Nejvhodnější doba – Zahradní plastové

Rozmnozovani Rododendronu

6 února, 2024 Lenka Zahradnictví

Rozmnožování Rododendronů: Podrobný Průvodce K Úspěchu

Rododendrony, s jejich nádhernými květy a elegantními listy, patří k nejoblíbenějším okrasným keřům v našich zahradách. Pokud jste i vy propadli jejich kouzlu a toužíte rozšířit svou sbírku, nebo se podělit o krásu těchto rostlin s přáteli, pak je tento podrobný průvodce rozmnožováním rododendronů určen právě vám. Projdeme si společně nejúčinnější metody, jak zajistit, aby vaše nové rododendrony byly zdravé, silné a bohatě kvetly.

Proč se Pustit do Rozmnožování Rododendronů?

Existuje mnoho důvodů, proč se zahradníci rozhodnou pro rozmnožování rododendronů. Jedním z hlavních je ekonomická výhodnost. Vypěstování vlastních rostlin z řízků, semen nebo hřížením je často mnohem levnější než nákup hotových sazenic. Dalším důvodem je možnost získání specifických kultivarů, které nemusí být v běžné nabídce zahradnictví dostupné. Rozmnožování také umožňuje zachovat genetickou linii oblíbených rostlin a experimentovat s různými technikami pěstování.

Výhody Vlastního Rozmnožování

Úspora nákladů: Vypěstování vlastních rostlin je finančně výhodnější.
Přístup k vzácným kultivarům: Možnost získat těžko dostupné odrůdy.
Zachování genetické linie: Udržení vlastností oblíbených rostlin.
Radost z procesu: Usitení z vlastnoručně vypěstovaných rostlin.
Větší kontrola: Ovlivnění podmínek růstu od samého začátku.

Přehled Metod Rozmnožování Rododendronů

Rododendrony lze rozmnožovat několika způsoby, z nichž každý má své specifické postupy a nároky na čas a péči. Mezi nejběžnější metody patří řízkování, roubování, setí semen a hřížení. Výběr vhodné metody závisí na druhu rododendronu, dostupnosti výchozího materiálu a vašich zkušenostech a preferencích.

1. Řízkování Rododendronů: Nejrozšířenější Metoda

Řízkování je pravděpodobně nejoblíbenější a nejčastěji používanou metodou rozmnožování rododendronů. Spočívá v odebrání části mateřské rostliny (řízku) a vytvoření podmínek pro zakořenění a růst nové, geneticky identické rostliny. Tato metoda je relativně jednoduchá a s trochou péče přináší dobré výsledky.

Kdy Je Nejlepší Řízkovat Rododendrony?

Ideální doba pro řízkování rododendronů je obvykle od poloviny června do konce srpna, kdy jsou nové výhony již dostatečně vyzrálé, ale ještě stále pružné. V této době mají řízky nejlepší předpoklady pro úspěšné zakořenění. Vyhněte se řízkování v období kvetení nebo těsně po něm, kdy je rostlina oslabená.

Jak Odebrat Vhodné Řízky?

Vyberte zdravé a silné nevětvené výhony z aktuálního roku růstu. Tyto výhony by měly být dlouhé přibližně 8-15 cm.
Použijte ostrý a dezinfikovaný nůž nebo zahradnické nůžky, abyste provedli hladký řez těsně pod listovým uzlem. Šikmý řez zvětšuje plochu pro tvorbu kořenů.
Odstraňte spodní listy z přibližně poloviny délky řízku, abyste uvolnili prostor pro tvorbu kořenů a zabránili hnití listů v substrátu. Ponechte pouze 2-3 horní listy. Větší listy můžete zkrátit o polovinu, aby se snížil výpar vody.

Příprava Řízků Před Zakořeněním

Po odebrání řízků je důležité zabránit jejich vysychání. Ideálně je ihned vložte do vlhkého sáčku nebo nádoby. Před samotným zasazením můžete spodní část řízku ponořit do růstového hormonu (například s kyselinou indolylmáselnou – IBA nebo kyselinou naftyloctovou – NAA), který podpoří tvorbu kořenů. Dodržujte přitom návod k použití daného přípravku.

