odrůd malin – Zahradní plastové

Sazeni Malin

3 června, 2024 Lenka Zahradnictví

Vše, co potřebujete vědět o úspěšném sázení malin a dosažení bohaté úrody

Maliny patří mezi nejoblíbenější drobné ovoce, a to nejen pro svou lahodnou chuť, ale i pro relativně snadné pěstování. Pokud toužíte po vlastní zásobě čerstvých, sladkých malin přímo z vaší zahrady, jste na správném místě. Tento obsáhlý průvodce vás krok za krokem provede celým procesem sázení malin, od výběru ideálních odrůd a přípravy perfektního stanoviště až po samotné sázení a následnou péči, která zajistí bohatou a pravidelnou úrodu.

Výběr správných odrůd malin pro vaši zahradu: Klíč k úspěchu

Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování malin je pečlivý výběr vhodných odrůd. Na trhu existuje široká škála odrůd malin, které se liší dobou zrání, velikostí a chutí plodů, odolností vůči chorobám a škůdcům, nároky na pěstování a v neposlední řadě i způsobem růstu. Při výběru byste měli zvážit několik klíčových faktorů, které ovlivní vaši spokojenost s úrodou i náročnost péče.

Doba zrání malin: Prodloužení sklizňového období

Jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru odrůd malin je doba jejich zrání. Můžete si vybrat z raných, středně raných, pozdních a remontantních (stáleplodících) odrůd. Kombinací různých dob zrání můžete výrazně prodloužit období, kdy budete moci sklízet čerstvé maliny. Rané odrůdy malin začínají plodit již v červnu, zatímco pozdní odrůdy dozrávají až v srpnu či září. Remontantní odrůdy jsou pak schopné plodit dvakrát do roka – poprvé v létě na dvouletých výhonech a podruhé na podzim na jednoletých výhonech.

Příklady oblíbených raných odrůd malin:

‚Glen Moy‘: Velmi raná odrůda s velkými, jasně červenými plody vynikající chuti. Je odolná vůči většině běžných chorob malin.
‚Willamette‘: Tradiční raná odrůda s tmavě červenými, aromatickými plody. Je nenáročná na pěstování a dobře snáší i méně příznivé podmínky.
‚Laszka‘: Polská raná odrůda s velkými, pevnými plody, které jsou vhodné i pro transport. Vyznačuje se vysokou úrodností.

Příklady oblíbených středně raných odrůd malin:

‚Glen Ample‘: Jedna z nejoblíbenějších odrůd vůbec. Plodí velké, pevné, sytě červené plody s výbornou chutí a dlouhou trvanlivostí. Je vysoce výnosná a odolná vůči chorobám.
‚Malling Jewel‘: Klasická anglická odrůda s dobrými výnosy středně velkých, jasně červených plodů s dobrou chutí.
‚Benefis‘: Polská odrůda se středně velkými až velkými, tmavě červenými plody, které jsou velmi chutné a aromatické.

Příklady oblíbených pozdních odrůd malin:

‚Glen Magna‘: Pozdní odrůda s velmi velkými, kuželovitými plody vynikající chuti. Je velmi výnosná a má dobrou odolnost vůči chorobám.
‚Octavia‘: Anglická pozdní odrůda s velkými, pevnými plody dobré chuti. Je vhodná i do chladnějších oblastí.
‚Polana‘: Ačkoli je často řazena mezi remontantní, její hlavní sklizeň probíhá spíše v pozdním létě a na podzim. Plodí středně velké, jasně červené plody dobré chuti.

