druh kornatky je velmi častý na jabloních, ale může napadat i hrušně a kdoule. Projevuje se bílým, moučnatým povlakem na mladých listech, výhonech a květech. Napadené listy se často kroutí a deformují, růst výhonů je zpomalený a květy mohou opadávat. Silně napadené stromy mohou mít sníženou plodnost a celkovou vitalitu. Charakteristickým znakem je také plstnatý povlak na mladých plodech.
Kornatka Révy Vinné (Erysiphe necator)
Kornatka révy vinné je závažné onemocnění, které může způsobit značné škody na úrodě. Napadá všechny zelené části rostliny – listy, stonky, květenství i bobule. Na listech se objevují šedobílé skvrny, které se postupně rozšiřují a pokrývají celou listovou plochu. Napadené květenství špatně opyluje a bobule praskají a hnijí. Charakteristní je také zápach po rybách, který může být cítit z napadených částí rostliny.
Kornatka Okurková (Podosphaera xanthii, Golovinomyces cichoracearum)
Kornatka okurková je běžným problémem u okurek, ale může napadat i další tykvovité rostliny, jako jsou melouny, cukety a dýně. Projevuje se bílými moučnatými skvrnami na horní straně listů, které se postupně rozšiřují a mohou pokrýt celou listovou plochu. Silně napadené listy žloutnou a usychají, což vede k oslabení rostliny a snížení výnosu.
Kornatka Růže (Sphaerotheca pannosa var. rosae)
Kornatka růže je velmi častým onemocněním růží, které se projevuje bílým, moučnatým povlakem na mladých listech, výhonech a poupatech. Napadené listy se často kroutí a deformují, poupata se nerozvíjejí a opadávají. Silně napadené keře růží jsou oslabené a méně kvetou.
Kornatka Angreštová (Podosphaera mors-uvae)
Kornatka angreštová je závažné onemocnění angreštu a rybízu, které napadá listy, výhony a plody. Na mladých výhonech a plodech se objevuje bílý, plstnatý povlak, který později hnědne a tvrdne. Napadené plody jsou nepoživatelné a výhony se deformují a zasychají. Toto onemocnění může způsobit značné ztráty na úrodě.
Další Druhy Kornatky
Kromě výše uvedených druhů existuje mnoho dalších kornatek, které mohou napadat různé okrasné a užitkové rostliny. Mezi ně patří například kornatka travní, kornatka hrachová, kornatka javorová a mnoho dalších. Každý druh kornatky má své specifické hostitelské rostliny a mírně odlišné příznaky, ale obecně se projevují bílým až šedým povlakem na povrchu rostlinných orgánů.
Příznaky Napadení Kornatkou: Jak Rozpoznat Nebezpečí Včas?
Včasné rozpoznání příznaků napadení kornatkou je klíčové pro úspěšný boj proti této chorobě. Čím dříve si všimnete prvních známek infekce, tím větší je šance na účinné ošetření a zabránění dalšího šíření. Mezi nejčastější a nejvýraznější příznaky napadení kornatkou patří:
Bílý nebo Šedý Moučnatý Povlak
Toto je nejcharakterističtější příznak všech druhů kornatky. Na povrchu listů (často na horní straně, ale může se objevit i na spodní), mladých výhonech, stoncích, květech a někdy i plodech se tvoří jemný, bílý až šedý povlak, který na pohled připomíná mouku nebo poprašek. V počátečních stádiích může být povlak jen slabý a nenápadný, ale postupně se rozšiřuje a zhoustne.
Deformace a Kroucení Listů a Výhonů
U některých druhů kornatky, například u kornatky jabloňové nebo růžové, může dojít k deformaci a kroucení mladých listů a výhonů. Napadené listy mohou být menší, zvrásněné nebo jinak znetvořené. Růst mladých výhonů se může zpomalit nebo zastavit.
Žloutnutí a Usychání Listů
Při silném napadení kornatkou může dojít k žloutnutí a následnému usychání listů. Rostlina ztrácí svou zelenou barvu a listy postupně odumírají. Tento příznak je častý například u kornatky okurkové.
Opadávání Květů a Poupátek
Kornatka může napadat i květy a poupata, což vede k jejich deformaci, špatnému vývoji nebo předčasnému opadávání. To má přímý dopad na plodnost rostliny.
Plstnatý Povlak na Plodech
U některých druhů ovoce, například u angreštu, se může na povrchu plodů objevit plstnatý povlak, který později hnědne a tvrdne. Takto napadené plody jsou nepoživatelné.