Zakořenění Řízků: Krok za Krokem

Připravte si vhodný substrát. Ideální je směs rašeliny a perlitu nebo písku v poměru 1:1. Tento substrát je lehký, propustný a zároveň udržuje vlhkost. Můžete použít i speciální substrát pro řízkování.
Naplňte malé květináče nebo sadbovače připraveným substrátem.
Vytvořte v substrátu jamku pomocí kolíku nebo tužky a vložte do ní řízek tak, aby spodní olistěná část byla pod zemí. Jemně přitlačte substrát kolem řízku, abyste zajistili dobrý kontakt.
Důkladně zalijte řízky odstátou vodou nebo dešťovou vodou.
Zajistěte vysokou vzdušnou vlhkost. Květináče s řízky můžete umístit do minipařeniště, zakrýt průhledným plastovým sáčkem nebo PET lahví s odříznutým dnem. Důležité je zajistit pravidelné větrání, aby se zabránilo vzniku plísní.
Umístěte řízky na světlé místo s rozptýleným světlem. Přímé slunce by mohlo řízky spálit. Ideální teplota pro zakořenění je 18-22 °C.
Udržujte substrát stále mírně vlhký, ale ne přemokřený. Pravidelně kontrolujte vlhkost a v případě potřeby zalijte.

Péče o Zakořeněné Řízky

Zakořenění řízků obvykle trvá několik týdnů až měsíců (zpravidla 6-10 týdnů), v závislosti na druhu rododendronu a podmínkách. Poznáte to podle nových lístků nebo kořenů prorůstajících drenážními otvory květináče. Jakmile jsou kořeny dostatečně vyvinuté, můžete postupně snižovat vlhkost vzduchu a zvykat mladé rostlinky na běžné venkovní podmínky (otužování). Začněte s krátkým pobytem venku na chráněném místě a postupně dobu prodlužujte. První zimu je vhodné mladé rododendrony chránit před silnými mrazy přikrytím chvojím nebo netkanou textilií.

2. Roubování Rododendronů: Pro Zkušené Zahradníky

Roubování je náročnější metoda, která se často používá k rozmnožování obtížně zakořeňujících kultivarů nebo k rychlejšímu dosažení kvetoucí rostliny. Spočívá ve spojení části jedné rostliny (roubu) s podnoží (kořenovým systémem jiné rostliny) tak, aby srostly a vytvořily jeden organismus. Podnoží obvykle poskytuje odolnost a dobrý růst, zatímco roub určuje vlastnosti kvetení.

Kdy Roubovat Rododendrony?

Nejvhodnější doba pro roubování rododendronů je koncem zimy nebo brzy na jaře (únor-březen), ještě před začátkem intenzivního růstu. V tomto období jsou rostlinné šťávy v pohybu, což usnadňuje srůstání.

Výběr Vhodné Podnože a Roubu

Podnož: Nejčastěji se jako podnož používají odolné a dobře zakořeňující druhy rododendronů, například *Rhododendron ponticum* nebo jeho semenáče. Podnož by měla být zdravá a silná.
Roub: Vyberte zdravý a vyzrálý jednoletý výhon požadovaného kultivaru s dobře vyvinutými pupeny. Roub by měl být přibližně stejně silný jako podnož.

Postup Roubování v Kozí Nohu (Kopulaci)

Jedním z nejběžnějších způsobů roubování rododendronů je takzvaná kopulace nebo roubování v kozí nohu. Tento způsob je vhodný pro spojení stejně silných podnoží a roubů.

Příprava podnože: Na podnoži proveďte šikmý řez dlouhý přibližně 3-5 cm. Řez by měl být hladký a rovný.

