Štítek: mohou objevit

Tmavé Skvrny na Rajčatech: Ultimativní Průvodce pro Zdravou Úrodu

Pěstování vlastních rajčat může být nesmírně uspokojující činnost, avšak zahradníci se často setkávají s různými problémy, které mohou ohrozit jejich úrodu. Jedním z nejčastějších a nejvíce znepokojivých problémů jsou tmavé skvrny, které se objevují na plodech, listech nebo stoncích rajčat. Tyto skvrny mohou signalizovat širokou škálu problémů, od fyziologických poruch až po závažná houbová nebo virová onemocnění a napadení škůdci. Ignorování těchto příznaků může vést k výraznému snížení výnosu a v krajních případech i k úplné ztrátě úrody. Proto je klíčové umět správně identifikovat příčiny tmavých skvrn a znát efektivní metody prevence a léčby. Tento obsáhlý průvodce si klade za cíl poskytnout pěstitelům rajčat komplexní informace a praktické rady, které jim pomohou udržet jejich rostliny zdravé a zajistit bohatou a kvalitní úrodu.

Podrobná Identifikace Příčin Tmavých Skvrn na Rajčatech

Tmavé skvrny na rajčatech nejsou jednotným problémem, ale spíše symptomem různých základních příčin. Pro úspěšnou léčbu je nezbytné přesně určit, co tyto skvrny způsobuje. Následující sekce se podrobně věnují nejčastějším příčinám tmavých skvrn na rajčatech, včetně jejich charakteristických znaků a podmínek, za kterých se objevují.

1. Hniloba Konců Plodů (Blossom-End Rot – BER)

Hniloba konců plodů je jednou z nejběžnějších příčin tmavých, propadlých skvrn na spodní části rajčatových plodů, tedy na květním konci. Tyto skvrny se obvykle začínají jako malé, světle hnědé nebo šedé vodnaté léze, které se postupně zvětšují, tmavnou a stávají se kožovitými a suchými. V pokročilém stádiu může být postižená část plodu černá a ztvrdlá. Na rozdíl od houbových nebo bakteriálních infekcí, hniloba konců plodů není způsobena patogenem, ale fyziologickou poruchou související s nedostatkem vápníku v plodech. Tento nedostatek nemusí nutně znamenat nedostatek vápníku v půdě, ale spíše neschopnost rostliny transportovat dostatečné množství vápníku do vyvíjejících se plodů. K tomuto problému mohou přispívat různé faktory, včetně:

• Nepravidelná zálivka: Kolísání vlhkosti v půdě, střídání období sucha a přemokření, může narušit příjem a transport vápníku. Příliš suchá půda omezuje rozpustnost vápníku a jeho dostupnost pro kořeny, zatímco přemokřená půda může poškodit kořeny a snížit jejich schopnost absorpce živin.
• Vysoký obsah dusíku v půdě: Nadměrné hnojení dusíkem může stimulovat rychlý růst rostlin, což zvyšuje poptávku po vápníku a může vést k jeho relativnímu nedostatku v plodech. Dusík také může konkurovat vápníku při jeho příjmu kořeny.
• Poškození kořenového systému: Mechanické poškození kořenů při okopávání nebo přesazování, napadení kořenovými škůdci nebo choroby kořenů mohou omezit schopnost rostliny přijímat vodu a živiny, včetně vápníku.
• Vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu: Tyto podmínky mohou zvýšit transpiraci listů a odklonit vápník od plodů k listům. Vysoká teplota také může ovlivnit rozpustnost vápníku v půdě.
• Nízké pH půdy: Příliš kyselá půda může snižovat dostupnost vápníku pro rostliny. Optimální pH pro pěstování rajčat se obvykle pohybuje mezi 6,0 a 7,0.
• Nadměrné zasolení půdy: Vysoká koncentrace solí v půdě může ztížit příjem vody a živin, včetně vápníku.