Zpomalený Růst a Oslabená Vitalita Rostliny
Celkově může napadení kornatkou vést k oslabení rostliny, zpomalení jejího růstu a snížení její vitality. Rostlina je pak náchylnější k dalším chorobám a škůdcům.
Specifické Příznaky Jednotlivých Druhů
Je důležité si uvědomit, že jednotlivé druhy kornatky mohou mít i specifické příznaky. Například u kornatky révy vinné se může objevit charakteristický zápach po rybách. Proto je vždy dobré se detailně seznámit s příznaky konkrétního druhu kornatky, který napadá vaše rostliny.
Pravidelná kontrola rostlin a včasné odhalení prvních příznaků napadení kornatkou je zásadní pro úspěšnou ochranu vaší zahrady. Pokud si všimnete některého z výše uvedených příznaků, je čas jednat a zahájit vhodná opatření.
Prevence Kornatky: Jak Minimalizovat Riziko Napadení?
Nejlepší způsob, jak se vyhnout problémům s kornatkou, je prevence. Dodržováním několika základních opatření můžete výrazně snížit riziko napadení vašich rostlin a udržet je zdravé a silné. Mezi nejdůležitější preventivní opatření patří:
Výběr Odolných Odrůd
Při výběru nových rostlin do vaší zahrady se zaměřte na odrůdy, které jsou známé svou odolností vůči kornatce. Mnoho šlechtitelů se snaží vyvíjet odrůdy, které jsou méně náchylné k tomuto onemocnění. Informujte se u prodejců nebo v odborné literatuře o odolnosti jednotlivých odrůd vůči kornatce ve vaší oblasti.
Správná Cirkulace Vzduchu
Kornatce se daří ve vlhkém a špatně větraném prostředí. Zajistěte proto dostatečný prostor mezi rostlinami, aby mohl vzduch volně cirkulovat. Pravidelně prořezávejte keře a stromy, abyste odstranili husté větve a podpořili proudění vzduchu uvnitř koruny.
Optimální Zálivka
Zalévejte rostliny u kořenů a vyhněte se smáčení listů, zejména večer. Vlhkost na listech vytváří ideální podmínky pro klíčení a šíření spor kornatky. Používejte kapkovou závlahu nebo jiné metody, které minimalizují smáčení nadzemních částí rostlin.
Vyvážené Hnojení
Nadměrné hnojení dusíkem může činit rostliny náchylnějšími k napadení kornatkou. Zajistěte vyvážený přísun živin, který odpovídá potřebám daného druhu rostliny. Dbejte na dostatek draslíku, který zvyšuje odolnost rostlin vůči houbovým chorobám.
Pravidelná Kontrola Rostlin a Odstraňování Napadených Částí
Pravidelně kontrolujte své rostliny, zda se na nich neobjevují první příznaky kornatky. Pokud zjistíte napadené listy, výhony nebo plody, okamžitě je odstraňte a zlikvidujte (nejlépe spálením nebo hlubokým zakopáním mimo kompost). Tím zabráníte dalšímu šíření choroby.
Hygiena Nářadí
Při práci s rostlinami používejte čisté a dezinfikované nářadí (nůžky, pilky apod.). Spory kornatky se mohou snadno přenášet z jedné rostliny na druhou prostřednictvím kontaminovaného nářadí. Pravidelně nářadí čistěte a dezinfikujte například lihem nebo jiným vhodným dezinfekčním prostředkem.
Podpora Zdraví Rostlin
Silné a zdravé rostliny jsou méně náchylné k chorobám. Zajistěte jim optimální podmínky pro růst – dostatek světla, vláhy, živin a vhodnou půdu. Můžete také používat různé biostimulanty a posilující přípravky, které zvyšují odolnost rostlin vůči stresovým faktorům a chorobám.
Mulčování
Mulčování může pomoci udržet stabilní vlhkost půdy a zabránit rozstřikování vody na listy při zálivce nebo dešti, čímž se snižuje riziko přenosu spor kornatky z půdy na rostlinu.
Střídání Plodin
V případě pěstování zeleniny dodržujte střídání plodin na záhonech. Tím se snižuje riziko nahromadění patogenů v půdě, včetně spor kornatky.
Důsledné dodržování těchto preventivních opatření může výrazně snížit pravděpodobnost výskytu kornatky ve vaší zahradě a pomůže vám udržet vaše rostliny zdravé a krásné bez nutnosti častého používání postřiků.