Příprava roubu: Na roubu proveďte stejně dlouhý a stejně skloněný řez jako na podnoži. Důležité je, aby se řezné plochy přesně shodovaly.
Spojení roubu s podnoží: Přiložte řezné plochy roubu a podnože k sobě tak, aby kambiové vrstvy (tenká vrstva buněk mezi kůrou a dřevem) co nejtěsněji přiléhaly. To je klíčové pro úspěšné srůstání.
Zavázání: Spoj pevně zavažte roubovací páskou nebo speciální elastickou páskou. Začněte pod řezem a postupujte směrem nahoru, přičemž mírně překrývejte jednotlivé otočky. Zajistěte, aby byl spoj pevný, ale ne příliš utažený, aby nedošlo k zaškrcení.

Ochrana: Roub zakryjte průhledným plastovým sáčkem nebo fólií, abyste zajistili vysokou vlhkost a ochránili ho před vysycháním. Sáček upevněte pod místem roubování.

Péče po Roubování

Naroubované rostliny umístěte na světlé a chráněné místo s teplotou kolem 18-20 °C. Pravidelně kontrolujte vlhkost uvnitř sáčku a v případě potřeby mírně zvlhčete. Po několika týdnech by mělo dojít ke srůstání. Poznáte to podle nabývání pupenů na roubu a postupnému růstu. Jakmile roub začne aktivně růst, můžete postupně větrat a nakonec sáček úplně odstranit. Roubovací pásku odstraňte, jakmile spoj dostatečně zesílí, aby nedošlo k zaškrcení rostliny. O naroubovanou rostlinu pečujte jako o běžný rododendron.

3. Setí Semen Rododendronů: Pro Trpělivé a Experimentátory

Rozmnožování rododendronů ze semen je zdlouhavější a náročnější metoda, která se často používá pro šlechtění nových kultivarů nebo pro rozmnožování botanických druhů. Semenáče nemusí být geneticky identické s mateřskou rostlinou, což může vést k zajímavým variacím, ale také k nejistým výsledkům, co se týče barvy a tvaru květů.

Kdy Vysévat Semena Rododendronů?

Nejvhodnější doba pro výsev semen rododendronů je na jaře (únor-březen) nebo na podzim (září-říjen). Semena vyžadují pro klíčení specifické podmínky.

Získání a Příprava Semen

Semena rododendronů můžete získat sběrem z vlastních rostlin po odkvětu a dozrání tobolek. Tobolky se sbírají, když začínají hnědnout, ale ještě se neotevřely. Nechte je doschnout na suchém a větraném místě, dokud se samy neotevřou a nevysypou semena. Semena jsou velmi drobná, proto s nimi manipulujte opatrně. Můžete si také zakoupit kvalitní semena od renomovaných dodavatelů.

Výsev Semen: Krok za Krokem

Připravte si výsevní misky nebo truhlíky s jemným a kyselým substrátem, například směsí jemné rašeliny a písku. Substrát by měl být sterilní, aby se zabránilo vzniku chorob.
Substrát důkladně zvlhčete.

Semena rovnoměrně vysejte na povrch substrátu. Nepřekrývejte je zeminou, protože potřebují světlo ke klíčení. Můžete je jen lehce přitlačit.
Misky nebo truhlíky zakryjte průhledným víkem nebo fólií, abyste zajistili vysokou vlhkost. Umístěte je na světlé místo s rozptýleným světlem a teplotou kolem 20-25 °C.

Pravidelně větrejte, abyste zabránili vzniku plísní, a udržujte substrát stále mírně vlhký rosením.

Péče o Semenáče

Klíčení semen rododendronů může trvat několik týdnů až měsíců. Jakmile se objeví první pravé lístky, můžete postupně snižovat vlhkost a zvykat semenáče na běžné pokojové podmínky. Když jsou semenáče dostatečně velké (asi 2-3 cm), můžete je přepíchat do samostatných malých květináčů s kyselým substrátem. Dále o ně pečujte jako o mladé rododendrony, zajistěte jim dostatek světla, vláhy a kyselou půdu. Na první květy si budete muset počkat několik let (obvykle 3-5 let i déle).