Příklady oblíbených remontantních (stáleplodících) odrůd malin:

‚Polka‘: Velmi oblíbená polská remontantní odrůda s velkými, jasně červenými plody výborné chuti. Je velmi výnosná a odolná vůči mrazu.
‚Autumn Bliss‘: Jedna z nejznámějších a nejpěstovanějších remontantních odrůd. Plodí středně velké, pevné, tmavě červené plody s dobrou chutí.
‚Himbo Top‘: Švýcarská remontantní odrůda s velmi velkými, jasně červenými plody vynikající chuti. Je vysoce výnosná a má dobrou odolnost vůči chorobám.
‚Twotimer Sugana‘: Zajímavá odrůda, která při správném řezu plodí dvakrát do roka – v létě na dvouletých výhonech a na podzim na jednoletých.

Velikost a chuť plodů malin: Vyberte si podle svých preferencí

Jedním z hlavních důvodů, proč pěstujeme maliny, je jejich chuť. Odrůdy malin se výrazně liší nejen velikostí plodů, ale i jejich chutí a aromatem. Některé odrůdy mají plody velké a masité, jiné menší a jemnější. Chuť může být sladká, nakyslá, aromatická s ovocnými tóny, nebo s jemnou malinovou vůní. Při výběru zvažte, zda preferujete spíše sladké maliny pro přímou konzumaci, nebo kyselejší odrůdy vhodné pro zpracování do džemů, sirupů a dalších produktů.

Odolnost vůči chorobám a škůdcům: Minimalizace péče a ztrát

Odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům je dalším důležitým faktorem při výběru odrůd malin. Některé odrůdy jsou přirozeně odolnější vůči houbovým chorobám, jako jeDidymella applanata (fialová skvrnitost výhonů) nebo Sphaerotheca macularis (padlí maliníku), a vůči škůdcům, jako je mšice malinová nebo bejlomorka ostružiníková. Výběrem odolných odrůd můžete výrazně snížit potřebu chemických postřiků a usnadnit si tak pěstování.

Způsob růstu malin: Usnadnění sklizně a péče

Maliníky se dělí podle způsobu růstu na dvě hlavní skupiny: vzpřímeně rostoucí a poléhavé (ostružiníkové). Vzpřímeně rostoucí odrůdy tvoří silné, vzpřímené výhony, které obvykle nevyžadují oporu. Poléhavé odrůdy mají delší, ohebné výhony, které je vhodné vyvazovat k opoře (drátěnce, plotu). Způsob růstu ovlivňuje náročnost na prostor, potřebu opory a také způsob sklizně.

Nároky na pěstování a klimatické podmínky: Zohledněte vaši lokalitu

Při výběru odrůd malin je také důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti a nároky konkrétní odrůdy na půdu, slunce a vláhu. Některé odrůdy jsou odolnější vůči mrazu a snášejí i chladnější klima, zatímco jiné preferují teplejší a slunnější stanoviště. Stejně tak se liší nároky na kvalitu a propustnost půdy.

Příprava ideálního stanoviště pro sázení malin: Základ bohaté úrody

Jakmile jste si vybrali vhodné odrůdy malin, je dalším klíčovým krokem příprava ideálního stanoviště. Maliny pro svůj zdravý růst a bohatou úrodu potřebují slunné a vzdušné místo s dobře propustnou, humózní půdou. Správná příprava půdy a stanoviště před samotným sázením je investicí, která se vám v budoucnu mnohonásobně vrátí v podobě kvalitních a chutných plodů.

Výběr slunného a vzdušného místa: Prevence chorob a podpora zrání

Maliny pro optimální růst a zrání plodů potřebují alespoň 6-8 hodin přímého slunečního světla denně. Slunné stanoviště také pomáhá rychlejšímu osychání listů po dešti či ranní rose, což snižuje riziko vzniku houbových chorob. Důležitá je také dobrá cirkulace vzduchu, která rovněž pomáhá v prevenci chorob a škůdců. Vyhněte se proto sázení malin v uzavřených, stinných a vlhkých koutech zahrady.