Typy Postřiků na Kornatku: Přehled Účinných Prostředků
Pokud se kornatka ve vaší zahradě přesto objeví, je důležité zasáhnout co nejdříve a zvolit vhodný postřik. Na trhu existuje široká škála přípravků, které se liší svým složením, způsobem účinku a vhodností pro různé druhy rostlin a kornatky. Postřiky proti kornatce můžeme rozdělit do několika hlavních kategorií:
Kontaktní Fungicidy
Kontaktní fungicidy působí pouze na povrchu rostlinných orgánů a ničí spory a mycelium kornatky při přímém kontaktu. Nemají systémový účinek, což znamená, že se nešíří uvnitř rostliny a nechrání nové přírůstky. Proto je nutné zajistit důkladné pokrytí všech napadených částí rostliny postřikem a aplikaci často opakovat, zejména po dešti nebo silné zálivce. Mezi běžně používané kontaktní fungicidy patří přípravky na bázi síry (např. Kumulus WG), mědi (např. Champion 50 WP, Cuprocaffaro) nebo mancozebu (např. Dithane DG Neotec).
Systémové Fungicidy
Systémové fungicidy se po aplikaci vstřebávají do rostlinných pletiv a šíří se v nich. Díky tomu chrání i nové přírůstky a části rostliny, které nebyly přímo zasaženy postřikem. Mají delší dobu účinnosti než kontaktní fungicidy a jsou často účinnější při silnějším napadení. Nicméně, u některých systémových fungicidů může při častém
Broskev Nemoci
Broskev Nemoci: Ultimativní Průvodce pro Zdravé a Bohaté Sklizně
Pěstování broskví může být nesmírně uspokojující činnost, odměňující zahrádkáře lahodnými a šťavnatými plody. Nicméně, stejně jako mnoho jiných ovocných stromů, i broskvoně jsou náchylné k různým chorobám a škůdcům, které mohou vážně ohrozit jejich zdraví a úrodu. Tento obsáhlý průvodce si klade za cíl poskytnout vám, vášnivým pěstitelům broskví, kompletní informace o nejčastějších nemocech broskvoní, jejich příznacích, účinných metodách léčby a především o preventivních opatřeních, která vám pomohou udržet vaše stromy zdravé a plodné po mnoho let. Naším cílem je, abyste díky těmto detailním informacím dokázali identifikovat problémy v raném stádiu, správně na ně reagovat a zajistili si tak bohatou a kvalitní úrodu broskví každou sezónu. Věnujte prosím pozornost následujícím kapitolám, které se podrobně zabývají jednotlivými aspekty péče o zdraví vašich broskvoní.
I. Nejčastější Houbové Nemoci Broskvoní a Jak Je Rozpoznat
Houbové choroby představují jednu z největších hrozeb pro zdraví broskvoní. Vlhkost a teplé počasí vytvářejí ideální podmínky pro šíření různých druhů hub, které mohou napadat různé části stromu – listy, květy, plody i větve. V této kapitole se zaměříme na nejběžnější houbové nemoci, s nimiž se můžete při pěstování broskví setkat, a naučíme vás rozpoznat jejich charakteristické příznaky, abyste mohli včas zahájit účinnou léčbu.
1. Kadeřavost Broskvoně (Taphrina deformans)
Kadeřavost broskvoně je pravděpodobně nejznámější a nejrozšířenější houbovou chorobou napadající broskvoně. Je způsobena houbou *Taphrina deformans* a projevuje se charakteristickým zkroucením a ztloustnutím mladých listů, které získávají červenavé nebo žlutozelené zbarvení. Tyto deformované listy jsou často křehké a lámavé a v pozdějším stádiu choroby černají a opadávají. Napadeny mohou být i mladé výhonky a květy, což vede k výraznému snížení úrody, a v případě silného napadení dokonce k oslabení celého stromu. Infekce se šíří za chladného a vlhkého počasí na jaře, kdy dochází k uvolňování spor z přezimujících stádií houby na kůře a pupenech. Prevence je klíčová a zahrnuje ošetření fungicidy v obdobídormance, tedy před rašením pupenů. Pokud se choroba již objeví, je důležité odstranit a spálit napadené části stromu, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce. V průběhu vegetace se obvykle další ošetření neprovádí, protože nové listy bývají již méně náchylné k napadení.