4. Hřížení Rododendronů: Jednoduchá Metoda pro Některé Druhy

Hřížení je jednoduchá a přirozená metoda rozmnožování, která spočívá v zakořenění větve mateřské rostliny, aniž by byla od ní oddělena. Jakmile větev zakoření, oddělí se a získáte novou, geneticky identickou rostlinu. Tato metoda je vhodná pro nízko rostoucí a ohebné větve rododendronů.

Kdy Provádět Hřížení?

Nejvhodnější doba

Jak Pestovat Zlaty Jilm

13 března, 2020 Lenka Zahradnictví

Jak pěstovat zlatý jilm: Podrobný průvodce pro dokonalý růst

Zlatý jilm (Ulmus hollandica ‚Wredei‘) je nádherný okrasný strom, který se vyznačuje svými nápadnými zlatožlutými listy, jež vnášejí do každé zahrady zářivý prvek. Tento kultivar jilmu holandského je ceněný pro svůj vzpřímený, sloupovitý růst a relativně pomalou rychlost růstu, což z něj činí ideální volbu i pro menší zahrady. Pěstování zlatého jilmu může být velmi uspokojivé, pokud mu věnujete správnou péči a pozornost. Tento obsáhlý průvodce vás provede všemi aspekty pěstování zlatého jilmu, od výběru vhodného stanoviště až po ochranu před potenciálními problémy.

1. Výběr ideálního stanoviště pro zlatý jilm

Pro zdravý růst a syté vybarvení listů je klíčové vybrat pro zlatý jilm vhodné stanoviště. Tento strom preferuje slunné až polostinné polohy. Na plném slunci bude vybarvení listů nejintenzivnější, zatímco v mírném polostínu se mu bude dařit také dobře, i když barva listů nemusí být tak sytá. Je důležité se vyhnout příliš stinným místům, kde by strom mohl strádat a jeho růst by byl slabý.

1.1. Požadavky na půdu

Zlatý jilm není příliš náročný na typ půdy, ale nejlépe se mu daří v dobře propustné, humózní a mírně vlhké půdě. Je tolerantní k široké škále pH půdy, od mírně kyselé po mírně alkalickou. Důležité je, aby půda nezadržovala nadměrnou vlhkost, což by mohlo vést k hnilobě kořenů. Pokud je vaše půda těžká a jílovitá, doporučuje se ji před výsadbou zlepšit přidáním kompostu nebo písku, aby se zajistila lepší drenáž. Naopak, pokud je půda příliš písčitá a suchá, je vhodné ji obohatit o organickou hmotu, která pomůže zadržovat vlhkost.

1.2. Ochrana před větrem

Ačkoli je zlatý jilm poměrně odolný strom, silný vítr mu může škodit, zejména v mladém věku. Je proto vhodné vybrat stanoviště, které je chráněno před silnými poryvy větru, například v blízkosti budov nebo jiných stromů. Pokud takové místo nemáte k dispozici, můžete v prvních letech po výsadbě zajistit dočasnou oporu v podobě kůlů.

2. Výsadba zlatého jilmu krok za krokem

Správná výsadba je základem pro úspěšné pěstování zlatého jilmu. Nejvhodnější doba pro výsadbu je jaro nebo podzim, kdy je půda dostatečně vlhká a teploty nejsou extrémní. Postupujte podle následujících kroků:

2.1. Příprava výsadbové jámy

Vykopejte výsadbovou jámu, která by měla být alespoň dvakrát širší a stejně hluboká, jako je kořenový bal stromu. Dno jámy prokypřete vidlemi, aby se kořenům lépe pronikalo do okolní půdy. Pokud je půda na dně jámy málo propustná, můžete na dno nasypat vrstvu štěrku nebo hrubého písku pro zlepšení drenáže.

2.2. Příprava sazenice

Opatrně vyjměte sazenici z květináče. Pokud jsou kořeny příliš stočené nebo zamotané, jemně je uvolněte rukou nebo nařízněte ostrým nožem, aby se podpořil jejich růst do okolní půdy.

2.3. Umístění sazenice do jámy

Umístěte sazenici do výsadbové jámy tak, aby horní část kořenového balu byla v úrovni okolního terénu. Nikdy nesázejte strom příliš hluboko, protože by to mohlo vést k hnilobě kmene.

