Štítek: napadených rostlin

Kompletní Průvodce Chorobami Jahodníku a Efektivní Strategie Prevence

Pěstování jahodníku může být radostným a obohacujícím zážitkem, avšak často je spojeno s výzvami v podobě různých chorob a škůdců. Úspěšná sklizeň vyžaduje nejen správnou péči a vhodné podmínky, ale také důkladnou znalost potenciálních hrozeb a efektivních metod prevence a léčby. Tento obsáhlý průvodce si klade za cíl poskytnout pěstitelům jahodníku komplexní informace o nejběžnějších chorobách, jejich příznacích, způsobech diagnostiky a především o účinných strategiích, jak těmto problémům předcházet a jak je řešit, pokud se již objeví. Naším cílem je vybavit vás znalostmi a nástroji, které vám umožní dosáhnout zdravé a bohaté úrody jahod.

I. Nejčastější Plísňové Choroby Jahodníku

Plísňové choroby představují jednu z nejvýznamnějších skupin onemocnění, které postihují jahodníky. Vlhké a teplé počasí vytváří ideální podmínky pro šíření mnoha druhů hub, které mohou napadat různé části rostliny, od listů a stonků až po květy a plody. Včasná identifikace příznaků a rychlá reakce jsou klíčové pro minimalizaci škod a zabránění šíření infekce na další rostliny.

1. Plíseň šedá (Botrytis cinerea)

Plíseň šedá je jednou z nejrozšířenějších a nejničivějších chorob jahodníku. Způsobuje ji houba *Botrytis cinerea*, která napadá širokou škálu rostlin. Na jahodách se projevuje především na zrajících plodech, kde se vytváří šedý, práškovitý povlak. Infekce se často šíří z odumřelých částí rostlin nebo z infikovaných květů. Vlhkost a nedostatečné proudění vzduchu v porostu vytvářejí ideální podmínky pro její rozvoj. Kromě plodů může plíseň šedá napadat i květy, stonky a listy, kde způsobuje hnědé skvrny a hnilobu.

Příznaky plísně šedé:

• Na plodech: Měkké, hnědé skvrny, které se rychle zvětšují a pokrývají šedým, práškovitým povlakem.
• Na květech: Hnědnutí a opadávání.
• Na stoncích a listech: Hnědé, nekrotické skvrny, někdy s šedým povlakem.

Prevence plísně šedé:

• Zajištění dobrého proudění vzduchu: Dostatečné rozestupy mezi rostlinami, pravidelné odstraňování plevele.
• Mulčování: Použití mulče (např. slámy) zabraňuje kontaktu plodů s půdou, kde se mohou nacházet spory houby.
• Odstraňování napadených a odumřelých částí rostlin: Pravidelné odstraňování infikovaných plodů, listů a stonků snižuje zdroj infekce.
• Vyvážené hnojení: Nadměrné hnojení dusíkem může zvyšovat náchylnost k této chorobě.
• Použití preventivních fungicidů: V období květu a zrání plodů lze aplikovat vhodné fungicidy.

Léčba plísně šedé:

• Okamžité odstranění napadených plodů a částí rostlin.
• Aplikace systemických nebo kontaktních fungicidů: Důležité je střídat různé typy fungicidů, aby se zabránilo vzniku rezistence.
• Zlepšení podmínek v porostu: Zajištění lepšího proudění vzduchu a snížení vlhkosti.

2. Bílá hniloba jahod (Sclerotinia sclerotiorum)

Bílá hniloba je další závažnou plísňovou chorobou, kterou způsobuje houba *Sclerotinia sclerotiorum*. Tato houba napadá široké spektrum rostlin a může přežívat v půdě po dlouhou dobu ve formě sklerocií (černých, tvrdých útvarů). Na jahodách se projevuje hnilobou plodů, stonků a někdy i listů. Charakteristickým znakem je bílý, vatovitý povlak mycelia na napadených částech, ve kterém se později tvoří černá sklerocia.

