metru mezi – Zahradní plastové

Sazeni Angrestu

22 května, 2024 Lenka Zahradnictví

Sázení Angreštu: Detailní Průvodce Krok za Krokem pro Zajištění Bohaté a Sladké Úrody

Angrešt, s jeho charakteristickými sladkokyselými plody, patří mezi oblíbené drobné ovoce v mnoha zahradách. Jeho pěstování není nijak složité, avšak pro dosažení bohaté a kvalitní úrody je nezbytné dodržet několik klíčových zásad při jeho sázení a následné péči. Tento obsáhlý průvodce vás provede celým procesem sázení angreštu, od výběru vhodné odrůdy a přípravy stanoviště až po samotné zasazení a první kroky v péči o mladé keře.

1. Výběr Vhodné Odrůdy Angreštu pro Vaši Zahradu

Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování angreštu je pečlivý výběr vhodné odrůdy. Na trhu existuje široká škála odrůd, které se liší nejen barvou, velikostí a chutí plodů, ale také odolností vůči chorobám a škůdcům, termínem zrání a nároky na pěstování. Při výběru byste měli zvážit několik faktorů:

1.1. Chuť a Využití Plodů Angreštu

Angrešty se dělí na odrůdy s plody sladkými, sladkokyselými a kyselkavými. Pokud preferujete přímou konzumaci, vybírejte sladší odrůdy s tenkou slupkou. Pro zpracování na kompoty, džemy či vína jsou vhodné i kyselkavější odrůdy, které často vynikají výraznou chutí a vůní. Některé odrůdy jsou také vhodné pro mražení, protože si dobře udržují svou strukturu a chuť.

1.2. Barva Plodů Angreštu

Barva plodů angreštu může být zelená, žlutá, červená nebo dokonce fialová až černá. Barva často souvisí s chutí a obsahem různých látek. Například červené a tmavé odrůdy bývají bohatší na antioxidanty. Výběr barvy je spíše estetickou záležitostí, ale může ovlivnit i vizuální atraktivitu vaší zahrady.

1.3. Velikost Plodů Angreštu

Velikost plodů se u různých odrůd výrazně liší. Existují odrůdy s drobnými plody, které jsou často velmi aromatické, i odrůdy s velkými, masitými plody, které jsou ideální pro přímou konzumaci. Větší plody mohou být náchylnější k praskání za deštivého počasí.

1.4. Termín Zrání Angreštu

Podle termínu zrání se angrešty dělí na rané, středně rané a pozdní odrůdy. Výběrem několika odrůd s různou dobou zrání si můžete zajistit postupnou sklizeň čerstvých plodů po celé léto.

1.5. Odolnost Angreštu vůči Chorobám a Škůdcům

Jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru odrůdy je její odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům angreštu, jako je americké padlí angreštové, antraknóza nebo pilatka angreštová. Výběrem rezistentních odrůd můžete výrazně snížit potřebu chemické ochrany a pěstovat zdravé a chutné plody ekologicky.

1.6. Nároky na Pěstování a Klimatické Podmínky

Některé odrůdy angreštu jsou náročnější na půdu, zálivku nebo sluneční svit než jiné. Při výběru zohledněte klimatické podmínky vaší oblasti a vlastnosti vaší zahrady. Některé odrůdy lépe snášejí sušší podmínky, jiné preferují vlhčí půdu. Mrazuvzdornost je také důležitým faktorem, zejména v oblastech s chladnějšími zimami.

1.7. Beztrnná vs. Trnitá Odrůda Angreštu

Angrešty mohou být trnité nebo beztrnné. Beztrnné odrůdy jsou mnohem pohodlnější při sklizni a ošetřování keřů, ale často bývají méně odolné vůči některým chorobám a škůdcům. Trnité odrůdy bývají robustnější a odolnější.