2. Moniliová Hniloba (Monilia spp.)
Moniliová hniloba je další závažnou houbovou chorobou, která může postihnout broskvoně, zejména v období kvetení a dozrávání plodů. Způsobují ji houby rodu *Monilia*, přičemž nejčastěji se jedná o *Monilia laxa* a *Monilia fructigena*. Choroba se projevuje ve dvou hlavních formách: moniliová spála květů a výhonků a hniloba plodů. Moniliová spála se projevuje náhlým vadnutím a hnědnutím květů, které zůstávají viset na stromě. Následně může dojít k zasychání a odumírání mladých výhonků, které se ohýbají a vypadají jako spálené. Hniloba plodů se objevuje nejčastěji v období zrání a projevuje se hnědými hnilobnými skvrnami na povrchu plodů, které se rychle zvětšují a mohou pokrýt celý plod. Na povrchu hnijících plodů se často vytvářejí šedé nebo nažloutlé polštářky spor. Infekce se šíří za vlhkého počasí a často vstupuje do rostliny přes květy nebo drobná poranění plodů (například po kroupách nebo napadení hmyzem). Prevence zahrnuje odstranění a spálení napadených částí stromu, včetně mumifikovaných plodů, které zůstaly na stromě z předchozího roku a jsou zdrojem infekce. Důležitá je také ochrana proti hmyzím škůdcům a opatrná manipulace s plody při sklizni, aby se zabránilo jejich poranění. V období kvetení a před sklizní lze preventivně použít vhodné fungicidy.
3. Padlí Broskvoně (Sphaerotheca pannosa var. persicae)
Padlí broskvoně je houbové onemocnění, které se projevuje bílým moučnatým povlakem na povrchu listů, mladých výhonků a někdy i plodů. Tento povlak je tvořen myceliem a sporami houby *Sphaerotheca pannosa var. persicae*. Napadené listy mohou být deformované, kroutit se a předčasně opadávat. Silné napadení může vést k oslabení růstu stromu a snížení kvality plodů. Padlí se obvykle šíří za teplého a suchého počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Prevence zahrnuje zajištění dobrého proudění vzduchu v koruně stromu pravidelným prořezáváním a vyváženou výživu. Při prvních příznacích napadení je vhodné odstranit silně napadené části rostliny a aplikovat vhodné fungicidy určené k boji proti padlí. Existují také odrůdy broskví, které jsou méně náchylné k tomuto onemocnění.
4. Skvrnitost Listů (Stigmina carpophila)
Skvrnitost listů, způsobená houbou *Stigmina carpophila* (syn. *Coryneum beijerinckii*), se projevuje drobnými, okrouhlými až nepravidelnými skvrnami na listech, které mají červenohnědou až fialovou barvu. Středy skvrn často vysychají a vypadávají, čímž vznikají drobné dírky (tzv. dírkovitost listů). Silně napadené listy žloutnou a předčasně opadávají, což může oslabit strom a snížit úrodu. Houba může napadat i mladé výhonky a plody, na kterých se tvoří drobné, tmavě červené skvrny, které se později mohou propadat a praskat. Infekce se šíří za vlhkého počasí, zejména na jaře a na podzim. Prevence zahrnuje odstranění a spálení napadených listů a výhonků. Důležité je také zajištění dobrého proudění vzduchu v koruně stromu. V případě silného napadení lze na jaře a po opadu listů použít měďnaté fungicidy.
5. Hnědá Hniloba Peckovin (Monilinia fructicola)
Hnědá hniloba peckovin, způsobená houbou *Monilinia fructicola*, je velmi nebezpečná choroba, která postihuje především plody broskví, ale může napadat i květy a výhonky. Na plodech se projevuje rychle se šířící hnědou hnilobou, která často začíná v místě poranění (například po napadení hmyzem nebo po kroupách). Na povrchu hnijících plodů se tvoří šedé až nahnědlé polštářky spor. Napadené plody mumifikují a zůstávají viset na stromě i přes zimu, čímž se stávají zdrojem infekce pro následující rok. Prevence je klíčová a zahrnuje odstranění a spálení všech napadených plodů a výhonků, včetně mumifikovaných plodů. Důležitá je také ochrana proti hmyzím škůdcům a opatrná manipulace s plody při sklizni. V období kvetení a před sklizní lze preventivně použít vhodné fungicidy.
II. Bakteriální Nemoci Ohrožující Broskvoně
Kromě houbových chorob mohou broskvoně napadat i bakteriální infekce, které mohou být rovněž velmi škodlivé. Bakterie často pronikají do rostliny přes přirozené otvory (například průduchy) nebo poranění. V této kapitole se zaměříme na nejvýznamnější bakteriální choroby broskvoní a jejich charakteristické příznaky.