2.4. Zasypání jámy a zhutnění půdy

Postupně zasypávejte jámu vykopanou zeminou, kterou můžete smíchat s kompostem pro zlepšení živinových podmínek. Během zasypávání stromem mírně zatřeste, aby se zemina dostala i mezi kořeny. Po zasypání půdu lehce přišlápněte, abyste odstranili vzduchové kapsy, ale nepřehánějte to, abyste nepoškodili kořeny.

2.5. Zálivka po výsadbě

Po výsadbě důkladně zalijte strom velkým množstvím vody. To pomůže usadit půdu kolem kořenů a zajistí dostatečnou vlhkost pro počáteční růst.

2.6. Mulčování

Okolí vysazeného stromu zamulčujte vrstvou organického mulče, například kůrou, štěpkou nebo listím. Mulč pomůže udržovat vlhkost v půdě, omezí růst plevelů a chrání kořeny před extrémními teplotami.

3. Péče o mladý zlatý jilm

V prvních letech po výsadbě vyžaduje zlatý jilm zvláštní péči, aby se dobře zakořenil a začal zdravě růst.

3.1. Pravidelná zálivka

Mladé stromy potřebují pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Udržujte půdu mírně vlhkou, ale nepřemokřujte ji. Frekvence zálivky závisí na počasí a typu půdy. V horkých letních měsících může být nutné zalévat i několikrát týdně. Jakmile strom dostatečně zakoření, stává se odolnějším vůči suchu a zálivka může být méně častá.

3.2. Hnojení

V prvním roce po výsadbě obvykle není nutné hnojit, pokud jste při výsadbě použili kompost. V dalších letech můžete na jaře přihnojit strom pomalu rozpustným hnojivem pro okrasné dřeviny. Dodržujte dávkování uvedené na obalu hnojiva. Vyhněte se přehnojení, které by mohlo stromu spíše uškodit.

3.3. Odplevelování

Pravidelně odstraňujte plevel v okolí mladého stromu. Plevel konkuruje stromu o vodu a živiny a může také přenášet choroby a škůdce.

3.4. Ochrana před mrazem

Mladé zlaté jilmy mohou být citlivější na silné mrazy. V prvních zimách po výsadbě je vhodné chránit kmen a kořeny před promrznutím pomocí mulče a obalení kmene jutovou tkaninou nebo jiným vhodným materiálem.

3.5. Podpora růstu

Pokud má mladý strom tendenci k vyholování kmene nebo k nepravidelnému růstu, můžete mu v prvních letech pomoci vyvázáním k opěrnému kůlu. Kůl odstraňte, jakmile strom zesílí a bude schopen se udržet sám.

4. Prořezávání zlatého jilmu

Pravidelné prořezávání pomáhá udržet tvar koruny, podporuje zdravý růst a zajišťuje dobrou cirkulaci vzduchu uvnitř koruny, což snižuje riziko chorob. Zlatý jilm obvykle nevyžaduje intenzivní prořezávání, ale občasné odstranění suchých, poškozených nebo křížících se větví je prospěšné.

4.1. Nejvhodnější doba pro prořezávání

Nejvhodnější doba pro prořezávání zlatého jilmu je po skončení mrazů a před začátkem vegetačního období, tedy koncem zimy nebo začátkem jara (únor až březen). V tomto období je strom v klidu a řezné rány se lépe hojí. Drobné korekce a odstranění poškozených větví je možné provádět i během vegetace.

4.2. Základní principy prořezávání

Používejte ostré a čisté zahradnické nůžky nebo pilku, abyste zanechali hladké řezné rány.
Odstraňujte suché, poškozené, nemocné nebo křížící se větve.
Provzdušněte korunu prosvětlovacím řezem, při kterém odstraníte některé zahušťující se větve, aby se do koruny dostalo více světla a vzduchu.
U mladých stromů můžete provádět výchovný řez, kterým formujete budoucí tvar koruny.

Řežte vždy těsně nad pupenem směřujícím ven z koruny, abyste podpořili růst žádoucím směrem.