Příklady Oblíbených Odrůd Angreštu:

Invicta: Velmi plodná, raná odrůda se zelenými, sladkokyselými plody a dobrou odolností vůči americkému padlí.
Pax: Beztrnná, středně raná odrůda s červenými, sladkými plody a vysokou odolností vůči chorobám.
Hinnonmäki Rot: Starší, velmi oblíbená odrůda s červenými, aromatickými plody a dobrou mrazuvzdorností.
Spinefree: Beztrnná, pozdní odrůda se zelenými, sladkokyselými plody a dobrou odolností.
Karát: Raná odrůda se žlutými, sladkými plody a vysokou úrodností.
Citronový Obří: Středně raná odrůda s velkými, žlutými, sladkokyselými plody.
Rovada: Pozdní odrůda s velkými, červenými plody a dobrou skladovatelností.

Před nákupem sazenic si důkladně prostudujte charakteristiky jednotlivých odrůd a vyberte ty, které nejlépe vyhovují vašim požadavkům a podmínkám vaší zahrady. Doporučuje se nakupovat sazenice od renomovaných zahradnictví, které zaručují jejich kvalitu a zdraví.

2. Příprava Stanoviště pro Sázení Angreštu

Angrešt pro svůj zdravý růst a bohatou plodnost vyžaduje vhodné stanoviště. Správná příprava půdy a výběr umístění jsou klíčové pro dlouhodobý úspěch pěstování.

2.1. Výběr Slunného Stanoviště

Angrešt preferuje slunné stanoviště s dostatkem přímého slunečního světla po většinu dne. Slunce podporuje dozrávání plodů, jejich sladkost a také snižuje riziko vzniku houbových chorob, které se ve vlhkém a zastíněném prostředí snadněji šíří. Pokud nemáte k dispozici plně osluněné místo, snese angrešt i mírný polostín, ale úroda může být menší a plody méně sladké.

2.2. Požadavky na Půdu pro Angrešt

Angreštu se nejlépe daří v hlubokých, humózních, mírně vlhkých a dobře propustných půdách s mírně kyselým až neutrálním pH (6,0-7,0). Těžké, jílovité půdy, které zadržují nadměrnou vlhkost, nejsou pro angrešt vhodné, protože mohou vést k zahnívání kořenů. Stejně tak nevyhovují ani příliš lehké, písčité půdy, které rychle vysychají a chudé na živiny.

2.3. Příprava Půdy Před Sázením Angreštu

Před samotným sázením je důležité půdu důkladně připravit. Ideální je připravit stanoviště na podzim před jarní výsadbou, ale lze to provést i na jaře s dostatečným předstihem.

2.3.1. Odplevelení Stanoviště

Důkladně odstraňte veškerý plevel, zejména vytrvalé druhy, které by mohly mladé keře angreštu konkurovat v růstu a odebírat jim živiny a vláhu.

2.3.2. Zrytí Půdy

Půdu na vybraném stanovišti zryjte do hloubky alespoň 30-40 cm. Tím zajistíte její provzdušnění a umožníte kořenům angreštu snadno pronikat do hloubky.

2.3.3. Zlepšení Struktury Půdy

Těžké jílovité půdy: Pro zlepšení propustnosti přidejte hrubý písek, kompost nebo rašelinu. Tyto materiály pomohou rozvolnit strukturu půdy a zajistit lepší odvodnění.
Lehké písčité půdy: Pro zvýšení schopnosti zadržovat vodu a živiny přidejte kvalitní kompost, chlévskou mrvu nebo rašelinu. Tyto organické materiály obohatí půdu a zlepší její strukturu.

2.3.4. Obohacení Půdy Živinami

Při přípravě půdy je vhodné zapravit do ní organická hnojiva, jako je vyzrálý kompost nebo dobře uleželý hnůj (cca 3-5 kg na m2). Tyto hnojiva dodají půdě potřebné živiny pro počáteční růst a vývoj sazenic. Pokud nemáte k dispozici organická hnojiva, můžete použít i minerální hnojiva s nízkým obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu a draslíku, která podpoří zakořenění a tvorbu květů a plodů. Dávkování se řídí pokyny výrobce.