Příprava půdy: Zajištění živin a dobré propustnosti

Maliny preferují hlubokou, humózní, mírně kyselou až neutrální půdu s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Před sázením je vhodné půdu důkladně prokypřit do hloubky alespoň 30-40 cm a zapravit do ní kvalitní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Tyto organické materiály obohatí půdu o živiny, zlepší její strukturu a propustnost. Pokud je vaše půda příliš těžká a jílovitá, můžete ji vylehčit přidáním písku a rašeliny. Naopak příliš písčitou půdu obohatíte přidáním kompostu nebo jílovité zeminy, které zadrží více vláhy a živin.

Testování pH půdy:

Před sázením malin je vhodné provést test pH vaší půdy. K tomu můžete použít jednoduché půdní testovací sady, které jsou dostupné v zahradnických centrech, nebo si nechat provést profesionální rozbor půdy. Pokud je pH půdy příliš kyselé, můžete ho upravit přidáním mletého vápence. Pokud je naopak příliš zásadité, můžete ho snížit přidáním síry nebo rašeliny.

Zlepšení drenáže půdy:

Dobrá drenáž je pro maliny nezbytná, protože nesnášejí přemokření kořenů. Pokud je vaše půda špatně propustná, můžete na dno výsadbové jámy nasypat vrstvu štěrku nebo hrubého písku, která zajistí lepší odvod vody.

Odstranění plevelů: Konkurence o živiny a prostor

Před sázením malin je velmi důležité důkladně odstranit veškeré plevele z vybraného stanoviště, a to i s kořeny. Plevely by v budoucnu konkurovaly malinám o živiny, vodu a světlo, a navíc mohou být hostiteli různých chorob a škůdců. Po výsadbě je vhodné okolí maliníku mulčovat organickým materiálem (např. slámou, pilinami, kůrou), který pomůže udržet vlhkost v půdě, potlačit růst plevelů a postupně se rozkládá, čímž obohacuje půdu o živiny.

Kdy je nejlepší doba pro sázení malin?

Optimální doba pro sázení malin závisí na typu sazenic, které máte k dispozici, a na klimatických podmínkách vaší oblasti. Obecně se doporučují dva hlavní termíny pro sázení malin: podzim a jaro.

Podzimní sázení malin: Výhody a nevýhody

Podzimní sázení malin (obvykle od října do zámrazu) má tu výhodu, že půda je ještě teplá a vlhká, což podporuje rychlé zakořenění sazenic. Rostliny tak mají dostatek času, aby se do zimy dobře ujaly a na jaře mohly ihned začít s intenzivním růstem. Nevýhodou podzimního sázení může být riziko poškození mladých rostlin silnými mrazy, proto je důležité je na zimu dobře ochránit mulčováním a případně i přikrytím netkanou textilií.

Jarní sázení malin: Bez rizika mrazů, ale s nutností zálivky

Jarní sázení malin (obvykle od března do května, jakmile pomine riziko silných mrazů a půda rozmrzne) je považováno za bezpečnější variantu, zejména v chladnějších oblastech. Rostliny mají dostatek času na zakořenění a zesílení během vegetačního období. Nevýhodou jarního sázení je nutnost pravidelné a dostatečné zálivky, zejména v suchém období, aby se sazenice dobře ujaly.

Sázení kontejnerovaných sazenic: Flexibilita termínu

Kontejnerované sazenice malin mají tu výhodu, že je lze sázet prakticky po celé vegetační období, s výjimkou období silných mrazů a letních veder. Při sázení kontejnerovaných sazenic je důležité zajistit jim dostatečnou zálivku a chránit je před přímým sluncem v prvních dnech po

Jak Zasadit Maliny

9 října, 2020 Lenka Zahradnictví

Pěstování vlastních malin na zahradě může být velmi uspokojivé. Čerstvé, sladké maliny jsou nejen chutné, ale také plné vitamínů a antioxidantů. Abychom dosáhli bohaté a pravidelné úrody, je klíčové věnovat náležitou pozornost správnému postupu výsadby a následné péči. Tento obsáhlý průvodce vás krok za krokem provede celým procesem, od výběru vhodné odrůdy až po sklizeň lahodných plodů.