Příznaky bílé hniloby:

Na plodech: Měkká, vodnatá hniloba, pokrytá bílým, vatovitým povlakem. Později se objevují černá sklerocia.
Na stoncích: Vodnaté hnědé skvrny, které se šíří a mohou vést k odumření stonku. Bílý povlak a sklerocia se mohou objevit i na stoncích.
Na listech: Zřídka napadeny, ale mohou se objevit hnědé, nekrotické skvrny v kontaktu s infikovanými stonky nebo plody.

Prevence bílé hniloby:

Střídání plodin: Vyhnout se pěstování jahod po plodinách náchylných k bílé hnilobě (např. slunečnice, řepka, luskoviny).
Hluboká orba: Zaorání posklizňových zbytků a sklerocií do hlubších vrstev půdy.
Zajištění dobrého proudění vzduchu a odvodnění půdy.
Odstraňování napadených rostlin a jejich částí: Důkladné odstranění a zničení infikovaných rostlin i s okolní půdou, kde se mohou nacházet sklerocia.
Použití zdravé sadby.

Léčba bílé hniloby:

• Neexistuje účinná chemická léčba již silně napadených rostlin. Důležité je zaměřit se na prevenci a rychlé odstranění prvních příznaků.
• Při prvních příznacích lze zkusit odstranit napadené části a aplikovat fungicidy s účinností proti *Sclerotinia*. Účinnost je však omezená.
• Důležitá je dezinfekce nářadí použitého při práci s napadenými rostlinami, aby se zabránilo šíření infekce.

3. Červená hniloba kořenů (Phytophthora fragariae)

Červená hniloba kořenů je závažné onemocnění způsobené oomycetou *Phytophthora fragariae*. Tato patogenní mikroorganismus napadá kořenový systém jahodníku, což vede k postupnému chřadnutí a odumírání rostlin. Choroba se šíří především ve vlhké půdě a za deštivého počasí. Infekce může přetrvávat v půdě po mnoho let ve formě oospor.

Příznaky červené hniloby kořenů:

• Pomalý růst a zakrslost rostlin.
• Žloutnutí a červenání listů, zejména starších.
• Vadnutí rostlin i za dostatečné zálivky.
• Snadné vytržení rostliny z půdy díky poškozenému kořenovému systému.
• Charakteristickým znakem je červené zbarvení středního válce kořene po podélném rozříznutí. Vnější kůra kořene může být hnědá a snadno se odlupuje.

Prevence červené hniloby kořenů:

• Použití zdravé a certifikované sadby odolných odrůd.
• Zajištění dobrého odvodnění půdy: Vyhnout se zamokřeným stanovištím a těžkým jílovitým půdám.
• Pěstování jahod na vyvýšených záhonech.
• Střídání plodin: Vyhnout se pěstování jahod po plodinách náchylných k *Phytophthora*.
• Dezinfekce půdy (např. solarizací) před výsadbou v případě výskytu choroby v minulosti.
• Preventivní aplikace fungicidů s účinnou látkou proti oomycetám.

Léčba červené hniloby kořenů:

• Neexistuje účinná léčba již silně napadených rostlin. Ty je nutné odstranit a zničit.
• Při prvních příznacích lze aplikovat systemické fungicidy s účinnou látkou proti oomycetám. Důležité je dodržovat doporučené dávkování a intervaly aplikace.
• Zlepšení odvodnění půdy a omezení zálivky.

4. Verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae)

Verticiliové vadnutí je půdní houbové onemocnění způsobené houbou *Verticillium dahliae*. Tato houba napadá cévní svazky rostlin, čímž narušuje transport vody a živin. Může postihovat širokou škálu rostlin, včetně jahodníku. Infekce může v půdě přetrvávat po mnoho let ve formě mikrosklerocií.