2.3.5. Úprava pH Půdy

Pokud je pH vaší půdy příliš kyselé (pod 6,0), můžete jej upravit přidáním vápence. Pokud je naopak příliš zásadité (nad 7,0), můžete přidat rašelinu nebo síran amonný. Doporučuje se provést rozbor půdy, abyste zjistili její přesné pH a obsah živin a mohli tak provést cílené úpravy.

2.4. Plánování Vzdálenosti Mezi Keři Angreštu

Při plánování výsadby je důležité dodržet správné rozestupy mezi jednotlivými keři angreštu. Příliš hustá výsadba může vést k horšímu provzdušnění, vyššímu riziku chorob a nižší úrodě. Doporučené rozestupy závisí na velikosti a růstové síle dané odrůdy:

Pro menší a středně rostoucí odrůdy: 1-1,2 metru mezi keři a 1,5-2 metry mezi řadami.
Pro silně rostoucí odrůdy: 1,5 metru mezi keři a 2-2,5 metru mezi řadami.

Pokud plánujete pěstování angreštu ve formě stromku na kmínku, potřebujete více prostoru, obvykle 1,5-2 metry mezi jednotlivými stromky.

3. Kdy Je Nejlepší Doba pro Sázení Angreštu?

Angrešt lze sázet ve dvou hlavních obdobích roku: na podzim a na jaře. Každé období má své výhody a nevýhody.

3.1. Podzimní Sázení Angreštu (Říjen – Listopad)

Podzimní výsadba má několik výhod. Půda je po létě prohřátá a vlhká, což podporuje dobré zakořenění sazenic ještě před příchodem zimy. Rostliny tak mají náskok v růstu na jaře. Během zimy také dochází k přirozenému slehnutí půdy kolem kořenů. Je však důležité sázet dostatečně brzy, aby se sazenice stihly zakořenit před prvními silnými mrazy. Mladé sazenice je také vhodné na zimu chránit mulčem z kůry nebo listí.

3.2. Jarní Sázení Angreštu (Březen – Duben)

Jarní výsadba je vhodná zejména v oblastech s drsnějšími zimami nebo pro ty, kteří nestihli podzimní výsadbu. Sazenice se sází po odeznění silných mrazů, jakmile je půda rozmrzlá a připravená k práci. Při jarní výsadbě je důležité zajistit pravidelnou zálivku, aby se mladé rostliny dobře ujaly a netrpěly suchem.

3.3. Sázení Angreštu z Kontejneru

Sazenice angreštu pěstované v kontejnerech mají tu výhodu, že je lze sázet prakticky po celou vegetační sezónu, s výjimkou období silných mrazů nebo letních veder. Při sázení kontejnerovaných sazenic je však důležité zajistit dostatečnou zálivku po výsadbě.

4. Postup Při Sázení Angreštu Krok za Krokem

Samotný proces sázení angreštu není složitý, ale je třeba dodržet několik důležitých kroků, aby se sazenice dobře ujaly a v budoucnu bohatě plodily.

4.1. Příprava Sazenic Angreštu Před Sázením

Před sázením je vhodné sazenice angreštu připravit:

Kontrola kořenového systému: Prohlédněte kořeny sazenice. Odstraňte všechny poškozené, suché nebo nahnilé kořeny ostrými zahradnickými nůžkami. Zdravé kořeny by měly být světlé a pružné.
Zkrácení kořenů: Pokud jsou kořeny příliš dlouhé nebo zamotané, zkraťte je o třetinu. To podpoří tvorbu nových, rozvětvených kořenů.
Namočení

Jak Daleko Od Sebe Se Sazi Vinna Reva

3 prosince, 2019 Lenka Zahradnictví

Jak Daleko Od Sebe Sázet Vinnou Révu: Klíč k Bohaté Úrodě a Zdravé Vinici

Zakládání nové vinice je vzrušující a slibný podnik, který však vyžaduje pečlivé plánování a zvážení mnoha faktorů. Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které musíte učinit, je určení optimálních rozestupů mezi jednotlivými sazenicemi vinné révy a mezi řádky. Správné rozestupy jsou totiž zásadní pro zajištění zdravého růstu rostlin, dostatečného přístupu světla a vzduchu, efektivní provádění agrotechnických opatření a v konečném důsledku i pro dosažení vysokých a kvalitních výnosů. V tomto obsáhlém průvodci se podrobně podíváme na všechny aspekty související s rozestupy při sázení vinné révy, abychom vám pomohli učinit informovaná rozhodnutí pro vaši budoucí vinici.