1. Výběr vhodné odrůdy malin pro vaši zahradu

Prvním a zásadním krokem k úspěšnému pěstování malin je pečlivý výběr odrůdy. Existuje mnoho různých odrůd malin, které se liší svými vlastnostmi, dobou zrání, velikostí a chutí plodů, odolností vůči chorobám a škůdcům, a také nároky na pěstování. Při výběru bychom měli zvážit několik klíčových faktorů:

1.1. Doba zrání malin: Letní a remontantní odrůdy

Maliny se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny podle doby zrání: letní a remontantní (neboli stáleplodící). Letní odrůdy plodí obvykle jednou do roka, a to v letních měsících, nejčastěji od června do července. Tyto odrůdy často nesou bohatou úrodu v poměrně krátkém časovém období. Remontantní odrůdy jsou schopné plodit dvakrát do roka – poprvé koncem léta nebo na podzim na jednoletých výhonech, a podruhé v následujícím roce v létě na dvouletých výhonech. Pěstování obou typů odrůd nám může zajistit čerstvé maliny po delší část sezóny.

1.1.1. Charakteristika letních odrůd malin

Letní odrůdy malin se vyznačují silným růstem a bohatou násadou květů na dvouletých výhonech. Po sklizni plodů tyto dvouleté výhony odumírají a je nutné je odstranit, aby uvolnily místo pro nové, jednoleté výhony, které budou plodit v následujícím roce. Mezi oblíbené letní odrůdy patří například ‚Malling Promise‘, ‚Glen Ample‘, ‚Willamette‘ a ‚Benefis‘. Tyto odrůdy se často vyznačují velkými a chutnými plody.

1.1.2. Charakteristika remontantních odrůd malin

Remontantní odrůdy malin nabízejí výhodu prodloužené sklizně. Plody se tvoří na jednoletých výhonech, které vyrostou na jaře, a dozrávají koncem léta nebo na podzim. Pokud tyto jednoleté výhony ponecháme, mohou plodit i v následujícím roce v létě, i když obvykle méně bohatě. Pro maximalizaci podzimní úrody se často doporučuje po podzimní sklizni všechny jednoleté výhony u země odříznout, což podporuje silný růst nových výhonů na jaře a bohatou podzimní úrodu. Mezi známé remontantní odrůdy patří ‚Polana‘, ‚Polka‘, ‚Autumn Bliss‘ a ‚Himbo Top‘. Tyto odrůdy jsou často ceněny pro svou spolehlivou podzimní úrodu a relativní nenáročnost.

1.2. Klimatické podmínky a stanoviště

Při výběru odrůdy je důležité zohlednit klimatické podmínky vaší oblasti a charakteristiky stanoviště. Některé odrůdy jsou odolnější vůči mrazu, jiné lépe snášejí sušší podmínky nebo jsou méně náchylné k určitým chorobám, které se ve vaší oblasti vyskytují častěji. Věnujte pozornost doporučením pro pěstování dané odrůdy, která uvádějí optimální teplotní rozmezí, nároky na sluneční svit a typ půdy.

1.2.1. Vliv slunečního svitu na růst a plodnost malin

Maliny pro svůj optimální růst a bohatou plodnost vyžadují dostatek slunečního svitu. Ideální je slunné stanoviště s alespoň 6-8 hodinami přímého slunce denně. Nedostatek slunce může vést k slabšímu růstu, menšímu počtu květů a plodů, a také k horší kvalitě plodů (menší, méně sladké). Na příliš stinných místech mohou být maliny také náchylnější k houbovým chorobám.