Charakteristické znaky hniloby konců plodů:

• Objevuje se na spodní (květní) části plodu.
• Začíná jako malá, světle hnědá nebo šedá vodnatá skvrna.
• Postupně se zvětšuje, tmavne a stává se propadlou, kožovitou a suchou.

• Může postihnout plody v jakékoli fázi vývoje, ale nejčastěji se objevuje na rychle rostoucích mladých plodech.
• Není nakažlivá mezi rostlinami.

2. Houbová Onemocnění

Řada houbových patogenů může způsobovat tmavé skvrny na různých částech rajčatových rostlin, včetně listů, stonků a plodů. Některá z nejčastějších houbových onemocnění zahrnují:

a) Plíseň Bramborová (Phytophthora infestans)

Plíseň bramborová je závažné a rychle se šířící houbové onemocnění, které může během krátké doby zničit celou úrodu rajčat. Charakteristickými příznaky jsou nepravidelné, hnědé až černohnědé skvrny na listech, které se často objevují nejprve na okrajích a špičkách listů a rychle se šíří do středu. Za vlhkého počasí se na spodní straně listů může objevit bělavý plísňový povlak. Na stoncích se mohou objevit protáhlé hnědé až černé skvrny. Na plodech se plíseň bramborová projevuje jako velké, nepravidelné, hnědé až šedozelené skvrny, které jsou na omak měkké a vlhké. Tyto skvrny se mohou rychle šířit po celém povrchu plodu a pronikat i do jeho vnitřku. Plíseň bramborová je vysoce nakažlivá a šíří se vzduchem, dešťovou vodou a kontaktem. V chladném a vlhkém počasí se šíří velmi rychle.

b) Septoriová Skvrnitost Listů (Septoria lycopersici)

Septoriová skvrnitost listů je běžné houbové onemocnění, které se projevuje především na listech rajčat. Charakteristickými příznaky jsou malé, okrouhlé skvrny o průměru asi 3-6 mm, které mají šedý nebo hnědý střed a tmavě hnědý až černý okraj. Ve středu starších skvrn se mohou objevit drobné černé tečky – plodnice houby. Skvrny se obvykle objevují nejprve na spodních listech rostliny a postupně se šíří vzhůru. Silně napadené listy žloutnou, usychají a opadávají, což oslabuje rostlinu a snižuje výnos. Na stoncích a plodech se skvrny objevují zřídka. Septoriová skvrnitost se šíří za teplého a vlhkého počasí, zejména při dešti nebo silném zavlažování shora.

c) Antrakóza (Colletotrichum spp.)

Antrakóza je houbové onemocnění, které může postihnout listy, stonky i plody rajčat. Na listech se projevuje jako malé, tmavé, okrouhlé až nepravidelné skvrny, které se mohou zvětšovat a splývat. Ve středu skvrn se mohou objevit drobné černé tečky – acervuli (ložiska konidií houby). Na stoncích se mohou objevit protáhlé tmavé léze. Nejvýraznější příznaky se objevují na zralých plodech, kde se tvoří malé, okrouhlé, mírně propadlé skvrny. Tyto skvrny se postupně zvětšují a ve svém středu často vykazují koncentrické kruhy. Za vlhkého počasí se na povrchu skvrn může objevit oranžový nebo růžový sliz obsahující spory houby. Antrakóza se šíří za teplého a vlhkého počasí, zejména při dešti nebo zavlažování shora, a také prostřednictvím infikovaných semen a zbytků rostlin.

d) Alternariová Skvrnitost (Alternaria solani)