Proč Jsou Správné Rozestupy Při Sázení Vinné Révy Tak Důležité?

Nesprávně zvolené rozestupy mohou vést k řadě problémů, které negativně ovlivní vaši vinici po mnoho let. Příliš hustá výsadba může způsobit nedostatek světla a vzduchu, což vytváří ideální podmínky pro rozvoj houbových chorob a škůdců. Rostliny si navíc budou vzájemně konkurovat o živiny a vodu, což povede k slabému růstu a nízkým výnosům. Naopak příliš velké rozestupy mohou znamenat neefektivní využití půdy a ztížit provádění některých mechanizovaných prací. Proto je klíčové najít optimální rovnováhu, která bude vyhovovat konkrétním podmínkám vaší lokality a zvolenému způsobu pěstování.

Dopady Nesprávných Rozestupů na Vinici:

Nedostatečné osvětlení: Hustě vysazené keře si vzájemně stíní, což snižuje fotosyntézu a oslabuje rostliny.
Špatná cirkulace vzduchu: Vysoká vlhkost mezi hustými listy podporuje rozvoj plísňových onemocnění.
Konkurence o živiny a vodu: Kořenové systémy blízko sebe rostoucích keřů si konkurují o zdroje, což omezuje jejich růst a vývoj.
Zhoršený přístup pro mechanizaci: Příliš úzké řádky znemožňují nebo ztěžují práci s traktory a další zemědělskou technikou.
Nižší kvalita a množství hroznů: Stresované a oslabené rostliny produkují menší a méně kvalitní úrodu.
Zvýšené náklady na ochranu rostlin: V horších mikroklimatických podmínkách je nutné častější a intenzivnější ošetřování proti chorobám a škůdcům.
Neefektivní využití půdy: Příliš velké rozestupy znamenají, že nevyužíváte potenciál vaší vinice na maximum.

Klíčové Faktory Ovlivňující Optimální Rozestupy Vinné Révy

Stanovení ideálních rozestupů pro vaši vinici není univerzální záležitostí. Existuje několik klíčových faktorů, které musíte vzít v úvahu, abyste zajistili, že vaše výsadba bude optimální pro dané podmínky. Mezi nejdůležitější patří:

1. Odrůda Vinné Révy a Její Růstová Charakteristika

Různé odrůdy vinné révy se liší svou růstovou silou a habitusem. Některé odrůdy rostou bujně a vytvářejí velké keře s rozsáhlým olistěním, zatímco jiné jsou méně vzrůstné a kompaktnější. Pro bujně rostoucí odrůdy je nutné zajistit větší prostor, aby měly dostatek místa pro svůj vývoj a aby se předešlo vzájemnému stínění. Méně vzrůstné odrůdy mohou být vysazeny hustěji.

Příklady růstové charakteristiky odrůd:

Bujně rostoucí odrůdy: Ryzlink rýnský, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Merlot. Tyto odrůdy vyžadují větší rozestupy, typicky 1,8 – 2,2 metru mezi řádky a 1,0 – 1,5 metru mezi rostlinami v řádku.

Středně rostoucí odrůdy: Müller Thurgau, Frankovka, Svatovavřinecké. U těchto odrůd se často používají rozestupy 1,6 – 2,0 metru mezi řádky a 0,8 – 1,2 metru mezi rostlinami.

Méně vzrůstné odrůdy: Irsai Oliver. Tyto odrůdy mohou být vysazeny hustěji, například s rozestupy 1,4 – 1,8 metru mezi řádky a 0,6 – 1,0 metru mezi rostlinami.