1.2.2. Nároky malin na půdu a vláhu

Maliny preferují humózní, mírně kyselou až neutrální půdu s pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Půda by měla být dobře propustná, aby nedocházelo k zamokření kořenů, které může vést k jejich hnilobě. Zároveň by měla být schopná udržet dostatečnou vlhkost, zejména v období kvetení a zrání plodů. Těžké jílovité půdy je vhodné před výsadbou vylehčit přidáním kompostu nebo písku. Příliš písčité půdy je naopak vhodné obohatit organickou hmotou, která zlepší jejich schopnost zadržovat vodu a živiny.

1.3. Odolnost vůči chorobám a škůdcům

Při výběru odrůdy je také vhodné zvážit její odolnost vůči běžným chorobám a škůdcům, které se ve vaší oblasti vyskytují. Některé moderní odrůdy byly vyšlechtěny tak, aby byly odolnější vůči například hnilobě kořenů, rzi maliníkové nebo napadení mšicemi. Výběrem odolné odrůdy můžeme snížit potřebu chemických postřiků a podpořit zdravý růst rostlin.

1.3.1. Nejčastější choroby malin a možnosti prevence

Mezi nejčastější choroby malin patří například hniloba kořenů (způsobená přemokřením), rez maliníková (projevuje se oranžovými skvrnami na listech), didymelová hniloba výhonů (způsobuje hnědnutí a odumírání výhonů) a šedá plíseň (napadá květy a plody). Prevence zahrnuje zajištění dobré drenáže půdy, dostatečného proudění vzduchu mezi rostlinami (správným sponem výsadby a pravidelným prořezáváním), a výběr odolných odrůd. V případě výskytu choroby je nutné včas zasáhnout vhodnými fungicidy.

1.3.2. Nejčastější škůdci malin a možnosti ochrany

Mezi běžné škůdce malin patří mšice maliníková (saje šťávu z listů a výhonů), květopas jahodníkový (napadá květní poupata), roztočík malinový (způsobuje deformace listů a plodů) a vrtule ostružinová (larvy vyžírají chodbičky v plodech). Ochrana zahrnuje pravidelnou kontrolu rostlin, včasné odstraňování napadených částí, podporu přirozených nepřátel škůdců (například dravých roztočů), a v případě silného napadení použití vhodných insekticidů.

2. Příprava stanoviště pro výsadbu malin

Jakmile máme vybranou vhodnou odrůdu, dalším důležitým krokem je příprava stanoviště. Maliny potřebují slunné a chráněné místo s dobře propustnou a živnou půdou. Přípravu bychom měli ideálně provést několik týdnů před plánovanou výsadbou.

2.1. Výběr vhodného místa na zahradě

Jak již bylo zmíněno, maliny preferují slunné stanoviště. Místo by mělo být také chráněné před silnými větry, které by mohly polámat mladé výhony nebo poškodit kvetoucí a plodící rostliny. Vyhneme se také příliš vlhkým a zamokřeným místům, kde by mohlo dojít k hnilobě kořenů.

2.2. Příprava půdy před výsadbou

Před samotnou výsadbou je nutné půdu důkladně připravit. Nejprve odstraníme veškerý plevel, kameny a zbytky kořenů předchozích rostlin. Poté půdu zryjeme do hloubky alespoň 30-40 cm. Pokud je půda příliš těžká nebo písčitá, zapracujeme do ní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Kompost zlepší strukturu půdy, její propustnost i schopnost zadržovat vodu a živiny. Hnůj dodá potřebné živiny pro zdravý růst malin. V případě kyselé půdy můžeme přidat mletý vápenec pro úpravu pH.

2.2.1. Zlepšení struktury půdy kompostem a hnojem

Kompost je vynikající organické hnojivo, které vzniká rozkladem organických zbytků. Obsahuje mnoho živin v lehce dostupné formě a zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy. Přidáním kompostu do těžké půdy ji provzdušníme a zlepšíme její drenáž, zatímco do písčité půdy dodáme organickou hmotu, která pomůže zadržovat vodu a živiny. Hnůj je další cenné organické hnojivo, které je bohaté na dusík, fosfor a draslík. Před použitím by měl být dobře uleželý, aby nedošlo k poškození kořenů čerstvým hnojem.