Alternariová skvrnitost, známá také jako raná plíseň, je houbové onemocnění, které postihuje především listy a stonky rajčat, ale může se objevit i na plodech. Na listech se tvoří tmavě hnědé až černé skvrny s charakteristickými soustřednými kruhy (terčovité skvrny), které připomínají terč. Skvrny jsou obvykle ohraničeny žlutým halo. Silně napadené listy žloutnou a opadávají, začínajíc od spodních listů rostliny. Na stoncích se mohou objevit tmavé, mírně propadlé léze. Na plodech se alternariová skvrnitost projevuje jako tmavé, kožovité skvrny obvykle v blízkosti stopky. Tyto skvrny se mohou zvětšovat a pronikat hlouběji do plodu. Alternariová skvrnitost se šíří za teplého a vlhkého počasí a je často spojována s oslabenými rostlinami nebo rostlinami, které jsou vystaveny stresu.

e) Padlí (Oidium spp., Leveillula taurica)

Padlí je snadno rozpoznatelné houbové onemocnění, které se projevuje jako bílý až šedý moučnatý povlak na povrchu listů, stonků a někdy i plodů rajčat. Pod tímto povlakem mohou listy žloutnout a usychat. V případě Leveillula taurica se povlak objevuje spíše na spodní straně listů a na horní straně se mohou objevit žluté skvrny, které později hnědnou. Padlí se obvykle šíří za suchého počasí s vysokou vlhkostí vzduchu a stínem.

3. Bakteriální Onemocnění

Některé bakterie mohou také způsobovat tmavé skvrny na rajčatech. Mezi nejvýznamnější bakteriální onemocnění patří:

a) Bakteriální Skvrnitost Listů (Xanthomonas campestris pv. vesicatoria)

Bakteriální skvrnitost listů se projevuje na listech, stoncích a plodech rajčat. Na listech se tvoří malé, okrouhlé až nepravidelné, vodnaté skvrny, které mají tmavě hnědou až černou barvu a často jsou ohraničeny žlutým halo. Skvrny se mohou zvětšovat a splývat, což vede k odumírání listů. Na stoncích se mohou objevit drobné, vyvýšené hnědé skvrny. Na zelených plodech se tvoří malé, vyvýšené, tmavé skvrny s drsným povrchem, které mohou mít kolem sebe mastný vzhled. Bakteriální skvrnitost se šíří za teplého a vlhkého počasí, zejména při dešti nebo zavlažování shora, a také prostřednictvím infikovaných semen a kontaminovaných nástrojů.

b) Bakteriální Vadnutí (Ralstonia solanacearum)

Bakteriální vadnutí je závažné bakteriální onemocnění, které způsobuje náhlé vadnutí a odumírání celých rostlin rajčat, i když jsou dostatečně zavlažovány. Na listech se objevují hnědé skvrny a rostlina postupně chřadne. Charakteristickým příznakem je hnědnutí cévního svazku ve stonku, které je patrné při podélném řezu. Při stisknutí řezu stonku se může objevit mléčně bílý bakteriální sliz. Bakterie přežívají v půdě a mohou infikovat rostliny přes kořenové poranění. Šíří se kontaminovanou půdou, vodou a nástroji.

4. Virová Onemocnění

Některé viry mohou také způsobovat různé deformace a skvrny na rajčatových rostlinách, včetně tmavých skvrn:

a) Virus Tabákové Mozaiky (Tobacco Mosaic Virus – TMV)

Virus tabákové mozaiky je běžný rostlinný virus, který může infikovat mnoho druhů rostlin, včetně rajčat. Na listech se projevuje jako mozaikovitá kresba střídajících se světle zelených a tmavě zelených ploch, někdy s žlutými skvrnami. Listy mohou být deformované, zkroucené a zmenšené. Na plodech se mohou objevit hnědé skvrny nebo pruhy a mohou být nepravidelného tvaru. Růst rostliny může být zpomalený a výnos snížený. TMV se snadno šíří mechanickým přenosem, například při manipulaci s infikovanými a zdravými rostlinami bez umytí rukou nebo dezinfekce nástrojů.

b) Virus Bronzovitosti Rajčete (Tomato Spotted Wilt Virus – TSWV)

Virus bronzovitosti rajčete je závažné virové onemocnění, které přenáší třásněnky. Příznaky se mohou lišit v závislosti