Je důležité důkladně prostudovat charakteristiku zvolené odrůdy a zjistit její typický růstový projev ve vašich klimatických podmínkách.

2. Typ Půdy a Její Úrodnost

Kvalita a úrodnost půdy hrají významnou roli v růstu a vývoji vinné révy. Na úrodných a hlubokých půdách rostou keře obvykle bujněji a vyžadují větší prostor. Naopak na méně úrodných a mělkých půdách je růst rostlin omezenější a lze použít hustší výsadbu.

Vliv typu půdy na rozestupy:

Úrodné půdy: Podporují silný růst, proto je vhodné volit větší rozestupy, aby se předešlo zahuštění a konkurenci.
Méně úrodné půdy: Růst je přirozeně omezenější, takže lze použít hustší výsadbu pro efektivnější využití půdy.
Hluboké půdy: Umožňují rozsáhlý kořenový systém, což může vést k bujnějšímu růstu nadzemní části.
Mělké půdy: Omezují růst kořenů a tím i nadzemní části.

Před výsadbou je vhodné provést rozbor půdy, abyste zjistili její vlastnosti a mohli lépe odhadnout růstový potenciál vaší budoucí vinice.

3. Klimatické Podmínky Lokality

Klimatické podmínky, zejména množství srážek, slunečního svitu a průměrné teploty, mají významný vliv na růst vinné révy. V oblastech s vyšším množstvím srážek a vlhkosti je důležité zajistit dobrou cirkulaci vzduchu mezi keři, aby se minimalizovalo riziko houbových chorob. To obvykle vyžaduje větší rozestupy. V oblastech s intenzivním slunečním zářením může hustší výsadba pomoci chránit hrozny před úpalem.

Vliv klimatu na rozestupy:

Vlhké klima: Vyžaduje větší rozestupy pro lepší ventilaci a snížení rizika chorob.
Suché klima: Lze použít hustší výsadbu pro lepší využití vláhy a ochranu půdy před vysycháním.
Slunné klima: Hustší olistění může chránit hrozny před nadměrným sluncem, ale je třeba zajistit dostatečnou ventilaci.
Chladné klima: Hustší výsadba může pomoci udržet teplo v půdě a podpořit rychlejší zrání.

Znalost mikroklimatu vaší konkrétní lokality je klíčová pro optimalizaci rozestupů.

4. Zvolený Způsob Vedení Révy

Způsob vedení révy, tedy systém, jakým jsou letorosty a listy uspořádány, má přímý vliv na potřebný prostor pro jednotlivé keře. Různé systémy vedení vyžadují různou šířku řádků a vzdálenost mezi rostlinami.

Příklady systémů vedení a jejich vliv na rozestupy:

Drátěnka (vertikální vedení): Tento běžný systém vyžaduje dostatečnou šířku řádků pro pohyb mechanizace a prostor mezi rostlinami pro optimální oslunění listové plochy. Typické rozestupy jsou 1,8 – 2,5 metru mezi řádky a 0,8 – 1,5 metru mezi rostlinami.
Pergola (horizontální vedení): Tento systém, často používaný pro stolní odrůdy, vyžaduje větší prostor pro rozvětvení a zavěšení hroznů. Rozestupy mohou být 2,5 – 4 metry mezi řádky a 1,5 – 3 metry mezi rostlinami.

Kordon (různé formy): Tyto systémy s trvalým vodorovným ramenem vyžadují specifické rozestupy v závislosti na délce ramen a počtu oček.

Husté výsadby (nízké vedení): V některých moderních systémech se používá velmi hustá výsadba s nízkým vedením, například pro mechanizovanou sklizeň. Rozestupy zde mohou být i méně než 1 metr mezi řádky a 0,5 metru mezi rostlinami. Tyto systémy jsou však vhodné jen pro určité odrůdy a klimatické podmínky.