1. Bakteriální Skvrnitost Listů a Plodů (Xanthomonas arboricola pv. pruni)
Bakteriální skvrnitost listů a plodů, způsobená bakterií *Xanthomonas arboricola pv. pruni*, se projevuje drobnými, tmavě hnědými až černými skvrnami na listech, které jsou často ohraničeny žlutým halo. Skvrny mohou vysychat a vypadávat, čímž vznikají dírky. Na plodech se tvoří drobné, tmavé, mírně propadlé skvrny, které mohou praskat a být vstupní branou pro sekundární infekce. Napadeny mohou být i mladé výhonky, na kterých se tvoří tmavé, mírně propadlé vředy. Choroba se šíří za vlhkého a teplého počasí, zejména deštěm a větrem. Prevence zahrnuje použití zdravého sadbového materiálu a vyvarování se zavlažování postřikem přes listy. Důležité je také odstranění a spálení napadených částí rostliny. V období vegetace lze preventivně použít přípravky na bázi mědi.
2. Bakteriální Rakovina (Agrobacterium tumefaciens)
Bakteriální rakovina, způsobená bakterií *Agrobacterium tumefaciens*, se projevuje tvorbou nádorovitých útvarů (hálky) na kořenech, kořenovém krčku a někdy i na kmenech a větvích broskvoní. Tyto hálky mohou být různě velké a tvarované, zpočátku jsou měkké a světle zbarvené, později tvrdnou a tmavnou. Přítomnost hálky narušuje tok živin a vody v rostlině, což vede k oslabení růstu, žloutnutí listů a postupnému odumírání stromu. Bakterie proniká do rostliny přes poranění, například při výsadbě, okopávání nebo po napadení škůdci. Prevence je založena na použití zdravého sadbového materiálu a opatrné manipulaci s rostlinami, aby se zabránilo poranění kořenů a kmene. Pokud se hálky objeví, je nutné je odstranit až ke zdravému pletivu a ránu ošetřit dezinfekčním prostředkem. V případě silného napadení je často nutné celý strom zlikvidovat.
3. Spála Peckovin (Pseudomonas syringae pv. syringae)
Spála peckovin, způsobená bakterií *Pseudomonas syringae pv. syringae*, může napadat různé peckoviny, včetně broskvoní. Projevuje se odumíráním pupenů, květů a mladých výhonků. Na kůře se mohou tvořit tmavé, propadlé vředy, z nichž může vytékat gumovitá hmota (klejotok). Na listech se objevují drobné, tmavé skvrny, které mohou vypadávat. Choroba se šíří za chladného a vlhkého počasí, zejména na jaře a na podzim. Prevence zahrnuje použití zdravého sadbového materiálu, vyváženou výživu a ochranu proti mrazu a mechanickému poškození. Důležité je také odstranění a spálení napadených částí rostliny. V období dormance a na jaře lze preventivně použít přípravky na bázi mědi.
III. Virové a Fytoplazmové Nemoci Broskvoní: Skryté Hrozby
Virové a fytoplazmové nemoci jsou často obtížně diagnostikovatelné a léčitelné. Přenášejí se nejčastěji hmyzími přenašeči (například mšicemi nebo křísky) nebo roubováním infikovaného materiálu. V této kapitole se seznámíme s některými virovými a fytoplazmovými chorobami, které mohou postihnout broskvoně, a s možnostmi prevence jejich šíření.
1. Šarka Švestky (Plum Pox Virus – PPV)
Ačkoliv název napovídá, že se jedná o chorobu švestek, šarka švestky, způsobená virem Plum Pox Virus (PPV), může napadat i broskvoně a další peckoviny. Na listech se projevuje světle zelenými až žlutými skvrnami nebo prstencovitými kresbami. Na plodech se mohou objevit světlé skvrny nebo pruhy, plody mohou být deformované a mít horší chuť. Virus se přenáší především mšicemi a roubováním. Neexistuje přímá léčba virových onemocnění. Prevence je založena na použití certifikovaného, zdravého sadbového materiálu a účinné kontrole mšic. Pokud se na stromě objeví příznaky šarky, je nutné jej odstranit a spálit, aby se zabránilo dalšímu šíření viru.
2. Zakrslost Broskvoně (Peach Rosette)
Zakrslost broskvoně je fytoplazmové onemocnění, které se projevuje hustým shlukem krátkých, tenkých výhonků na větvích, připomínajících metlu. Listy jsou drobné, chlorotické (žloutnoucí) a často zkroucené. Květy jsou deformované a opadávají, plody se obvykle nevyvíjejí. Chorobu přenášejí křískové. Neexistuje účinná léčba. Prevence spo