Větší řezné rány ošetřete štěpařským voskem, aby se zabránilo pronikání infekcí.

4.3. Prořezávání starších stromů

U starších zlatých jilmů se prořezávání omezuje spíše na udržování zdraví a tvaru koruny. Pravidelně kontrolujte strom na přítomnost suchých nebo poškozených větví a odstraňujte je. Pokud je koruna příliš hustá, můžete provést prosvětlovací řez. Vyhněte se radikálnímu prořezávání, které by mohlo strom oslabit.

5. Choroby a škůdci zlatého jilmu

Stejně jako jiné druhy jilmů, i zlatý jilm může být náchylný k některým chorobám a škůdcům. Pravidelná kontrola stromu a včasná reakce na případné problémy jsou klíčové pro jeho zdraví.

5.1. Grafióza jilmů (Dutch Elm Disease)

Grafióza jilmů je závažné houbové onemocnění, které postihuje jilmy po celém světě. Přenáší se kůrovci a propojenými kořenovými systémy. Příznaky zahrnují vadnutí a žloutnutí listů, odumírání větví a hnědé zbarvení cévních svazků pod kůrou. Většinou končí úhynem stromu. Prevence je klíčová a zahrnuje udržování stromů v dobré kondici, pravidelnou kontrolu na přítomnost kůrovců a okamžité odstranění a spálení napadených větví nebo celých stromů, aby se zabránilo šíření choroby. Existují některé rezistentní kultivary jilmů, ale zlatý jilm k nim bohužel nepatří.

5.2. Verticiliové vadnutí (Verticillium Wilt)

Verticiliové vadnutí je další houbové onemocnění půdy, které napadá mnoho druhů rostlin, včetně jilmů. Houba proniká do kořenů a ucpává cévní svazky, což vede k vadnutí a žloutnutí listů, odumírání větví a nakonec i k úhynu stromu. Neexistuje účinná léčba, proto je důležitá prevence, která zahrnuje výsadbu na dobře propustné půdě, vyhýbání se přemokření a odstranění a spálení napadených částí stromu. Pokud se verticiliové vadnutí ve vaší půdě vyskytlo, je vhodné před výsadbou jiných náchylných rostlin půdu dezinfikovat nebo zvolit rezistentní druhy.

5.3. Mšice (Aphids)

Mšice jsou drobní saví škůdci, kteří se často vyskytují na mladých výhonech a spodní straně listů. Sají rostlinné šťávy, což může vést k deformaci listů, zakrnění růstu a vylučování lepkavé medovice, na které se mohou množit černě. Menší napadení obvykle nezpůsobí vážné škody a mohou je regulovat přirození predátoři, jako jsou slunéčka sedmitečná. Při silnějším napadení můžete použít insekticidní mýdlo nebo jiný vhodný insekticid.

5.4. Svilušky (Spider Mites)

Svilušky jsou drobní pavoukovci, kteří sají rostlinné šťávy a způsobují drobné žluté skvrny na listech. Při silném napadení mohou listy žloutnout, hnědnout a opadávat. Na spodní straně listů a mezi nimi si tvoří jemné pavučinky. Sviluškám se daří v suchém a teplém počasí. Při mírném napadení může pomoci zvýšení vlhkosti vzduchu a oplachování listů vodou. Při silnějším napadení je nutné použít akaricid.

5.5. Kůrovci (Bark Beetles)

Kůrovci jsou drobní brouci, jejichž larvy se vrtají pod kůrou stromů a poškozují cévní svazky, čímž narušují transport živin a vody. Napadené stromy slábnou a mohou odumřít. Přítomnost kůrovců se projevuje drobnými otvory v kůře a pilinami u paty stromu. Prevence je klíčová a zahrnuje udržování stromů v dobré kondici. Silně napadené větve nebo celé stromy je nutné odstranit a spálit, aby se zabránilo šíření škůdců.

6. Zlatý jilm v zahradní architektuře

Díky svému nápadnému zbarvení listů a elegantnímu sloupovitému tvaru je zlatý jilm