Příznaky verticiliového vadnutí:

• Vadnutí jednotlivých listů nebo celých rostlin, zejména během horkých a suchých období. Vadnutí často začíná od spodních listů.
• Žloutnutí a následné hnědnutí listů od okrajů směrem dovnitř.
• Zakrslý růst a snížená tvorba plodů.

Po podélném rozříznutí stonku lze někdy pozorovat hnědé zbarvení cévních svazků.

Prevence verticiliového vadnutí:

• Použití zdravé a certifikované sadby odolných odrůd.
• Střídání plodin: Vyhnout se pěstování jahod po plodinách náchylných k verticiliovému vadnutí (např. rajčata, brambory, papriky).
• Dezinfekce půdy (např. solarizací) před výsadbou v případě výskytu choroby v minulosti.
• Udržování dobré kondice rostlin: Vyvážené hnojení a dostatečná zálivka.
• Odstraňování napadených rostlin i s kořenovým balem.

Léčba verticiliového vadnutí:

• Neexistuje účinná chemická léčba již napadených rostlin. Důležité je zaměřit se na prevenci.
• Podpůrná opatření: Zajištění dostatečné zálivky a mulčování mohou pomoci zmírnit stres rostlin.

5. Padlí jahodníku (Podosphaera aphanis)

Padlí jahodníku je běžné plísňové onemocnění, které se projevuje bílým, moučnatým povlakem na listech, stoncích, květech a plodech. Způsobuje ho houba *Podosphaera aphanis*. Choroba se šíří za suchého počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Silné napadení může vést k deformaci listů, snížení fotosyntézy a tím i k nižší úrodě a horší kvalitě plodů.

Příznaky padlí jahodníku:

• Bílý, moučnatý povlak na horní i spodní straně listů, stoncích, květních stopek a někdy i na plodech.
• Kroucení a deformace listů.
• Zakrslý růst mladých výhonů.
• Snížená násada a kvalita plodů.

Prevence padlí jahodníku:

• Výběr odolných odrůd.
• Zajištění dobrého proudění vzduchu mezi rostlinami.
• Vyvážené hnojení: Vyhnout se přehnojení dusíkem.
• Pravidelná kontrola rostlin a včasné odstraňování prvních příznaků.
• Preventivní aplikace fungicidů, zejména v období sucha s vysokou vlhkostí vzduchu.

Léčba padlí jahodníku:

• Aplikace fungicidů s účinností proti padlí. Důležité je střídat různé typy fungicidů.
• Odstraňování silně napadených částí rostlin.
• Zajištění optimálních podmínek pro růst rostlin.

6. Antraknóza jahodníku (Colletotrichum spp.)

Antraknóza je souhrnný název pro onemocnění způsobená různými druhy hub rodu *Colletotrichum*. Může napadat všechny nadzemní části jahodníku, včetně listů, stonků, květů a plodů. Za teplého a vlhkého počasí se choroba rychle šíří a může způsobit značné ztráty na úrodě.

Příznaky antraknózy:

Na listech: Drobné, okrouhlé až nepravidelné hnědé skvrny s tmavším okrajem. Skvrny se mohou zvětšovat a splývat.
Na stoncích a řapících: Propadlé, tmavě hnědé až černé léze, které mohou vést k odumření stonku.

Na květech: Hnědnutí a opadávání.
Na plodech: Nejprve drobné, tmavé, propadlé skvrny, které se rychle zvětšují a mohou pokrýt celý plod. Z napadených plodů se za vlhkého počasí může uvolňovat oranžová nebo růžová masa spor.

Prevence antraknózy:

• Použití zdravé a certifikované sadby.
• Střídání plodin.
• Zajištění dobrého proudění vzduchu a odvodnění půdy.
• Mulčování, aby se zabránilo rozstřikování spor z půdy na rostliny.
• Pravidelná kontrola rostlin a odstraňování napadených částí.
• Preventivní aplikace fungicidů, zejména za teplého a vlhkého počasí.

Léčba antraknózy:

• Okamžité odstran