2.2.2. Úprava pH půdy vápněním

Maliny preferují mírně kyselou až neutrální půdu s pH 5,5 až 6,5. Pokud je pH vaší půdy nižší (kyselejší) nebo vyšší (zásaditější), je vhodné jej upravit. Kyselou půdu můžeme neutralizovat přidáním mletého vápence. Množství vápence závisí na typu půdy a stupni její kyselosti, proto je vhodné provést test pH půdy a řídit se doporučením na obalu vápence. Úprava pH zlepší dostupnost živin pro rostliny a podpoří jejich zdravý růst.

2.3. Plánování sponu výsadby malin

Správný spon výsadby je důležitý pro zajištění dostatečného prostoru pro růst rostlin, dobrého proudění vzduchu a snadnou sklizeň plodů. Vzdálenost mezi jednotlivými keři malin závisí na typu a růstovosti odrůdy. Obecně se doporučuje sázet maliny v řadách s rozestupem 0,5 až 1 metr mezi rostlinami v řadě a 1,5 až 2 metry mezi řadami. U remontantních odrůd, které se často pěstují bez opory, může být rozestup menší. Pokud plánujeme pěstování malin s oporou (drátěnkou), je třeba tomu přizpůsobit i rozestupy řad.

2.3.1. Vzdálenosti mezi rostlinami a řadami

Pro většinu letních odrůd se doporučuje rozestup 0,75 až 1 metr mezi jednotlivými sazenicemi v řadě. V případě bujně rostoucích odrůd můžeme zvolit i větší rozestup. Vzdálenost mezi řadami by měla být alespoň 1,5 metru, ideálně však 2 metry, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro pohyb při ošetřování a sklizni. U remontantních odrůd, které se často pěstují hustěji, můžeme zvolit menší rozestupy, například 0,5 metru mezi rostlinami a 1,2 až 1,5 metru mezi řadami.

2.3.2. Pěstování malin s oporou (drátěnkou)

Mnoho odrůd malin, zejména ty s dlouhými a ohebnými výhony, vyžaduje oporu, aby se zabránilo jejich polámání pod tíhou plodů nebo vlivem větru. Nejčastěji se používá drátěnka, která se skládá z dřevěných nebo kovových sloupků umístěných v pravidelných intervalech (například 3-5 metrů) a dvou až tří vodorovných drátů natažených mezi nimi ve výšce přibližně 0,5 m, 1 m a 1,5 m nad zemí. Mladé výhony se k těmto drátům vyvazují, což zajišťuje jejich stabilitu, lepší přístup světla a vzduchu k plodům a usnadňuje sklizeň. Při plánování výsadby s oporou je třeba zohlednit umístění sloupků a vedení drátů.

3. Postup výsadby malin krok za krokem

Samotná výsadba malin není složitá, ale je důležité dodržet několik základních kroků, abychom zajistili dobré ujmutí a zdravý růst mladých rostlin.

3.1. Ideální termín pro výsadbu malin

Nejvhodnější doba pro výsadbu malin je podzim (říjen až listopad) nebo jaro (březen až duben). Podzimní výsadba umožňuje rostlinám zakořenit ještě před příchodem zimy a na jaře pak mohou rychleji začít růst. Jarní výsadba je vhodná v oblastech s drsnějšími zimami nebo pokud jsme nestihli připravit pozemek na podzim. Vyhneme se výsadbě během horkých letních měsíců nebo za mrazivého počasí.

3.2. Příprava sazenic malin před výsadbou

Před výsadbou je vhodné sazenice malin prohlédnout. Odstraníme všechny poškozené nebo suché kořeny. Pokud jsou kořeny příliš dlouhé, můžeme je mírně zkrátit. Balové sazenice (v kontejnerech) před výsadbou důkladně zalijeme. Prostokořenné sazenice je vhodné na několik hodin před výsadbou