Před výsadbou si jasně definujte, jaký systém vedení budete používat, a tomu přizpůsobte rozestupy.

5. Plánovaná Mechanizace Vinice

Pokud plánujete ve vinici používat zemědělskou techniku, jako jsou traktory, postřikovače nebo sklízecí mlátičky, musíte tomu přizpůsobit šířku řádků. Mezi řádky musí být dostatečný prostor pro bezpečný a efektivní pohyb strojů. Šířka řádků by měla být minimálně o 0,5 – 1 metr větší než je šířka největšího používaného stroje.

Vliv mechanizace na šířku řádků:

Ruční práce: U menších vinic, kde se většina prací provádí ručně, nemusí být šířka řádků tak kritická.

Částečná mechanizace: Pokud plánujete používat některé stroje, je třeba zajistit dostatečnou šířku řádků pro jejich průjezd.

Plná mechanizace: Pro plně mechanizované vinice je nutné pečlivě naplánovat rozestupy s ohledem na rozměry všech strojů.

Při plánování vinice zvažte úroveň mechanizace, kterou budete potřebovat nebo používat v budoucnu.

6. Cílový Výnos a Kvalita Hroznů

Požadovaný výnos a cílová kvalita hroznů mohou také ovlivnit optimální hustotu výsadby. Obecně platí, že hustší výsadba může vést k vyšším celkovým výnosům na hektar, ale může také snížit kvalitu jednotlivých hroznů kvůli konkurenci a horšímu osvětlení. Naopak řidší výsadba obvykle vede k nižším celkovým výnosům, ale může podpořit lepší kvalitu hroznů s vyšší koncentrací cukrů a aromatických látek.

Vztah mezi hustotou výsadby, výnosem a kvalitou:

Hustá výsadba: Může vést k vyšším výnosům, ale potenciálně nižší kvalitě jednotlivých hroznů.
Řídká výsadba: Obvykle vede k nižším výnosům, ale může podpořit vyšší kvalitu hroznů.

Je důležité si ujasnit, jaké jsou vaše priority ohledně výnosu a kvality, a tomu přizpůsobit hustotu výsadby.

Doporučené Rozestupy Pro Nejběžnější Způsoby Pěstování Vinné Révy

Na základě výše uvedených faktorů existují obecná doporučení pro rozestupy při sázení vinné révy pro různé způsoby pěstování. Tyto hodnoty by měly sloužit jako výchozí bod, který je třeba přizpůsobit konkrétním podmínkám vaší vinice.

1. Klasická Vinice s Drátěnkou

Pro tradiční vinice s vertikálním vedením (drátěnkou) se obvykle doporučují následující rozestupy:

Mezi řádky: 1,8 – 2,5 metru

Mezi rostlinami v řádku: 0,8 – 1,5 metru

Tyto rozestupy poskytují dostatečný prostor pro růst keřů, přístup světla a vzduchu, a také pro pohyb zemědělské techniky. Konkrétní hodnoty se liší v závislosti na odrůdě, úrodnosti půdy a klimatických podmínkách.

2. Husté Výsadby

V moderních systémech pěstování se stále častěji setkáváme s hustými výsadbami, kde je na hektar vysazeno mnohem více keřů než v klasických vinicích. Cílem je obvykle dosáhnout vyšší kvality hroznů díky omezenému výnosu na keř a lepší konkurenci mezi rostlinami. Pro husté výsadby se používají následující rozestupy:

Mezi řádky: 1,0 – 1,5 metru
Mezi rostlinami v řádku: 0,5 – 1,0 metru

Husté výsadby vyžadují specifické systémy vedení (často nízké kordony) a jsou vhodné pro určité odrůdy a klimatické podmínky s dostatkem vláhy.

3. Pergoly a Jiné Prostorově Náročné Systémy

Pro systémy vedení, jako jsou pergoly nebo jiné horizontální konstrukce, které vyžadují větší prostor pro rozvětvení a zavěšení hroznů, jsou nutné větší rozestupy:

Mezi řádky: 2,5 – 4,0 met